Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o obchodním rozpětí při prodeji tuzemského hroznového vína ze sklizně 1947.

Článek 1.

(1) Ustanovení této vyhlášky se vztahují na obchod s vínem, které bylo vyrobeno z hroznů ušlechtilé evropské vinné révy ze sklizně 1947 v zemích České a Moravskoslezské nebo na Slovensku.

(2) Na víno slazené (desertní), kořeněné, šumivé a na víno dovezené z ciziny se tato vyhláška nevztahuje.

Článek 2.

Rozdělení hroznů do I., II. a III. skupiny odrůd podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 14. srpna 1947, č. 894 Ú. l. I, o cenách hroznů tabulových a hroznů určených k zpracování na mošt domácího původu ze sklizně 1947, platí i pro tuto vyhlášku.

Článek 3.

(1) Velkoobchodní rozpětí při prodeji maloobchodníkům, hostinským živnostem a velkospotřebitelům činí nejvýše Kčs 9.— u 1 litru vína vyškoleného do stavu lahvové trvanlivosti (v dalším víno vyškolené).

(2) Velkoobchodní rozpětí stanovené v odstavci 1 se připočítává

1. a) u vína českého a moravského k cenám vína u výrobce stanoveným v § 2 vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 15. listopadu 1947, č. 1170 Ú. l. I, o cenách hroznového vína českého a moravského ze sklizně 1947;
2. b) u vína přemístěného ze Slovenska k cenám vína platným u slovenského výrobce, pokud nejsou vyšší než ceny vína českého a moravského stanovené v § 2 vyhlášky uvedené v tomto odstavci pod písm. a), k nimž však může býti připočtena přirážka za uskladnění, ošetřování a manko, účtovaná slovenským dodavatelem ve výši přípustné na Slovensku.

(3) Vyšší ceny za slovenské víno u výrobce mohou být vzaty za základ pro výpočet prodejní ceny u velkoobchodníka (přemisťovače v zemi České a Moravskoslezské) podle odstavce 2, písm. b) jen se souhlasem nejvyššího úřadu cenového, který rozhodne na podkladě posudku zvláštní oceňovací komise, která byla zřízena vyhláškou nejvyššího úřadu cenového ze dne 3. března 1944, č. 142 Ú. l., o výrobních cenách hroznového vína jihomoravské vinařské oblasti.

(4) O cenách vína I. skupiny odrůd přemístěného ze Slovenska a o cenách směsi vín různých skupin odrůd platí obdobně ustanovení § 2, odst. 6 a 7 vyhlášky citované v odstavci 2, písm. a).

(5) Zvláštní oceňovací komise vydává posudek o víně přemístěném ze Slovenska podle odstavců 3 a 4 za účasti znalců určených pověřencem výživy v Bratislavě.

(6) Velkoobchodním rozpětím stanoveným v odstavci 1 jsou kryty veškeré náklady spojené s nákupem, vyškolením a prodejem vína.

(7) Mimo obchodní rozpětí stanovené v odstavci 1 smí velkoobchodník s vínem započítat do prodejní ceny:

1. a) dopravné, které skutečně hradil, nejvýše však Kčs 1.— u 1 litru,
2. b) přirážku odpovídající skutečnému opotřebení obalů a ztrátám při dopravě, nejvýše však Kčs 1.— u 1 litru,
3. c) přirážku na výtraty vína při uložení do sklepa, skladování a vyskladnění Kčs 1.— u 1 litru.

(8) Velkoobchodní rozpětí smí též účtovat oprávněný vykupovač hroznů, který je zpracoval (v dalším zpracovatel). Zúčastní-li se na dodávce vína zpracovatel a jeden nebo více velkoobchodníků, nesmí překročiti jejich úhrnné rozpětí částku stanovenou v článku 3, odst. 1 a úhrn přirážek za dopravné, opotřebení obalů, ztráty při dopravě a výtraty při uložení do sklepa, skladování a vyskladnění nesmí překročit částky stanovené v odstavci 7. Částka velkoobchodního rozpětí, kterou účtuje slovenský dodavatel, musí se odečíst z úhrnného velkoobchodního rozpětí.

