Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o tvoření cen v pohřebních živnostech.

§ 1.

Ustanovení této vyhlášky se vztahují na osoby fysické nebo právnické, obstarávající pohřeb nebo jeho část (dále jen „pohřební podnik“), bez rozdílu, zda se touto činností zaměstnávají trvale anebo jen příležitostně.

§ 2.

Pohřební podnik tvoří nejvyšší přípustné ceny za pohřeb nebo jeho část:

1. a) z ceny rakve (rakví) nebo urny s přirážkou (§§ 3 a 4),
2. b) z ceny předmětů, které dodá pohřební podnik ze svého skladu s přirážkou (§ 5),
3. c) z úplaty za katafalk a dekoraci (§ 6),
4. d) z úplaty za pohřební vůz (§ 7),
5. e) z úplaty za stejnokroje (§ 9),
6. f) z úplaty za úkony pohřebním podnikem při pohřbu poskytnuté (§§ 10 a 11),
7. g) z úplaty za úkony, služby, práce a předměty obstarané třetími osobami (§ 12).

§ 3.

1. 1. Cenou rakve se rozumí prodejní cena rakve účtovaná výrobcem podle platných cenových předpisů pohřebnímu podniku (loco výrobna); k této ceně smí pohřební podnik připočítati přirážku
   1. a) nejvýše 60%, je-li pohřební podnik zároveň výrobcem rakví,
   2. b) nejvýše 80%, není-li pohřební podnik výrobcem rakví.

   Při ceně rakve vyšší než Kčs 1.000.— snižuje se přirážka v případě a) nejméně na 40% a v případě b) nejméně na 60%.

1. 2. Je-li při pohřbu jedné osoby použito dvou rakví (na př. kovová a dřevěná), smí pohřební podnik účtovat nejvýše cenu obou rakví, ale přirážku podle odstavce 1 jen u rakve dražší.
2. 3. Přirážka podle odstavce 1 kryje výlohy objednací, dopravní od výrobce (z výrobny) do pohřebního podniku, dále náklady za přiměřené příslušenství do rakve, jakož i na její potřebnou úpravu (přidělání noh, přelakování a pod.) a dopravu rakve z pohřebního podniku do domu smutku (nemocnice, ústavu) do vzdálenosti jednoho kilometru. Je-li dům smutku (nemocnice, ústav) vzdálen více než jeden kilometr od pohřebního podniku, smí pohřební podnik účtovat za vzdálenost nad jeden kilometr nejvýše dopravné přípustné podle § 7 této vyhlášky. Je-li vybavená rakev (bez zemřelého) dopravována drahou z pohřebního podniku do místa, ze kterého bude pohřeb vypraven, lze účtovat nejvýše skutečné dopravní výlohy a přirážka k těmto dopravním výlohám podle § 12 této vyhlášky.
3. 4. Přiměřeným příslušenstvím do rakve podle odstavce 3 se rozumí: hladká poduška, stužka kolem rakve (uvnitř), papírové krajky, vata, dřevitá vlna, hobliny, vycpání, vyasfaltování, sešití nitěmi, včetně prací spojených s úpravou.

§ 4.

K ceně urny účtované výrobcem podle platných cenových předpisů pohřebnímu podniku smí pohřební podnik připočítati přirážku nejvýše 33%.

§ 5.

Pohřební podnik smí účtovat předměty, které dodá na objednávku ze svého skladu (rubáš, punčochy, střevíce, podušky na řády a pro drůžičky, křížek do ruky, růženec, umělé věnce a kytice, stuhy k věncům, smuteční pásky, svíce a pod.) skutečnými nákupními cenami přípustnými podle cenových předpisů, nejvýše však velkoobchodní cenou, s přírážkou nejvýše 50 %; tato přirážka kryje veškeré náklady spojené s nákupem, prodejem a zisk.

§ 6.

