Vyhláška ministra financí, kterou se vydává sazebník všeobecné daně.

sazebníku všeobecné daněOddíl B

(pro paušální vybírání daně u soukromých a družstevních podniků výrobních a poslužných).

Všeobecné vysvětlivky k oddílu „B“ sazebníku.

1. 1. Podle oddílu B sazebníku odvádějí všeobecnou daň paušální částkou řemesla a živnosti v něm uvedené, které vyrábějí, zpracují nebo používají zboží jmenovaného v oddílu A sazebníku nebo provádějí výkony tam jmenované. Tuto daň neodvádějí řemesla a živnosti, které byly převzaty jednotnými zemědělskými družstvy, zřízenými podle zákona ze dne 23. února 1949 č. 69 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, a to od prvního dne měsíce následujícího po převzetí.
2. 2. Podniky odvádějící daň paušální částkou podle oddílu B sazebníku nabývají zboží v daňově volném oběhu.
3. 3. Za zahradníky se považují podniky, které pěstují zeleninu nebo květiny na ploše větší než 0.1 ha, jestliže prodávají své výrobky též přímo spotřebitelům. Za zahradníky se však nepovažují zemědělci, kteří pěstují pouze pozdní zeleninu ve volné půdě bez umělého zavlažování.
4. 4. Sazba daně se počítá podle počtu osob v podniku činných. Mezi osoby, činné v podniku se zahrnují podnikatel, jeho zaměstnanci, učňové, příslušníci podnikatelovy rodiny pracující v podniku s výjimkou manželky (manžela) nebo družky (druha) a nezletilých dětí, vnuků, pastorků a schovanců; zaměstnanci se rozumějí osoby činné jak ve výrobě, tak i v administrativě nebo při prodeji zboží. V podnicích, které vyrábějí a které také prodávají zboží cizí výroby, počítají se i osoby zaměstnané při prodeji cizího zboží mezi osoby činné v podniku.
5. 5. Pro výpočet daně je rozhodný nejvyšší počet osob činných v podniku v období, za které se daň odvádí. Daň je splatná patnáctého dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž vznikla daňová povinnost, a to jednou dvanáctinou roční částky vypočtené podle sazebníku.
6. 6. Provozuje-li se podnik na základě dvou nebo více živnostenských oprávnění (listů), posuzuje se jako celek a odvádí daň podle živnosti, pro kterou je v oddílu B sazebníku stanovena vyšší (nejvyšší) sazba, pro výpočet této daně se sčítají všechny osoby v podniku činné.
7. 7. Za domáckého dělníka pro stanovení počtu osob činných v podniku se počítá domácký dělník, jehož měsíční hrubá mzda přesahuje 2.000 Kčs. Hrubá měsíční mzda domáckých dělníků, která v jednotlivých případech nepřesahuje 2.000 Kčs, se sečte, úhrn se dělí 2.000 a výsledek dá počet domáckých dělníků pro stanovení počtu osob činných v podniku. Za zbytek nebo za mzdu (úhrn mezd) menší než 2.000 Kčs se počítá též jeden domácký dělník.
8. 8. Zvláštní sazba u družstev se rozšiřuje s účinností od 1. července 1949 na výrobní nebo poslužné podniky svazků lidové správy, které nejsou zřízeny a spravovány podle předpisů o komunálních podnicích a které podléhají všeobecné dani podle oddílu B sazebníku.
9. Výpočet měsíční daňové částky:

   Rukavičkář pracoval od 1. do 10. ledna se sedmi zaměstnanci, to znamená, že v podniku pracovalo v uvedené době celkem osm osob. Dne 10. ledna se snížil stav zaměstnanců rukavičkáře na pět osob a s tímto stavem pracovalo pak až do konce ledna. Daň se vypočítá takto: nejvyšší počet osob činných v podniku byl dne 10. ledna osm osob (t. j. podnikatel a sedm zaměstnanců).

   8 X 7.200 = 57.609 Kčs : 12 = 4.800 Kčs.

   Za měsíc leden zaplatí tudíž rukavičkář do 15. února za celý podnik 4.800.—Kčs všeobecné daně.

   1. Příklady:
      1. A. Sklenář pracuje sám bez pomoci jiných osob, proto platí pouze 1.500 Kčs daně za rok.
      2. B. Rukavičkář pracuje v živnosti sám s jedním dělníkem, to znamená, že jsou v podniku činný dvě osoby; sazba na jednu osobu činí 6.000 Kčs ročně.

         Výpočet daně: 2 X 6.000 Kčs = 12.000 Kčs za rok.