Článek 4.

(1) Prodejní ceny vína vypočtené podle této vyhlášky se rozumějí u zpracovatele nebo velkoobchodníka franko jeho nakládací stanice, při dodávkách v místě franko dům příjemce bez uložení, za hotové beze srážky při obdržení zboží nebo dobírkou, bez obalu.

(2) Při prodeji vyškoleného vína spotřebiteli přímo ze sklepa nebo skladu smí zpracovatel nebo velkoobchodník zvýšit ceny u výrobce vypočtené podle článku 3, odst. 2, 3 a 4 nejvýše o rozpětí Kčs 10.— u 1 litru. Velkoobchodní rozpětí stanovené v článku 3, odst. 1 se však nesmí účtovat.

Článek 5.

(1) Při dodávkách vyškoleného vína v lahvích uzavřených zátkou a adjustovaných může si velkoobchodník nebo ten, kdo víno plní, účtovat k prodejní ceně vypočtené podle ustanovení této vyhlášky přirážku, odpovídající skutečným nákladům spojeným s plněním a uzavřením lahví a jejich adjustací, nejvýše však Kčs 3.50 u jedné láhve o obsahu 1 litr nebo 0.7 litru.

(2) O zálohách na vypůjčené sudy, demižony a bedny, o vrácení těchto obalů a o půjčovném u sudů platí ustanovení § 7 vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 18. listopadu 1946, čís. 2003 Ú. l. I, o cenách hroznového vína moravského ze sklizně 1946.

(3) O zálohování lahví platí ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 4. srpna 1947, č. 870 Ú. l. I, o zálohování lahví.

(4) Zpracovatelé a velkoobchodníci jsou povinni vydati na každou dodávku vína účet, ve kterém je nutno uvésti cenu, množství, odrůdu a ročník vína. Cena, kterou účtuje za víno prodávající, musí odpovídat příslušné odrůdě, obsahu alkoholu ve víně a event. množství nedokvašeného původního cukru.

(5) Dodává-li zpracovatel nebo velkoobchodník víno dalšímu velkoobchodníkovi, musejí všichni v účtě, po případě již v uzávěrce uvést částku, kterou vyčerpali z velkoobchodního rozpětí a z přirážek přípustných podle čl. 3, odst. 7.

Článek 6.

(1) Maloobchodníci, kteří prodávají víno spotřebitelům v uzavřených lahvích, smějí si připočítat obchodní rozpětí ve výši 21% z nákupní ceny, kterou jim účtuje zpracovatel nebo velkoobchodník, nejvýše však Kčs 10.— u 1 litru. Do základu pro výpočet rozpětí nesmí se počítat daň z vína s příslušnou státní přirážkou a záloha na láhev.

(2) Ustanovení článku 5, odst. 3 platí obdobně i pro maloobchod.

Článek 7.

(1) O označování vína dodávaného v lahvích platí ustanovení vyhlášky Českomoravského svazu ovocnicko-zelinářského ze dne 30. ledna 1942, č. 86 Ú. l., o označování vína a nápojů vínu podobných a o plnění vína lahvového.

(2) Každý, kdo prodává víno spotřebiteli, musí vyvěsit ve své prodejně (skladu) ceník obsahující prodejní ceny vín.

Článek 8.

(1) Ve všech rozpětích a přirážkách podle této vyhlášky jest již obsažena daň z obratu a nesmí se proto účtovat zvlášť.

(2) Obchodní rozpětí a přirážky podle této vyhlášky jsou nejvyšší a je proto nutno postupovat podle ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 1. října 1946, č. 1832 Ú. l. I, o některých opatřeních k zajištění cen hospodářsky odůvodněných, ve znění vyhlášky ze dne 15. března 1947 č. 251 Ú. l. I.

Článek 9.

Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na výčepní a prodejní ceny vína uvnitř hostinských podniků.

Článek 10.

Nejvyšší úřad cenový nebo místa jím pověřená mohou povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky.

Článek 11.

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.

Článek 12.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.