Vyhláška ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o zdokonalení živočišné výroby.

§ 69.

(1) Okresní národní výbor provádí svými odbornými orgány a za pomoci místních zootechniků zdravotní prohlídky hospodářských zvířat.

(2) Účelem zdravotních prohlídek je předcházet nákazám a jiným nemocem, zejména zjišťováním příčin jejich vzniku.

(3) Zdravotní prohlídky se provádějí v pravidelných obdobích u hospodářských zvířat v socialistickém sektoru živočišné výroby, zejména u jednotných zemědělských družstev se společnou živočišnou výrobou, Československých státních statků, národního podniku, komunálních podniků, a u zvířat podléhajících kontrole zvyšování užitkovosti.

(4) Krajský národní výbor řídí zdravotní prohlídky a dozírá na jejich provádění.

§ 70.

Hospodářskými zvířaty podle ustanovení tohoto oddílu se rozumějí jednokopytníci, skot, prasata, ovce, kozy, drůbež a včely.

§ 71.

Zjištěné nákazy a jiné nemoci musí být léčeny a příčiny jejich vzniku odstraňovány. Okresní národní výbor může za tím účelem nařídit opatření podle §§ 81 a 90.

§ 72.

Jednotná zemědělská družstva se společnou živočišnou výrobou, Československé státní statky, národní podnik, komunální podniky a ostatní chovatelé, kteří chovají více než 25 kusů velkých hospodářských zvířat, jsou povinni opatřit stáje veterinární lékárničkou s potřebným množstvím desinfekčních prostředků a v případě potřeby ji používat a doplňovat. Vybavení lékárniček určí směrnice okresního národního výboru. Dále jsou povinni zařídit trvalé opatření k desinfekci obuvi při vchodu do stájí a dbát toho, aby vstupující i vystupující uvedeného opatření používal.

§ 73.

Před výběrem, aukcí, zařazením do kontroly zvyšování užitkovosti a před zápisem do plemenných knih podléhají hospodářská zvířata zvláštní zdravotní prohlídce obvodním veterinářem. Obvodní veterinář vydá o výsledku prohlídky chovateli písemné osvědčení.

§ 74.

(1) Chovatel oznámí neprodleně onemocnění zvířete místnímu zootechnikovi, po případě obvodnímu veterináři. Místní zootechnik se přesvědčí, zda nejde o podezření z nebezpečné nákazy (§ 87), a v každém případě zjistí tělesnou teplotu zvířete. Je-li odborný zákrok nutný, hlásí případ obvodnímu veterináři.

(2) Obvodní veterinář posoudí, zda k poskytnutí odborné pomoci stačí obvodní veterinární pracovník a případně zařídí jeho neprodlené vyslání k onemocnělému zvířeti. Jinak, zejména v případě vážného onemocnění zvířete nebo podezření z nebezpečné nákazy, provede odborný zákrok sám.

(3) Obvodní veterinář učiní o zjištění a zákrocích u zvířat podléhajících kontrole zvelebování chovu záznam v jejich kontrolním lístku.

§ 75.

Zdravotní listy jednokopytníků.

(1) Pro jednokopytníka staršího 1 roku vydá místní národní výbor zdravotní list. Zdravotní list je veřejnou listinou osvědčující zdravotní stav zvířete, jeho totožnost a vlastnické právo k němu.

(2) Zdravotní list vydá místní národní výbor ve dvojím vyhotovení; jedno vyhotovení si ponechá v úschově, druhé vydá chovateli.

(3) Do zdravotního listu se zapisují údaje v něm předepsané. Vzor zdravotního listu stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.

(4) Při zcizení jednokopytníka je chovatel povinen předložit místnímu národnímu výboru zdravotní list k vyznačení změny v osobě vlastníka. Nabyvatel je povinen zdravotní list předložit svému místnímu národnímu výboru k potvrzení a evidenčnímu záznamu.

(5) Místní národní výbor vede v evidenci do obce a z obce přemístěné jednokopytníky.

(6) Zdravotní list se použije při přemístění jednokopytníka jako průvodní list, je-li opatřen doložkou místního národního výboru o zdravotní nezávadnosti zvířete. Místní národní výbor vepíše doložku do zdravotního listu po předchozí prohlídce zvířete (§ 76 odst. 2) s uvedením místa určení. Doložka platí 10 dní ode dne jejího vydání a opravňuje k přemístění zvířete jen do místa určení v ní uvedeného, po případě i zpět.

