Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě platových a pracovních podmínek zaměstnanců v peněžnictví.

§ 1.

Působnost.

1. Vyhláška se vztahuje:
   1. 1. na země Českou a Moravskoslezskou,
   2. 2. a) na banky ve smyslu dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 102 Sb.,
      1. b) na akciové banky v likvidaci a peněžní společnosti s ručením obmezeným ve smyslu § 2, odst. 1. písm. d) zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. ve znění čl. XIV zákona č. 54/1932 Sb.,
      2. c) na spořitelny ve smyslu zákona čís. 302/1920 Sb. ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících,
      3. d) na okresní záložny hospodářské ve smyslu zákona čís. 128/1924 Sb. ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících,
      4. e) na úvěrní společenstva (družstva) zřízená podle zákona čís. 70/1873 ř. z.,
      5. f) na peněžní podniky ve smyslu čl. III. zákona čís. 54/1932 Sb. (bankéřské podniky),
      6. g) na svazy (ústředí) úvěrních společenstev, ať provozují úvěrní obchody nebo jsou svazy čistě revisními,
   1. 3. na všechny zaměstnance, kteří jsou ve služebním poměru k podniku a kterým není služba v podniku vedlejším zaměstnáním, nebo kteří vedle služby v podniku nejsou činni jako samostatní podnikatelé. Za hlavní zaměstnání se nepokládají pracovní výkony v podniku, které nepřesahují v měsíčním průměru 15 hodin týdně.

   Vyňati jsou zaměstnanci přijatí výlučně k úklidu, jimž — není-li dosavadní ujednání výhodnější — přísluší mzda obdobně podle vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče z 10. prosince 1945, běž. čís. 627, (Ú, l. č. 159/1945) a domovníci, na něž se vztahují ustanovení zákona domovnického.

§ 2.

Pracovní doba.

1. 1. Pravidelná pracovní doba se řídí ustanoveními zákona čís. 91/1918 Sb. o 8 hodinové době pracovní a jeho prováděcími nařízeními. Její rozdělení na pracovní dny jest ponecháno správě ústavu po dohodě se závodní radou (důvěrníkem zaměstnanců).
2. 2. Při přechodném snížení týdenní pracovní doby až na 42 hodiny, nesmí býti snížen plat.
3. 3. Při omezení pracovní doby pod 42 hodiny týdně na dobu nejméně dvou měsíců, může se snížiti plat za každou hodinu jdoucí pod 42 hodiny o ⅟₂₀₀ měsíčního základního platu. Nikdy však nesmí snížení platu překročiti 20%.
4. 4. Byl-li zaměstnanec vypověděn během omezení práce, má po dobu výpovědní lhůty nárok na plný plat. Totéž platí, byla-li dána výpověď před omezením práce a konec služebního poměru spadá do období omezení práce.

§ 3.

Dny pracovního klidu.

Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu.

§ 4.

Práce přes čas, práce v noci a ve dnech pracovního klidu.

1. 1. Prací přes čas je každá práce konaná nad 48 hodin týdně, kterou nařídila nebo dodatečně schválila správa ústavu, bezprostředně k tomu zmocněný představený zaměstnanců nebo práce konaná v zájmu ústavu, aniž by bylo možno vyžádati si pro nebezpečí v prodlení předchozího souhlasu. O nařízené práci přes čas budiž současně vyrozuměna závodní rada (důvěrník zaměstnanců).
2. 2. Odměna za každou odpracovanou hodinu práce přes čas činí ⅟₂₀₀ měsíčního hrubého platu s připoččtením 25% a jde-li o práci v noci (od 22. do 6. hodiny) jakož i o práci ve dnech pracovního klidu, ⅟₂₀₀ měsíčního platu s připočtením 50%. Každá započatá hodina se počítá za ½ hodiny, překročí-li ½ hodiny, za celou hodinu.
3. 3. Odměna za případnou práci přes čas, za práci ve dnech pracovního klidu a v noci nepřísluší zaměstnancům s měsíčním platem nad Kčs 10.000.—.
4. 4. Měsíčním platem podle odst. 2 a 3 rozumí se základní platová sazba včetně všech příplatků stanovených touto vyhláškou, ale po vyloučení event. příplatků sociálních.

