Vyhláška ministra financí, kterou se vydává sazebník všeobecné daně.

sazebníku všeobecné daněOddíl B

(pro paušální vybírání daně u soukromých a družstevních podniků výrobních a poslužných).

Všeobecné vysvětlivky.

1. 1. Podle oddílu B sazebníku odvádějí všeobecnou daň paušální částkou soukromé a družstevní podniky řemeslné a živnostenské uvedené v seznamu tohoto oddílu, které vyrábějí, zpracovávají nebo používají zboží jmenovaného v oddílu A sazebníku nebo provádějí výkony nebo poskytují služby obvyklé při provozování těchto řemesel a živností. Daň podle tohoto oddílu neodvádějí však jednotná zemědělská družstva, zřízená podle zákona č. 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, která provozují řemesla a živnosti uvedené v seznamu na vlastní účet; ohledně řemesel a živností převzatých jednotnými zemědělskými družstvy platí úleva od prvního dne měsíce následujícího po převzetí.
2. 2. Podniky uvedené v č. 1 nabývají zboží v daňově volném oběhu.
3. 3. Daňová povinnost vzniká zahájením podnikové činnosti (zahájením výroby, započetím výkonů nebo poskytnutím služeb).
4. 4. Sazba daně se počítá podle počtu osob činných v podniku; pro výpočet daně je rozhodným nejvyšší počet osob činných v podniku v období, za které se daň odvádí. Mezi osoby činné v podniku se zahrnují podnikatel, jeho zaměstnanci, učňové, příslušníci podnikatelovy rodiny pracující v podniku s výjimkou manželky (manžela) nebo družky (druha) a nezletilých dětí vlastních i nevlastních, vnuků a schovanců; zaměstnanci se rozumějí osoby činné jak ve výrobě, tak i v administrativě nebo při prodeji zboží. V podnicích, které také prodávají zboží cizí výroby, počítají se i osoby zaměstnané při prodeji cizího zboží mezi osoby činné v podniku. Za osobu činnou v podniku se počítá i domácký dělník, jehož měsíční hrubá mzda činí aspoň 2000 Kčs. Nedosahuje-li v jednotlivých případech hrubá měsíční mzda této částky, sečtou se hrubé měsíční mzdy těchto domáckých dělníků, úhrn se dělí 2000 Kčs a výsledek dá počet domáckých dělníků rozhodný pro stanovení počtu osob činných v podniku; za zbytek nebo za mzdu (úhrn mezd) menší než 2000 Kčs se počítá též jeden domácký dělník.
5. 5. Daň je splatná patnáctého dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci (hospodářském období), v němž vznikla daňová povinnost a to jednou dvanáctinou (čtyřmi nebo pěti dvaapadesátinami) roční částky vypočtené podle sazebníku.
6. 6. Daňové hlášení stačí podat jen dvakrát do roka: 15. ledna a 15. července běžného kalendářního roku. Došlo-li během mezidobí (pololetí) v některém měsíci (hospodářském období) ke změnám ve skutečnostech rozhodných pro zdanění, na př. v druhu živnosti, v počtu osob činných v podniku a pod., je třeba podat daňové hlášení do patnáctého dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci (hospodářském období), v němž změny nastaly.
7. 7. Jsou-li předmětem provozování podniku dvě nebo více výrobních (poslužných) živností, třebas i bez živnostenského oprávnění, posuzuje se podnik jako celek a odvádí daň podle živnosti, pro kterou je v sazebníku tohoto oddílu stanovena vyšší (nejvyšší) sazba; pro výpočet daně se sčítají všechny osoby činné v podniku.
8. 8. Zvláštní sazba u družstev platí i pro komunální podniky, pokud jim bylo povoleno odvádět daň podle tohoto oddílu. To platí obdobně i pro výrobní nebo poslužné podniky ve správě národních výborů, které nejsou zřízeny a spravovány podle předpisů o komunálních podnicích.
9. 9. Zahradníky, kteří odvádějí daň podle tohoto oddílu, se rozumějí pěstitelé zeleniny, květin a ovoce, pokud obdělávají půdu věnovanou těmto kulturám ve větší výměře než 0.1 ha. Zahradníci platí daň paušální částkou, a to při výměře půdy do 0.5 ha podle sazeb daně III. skupiny, při výměře půdy přes 0.5 ha do 1 ha podle sazeb daně II. skupiny a při výměře půdy větší než 1 ha podle sazeb daně I. skupiny.