§ 76.

Průvodní list.

(1) Jednokopytníci mladší jednoho roku, skot, prasata, ovce a kozy smějí být zcizeni nebo přemístěni jen s průvodním listem.

(2) Průvodní list vydává místní národní výbor po předchozí prohlídce zvířete místním zootechnikem nebo orgánem veterinární služby; jde-li o zvíře nemocné, smí vydat průvodní list jen se souhlasem obvodního veterináře. Jde-li o nebezpečnou nákazu nebo o podezření z ní, může být průvodní list vydán jen se souhlasem okresního národního výboru. V průvodním listě se vyznačí, o jakou nemoc nebo nebezpečnou nákazu jde.

(3) Průvodní list je veřejnou listinou osvědčující zdravotní stav zvířete, jeho původ a totožnost a opravňuje k přemístění zvířete jen do místa určení v něm uvedeného, po případě i zpět a platí 10 dní.

(4) Průvodní list s určením do jatek nelze vystavit na zdravou březí plemenici.

(5) Průvodní list se vyhotovuje dvojmo. Jedno vyhotovení místní národní výbor vydá chovateli, druhé po dobu jednoho roku uschová. Vzor průvodního listu stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.

(6) Chovatel odevzdá průvodní list po uplynutí doby jeho platnosti místnímu národnímu výboru. V případě zcizení zvířete odevzdá zcizovatel průvodní list nabyvateli, který je povinen ho odevzdat svému místnímu národnímu výboru. Na jatkách musí být průvodní list odevzdán orgánu provádějícímu zdravotní kontrolu.

(7) Místní národní výbor může vydat pro telata ve stáří do 6 měsíců, prasata, ovce a kozy hromadný průvodní list, jde-li o zvířata téhož druhu a téhož vlastníka přemisťovaná společně do téhož místa.

§ 77.

Přeprava zvířat.

(1) Jednokopytníci, přežvýkavci a vepři, pokud jsou přepravováni přes hranice okresu, musí být před nakládkou, po případě vykládkou, vyšetřeni odborným veterinářem. Vyšetření se provede zpravidla před nakládkou.

(2) Odesilatel hlásí nakládku zvířat nejpozději 12 hodin předem obvodnímu veterináři. Nebylo-li možno vyšetření provést při nakládce, musí být provedeno při vykládce. V tomto případě je přepravce (dopravní podnik), po případě příjemce povinen hlásit ihned vykládku obvodnímu veterináři.

(3) Výsledek vyšetření a datum jeho provedení zaznamená vyšetřující veterinář na průvodním (zdravotním) listu a zapíše do svého deníku.

(4) Zvěř a drůbež může být přepravována bez vyšetření, avšak s osvědčením obvodního veterináře o tom, že je zdravotně nezávadná a že pochází z míst, kde není nebezpečných nákaz

(5) Bylo-li některé z přepravovaných zvířat během železniční dopravy nutně poraženo nebo zjistí-li železniční dopravní podnik, že během ní uhynulo, oznámí to správa železniční stanice nejbližší stanici ve směru jízdy vybavené vykládací rampou, po případě, jde-li o nutnou porážku, stanici místa, v němž jsou jatky. Uhynulé (nutně poražené) zvíře se vyloží na rampě a veterinář zařídí potřebné podle výsledku šetření, na případě pitvy.

(6) Při železniční, lodní a letecké přepravě je dovoleno nakládat a vykládat zvířata jen ve stanici, v přístavech a letištích, které k tomu určí ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem zemědělství. Zařízení k nakládce a vykládce zvířat v těchto stanicích zřídí a udržuje příslušný dopravní podnik.

(7) V železničních stanicích, přístavech a letištích, určených pro přepravu zvířat, se vede záznam o zásilkách, jichž přeprava podléhá veterinárně zdravotnímu dozoru. Záznam je veřejnou listinou; nezaznamenávají se v něm zásilky zvířat vojenské správy. Vzor záznamu stanoví ministerstvo zemědělství.