1. 1. Za použití katafalku a dekorace v místech nad 15.000 obyvatel při pohřbech z domu smutku (bytu, ústavu), z kostela, z obřadní síně nebo při zádušní mši a pod., smí úplata činiti nejvýše:
   1. a) za velké katafalky:

      § 6.

      při pohřbu	900.— Kčs,
      při requiem	900,— Kčs;

      vybavení: kostra, potah z černého sukna, vyšívaný baldachýn, lavičky, vysoký kříž — církevní znak, andělé, 16 svícnů, flambony, elektrické svícny, stojany na věnce, příkrov, koberce uvnitř, dekorace vchodu do místa výstavu a místností, portiera, podstavce pod palmy, klekátka a pod.,

   1. b) za střední katafalky:

      § 6.

      při pohřbu	600,— Kčs,
      při requiem	600.— Kčs;

      vybavení: kostra, potah z černého sukna, horní draperie s výšivkami a dekorace místnosti, lavičky, kříž — církevní znak, příkrov, 10 svícnů, andělé,

   1. c) za jednoduché katafalky:

      § 6.

      při pohřbu	400,— Kčs,
      při requiem	300.— Kčs;

      vybavení: kostra přední stěny, potah z černého sukna, lavičky, kříž — církevní znak, andělé, příkrov, 8 svícnů.

      V místech do 15.000 obyvatel se uvedené částky snižují nejméně o 15%.

1. 2. Bylo-li katafalku použito téhož dne v téže místnosti vícekráte v nezměněném nebo jen málo změněném stavu, účtuje se částka dělená počtem případů.
2. 3. Úplata podle odstavce 1 zahrnuje amortisaci, náklady na čištění, náhradu za žehlení a náklad na čistící potřeby a desinfekci.
3. 4. Za použití vlastní trvalé květinové výzdoby katafalku smí pohřební podnik účtovat nejvýše 5% pořizovací ceny výzdoby včetně dovozného, odvozného, postavení a rozebrání.
4. 5. Nedodá-li katafalk a dekorace pohřební podnik, nýbrž kostelní, církevní správa nebo třetí osoba, může tato správa nebo třetí osoba požadovat úplatu částkou nejvýše 0.5% skutečné pořizovací ceny katafalku a dekorace. Zapůjčí-li kostelní, církevní správa nebo třetí osoba katafalk nebo dekorace téhož dne vícekráte, smí požadovat jen přiměřenou část úplaty podle předchozí věty, zvýšenou nejvýše o 10%. Pohřební podnik smí účtovat k úplatám podle tohoto odstavce jen přirážku podle § 13 této vyhlášky.

§ 7.

1. 1. Za použití pohřebního vozu (bez potahu) při pohřbu v okruhu 5 km od místa (sídla) pohřebního podniku, smí pohřební podnik účtovat nejvýše:

   § 7.

   a) za pohřební vůz přepychový těžší než 20 q	500.— Kčs,
   b) za pohřební vůz prvotřídně vybavený (barokový) od 15 do 20 q	400.— Kčs,
   c) za pohřební vůz středního typu dobře a vkusně provedený do 15 q	250.— Kčs,
   d) za pohřební vůz lehký dobře provedený do 10 q	200.— Kčs,
   e) za pohřební vůz věncový	150.— Kčs,
   f) za pohřební vůz lehký	150.— Kčs,
   g) za pohřební vůz převážecí	100.— Kčs.

   Při použití na vzdálenost větší než 5 km, smí pohřební podnik za každý další i započatý kilometr účtovat za každý vůz ještě 4.— Kčs.

1. 2. Za dopravu prázdné rakve nebo rakve se zemřelým mimo pohřeb, může pohřební podnik účtovat za každý započatý kilometr 4.— Kčs. Přepravují-li se jedním vozidlem dvě nebo více rakví současně, smí být jednotlivým objednatelům účtována jen přiměřená část dopravného.
2. 3. Pohřební podnik je povinen na vyzvání předložiti vážní lístky pohřebních vozů.
3. 4. Za použití pohřebního automobilu (autofurgonu, automobilu pro věnce) při pohřbu, smí pohřební podnik účtovat nejvýše za každý i započatý kilometr jízdy do vzdálenosti

   § 7.

   15 km	13,— Kčs,
   do vzdálenosti 50 km	11.— Kčs,
   do vzdálenosti 100 km	10.— Kčs,
   do vzdálenosti přes 100 km	9.— Kčs,
   za každý i započatý kilometr jízdy při zařadění auta do pohřebního průvodu	15.— Kčs,
   za každou i započatou čtvrt hodinu čekací doby	12.50 Kčs.

   Pohřební podnik smí tyto částky účtovati také při přepravě prázdných rakví, po př. s pohřebním příslušenstvím, nebo rakví se zemřelým mimo pohřeb, a to v plné výši při dopravě pohřebním automobilem a snížené o 20% při dopravě jiným automobilem. Přepravují-li se jedním vozidlem dvě nebo více rakví současně, smí být jednotlivým objednatelům účtována jen přiměřená část dopravného.