      1. C. Rukavičkář zaměstnává sedm dělníků, to znamená, že v podniku je činno celkem osm osob; sazba daně na jednu osobu činí 7.200 Kčs ročně.

         Výpočet daně: 8 X 7.200 Kčs = 57.600 Kčs za rok,

      1. D. Cukrář zaměstnává šest dělníků, to znamená, že v podniku je činno sedm osob; sazba daně na jednu osobu činí 4.900 Kčs ročně.

         Výpočet daně: 7 X 4.900 Kčs = 34.300 Kčs za rok.

      1. E. Družstvo kožešníků zaměstnává dvacet tři dělníky, tři prodavače, jednoho úředníka, celkem dvacet sedm zaměstnanců.

         Výpočet daně: 27 X 1.590 Kčs = 40.500 Kčs za rok.

      1. F. Brašnář zaměstnává jednadvacet dělníků, jednoho účetního, osm prodavačů, t. j. celkem třicet osob; spolu s poplatníkem je v podniku činno jednatřicet osob. Sazba daně na jednu osobu činí 7.300 Kčs.

         Výpočet daně: 31 X 7.300 Kčs — 226.300 Kčs za rok.

      1. G. Družstvo, brašnářů zaměstnává jednadvacet dělníků, jednoho účetního a osm prodavačů, t. j. třicet zaměstnanců celkem. Výpočet daně: 30 X 1.000 Kčs = 30.000 Kčs za rok.
      2. H. 1. Pro podnik pracuje 5 domáckých dělníků a byla jim vyplacena tato hrubá měsíční mzda: 2.500, 800, 2.000, 400, 1.200 Kčs. Dva dělníci mají mzdu přes 2.000 Kčs, t, j. 2 osoby činné, tři dělníci mají úhrn hrubých mezd 2.400 Kčs, 2.400 : 2.000 = 1 osobě činné a zbytek 400, t. j. 1 osoba činná a za zbytek další osoba činná. Podnikatel bude počítati celkem 4 domácké dělníky pro výpočet daně.
         1. 2. Pro podnik pracují tři domáčtí dělníci a byla jim vyplacena tato hrubá měsíční mzda: 700, 400, 600 Kčs, úhrn hrubých měsíčních mezd 1.700 Kčs nedosahuje 2.000 Kčs. Pro výpočet daně vychází 1 osoba.

Seznam živností I. skupiny.

Autosedláři a autočalouníci

Fotografové I. místní třídy, podnikové skupiny A

Kožešníci

Krejčí la jakostní třídy

Modisté a modistky (modelové domy)

Obuvníci

Rukavičkáři

Úpravčí kožešin

Výrobci kosmetického zboží

Výrobci prádla a šněrovaček (I. jakostní třídy)

Výrobci zrcadel a zrcátek

Seznam živností II. skupiny.

Brašnáři a ozdobníci

Cukráři

Čalouníci a dekoratéři

Elektroinstalatéři

Fotografové I. místní třídy, podnikové skupiny B a II. místní třídy, podnikové Skupiny A

Holiči a kadeřníci I. místní třídy, podnikové skupiny A, a holiči a kadeřníci I. místní třídy, podnikové skupiny B s více jak 2 osobami v podniku mimo podnikatele činnými

Instalatéři kanalisací a větrání

Instalatéři vodovodů a plynovodů

Karosáři

Krejčí I. jakostní třídy

Perleťáři

Scelovači látek

Vulkaniséři

Výrobci dárkového zboží ze dřeva

Výrobci chemického zboží (na př. čisticích prášků, prášků proti hmyzu, past na obuv a parkety, barev a laků a pod.)

Výrobci kamenné galanterie

Výrobci skleněné bižuterie a drobného skla

Výrobci umělých květin, ozdob a ozdobných per ze všech druhů látek

Výrobci ústředního topení

Výrobci zdravotního zařízení

Seznam živností III. skupiny.

Bromografie

Dýmkaři

Fotografové kromě těch, kteří jsou uvedeni ve skupině I. a II.

Hodináři

Hřebenáři

Isolatéři a asfaltéři

Kameničtí mistři

Kamenosochaři

Kartonážníci a pouzdraři

Knihaři

Krejčí II. jakostní třídy

Kovotlačitelé

Majitelé pil a výrobci parket

Malíři pokojů

Mechanici

Modeláři

Modisté a modistky jinde nejmenovaní

Mydláři, svíčkaři a voskaři

Pasíři

Pekaři

Planografie

Pokryvači

Puškaři

Rytci

Řezbáři

Řezníci a uzenáři

Sedláři a řemenáři

Slévači železa a kovů

Smaltovníci

Stavitelé

Soustružníci

Štukatéři

Tesařští mistři

Truhláři nábytkoví

Výrobci cementového zboží

Výrobci dřevěných kopyt, klenků, podpatků, fleků, párátek a pod.