   Za zahradníky se nepovažuji pěstitelé ovoce v sadech (v zahradách), které jsou při jejich obytných domech.

Sazebník.

Seznam řemesel a živností.

1. I. skupina.

   Autosedláři a autočalouníci

   Brusiči drahokamů a polodrahokamů

   Dentisté

   Fotografové I. místní třídy, podnikové skupiny A

   Kožišníci

   Krejčí Ia jakostní třídy

   Modisté a modistky (modelové domy)

   Obuvníci

   Projektanti všeho druhu

   Rukavičkáři

   Úpravčí kožišin

   Výrobci kosmetického zboží

   Výrobci prádla a šněrovaček (I. jakostní třídy)

   Výrobci zrcadel a zrcátek

   Zlatníci, stříbrníci a klenotníci

   Zahradníci (všeobecná vysvětlivka č. 9)

1. II. skupina.

   Aranžéři

   Brašnáři a ozdobníci

   Cukráři

   Čalouníci a dekoratéři

   Elektroinstalatéři

   Fotografové I. místní třídy, podnikové skupiny B a II. místní třídy, podnikové skupiny A

   Holiči a kadeřníci I. místní třídy, podnikové skupiny A a holiči a kadeřníci I. místní třídy, podnikové skupiny B s více jako 2 osobami v podniku mimo podnikatele činnými

   Instalatéři kanalisací a větrání

   Instalatéři vodovodů a plynovodů

   Karosáři

   Krejčí I. jakostní třídy

   Perleťáři

   Půjčovny psacích, počítacích, rozmnožovacích a jiných kancelářských strojů

   Scelovači látek

   Vulkaniséři

   Výrobci dárkového zboží ze dreva

   Výrobci chemického zboží (na př. čisticích prášků, prášků proti hmyzu, past na obuv a parkety, barev a laků a pod.)

   Výrobci kamenné galanterie

   Výrobci skleněné bijouterie a drobného skla

   Výrobci umělých květin, ozdob a ozdobných per ze všech druhů látek

   Výrobci ústředního topení

   Výrobci zdravotního zařízení

   Zahradníci (všeobecná vysvětlivka č. 9)

1. III. skupina.

   Bromografie

   Dýmkaři

   Fotografové kromě těch, kteří jsou uvedeni ve skupině I. a II.

   Hodináři

   Hřebenáři

   Isolatéři a asfaltéři

   Kameničtí mistři

   Kamenosochaři

   Kartonážníci a pouzdraři

   Knihaři

   Kominíci

   Kovotlačitelé

   Krejčí II. jakostní třídy

   Majitelé pil a výrobci parket

   Malíři pokojů

   Mechanici

   Modeláři

   Modisté a modistky jinde nejmenovaní

   Mydláři, svíčkaři a voskaři

   Pasíři

   Pekaři

   Planografie

   Pohřební ústavy

   Pokrývači

   Puškaři

   Rytci

   Řezbáři

   Řezníci a uzenáři

   Sedláři a řemenáři

   Slévači železa a kovů

   Smaltovníci

   Stavitelé

   Soustružníci

   Štukatéři

   Tesařští mistři

   Truhláři nábytkoví

   Výrobci cementového zboží

   Výrobci dřevěných kopyt, klenků, podpatků, floků, párátek a pod.

