Vyhláška ministerstva zdravotnictví o přechodných opatřeních k tlumení nakažlivé obrny vepřů.

§ 1.

účinné od 1. 1. 1948(1) Případy vzniku nakažlivé obrny vepřů nebo podezření z této nákazy v obci, která byla bezprostředně před tím nákazy prostá, vyšetří vždy úřední veterinář neprodleně, t. j. nejpozději do 24 hodin po jejich ohlášení, na místě.

účinné od 1. 1. 1948(2) V případech ohlášení vzniku nakažlivé obrny vepřů nebo podezření z této nákazy v obcích zamořených, t. j. v obcích, v nichž nakažlivá obrna byla již úředně zjištěna a v nichž ještě trvá, nařídí úřední veterinář potřebná veterinárně ochranná opatření písemně, aniž provede vyšetření na místě.

§ 2.

účinné od 1. 1. 1948Při nakažlivé obrně vepřů v zamořených obcích (§ 1, odst. 2) se zpravidla nepoužije zákonného zmocnění k usmrcení vepřů nemocných a podezřelých na úřední příkaz podle § 43 zákona č. 177/1909 ř. z. a příslušného prováděcího ustanovení k němu.

§ 3.

účinné od 1. 1. 1948Majitelům (držitelům) vepřů v zamořených obcích, kteří:

1. účinné od 1. 1. 1948a) ohlásí u místního národního výboru vznik nakažlivé obrny nebo podezření z této nákazy u svých vepřů do 24 hodin po té, co se u nich vyskytly podezřelé příznaky, a
2. účinné od 1. 1. 1948b) postarají se urychleně na vlastní náklad o přepravu onemocnělých vepřů na veřejné jatky, po případě na jiné místo určené okresním národním výborem k poražení vepřů nemocných nakažlivou obrnou, a o jejich poražení a zpeněžení podle platných předpisů,

účinné od 1. 1. 1948poskytne se příspěvek ke zmírnění škody způsobené nákazou (§ 5), zjistí-li se předepsaným úředním vyšetřením, že šlo skutečně o nakažlivou obrnu vepřů.

§ 4.

účinné od 1. 1. 1948(1) Onemocnělí vepři musejí býti přepraveni k poražení předepsaným způsobem, aby se zabránilo rozvlečení nákazy, a s přepravním osvědčením podle odstavce 2.

účinné od 1. 1. 1948(2) Osvědčení pro přepravu onemocnělých vepřů k poražení (přepravní osvědčení) je úředním dokladem a vydávají je majiteli (držiteli) osoby pověřené tím okresním národním výborem. Touto osobou je zpravidla ohledač dobytka ustanovený v obci podle § 8 zákona č. 177/1909 ř. z. V případech, kdy majitel povolal na svůj náklad veterináře k ošetření onemocnělých vepřů, vystaví osvědčení tento veterinář. Pro vepře přepravované z jednoho hospodářství se vystaví jedno hromadné osvědčení.

účinné od 1. 1. 1948(3) Po skončené přepravě odevzdá majitel (držitel) přepravní osvědčení veterináři pověřenému prohlídkou jatečných zvířat a masa v místě poražení.

účinné od 1. 1. 1948(4) Nemůže-li majitel (držitel) obstarati sám přepravu vepřů k včasnému poražení, oznámí to místnímu národnímu výboru. Místní národní výbor je pak povinen přepravu ihned zaříditi za majitele, ač-li nebyla přeprava nemocných vepřů k poražení organisována přímo okresním národním výborem.

§ 5.

účinné od 1. 1. 1948(1) Příspěvek ke zmírnění škody způsobené nákazou (§ 3) poskytne okresní národní výbor ze státních prostředků v této výši:

účinné od 1. 1. 1948(2) Jde-li o zvířata zapsaná v plemenné knize nebo o jejich odchov, poskytne se k příspěvku podle odstavce 1 přirážka ve výši 50% příspěvku. U plemenic nezapsaných v plemenné knize (prasnic prokázaně březích nebo kojících nebo prasnic, které již odchovaly selata) poskytuje se přirážka ve výši 25% příspěvku.

§ 6.

účinné od 1. 1. 1948V případech, kdy majitel (držitel) neprovedl přepravu onemocnělých vepřů na vlastní náklad (§ 4, odst. 4), vyplatí se mu příspěvek snížený o částku za přepravu.

§ 7.

účinné od 1. 1. 1948Za poražení onemocnělých vepřů, za úpravu masa, po případě za jeho zpeněžení v nuceném výseku se vybírají stejné paušální náhrady, jaké jsou stanoveny při porážení vepřů na úřední příkaz.

§ 8.

účinné od 1. 1. 1948(1) Osoby, pověřené okresním národním výborem k vydávání přepravního osvědčení, mají nárok na odměnu ve výši 5 Kčs za předepsaný výkon spojený s vydáním jednoho osvědčení.

účinné od 1. 1. 1948(2) Veterináři prohlídky masa, zúčastnění při provádění ustanovení této vyhlášky, mají nárok na odměnu ve výši 15 Kčs za každý případ, kdy jsou povinni odeslati vzorky orgánů z onemocnělých vepřů do příslušného veterinárního vyšetřovacího ústavu k diagnostickému vyšetření, nejvýše však ve výši 1500 Kčs za 1 měsíc. Dále se jim hradí skutečné výlohy, vzniklé zasláním vzorků.

účinné od 1. 1. 1948(3) Výdaje uvedené v odstavcích 1 a 2 vyplácí okresní národní výbor z prostředků ministerstva zdravotnictví.

§ 9.

účinné od 1. 1. 1948Z hospodářství, v nichž nakažlivá obrna vepřů byla prohlášena za zaniklou, avšak nákaza nezanikla usmrcením všech vepřů nebo jich uhynutím, může okresní národní výbor povoliti v případech hodných zřetele použití zbylých vepřů k plemenitbě, jestliže majitel (držitel) dal tato zvířata po zrušení uzávěry hospodářství na svůj náklad ochranně očkovati proti července, a to simultánně a do 21 dnů poté dodatkově červenkovou kulturou, a jestliže zvířata neprojevila do 3 týdnů po dodatkovém očkování žádných příznaků nemoci. Zemský národní výbor může naříditi, že zvíře před použitím k plemenitbě musí býti ochranně očkováno jinou vhodnou očkovací látkou.

§ 10.

účinné od 1. 1. 1948Ostatní veterinárně ochranná opatření, předepsaná při nakažlivé obrně vepřů, zůstávají nedotčena. Zejména je nutno vystříhati se porážení onemocnělých vepřů v hospodářství a prováděti svědomitě desinfekci zamořeného prostředí. Musí-li býti zvíře ve zcela výjimečných případech nutně poraženo, smí se tak státi jen v místnosti s nepropustnou podlahou.

§ 11.

účinné od 1. 1. 1948Přestupky této vyhlášky se trestají podle ustanovení oddílu VIII zákona č. 177/1909 ř. z.

§ 12.

účinné od 1. 1. 1948Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1948; platí v zemích České a Moravskoslezské.