Výrobci dřevěné vlny

Výrobci holí

Výrobci hraček ze všech dluhů látek

Výrobci klobouků a čepic

Výrobci korkového zboží

Výrobci potravin a pochutin jinde nejmenovaní

Výrobci prádla a šněrovaček (II. jakostní třídy)

Výrobci technického zboží z kůže

Výroba terazza (umělého kamene) a xylolitového zboží

Výrobci zboží z umělých hmot soustružnických a řezbářských

Zahradníci, květináři a sadaři (pokud nejsou zdaněni podle oddílu A nebo C sazebníku)

Zámečníci stavební

Zámečníci strojní (na př. výrobci hospodářských strojů, vah, nástrojů a měřidel, jízdních kol, armatur, pilníků a rašplí, dětských vozidel a sportovních předmětů, sít, mříží, pletiv a p.)

Zedničtí mistři

Seznam, živností IV. skupiny.

Bednáři

Cihláři a vápeníci

čističi budov

Deštníkáři

Dlaždiči

Faktoři šití rukavic

Galvaniséři

Holiči a kadeřníci kromě těch, kteří jsou uvedeni v II. skupině

Hrnčíři a výrobci lidové keramiky

Kamenolomy, pískovny a těžba jiných nerostů

Kamnáři

Kartáčníci a štětkaři

Kladení podlah (gumových, korkových, dlaždicových, parketových a pod.) a obkládání stěn

Klempíři

Koláři

Košíkáři

Kováři a podkováři

Krejčí jinam nezařazení

Mědikovci

Mlynáři

Natěrači a lakýrníci

Nožíři

Optici

Orthopedisté

Provazníci

Pumpaři a studnaři

Rozmnožovací ústavy a veřejné pisárny

Síťaři

Sklenáři

Soukeníci a papučáři

Stáčeči piva

Stavební a keramická řemesla a živnosti jinde nejmenované

Tiskaři

Tkalci

Truhláři stavební

Výrobci dřevěného zboří jinde nejmenovaní

Výrobci hudebních nástrojů

Výrobci knihařského, papírnického a tiskařského zboží jinde nejmenovaní

Výrobci koženého zboží jinde nejmenovaní

Výrobci palivového a tankového dříví

Výrobci pleteného a stávkového zboží

Výrobci prádla a šněrovaček III. jakostní třídy

Výrobci skleněného zboží jinde nejmenovaní

Výrobci sodové vody

Výrobci textilního a oděvního zboží jinde nejmenovaní

Zámečníci strojní jakožto výrobci orthopedických a lékařských přístrojů

Závody linkařské a rastrýřské

Sazebník.

sazebníku všeobecné daněOddíl C

(pro paušální vybírání daně u zemědělců).

Všeobecné vysvětlivky k oddílu „C“ sazebníku.

1. 1. Dani podle tohoto oddílu sazebníku podléhá každý, kdo provozuje na vlastní účet zemědělské hospodářství vyjma stát, státní podniky, komunální podniky svazků lidové správy a národní podniky. Ty podléhají všeobecné dani podle oddílu A sazebníku.

   Do výměry se nezapočítávají pozemky věnované zahradnictví (zelinářskému i okrasnému), odvádí-li zemědělec daň ze zahradnictví podle oddílu B sazebníku.

   Zemědělskou půdou se rozumějí všechny pozemky s katastrálním výtěžkem s výjimkou pozemků věnovaných lesnictví.

1. 2. Všeobecnou daň neplatí:
   1. a) jednotná zemědělská družstva, zřízená podle zákona č. 69/1949 Sb. za dobu od zřízení až do konce kalendářního roku 1951,
   2. b) zemědělci, kteří jsou členy jednotného zemědělského družstva a vstoupí se svými pozemky do společného hospodaření v rámci jednotného zemědělského družstva. Ke společnému hospodaření v rámci jednotného zemědělského družstva dochází, hospodaří-li jednotné zemědělské družstvo na půdě svých členů na svůj vlastní účet. Tuto skutečnost prokáže zemědělec potvrzením Jednotného zemědělského družstva, ověřeným okresní družstevní radou,
   3. c) výrobní družstva zemědělská, která jako taková budou uznána ministrem financí v dohodě s ministrem zemědělství.