   Výrobci dřevěné vlny

   Výrobci holí

   Výrobci hraček ze všech druhů látek

   Výrobci klobouků a čepic

   Výrobci korkového zboží

   Výrobci potravin a pochutin jinde nejmenovaní

   Výrobci prádla a šněrovaček (II. jakostní třídy)

   Výrobci technického zboží z kůže

   Výrobci terazza (umělého kamene) a xylolitového zboží

   Výrobci zboží z umělých hmot soustružnických a řezbářských

   Zahradníci (všeobecná vysvětlivka č. 9)

   Zámečníci stavební

   Zámečníci strojní (na př. výrobci hospodářských strojů, vah, nástrojů a měřidel, jízdních kol, armatur, pilníků a rašplí, dětských vozidel a sportovních předmětů, sít, mříží, pletiv a pod.).

   Zedničtí mistři.

1. IV. skupina.

   Barvíři a chemičtí cídiči (čističi)

   Bednáři

   Cihláři a vápeníci

   Čističi budov

   Čistírny, prádelny a žehlírny

   Deštnikáři

   Dlaždiči

   Drnomistři

   Faktoři šití rukavic

   Galvaniséři

   Hlídací a schovací podniky (mimo podniky skladištní)

   Holiči a kadeřníci, kromě těch, kteří jsou uvedeni v II. skupině

   Hotelové, hostinské a restaurační podniky

   Hrnčíři a výrobci lidové keramiky

   Kamenolomy, pískovny a těžba jiných nerostů

   Kamnáři

   Kartáčníci a štětkaři

   Kladení podlah (gumových, korkových, dlaždicových a parketových a. pod.) a obkládání stěn

   Klempíři

   Koláři

   Košikáři

   Kováři a podkováři

   Krejčí jinam nezařazení

   Ladiči pian

   Maséři a pedikéři

   Mědikovci

   Mlynáři

   Natěrači a lakýrníci

   Nožíři

   Optici

   Orthopedisté

   Pilnikáři — opraváři

   Preparátoři a vycpávači zvířat

   Provazníci

   Půjčovny divadelních rekvisit, kostymů, masek, krojů a obleků a loděk

   Pumpaři a studnaři

   Rozmnožovací ústavy a veřejné pisárny

   Síťaři

   Sklenáři

   Soukeníci a papučáři

   Stáčeči piva

   Stavební a keramická řemesla a živnosti jinde nejmenované

   Tiskaři

   Tkalci

   Truhláři stavební

   Výrobci dřevěného zboží jinde nejmenovaní

   Výrobci hudebních nástrojů

   Výrobci knihařského, papírnického a tiskařského zboží jinde nejmenovaní

   Výrobci koženého zboží jinde nejmenovaní

   Výrobci palivového a tankového dříví

   Výrobci pleteného a stávkového zboží

   Výrobci prádla a šněrovaček III. jakostní třídy

   Výrobci skleněného zboží jinde nejmenovaní

   Výrobci sodové vody

   Výrobci textilního a oděvního zboží jinde nejmenovaní

   Zámečníci strojní jako výrobci orthopedických a lékařských přístrojů

   Závody linkařské a rastrýřské.

Sazba daně.

Tabulka 1.

Tabulka 2.

Tabulka 3.

Tabulka 4.

sazebníku všeobecné daněOddíl C

(pro paušální vybírání daně u zemědělců).

Všeobecné vysvětlivky.

1. 1. Dani podle tohoto oddílu sazebníku podléhá každý, kdo provozuje na vlastní účet zemědělské hospodářství, vyjma orgány státní správy, národní podniky a komunální podniky.

   Zemědělskou půdou se rozumějí všechny pozemky s katastrálním výtěžkem s výjimkou pozemků věnovaných lesnictví.

   Do výměry půdy se nezapočítávají pozemky věnované zahradnictví (zelinářskému a okrasnému), odvádí-li zemědělec daň ze zahradnictví podle oddílu B sazebníku všeobecné daně.