(8) Jatečná zvířata a suroviny živočišného původu smějí se přepravovat jen způsobem vylučujícím styk se zvířaty užitkovými a plemennými. Zvířata přepravovaná z ciziny musí se přepravovat způsobem vylučujícím jakýkoliv styk se zvířaty domácího původu.

(9) Psi smějí být přepravováni veřejným dopravním prostředkem buď v průvodu osoby a opatřeni náhubkem, anebo ve schránách tak zařízených, aby nemohli poranit lidi. Psi z míst, kde je nařízena kontumace, mohou být přepravováni jen s osvědčením o zdravotní nezávadnosti.

(10) Zvířata mohou být přepravována jen motorovými vozidly opatřenými osvědčením okresního národního výboru k přepravě zvířat.

(11) O každé zásilce vede přepravce záznam, v němž zapíše den přepravy, odesílatele, příjemce, počet přepravovaných zvířat podle druhů, přepravní trať, místo nakládky a místo určení.

(12) Vojenská správa provádí přepravu zvířat podle svých předpisů.

§ 78.

Desinfekce při přepravě.

(1) Dopravní podniky jsou povinny ihned po použití vyčistit a účinně desinfikovat na náklad přepravce přepravní prostředky, zařízení a předměty, jichž bylo použito při přepravě zvířat a surovin živočišného původu.

(2) Průvodci zvířat jsou povinni po skončení přepravy se podle potřeby desinfikovat, jakož i provést desinfekci svých svršků, jimiž by mohla být přenesena nakažlivina.

(3) Provádění desinfekce podléhá veterinárně zdravotnímu dozoru.

§ 79.

Trhy a jiná zařízení pro svody užitkových a plemenných zvířat.

(1) Na trhy, svody, přehlídky a výstavy užitkových a plemenných zvířat dozírá příslušný obvodní veterinář. Každé zvíře musí být před vstupem do tržního zařízení vyšetřeno a nález zapsán do průvodního listu. Vstup se povolí jen pro zvířata zdravotně nezávadná. Zjistí-li se, že zvířata jsou stižena nebezpečnou nákazou, nebo z ní podezřelá, zařídí obvodní veterinář jejich neprodlenou isolaci v místě k tomu určeném a učiní opatření podle oddílu VIII. Zvířata bez průvodních listů nesmějí být připuštěna do trhů a podobných jiných zařízení.

(2) Orgány pověřené výkupem jatečných zvířat učiní opatření, aby zvířata určená k jatečným účelům byla jimi přejímána mimo prostory jatek a shromažďována ve vlastních vhodných zařízeních v místech svodů a tam před odesláním do jatek vyšetřena obvodním veterinářem.

(3) Trhy, místa pro svody, přehlídky a výstavy zvířat a jejich zařízení schvaluje okresní národní výbor s hlediska veterinárně zdravotního podle směrnic, které vydá ministerstvo zemědělství.

§ 80.

Výkupní místa jatečných zvířat, jatky a přidružená jateční zařízení.

(1) Výkupní místa pro jatečná zvířata, pokud jsou u jatek, zařízení k porážení zvířat, podniky a zařízení pro zpracování masa a mléka, sběr, úschova a zpracování surovin živočišného původu a provoz v nich podléhají stálému dozoru odborných orgánů okresního národního výboru.

(2) Výkupní místa pro jatečná zvířata, pokud jsou u jatek, musí být stavebně oddělena od jatek a musí mít zvláštní vchod pro dopravu zvířat a vhodně upravenou spojovací komunikaci do jatek. Výjimky může povolit krajský národní výbor.

(3) Jatečná zvířata dopravená do jatek musí být v nich poražena. Výjimky může povolit okresní národní výbor. Stáje v jatkách smějí být použity jen pro jatečná zvířata.

(4) Jatky musí mít zvláštní oddělení pro porážení nemocných zvířat nebo zvířat podezřelých (§ 87 písm. E). Dále musí mít alespoň jedno zvlášť upravené motorové vozidlo pro přepravu takových zvířat a surovin z nich. Obdobně je nutno zařídit přepravu surovin živočišného původu při jejich sběru a zpracování.