1. 5. Za propůjčení koňských potahů nebo automobilů smějí jejich majitelé, pokud nejsou zároveň pohřebními podniky, požadovat nejvýše úplaty podle platných cenových předpisů.
2. 6. Úplaty podle odstavce 1 až 4 zahrnují amortisaci, náklady na čištění a na desinfekci, pojištění, odměnu řidičům a pod.

§ 8.

Za převozy zemřelých autofurgony (automobily) ve Velké Praze smí být požadováno bez ohledu na počet ujetých kilometrů nejvýše 300.— Kčs, včetně zaměstnaných osob, uniforem a autofurgonu, nakládání a skládání. Při převážení několika zemřelých jedním autofurgonem najednou, smí být jednotlivým objednatelům účtována jen přiměřená část dopravného.

§ 9.

Za použití stejnokroje smí být nejvýše účtováno:

Tato úplata zahrnuje náklad na udržování, desinfekci, čištění, žehlení a pod. jmenovaných předmětů.

§ 10.

1. 1. Za úkony zaměstnanců ve stálém a řádném pracovním poměru při pohřbu zaměstnaných, smí pohřební podnik účtovati přiměřený díl platu nebo mzdy stanovené ministerstvem sociální péče, zvýšený nejvýše o 10%.
2. 2. Pro příležitostné zaměstnance na př. nosiče, fagulanty a pod., jsou nejvýše přípustné tyto úplaty:

   § 10.

   v místech do 50.000 obyvatel za pohřeb	90.— Kčs,
   v místech do 100.000 obyvatel za pohřeb	70.— Kčs,
   v místech nad 100.000 obyvatel za pohřeb	60.— Kčs,
   při pohřební cestě nad 2 km	120.— Kčs.

1. 3. Účastní-li se majitel pohřebního podniku pohřbu a koná-li některou z uvedených prací, smí si účtovati úplatu podle odstavce 1 zvýšenou o 50%.

§ 11.

Konal-li pohřební podnik z příkazu objednatele pohřbu úkony, služby a práce v místě vzdáleném více než 5 km od sídla pohřebního podniku, přísluší mu za osobu a každou započatou pracovní hodinu odměna podle § 10, odst. 1 a náhrada skutečně vzniklých výloh za jízdu veřejným dopravním prostředkem (3. tř. vozová, autobus a pod.). Je-li taková osoba vzdálena ze sídla pohřebního podniku po více než 12 hodin během kalendářního dne, přísluší pohřebnímu podniku pro ni kromě této odměny ještě:

Bylo-li nutno přenocovat mimo sídlo pohřebního podniku, přísluší pohřebnímu podniku pro každou osobu nocležné ve výši 75.— Kčs. Stravné a nocležné mohou být účtovány pouze tehdy, neposkytl-li stravu, po případě nocleh objednatel nebo jiná osoba.

§ 12.

1. 1. Za obstarávání a proplácení úkonů, služeb, prací a předmětů, konaných a dodaných třetími osobami [kněz, hudba, zpěváci, kostelník, ministranti, zvoník, věnce a květiny, svíce, úřední lékař, zádušní poplatky, hřbitovní poplatky, kameník, propůjčení katafalku a dekorace (§ 6, odst. 5), smuteční oznámení a jeho rozeslání, dopravné při převozu a pod.], smí pohřební podnik požadovat jen částky skutečně vyplacené s přirážkou, je-li sídlo pohřebního podniku v místě

   § 12.

   do	2.000 obyvatel	nejvýše 5 %,
   do	10.000 obyvatel	nejvýše 4 %,
   do	50.000 obyvatel	nejvýše 3 %,
   do	100.000 obyvatel	nejvýše 2.5%,
   přes	100.000 obyvatel	nejvýše 2 %.