§ 5.

Platové zařadění.

1. 1. Zaměstnancům náleží platy podle jejich zařadění do příslušné platové skupiny a počtu let v povolání; vyplácejí se měsíčně napřed 12krát do roka.
2. 2. Pro zařádění zaměstnance do platové skupiny je rozhodující povaha a druh jeho činnosti. Příklady uvedené u platových skupin nejsou ani vyčerpávající ani pro každý ústav plně výstižné. Při zařaďování je zásadně přihlížeti ke znakům činnosti uvedeným v příslušné skupině.
3. 3. O zařádění je třeba vyrozuměti zaměstnance písemně při nástupu zaměstnání a při každé změně služebních požitků. Po vydání této vyhlášky jest o zařádění vyrozuměti všechny zaměstnance. Toto oznámení musí obsahovati platovou skupinu, počet let v povolání v příslušné platové skupině, plat a příplatky podle této vyhlášky. Totéž platí o potvrzení, které má býti zaměstnanci vydáno při zrušení pracovního poměru.
4. 4. Vykonává-li zaměstnanec více činností, které jsou uvedeny v různých platových skupinách, třeba jeho platové zařádění provésti do té platové skupiny, jež odpovídá jeho převážné činnosti. Koná-li zaměstnanec práce platové skupiny vyšší a nižší ve stejném rozsahu, zařadí se do platové skupiny vyšší.
5. 5. Jako léta v povolání v zaměstnaneckých skupinách se počítají jen léta po ukončeném 20. roce věků.
6. 6. a) Jako léta v povolání počítají se plně léta ztrávená v ústavech spadajících pod tuto vyhlášku v některé příslušné zaměstnanecké skupině. Právě tak je třeba započítati rovnocennou činnost v podnicích, na něž se nevztahuje tato vyhláška, získal-li si v nich zaměstnanec znalosti, které odpovídají jeho nynější činnosti.
   1. b) Plně se započítávají také léta, po která byli zaměstnanci prokazatelně vězněni v době nesvobody v koncentračních táborech nebo vězeních z důvodů politických, národnostních nebo rasových, dále léta ztrávená v čsl. zahraniční armádě nebo v armádě spřátelených spojeneckých mocností, pres. vojenské službě v čsl. nebo býv. slovenské armádě, v partyzánských oddílech a léta pokud byli zaměstnanci přikázáni k práci podle vládního nařízení ze dne 4. května 1942 čís. 154 Sb., jímž se činí některá opatření o řízení práce nebo přiděleni podle dekretu presidenta republiky ze dne 1. října 1945, čís. 88 Sb. o všeobecné pracovní povinnosti, jakož i doba nouzové služby podle nařízení z 25. listopadu 1939 a doba protiletecké služby podle nařízení z 9. července 1941 a podle předpisů s touto službou souvisících.
   2. c) Doba zaměstnání, kterou ztrávil zaměstnanec v dělnickém pracovním poměru, započítává se, jestliže znalosti při tom získané to odůvodňují pro ocenění nynější jeho činnosti, avšak toliko do nejvyšší výměry 10 let v povolání.
   3. d) Do let v povolání je nutno také započísti za školní vzdělání na dvouleté odborné škole jeden rok, na střední škole se zkouškou dospělosti a jí na roveň postavené škole dva roky, za alespoň dvouleté studium na vysoké škole ukončené jednou státní zkouškou tři roky a za úplné vysokoškolské vzdělání pět roků. Léta školního vzdělání se nesčítají. Bylo-li studium absolvováno za souběžného zaměstnání, nezapočítá se do let v povolání. Za ukončenou učební dobu se započítává jeden rok do let v povolání.
   4. e) Do let v povolání počítá se polovinou též doba ztrávená v zaměstnání, jež není rovnocenné činnosti podle této v hlášky u zaměstnanců, kteří přestoupili z jiného povolání.
   5. f) Doba nezaviněné nezaměstnanosti může býti po jednom roce opětné činnosti v povolání, při patřičném zapracování a osvědčení se zaměstnancově, započítána do let v povolání.