(5) Zjistí-li se v jatkách u živých nebo poražených zvířat nebezpečná nákaza nebo podezření z ní, zařídí správa jatek obdobná zatímní opatření, jako jsou předepsána při vzniku nebezpečné nákazy nebo jejího podezření v hospodářství, a uvědomí o tom neprodleně okresní národní výbor, který zařídí potřebné.

(6) Jde-li o nebezpečnou nákazu nebo podezření z ní, musí být maso podrobeno opatřením podle této vyhlášky až do zneškodnění nakažliviny v něm.

§ 81.

Ochranná a zdolávací zařízení.

(1) Na ochranu zdraví zvířat může okresní národní výbor nařídit:

1. 1. karanténu zvířat před jejich zařazením do hromadného ustájení, a to jednokopytníků, skotu a drůbeže po dobu 8 dní, ovcí 14 dní a prasat 21 dní,
2. 2. zákaz přemisťování, přepravování nebo uvádění do oběhu zvířat nemocných nebo podezřelých, jakož i výrobků a surovin z nich,
3. 3. povinnost hlásit neprodleně místnímu národnímu výboru každé uhynutí nebo poražení (usmrcení) zvířete,
4. 4. isolaci, střežení, pozorování, označení a evidenci zvířat, oddělené uschování a střežení uhynulých zvířat, zákaz otvírat nebo odstraňovat uhynulá zvířata z jejich stanovišť bez souhlasu obvodního veterináře,
5. 5. kontumaci psů,
6. 6. isolaci nebo uzávěru zamořeného prostředí,
7. 7. zřízení ochranného pásma okolo uzávěry,
8. 8. zákaz nebo omezení porážet zvířata,
9. 9. zákaz nebo omezení používání studní, napajedel, brodišť a pod., jakož i cest a silnic zvířaty,
10. 10. zákaz nebo omezení volného pobíhání psů, koček, drůbeže a jiných drobných zvířat,
11. 11. zákaz nebo omezení výkupu a dodávky zvířat, po případě směny zvířat,
12. 12. zákaz nebo omezení zužitkování surovin živočišného původu, jakož i všech předmětů, jimiž by mohla být přenesena nákažlivina a zákaz používání sena a slámy k balení,
13. 13. zákaz nebo omezení používání sběren mléka a vajec a zařízení pro získávání a zpracování jiných surovin živočišného původu,
14. 14. zákaz, omezení nebo zvláštní úpravu plemenitby hospodářských zvířat, zákaz nebo omezení chovu drobného zvířectva, včel a ryb, dále sterilisaci (kleštění) zvířat, úpravu provozu líhňařských podniků, zařízení pro chov ryb a pod.,
15. 15. očkování zvířat (ochranné, léčebné a diagnostické), léčení, hubení cizopasníků, umělé nakažení, po případě omezení nebo zákaz takových zákroků a laboratorní vyšetření,
16. 16. isolaci osob nebo jiné omezení osobního styku,
17. 17. usmrcení zvířat nemocných, podezřelých nebo pro nákazu vnímavých na úřední příkaz, po případě jejich použití k účelům výzkumným před usmrcením, stanovení podmínek k provedení usmrcení, po případě zákaz poražení (usmrcení) zvířat a usmrcení zvířat, u nichž bylo porušeno nařízení o uzávěře podle č. 6,
18. 18. usmrcení potulných psů a koček, drobných domácích zvířat, čítajíc v to drůbež, dále zajíců, králíků a jiné zvěře, je-li podezření, že šíří nebo přenášejí nebezpečnou nákazu,
19. 19. hubení potkanů a jiných hlodavců, jakož i jiných škůdců ohrožujících zdraví zvířat v zařízeních pro chov zvířat,
20. 20. vylovení ryb, vypuštění rybníků, desinfekci vod, rybníků a rybářských zařízení,
21. 21. zneškodnění těl zvířat a jiných látek živočišného původu, čistění a desinfekci zvířat, prostředí, zařízení odpadních vod, přepravních prostředků a osob včetně jejich svršků, jakož i předmětů, pokud o nich lze předpokládat, že by jimi mohla být přenesena nakažlivina, po případě zničení předmětů, je-li jejich desinfekce nemožná, nebo v poměru k jejich hodnotě neúměrně nákladná,
22. 22. sterilisaci masa, pokud se neprovede podle předpisů o zdravotní kontrole potravin živočišného původu,
23. 23. odstranění zdravotně závadných zvířat z chovu, po případě jejich trvalé přemístění k hospodářskému využití do oblastí k tomu určených,
24. 24. zákaz nebo omezení distribuce a použití krmiv ohrožujících zdraví zvířat,
25. 25. evidenci a úpravu všech zařízení, z nichž by mohlo vzejít nebezpečí pro zdraví zvířat, a veterinárně zdravotní dozor nad nimi.