1. 2. Všeobecnou daň podle tohoto oddílu neplatí:
   1. a) jednotná zemědělská družstva, zřízená podle zákona č. 69/1949 Sb., která provozují zemědělské hospodářství na vlastní účet (jednotná zemědělská družstva III. a IV. typu), za dobu od zřízení až do konce roku 1953,
   2. b) zemědělci — členové jednotného zemědělského družstva III. a IV. typu od prvního dne měsíce následujícího po vstupu do družstva, prokáží-li to okresnímu národnímu výboru potvrzením jednotného zemědělského družstva,
   3. c) výrobní družstva zemědělská, která jako taková byla uznána ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem zemědělství,
   4. d) zemědělci, kteří hospodaří na půdě o výměře nepřesahující 20 ha, zjištěné podle č. 7, a kteří splnili v předchozím roce své výrobní a dodávkové povinnosti. Splnění těchto povinností třeba prokázat okresnímu národnímu výboru nejpozději do 31. prosince roku, v němž byly splněny.

1. 3. Nerozhoduje, zda se zemědělské hospodářství provozuje na půdě vlastní, najaté či převzaté do obhospodařování na podkladě jiného právního poměru. Půda přikázaná do povinného nájmu nebo jinak odevzdaná k přechodnému obdělávání (na př. půdní reservy z pozemkových reforem) se do základu pro výpočet všeobecné daně nezapočítává.
2. 4. Daň je povinen platiti zemědělec, který podléhá daňové povinnosti podle tohoto oddílu, jestliže provozoval zemědělské hospodářství 1. ledna běžného roku.
3. 5. Daň podle tohoto oddílu je splatná 15. dubna, pokud není dále stanoveno jinak.
4. 6. Zemědělec, který hospodaří na zemědělské půdě přesahující výměru 20 ha zemědělské půdy, zjištěnou podle č. 7, je povinen ohlásit vznik a zánik povinnosti platit daň podle tohoto oddílu sazebníku příslušnému okresnímu národnímu výboru; může tak učinit v přiznání k dani zemědělské. Do 31. ledna běžného roku musí předložit okresnímu národnímu výboru daňové hlášení.

   Zemědělce, hospodařící na půdě o výměře nepřesahující 20 ha, zjištěné podle č. 7, kteří v předchozím roce nesplnili své výrobní a dodávkové povinnosti, vyzve okresní národní výbor, aby podali do 30. června běžného roku daňové hlášení a zároveň odvedli daň.

   Daňové hlášení se podává na tiskopise, jehož vzor vydá ministerstvo financí.

1. 7. Pro stanovení výše daně jsou rozhodné:
   1. a) výrobní oblast (řepařská, obilnářská, bramborářská či pícninářská), ve které je zemědělské hospodářství nebo jeho největší část, a
   2. b) celková výměra všech pozemků s katastrálním výtěžkem a jejich průměrný katastrální výtěžek podle stavu dne 1 ledna běžného roku. Pozemky věnované nebo plánované pro pěstování chmele, vinné révy, tabáku a papriky, zahradnictví, školkařství, ovocnictví a rybnikářství se započítávají do celkové výměry násobkem, který se stanoví způsobem uvedeným v § 31 zákona č. 49/1948 Sb., o zemědělské dani; při tom lze použít násobků stanovených pro vyměření zemědělské daně za předcházející rok.

   Pro zjištění, ve které výrobní oblasti leží zemědělské hospodářství, platí předpisy, jimiž se určují zemědělské výrobní oblasti pro obor zemědělské daně.