1. 2. Obstaral-li pohřební podnik zmíněné úkony, služby, práce a předměty, avšak neproplácel je anebo neobstarával-li je, nýbrž z příkazu objednatele toliko proplácel, snižuje se přirážka podle odstavce 1 na polovinu.
2. 3. Jestliže pohřební podnik neobstarával ani neproplácel úkony, služby, práce a předměty a nemůže tedy účtovat přirážku podle odstavce 1 nebo 2, smí požadovat nejvýše za zprostředkování pohřbu v místech do 100.000 obyvatel 50.— Kčs, v místech nad 100.000 obyvatel 40.— Kčs.
3. 4. Činí-li přirážka podle odstavce 1 nebo 2 méně než úplata podle odstavce 4, smí pohřební podnik požadovat místo zmíněné přirážky tuto úplatu.
4. 5. a) Za obstarávání a proplácení úkonů, služeb, prací a předmětů dodaných a konaných třetími osobami, smí pohřební podnik účtovati místo procentních přirážek uvedených v odstavci 1 tyto úplaty:

   § 12.

   v místech do 50.000 obyvatel	250. — Kčs,
   v místech do 100.000 obyvatel	350. — Kčs,
   v místech přes 100.000 obyvatel	450. — Kčs.

   1. b) Pohřební podnik je povinen jednou pro vždy účtovati buď úplaty podle ustanovení písmene a) tohoto odstavce, anebo procentní sazby podle odstavce 1 a uvésti v účtech, pro který způsob se rozhodl. Používat procentních sazeb a úplat podle ustanovení písmene a) střídavě je nepřípustné.
   2. c) Vykonal-li pohřební podnik pro jiný pohřební podnik určité pohřební náležitosti, smí účtovati nejvýše polovinu úplat podle ustanovení písmene a) tohoto odstavce.
   3. d) Přirážky podle odstavce 1 mohou pohřební podniky účtovati za obstarávání státních pohřbů nebo pohřbů na státní útraty, i když se jinak rozhodly pro paušální poplatky.

§ 13.

Pohřební podnik smí částky přípustné podle předchozích ustanovení účtovati objednateli pohřbu pouze jednou, i když svěřil výkon některých úkonů, prací nebo obstarávání některých předmětů jinému pohřebnímu podniku nebo jiným osobám.

§ 14.

Pohřební podnik smí smluvit v rámci ustanovení této vyhlášky paušální úplaty za pohřby vypravované obcemi, nemocnicemi a podobnými ústavy.

§ 15.

Pro účele této vyhlášky je rozhodující počet obyvatel podle posledního úředního sčítání lidu.

§ 16.

Ceny a úplaty podle této vyhlášky se rozumějí včetně daně z obratu.

§ 17.

1. 1. Pohřební podnik je povinen vésti seznam obstaraných pohřbů, obsahující roční pořadové číslo, datum, jméno zesnulého, druh výkonů (na př. pohřeb, kremace, převoz, exhumace atd.), jméno a adresu objednatele pohřbu a celkovou částku požadovanou za výkon.
2. 2. Pohřební podnik je povinen sepsati písemnou objednávku, dáti ji objednatelem vlastnoručně podepsat a současně mu vydati podrobný rozpočet a po pohřbu doručiti objednateli účet, který musí souhlasiti s rozpočtem. Toto ustanovení se nevztahuje na telegrafické nebo telefonické objednávky.
3. 3. Opisy účtů a objednávek jest pohřební podnik povinen uschovat po dobu 3 let, seznam obstaraných pohřbů po dobu 10 let, pokud jinými předpisy není stanovena doba delší.

§ 18.

Za zvlášť obtížné nebo mimořádné práce při úpravě těl zabitých úrazem, sebevrahů, osob pitvaných, těl v rozkladném procesu, při exhumaci a pod., smějí býti příslušné úplaty, uvedené v § 10, odst. 1, zvýšeny nejvýše o 100%.

§ 19.

Nejvyšší úřad cenový může povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů vydaných k jejímu provedení.

§ 20.

Ceny vypočtené podle této vyhlášky jsou nejvyšší a proto je nutno postupovat podle ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 1. října 1946, č. 1832 Ú. l. I, o některých opatřeních k zajištění cen hospodářsky odůvodněných, ve znění vyhlášky ze dne 15. března 1947, č. 251 Ú. l. I.

§ 21.

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.

§ 22.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 22. prosince 1947. Zároveň se ruší vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1945, č. 27 Ú. l., o tvoření cen v pohřebních živnostech, ve znění vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 11. ledna 1946, č. 37 Ú. l. I, výměr nejvyššího úřadu cenového ze dne 18. května 1946, č. j. 83.866-VII/2-1947, vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 29. března 1947, o tvoření cen v pohřebních živnostech, č. 338 Ú. l. I, jakož i všechny výjimky povolené nejvyšším úřadem cenovým nebo úřady jím zmocněnými.