(2) Okresní národní výbor může v naléhavých případech požádat příslušného velitele sboru národní bezpečnosti o zásah k zajištění preventivních nebo zdolávacích veterinárních opatření.

(3) Při podezření z nebezpečných nákaz (§ 87) může prozatím místní národní výbor nařídit opatření uvedená v odstavci 1 č. 1, 2, 3, 4, 9, 10, 16 a 24.

(4) Krajský národní výbor může povolit úlevy z opatření nařízených okresním národním výborem podle odstavce 1.

§ 82.

Opatření v mlékárenských zařízeních.

Použití mléka a mléčných odpadků z mlékáren ke krmení zvířat je dovoleno jen po předchozí jejich sterilisaci.

§ 83.

Opatření podle mezinárodních úmluv.

Pro dovoz, vývoz a průvoz živých zvířat, těl poražených zvířat a jejich částí, surovin živočišného původu, předmětů a látek, které mohou být nositeli nakažliviny, ze států, s nimiž byly sjednány mezinárodní úmluvy, platí ustanovení těchto úmluv. Není-li takových úmluv, platí ustanovení § 84.

§ 84.

Dovoz a průvoz.

(1) Dovoz a průvoz živých zvířat, surovin živočišného původu (s výjimkou potravin) a všech předmětů, jež mohou být nositeli nakažliviny, je dovolen jen za podmínek stanovených ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem zdravotnictví, a pokud jde o potraviny živočišného původu, za podmínek stanovených ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem zemědělství.

(2) Každou dováženou a prováženou zásilku hlásí stanice dopravního podniku, poštovní úřad, po případě celnice za účelem vyšetření veterináři pověřenému krajským národním výborem prohlídkou ve vstupních stanicích, určených ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem dopravy. Pro vyšetření dováženého masa platí předpisy o prohlídce masa.

§ 85.

Přechodná ustanovení.

(1) Dokud místní národní výbor nevydá pro jednokopytníky starší jednoho roku zdravotní listy, platí pro zcizení nebo přemístění těchto jednokopytníků ustanovení § 76.

(2) Dokud nebudou vydány průvodní listy podle této vyhlášky, používá se dosavadních tiskopisů průvodních dobytčích listů.

§ 86

Zvířaty podle ustanovení tohoto oddílu vyhlášky se rozumějí jednokopytníci (koně, osli, muli, mezci), přežvykavci (skot, ovce, kozy), vepřový brav, drůbež, holubi, psi, kočky, králíci, kožišinová zvířata, zvěř a divoce žijící druhy zvířat vnímavé pro některou z nebezpečných nákaz, papoušci, včely a ryby.

§ 87.

Podle ustanovení této vyhlášky jsou

1. A. nebezpečnými nákazami:
   1. 1. mor skotu,
   2. 2. plicní nákaza,
   3. 3. slintavka,
   4. 4. sněť slezinná,
   5. 5. sněť šelestivá,
   6. 6. nákaza zvěře a skotu,
   7. 7. vozhřivka,
   8. 8. hřebčí nákaza,
   9. 9. nakažlivá chudokrevnost jednokopytníků,
   10. 10. puchýřina jednokopytníků,
   11. 11. svrab (prašivina),
   12. 12. vzteklina,
   13. 13. ovčí neštovice,
   14. 14. mor vepřů,
   15. 15. nakažlivá obrna vepřů,
   16. 16. červenka vepřů,
   17. 17. mor drůbeže,
   18. 18. cholera drůbeže,
   19. 19. tuberkulosa:
       1. a) skotu,
       2. b) vepřového bravu,
       3. c) drůbeže,
   1. 20. nakažlivé zmetání skotu (abortus Bang),
   2. 21. nakažlivý streptokokkový zánět vemene,
   3. 22. pohlavní nákazy skotu (puchýřina skotu, nakažlivý katar pochvy, trichomonádová nákaza),
   4. 23. tularemie,
   5. 24. papouščí nemoc (psittakosis),
   6. 25. nákazy včel:
      1. a) roztočová nákaza včel,
      2. b) mor a hniloba včelího plodu,
   1. 26. furunkulosa (vředovitost) ryb,
   2. 27. salmonellosy (paratyf zvířat);