1. 3. Nerozhoduje, zda se zemědělské hospodářství provozuje na půdě vlastní, pachtované či převzaté do obhospodařování na podkladě jiného právního poměru.
2. 4. Daň se platí ročně částkou uvedenou v tomto oddílu sazebníku, a to do 15. čísla běžného roku, pokud není dále stanoveno jinak.
3. 5. Daň je povinen platit zemědělec, který provozoval zemědělské hospodářství 1. ledna běžného roku. Na změny nastalé během běžného kalendářního roku se nebere zřetel s výjimkou případu podle všeobecné vysvětlivky č. 2 písm. b).
4. 6. Zemědělec, jehož zemědělské hospodářství přesahuje 20 ha zemědělské půdy, je povinen ohlásit vznik a zánik povinnosti platit daň podle tohoto oddílu sazebníku příslušnému okresnímu národnímu výboru. Může tak učinit v přiznání k dani zemědělské.
5. 7. Zemědělec, jehož zemědělské hospodářství přesahuje 20 ha zemědělské půdy, musí podat do 31. ledna běžného roku okresnímu národnímu výboru hlášení o dani na tiskopise, jehož vzor vydá ministerstvo financí.
6. 8. Pro stanovení výše daně jsou rozhodné:
   1. 1. výrobní oblast (řepařská, obilnářská, bramborářská či pícninářská), ve které má zemědělské hospodářství nebo jeho největší část, a
   2. 2. celková výměra všech pozemků s katastrálním výtěžkem a jejich průměrný katastrální výtěžek podle stavu dne 1. ledna běžného reku. Pozemky věnované pěstování chmele, vinné révy, tabáku a papriky, školkařství, ovocnictví a rybnikářství se započítávají jen svou skutečnou výměrou; pozemky věnované zahradnictví u zemědělce, který z nich neodvádí daň podle oddílu B sazebníku, se započítávají do této výměry násobkem stanoveným podle § 31 zákona ze dne 21. března 1948 č. 49 Sb., o zemědělské dani (dále „zákon o zemědělské dani“).

   Pro zjištění, ve které výrobní oblasti leží zemědělské hospodářství, platí obecné předpisy, jimiž se určují zemědělské výrobní oblasti.

   Jednotlivá katastrální území, po případě jednotlivá zemědělská hospodářství, mohou však býti přeřazena do té výrobní oblasti, jejímž výrobním podmínkám půda katastrálního území, po případě zemědělského hospodářství, ve skutečnosti odpovídá.

1. 9. Průměrný katastrální výtěžek se zjistí, dělí-li se celkový katastrální výtěžek všech pozemků, započítatelných podle č. 8 jejich skutečnou výměrou v hektarech. Při stanovení celkové výměry všech pozemků s katastrálním výtěžkem a jejich celkového katastrálního výtěžku se přihlíží i k půdě ležící ladem.
2. 10. Přesahuje-li výměra pozemků rozhodných pro stanovení daně podle č. 8 padesát ha, zvyšuje se daň uvedená v sazebníku pro hospodářství o výměře 50 ha o 1/10 této sazby za každý hektar nad 50 ha.
3. 11. (1) Zemědělci, kteří hospodaří na půdě o výměře nepřesahující 20 ha a splnili v předchozím hospodářském ročním období své výrobní a dodávkové povinnosti, neplatí všeobecnou daň. Splnění těchto povinností třeba prokázat nejpozději do 31. května běžného roku.

   (2) Okresní národní výbor — finanční referát za součinnosti mimořádné vyživovací komise místního národního výboru a místního sdružení Jednotného svazu českých zemědělců (na Slovensku Jednotného svazu slovenských zemědělců) určí ke zdanění podle tohoto oddílu sazebníku do 31. května běžného roku ty zemědělce hospodařící na půdě o výměře nepřesahující 20 ha, kteří v předchozím hospodářském ročním období nesplnili své výrobní a dodávkové povinnosti a zároveň je vyzve, aby podali do 14 dnů hlášení o všeobecné dani. Zemědělci takto určení musí daň odvésti do 15. června běžného roku.

   (3) Zemědělcům, o kterých určí okresní národní výbor podle odstavce 2, že jsou povinni platiti všeobecnou daň a hospodaří na půdě nepřesahující v oblasti řepařské 5 ha, obilnářské 8 ha, bramborářské 10 ha a pícninářské 15 ha, povoluje se odklad platební povinnosti stran této daně do konce roku 1950 za předpokladu, že uzavřeli pro rok 1950 smlouvy o výrobě zemědělských výrobků (vl. nař. č. 6/1949 Sb.) a o výkupu a dodávce zemědělských výrobků (vl. nař. č. 7/1949 Sb.).