1. 8. Průměrný katastrální výtěžek se zjisti, dělí-li se celkový katastrální výtěžek všech pozemků započitatelných podle č. 7 jejich skutečnou výměrou v hektarech. Při stanovení celkové výměry všech pozemků s katastrálním výtěžkem a jejich celkového katastrálního výtěžku se přihlíží i k půdě ležící ladem
2. 9. Změny ve skutečnostech rozhodných pro zdanění, k nimž došlo během roku, nemají vliv na daňovou povinnost a výši daně s výjimkou případu v č. 2 písm. b).
3. 10. Přesahuje-li výměra pozemků rozhodných pro stanovení daně, zjištěná podle č. 7, padesát ha, zvyšuje se daň uvedená v sazebníku pro hospodářství o výměře 50 ha o 1/10 této sazby za každý hektar nad 50 ha.
4. 11. Zemědělcům, kteří hospodaří na půdě, přesahující výměru 20 ha, zjištěnou podle č. 7, a kteří výrobní a dodávkové povinnosti v předchozím roce nesplnili, může být daň na běžný rok zvýšena až o 100%.
5. 12. Okresní národní výbor může zemědělcům na žádost povolit, aby zaplatili všeobecnou daň ve čtyřech čtvrtletních splátkách, splatných 15. dne po konci kalendářního čtvrtletí; při tom nemusí zemědělec podávat čtvrtletní daňové hlášení. Ustanovení o splátkách neplatí v případech, kdy byla daň podle č. 11 zvýšena.
6. 13. Zemědělské daňové komise, zřízené podle § 28 zákona č. 49/1948 Sb., jsou příslušné ve věcech uvedených v §§ 29 až 31 cit. zákona i pro obor všeobecné daně podle tohoto oddílu sazebníku.

Sazebník daně.

Oblast řepařská.

Tabulka 1.

Oblast obilnářská.

Tabulka 2.

Oblast bramborářská.

Tabulka 3.

Oblast pícninářská.

Tabulka 4.

sazebníku všeobecné daněOddíl D

(pro výkony přepravní a pro výkony zasílatelské a skladištní).

Všeobecné vysvětlivky.

1. 1. Daň odvede podnik (výběrčí daně), který provádí přepravu podléhající dani, anebo podnik (výběrčí daně), který provádí za úplatu zasilatelské nebo skladištní výkony. Daň podle tohoto oddílu neodvádějí národní podniky dopravní, zřízené zákonem č. 311/1948 Sb., o národních dopravních podnicích.
2. 2. Daňová povinnost vzniká:
   1. a) u přepravy podle pol. 4 písm. a) a b) a pol. 5 tím, že vozidlo bylo dáno do provozu;
   2. b) v ostatních případech započetím výkonu.

1. 3. Přepravní cenou je vše, co podnik vybírá za provedení přepravy s vyloučením daně podle tohoto oddílu sazebníku.
2. 4. V tarifech a vyhláškách dopravních podniků je nutno výslovně uvést, zda je v jízdném, přepravném (vlečném), zavazadelném a pod. započítána daň či nikoliv.
3. 5. Při přepravě z ciziny do tuzemska nebo naopak a při průvozu tuzemskem je základem daně část přepravní ceny připadající na přepravu provedenou v tuzemsku.
4. 6. Daň podle pol. 4 písm. a) a b) a pol. 5 tohoto oddílu je splatná 15. dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci (hospodářském období), v němž vznikla daňová povinnost, a to jednou dvanáctinou (čtyřmi nebo pěti dvaapadesátinami) roční částky.
5. 7. Hlášení o dani podle pol. 4 písm. a) a b) a pol. 5 stačí podat jen dvakrát do roka: 15. ledna a 15. července běžného kalendářního roku. Došlo-li během mezidobí (pololetí) v některém měsíci (hospodářském období) ke změnám ve skutečnostech rozhodných pro zdanění, na př. v počtu, druhu, nosnosti vozidel a pod., je třeba podat hlášení do 15. dne kalendářního měsíce následujícího bezprostředně po měsíci (hospodářském období), v němž změny nastaly.
6. 8. Místně příslušným je okresní národní výbor, v jehož obvodu je provozní správa podniku; pro daň podle pol. 4 písm. a) a b) a pol. 5 tohoto oddílu sazebníku je místně příslušným okresní národní výbor, u něhož je vozidlo v evidenci.