1. B. zvířaty nebezpečnou nákazou nemocnými:

   zvířata, která projevují příznaky určité nebezpečné nákazy anebo u nichž podle výsledku zvláštního rozpoznávacího diagnostického vyšetření je nutno mít za to, že jsou stižena nebezpečnou nákazou;

1. C. zvířaty podezřelými z nebezpečné nákazy:

   zvířata, která projevují příznaky vzbuzující podezření, že jde o určitou nebezpečnou nákazu, anebo u nichž podle výsledku zvláštního diagnostického vyšetření je nutno mít za to, že jsou podezřelá z nebezpečné nákazy;

1. D. zvířaty podezřelými z nakažení:

   zvířata bez příznaků nebezpečné nákazy, u nichž lze mít za to, že přišla přímo nebo nepřímo do styku s nakažlivinou. Doba, po kterou jsou zvířata podezřelá z nakažení (doba pozorovací), je různá podle druhu nebezpečné nákazy;

1. E. zvířaty podezřelými:

   zvířata podezřelá z nebezpečné nákazy i zvířata podezřelá z nakažení;

1. F. zvířaty zdravotně nezávadnými:

   zvířata nezávadná s hlediska veterinárně ochranného, t. j. která nejsou nemocná (písm. B) ani podezřelá (písm. E);

1. G. zvířaty jatečnými:

   zvířata určená k poražení za účelem získání masa pro výživu lidí;

1. H. surovinou živočišného původu:

   maso, tuky, krev, střeva, mléko, vejce, med, vosk, jakož i části těl zvířat, určené k technickému zpracování (kůže, rohy, kosti, kopyta, paznehty, srst, peří a j.).

§ 88.

Hlášení nebezpečných nákaz.

(1) Nebezpečnou nákazu nebo podezření z ní jsou povinni bez újmy ustanovení § 74 odst. 1 hlásit místnímu národnímu výboru chovatel, po případě osoba, která při výkonu svého povolání nebo své funkce přichází do styku se zvířaty, pokud jde o zvěř, myslivecký hospodář. Místní národní výbor učiní předepsaná prozatímní opatření podle § 81 odst. 3 a vyrozumí neprodleně obvodního veterináře.

(2) Místní zootechnik, zjistí-li z oznámení chovatele podle § 74 odst. 1 nebo jiným způsobem, že se vyskytla nebezpečná nákaza nebo podezření z ní, uvědomí o tom neprodleně místní národní výbor a obvodního veterináře. Obvodní veterinář hlásí okresnímu národnímu výboru vznik těchto nebezpečných nákaz nebo podezření z nich: mor skotu, plicní nákazu skotu, první případ slintavky, sněť slezinnou, vozhřivku, hřebčí nákazu, první případ moru vepřů, vzteklinu, tularemii a papouščí nemoc.

(3) Diagnostické, vědecké a jiné vyšetřovací ústavy hlásí zjištění nebezpečné nákazy neprodleně příslušnému okresnímu národnímu výboru.

§ 89.

Opatření proti zavlečení nákaz z ciziny.

(1) Zjistí-li veterinář při prohlídce dovážené zásilky (§ 84 odst. 2) nebezpečnou nákazu nebo podezření z ní, hlásí to neprodleně ministerstvu zemědělství, stanici dopravního podniku a celnici a učiní prozatímní opatření. Zásilka v tomto případě nesmí být dále dopravována ani celně projednána.

(2) Ministerstvo zemědělství může nařídit

1. a) vrácení zásilky,
2. b) poražení došlých zvířat, zejména nelze-li je vrátit a je-li nebezpečí rozvlečení takové nákazy do okolí,
3. c) karanténu zvířat,
4. d) jiná vhodná opatření podle druhu nebezpečné nákazy.