   (4) Splní-li zemědělec, na kterého se vztahuje ustanovení odstavce 3, smlouvy o výrobě zemědělských výrobků a o výkupu a dodávce zemědělských výrobků a předloží-li okresnímu národnímu výboru — finančnímu referátu nejpozději do konce r. 1950 potvrzení mimořádné vyživovací komise místního národního výboru svého bydliště o řádném špinění těchto smluv, pozbývá rozhodnutí, jímž bylo určeno, že má platiti všeobecnou daň za rok 1950, účinnosti. Nepředloží-li zemědělec potvrzení mimořádné vyživovací komise místního národního výboru v uvedené lhůtě, je povinen zaplatiti všeobecnou daň za rok 1950 do 31. prosince 1950.

1. 12. Zemědělci mohou u okresního národního výboru žádat, aby mohli zaplatit všeobecnou daň ve 4 čtvrtletních splátkách splatných 15. dne po konci kalendářního čtvrtletí. Nemusí podávat čtvrtletní hlášení o dani. Ustanovení předchozích vysvětlivky platí obdobně.
2. 13. Zemědělské daňové komise zřízené podle § 28 zákona o zemědělské dani jsou příslušný ve věcech uvedených v §§ 29—31 uvedeného zákona i pro obor všeobecné daně podle tohoto oddílu sazebníku.
3. 14. Ministr financí může správním opatřením
   1. 1. dále rozčlenit tento oddíl sazebníku jak co do průměrného katastrálního výtěžku, tak co do celkové výměry,
   2. 2. učinit opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdosti, jež bypři zdaňování podle tohoto oddílu sazebníku mohly vzniknout.

Oblast řepařská.

Tabulka 1.

Oblast obilnářská.

Tabulka 2.

Oblast bramborářská.

Tabulka 3.

Oblast pícninářská.

Tabulka 4.

sazebníku všeobecné daněOddíl D

(pro přepravu a výkony s přepravou souvisící, jakož i pro spediční a skladištní výkony prováděné za úplatu).

Všeobecné vysvětlivky k oddílu „D“ sazebníku.

1. 1. Daň odvede podnik (výběrčí), který provozuje přepravu podléhající dani, anebo podnik (výběrčí), který provádí za úplatu spediční a skladištní výkony. Nezáleží na tom, jde-li o podnik veřejný či jiný. Daň podle tohoto oddílu neodvádějí národní dopravní podniky zřízené zákonem č. 311/1948 Sb.
2. 2. Daňová povinnost vzniká:
   1. a) u přepravy podle pol. 5 a 6 tohoto oddílu sazebníku tím, že vozidlo bylo dáno do provozu nebo tím, že tažné zvíře bylo určeno pro výkon přepravy podle těchto pol. 5 a 6;
   2. b) v ostatních případech započetím výkonu.

1. 3. Přepravní cenou je vše, co přepravní podnik vybírá za provedení přepravy s vyloučením daně podle tohoto oddílu sazebníku. Do přepravní ceny patří též úplaty, které se vybírají u železniční přepravy po vlečce do stanice nebo naopak, Úplaty, které přepravní podnik vybírá za výkony souvisící s přepravou, nejsou součástí přepravní ceny, i když je přepravní podnik vybírá zároveň s přepravní cenou.
2. 4. V tarifech a vyhláškách přepravního podniku je nutno výslovně uvést, je-li do sazeb jízdného, zavazadelného, dovozného a pod. započítána daň či nikoli.
3. 5. Je-li na přepravě účastněno více přepravních podniků, odvede každý z nich na dani tolik, kolik odpovídá jeho podílu na této přepravě.
4. 6. Při přepravě z ciziny do tuzemska nebo naopak a při průvozu tuzemskem je základem daně část přepravní ceny připadající na přepravu provedenou na tuzemském území.
5. 7. Daň podle pol. 5 a 6 tohoto oddílu sazebníku je splatná jednou dvanáctinou roční částky, a to patnáctého dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž bylo vozidlo v provozu nebo v němž bylo používáno tažného zvířete pro výkon přepravy.
6. 8. Místně příslušným je okresní (jednotný, ústřední) národní výbor, v jehož obvodu jest provozní správa podniku; pro daň podle položek 4, 5 a 6 tohoto oddílu z přepravy silničními motorovými vozidly je místně příslušným okresní (jednotný, ústřední) národní výbor, u něhož je vedeno vozidlo (vlečný vůz) v evidenci.

SAZEBNÍK.