1. 7. Při zařadění po vydání této vyhlášky započtou se zaměstnanci znovu všechna léta dosavadní činnosti podle ustanovení této vyhlášky a to do let v povolání té platové skupiny, která mu podle této vyhlášky náleží.
2. 8. Při zastupování zaměstnance vyšší platové skupiny zaměstnancem nižší platové skupiny není nároků na přeřadění do této vyšší skupiny. Trvá-li však zastupování nepřetržitě nejméně jeden měsíc, přísluší zastupujícímu zaměstnanci příplatek 10% jeho dosavadního základního platu. Při zastupování trvajícím déle než šest měsíců během jednoho roku, musí býti zaměstnanec přeřaděn do vyšší platové skupiny.
3. 9. Při událostech, které podmiňují změnu příjmových požitků, vstupuje změna v účinnost od prvního dne měsíce následujícího.
4. 10. Při přestupu z nižší do vyšší platové skupiny, zůstává počet let v povolání nezměněn. Je však nepřípustné, aby hrubý plat nové platové skupiny byl nižší, než byl dosavadní hrubý plat.
5. 11. Postup do vyššího roku v povolání uskutečňuje se vždy 1. ledna a 1. července kalendářního roku.

§ 6.

Výkonnostní příplatek.

1. 1. Za zvýšený pracovní výkon může představenstvo (ředitelství) ústavu v dohodě se závodní radou (důvěrníkem zaměstnanců) poskytnouti zaměstnancům, s výjimkou zaměstnanců platové skupiny B—3, výkonnostní příplatek odstupňovaný podle výkonu až do výše 25% základního platu, stanoveného platovým řádem.
2. 2. Celková částka těchto výkonnostních příplatků nesmí býti vyšší než 15% celkového platového nákladu všech zaměstnanců ústavu, na něž se vztahuje tato vyhláška.
3. 3. Výkonnostní příplatky mohou býti sníženy nebo zrušeny, odpadnou-li u zaměstnance předpoklady stanovené pro jejich poskytnutí v odst. 1.
4. 4. Při přeřadění zaměstnance do vyšší platové skupiny je nutno výkonnostní příplatky nově stanoviti.

§ 7.

Odpovědnostní příplatek.

1. 1. Zaměstnancům platové skupiny B-2 a A-4, jakož i pokladníkům zařaděným do platové skupiny B-1, může se poskytnouti podle rozsahu svěřené odpovědnosti příplatek od 5 do 15% nad sazby stanovené platovým řádem.
2. 2. Odpovědnostní příplatek může býti snížen nebo zrušen, odpadnou-li u zaměstnance předpoklady stanovené pro jeho poskytnutí podle odst. 1.
3. 3. Výkonnostní a odpovědnostní příplatky mohou býti poskytnuty současně.

§ 8.

Příplatek za znalost cizích jazyků.

Zaměstnanci, u kterých podle povahy jejich činnosti se požaduje dokonalá znalost cizích jazyků — jako zahraničních oddělení, dopisoven, směnáren — obdrží za každý jazyk, který dokonale ovládají a kterého při výkonu služby používají, příplatek Kčs 200.— měsíčně, za znalost němčiny Kčs 100.— měsíčně.

§ 9.

Úmrtné.

1. 1. Rodinní příslušníci zaměstnancovi, kteří mají zákonný nárok na poskytnutí výživy a jimž výživu skutečně poskytoval, mají po jeho smrti nárok na částku, odpovídající poslednímu platu za dobu 1½ měsíce, byl-li zaměstnanec v témž ústavě zaměstnán alespoň 6 měsíců.
2. 2. Byl-li zaměstnanec zaměstnán v témž ústavě více než pět let, zvyšuje se tento nárok na částku za dobu tří měsíců, při zaměstnání přes 25 let za dobu šest měsíců.
3. 3. Zemřel-li zaměstnanec po úraze vzniklém při výkonu povolání, zvyšuje se shora uvedený nárok na dvojnásobek.
4. 4. Nárok na úmrtné nesmí v žádném případě přesáhnouti příslušný násobek základní platové sazby stanovené v platové skupině B-3.
5. 5. Výhodnější platná ujednání zůstávají touto vyhláškou nedotčena.

§ 10.

Zvláštní ustanovení.