(3) Na dodržování veterinárních předpisů při přepravě zvířat a surovin živočišného původu, předmětů a látek, jimiž by mohla být přenesena nebezpečná nákaza na území státu, dozírají též celní orgány ve vstupních místech a na pohraničních přechodech a v pohraničních oblastech též sbor národní bezpečnosti.

(4) Vyskytne-li se nebezpečná nákaza v cizině, může ministerstvo zemědělství v dohodě s příslušnými ministerstvy nařídit v potřebném rozsahu vhodná opatření proti zavlečení nákazy na území státu.

§ 90.

Opatření při jednotlivých nebezpečných nákazách.

Při vyšetřování a zjišťování nebezpečných nákaz a při prohlašování jich za zaniklé se postupuje podle směrnic, které vydá ministerstvo zemědělství. Ve směrnicích se současně stanoví, kterých opatření podle § 81 a jakých desinfekčních prostředků má být při jednotlivých nebezpečných nákazách použito.

§ 91.

Opatření u zvířat vojenské správy.

(1) Provádění veterinární činnosti u zvířat vojenské správy a ve vojenských újezdech provádí vojenská správa podle svých předpisů.

(2) Zvířaty vojenské správy jsou zvířata ve správě nebo v držbě vojenské správy a zvířata umístěná v obvodu vojenských újezdů.

(3) Z ustanovení odstavce 1 jsou vyňata zvířata, která vojenská správa odevzdala do užívání jiných osob. Usmrtit taková zvířata pro nebezpečnou nákazu lze jen se souhlasem nebo na příkaz vojenské správy, není-li nebezpečí v prodlení. Vojenská správa může v dohodě s příslušným okresním národním výborem odebrat svoje zvíře nemocné nebezpečnou nákazou z užívání jiných osob a zařídit jeho léčení ve vlastních zařízeních.

(4) Předepsané vojenské doklady nahrazují zdravotní a průvodní listy zvířat.

(5) Vojenská správa a národní výbory se navzájem uvědomují o vzniku, průběhu a zániku nebezpečných nákaz, a o podezření z nich.

(6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro opatření u zvířat náležejících sboru národní bezpečnosti.

§ 92.

Výjimky pro vysokou školu veterinární a odborné ústavy.

(1) Zábranou a zdoláváním nebezpečných nákaz zvířat, která jsou v užívání nebo ošetřování vysoké školy veterinární nebo v držení státních vědeckých ústavů, zabývajících se výzkumem přenosných nemocí nebo výrobou biopreparátů, pověřují se správy ústavů, jsou-li zvířata pod stálým dozorem ústavního veterináře.

(2) Ústavy uvedené v odstavci 1 jsou povinny uvědomit okresní národní výbor o vzniku, průběhu a zániku nebezpečné nákazy u zvířat umístěných v ústavech, s výjimkou zvířat, která byla uměle nakažena pro účely vyučovací, diagnostické, výrobní nebo vědecké, pokud to patří do činnosti ústavu. Ústavy jsou povinny uvědomit okresní národní výbor, s kterými nebezpečnými nákazami a v jakém rozsahu provádějí pokusné vědecké práce.

(3) Dozor na zábranu a zdolávání nebezpečných nákaz v ústavech uvedených v odstavci 1 přísluší okresnímu národnímu výboru.

§ 93.

Vztah k jiným předpisům.

Předpisy o zdravotní kontrole potravin živočišného původu a předpisy o ochraně zdraví lidí před nemocemi, jež jsou přenosné se zvířat na lidi, nejsou ustanoveními této vyhlášky dotčeny. V případech, v nichž se ukládá povinnost hlásit nebezpečné nákazy ministerstvu zemědělství, podá se opis hlášení ministerstvu zdravotnictví, jde-li o nákazy přenosné se zvířat na lidi.

§ 94.

Podpory.

Okresní národní výbor může poskytnout postiženému na jeho žádost podporu ze státních prostředků k úhradě nebo zmírnění škod, vzniklých ztrátou zvířete způsobenou nebezpečnou nákazou nebo usmrcením zvířete na úřední příkaz až do výše 100% jatečné ceny po odečtení výtěžku zpeněžení zvířete, a to podle směrnic ministerstva zemědělství vydaných v dohodě s ministerstvy financí a vnitra.

§ 95.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 1951.