Ministerstvo ochrany práce a sociální péče může v dohodě s ministerstvem financí stanoviti ze zvláštních důvodů sociálních nebo hospodářských z ustanovení této vyhlášky výjimky po slyšení příslušného revisního svazu, peněžního ústavu a závodního zastupitelstva.

§ 11.

Doplňující ustanovení.

O dovolené, o výpovědi a o nároku na plat v době nemoci a při ostatních překážkách v práci, platí zákonná ustanovení, pokud dosud platná ujednání nemají výhodnějších ustanovení.

§ 12.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

1. 1. Je-li dosavadní měsíční plat zaměstnancův (včetně poměrné části remunerace, kterou jest nutno rozvrhnouti na 12 měs. platů), stanovený za přesného dodržení dosud platných předpisů vyšší než měsíční plat, který má býti poskytnut podle platových sazeb této vyhlášky, je nutno rozdíl poskytnouti jako vyrovnávací příplatek. Tento vyrovnávací příplatek odpadá, případně se snižuje, jakmile plat, který má býti placen podle předpisů této vyhlášky, dosáhne výše dosavadního hrubého platu (včetně vyrovnávacího příplatku).
2. 2. Zaměstnanci, kteří až do dne uveřejnění této vyhlášky sami vypověděli nebo zrušili pracovní poměr, nemají nároku na platové doplatky podle předpisů této vyhlášky, ledaže by měli zákonný důvod pro zrušení pracovního poměru bez dodržení výpovědní lhůty.
3. 3. Výplatu případných doplatků podle této vyhlášky k platovým požitkům za dobu od její účinnosti, jakož i stanovení nových platových požitků, třeba provésti nejpozději do 31. srpna 1946.
4. 4. Pokud touto vyhláškou nejsou pro obor spořitelen a okresních záložen hospodářských řešeny některé zvláštní pracovní podmínky, platí pro ně služební řád u nich zavedený, nebo není-li ho, vzorcový služební řád ve znění vydaném dozorčím úřadem tak dlouho, až vstoupí v platnost zvláštní služební řád schválený dozorčím úřadem podle zásad zmíněného vzorcového služebního řádu.
5. 5. Platy podle platového řádu rozumějí se včetně požitků naturálních. V ústavech, kde se naturální byt poskytuje jako součást platu, započítá se jeho hodnota do platu podle sazeb platných pro ocenění naturálních požitků v oboru veřejnoprávního pojištění.
6. 6. Sociální příplatky, pokud se dosud v peněžnictví poskytovaly, zůstávají i nadále v platnosti ve výši v peněžním ústavu obvyklé.
7. 7. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1946. Současně se zrušuje použivatelnost vyhlášky běž. č. 931 ze dne 21. prosince 1940 (Ú. l. čís. 300/1940) o úpravě platových a pracovních podmínek zaměstnanců v akciových bankách, vyhlášky běž. č. 916 ze dne 28. října 1941 (Ú. l. č. 257/1941) o úpravě platových a pracovních podmínek zaměstnanců peněžních (bankéřských) podniků, vyhlášky běž. č. 917 ze dne 31. října 1941 (Ú. l. č. 257/1941) o úpravě platových a pracovních podmínek zaměstnanců záložen, vyhlášky běž. č. 236 ze dne 2. dubna 1943 (Ú. l. č. 79/1943), kterou se mění vyhláška běž. č. 931/1940 (Ú. l. č. 300/1940), běž. č. 916/1941 (Ú. l. č. 257/1941), běž. č. 917/ 1941 (Ú. l. č. 257/1941), vyhlášky běž. č. 267 ze dna 14. dubna 1943 (Ú. l. č. 89/1943) o úpravě platových (mzdových) a pracovních podmínek zaměstnanců ve spořitelnách a okresních záložnách hospodářských. Dále pozbývají účinnosti pro obor působnosti této vyhlášky všechny kolektivní smlouvy, služební pragmatiky, platové směrnice, služební řády a stanovy (služební řády a stanovy jen potud, pokud se dotýkají platových podmínek nebo jiných pracovních podmínek, které nejsou v souhlase s vyhláškou) včetně svých doplňků.
8. 8. Podstatnou částí této vyhlášky je připojený platový řád.