Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě pracovních a mzdových podmínek dělnictva zaměstnaného při obdělávání chmelnic a česání chmele.

§ 2.

Mzda.

1. 1. Práce na chmelnicích se konají zásadně v úkolu, pokud v této vyhlášce není stanoveno jinak.

1. 3. Ve chmelnicích „tyčovkách“ je základní mzdová úkolová sazba o 15% vyšší.
2. 4. Ve chmelnicích, které nebyly odorány, jest základní mzdová úkolová sazba o 15% vyšší.
3. 5. Úkolové sazby za jednotlivé úkony při jedné kopě činí za:

   § 2. Mzda.

   a)	kopání	Kčs 12.—,
   b)	řezání, čítajíc v to i sesbírání seřezaných letorostů a vysázení chybějících keřů	Kčs 13.—,
   c)	píchání drátěných nebo dřevěných kolíčků a natahování drátků	Kčs 12.—,
   d)	zavádění	Kčs 8.50,
   e)	vytrhávání výhonů (první čištění a zavádění odkloněných hlav)	Kčs 4.—,
   f)	ruční úpravu po přiorávání (konců a mezí sloupy)	Kčs 2.—,
   g)	kopání na rovno (ničení plevele) v chmelnici jednosměrně proplečkované	Kčs 3.—,
   h)	věšení spadlých keřů v době do 31. července	Kčs 1.50,

1. 6. Za věšení spadlých keřů konané po 31. červenci běž. roku dostanou zaměstnanci časovou mzdu stanovenou vyhláškou o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva. Časovou mzdu obdrží i za práci konanou před 31. červencem běž. roku, bylo-li spadnutí keřů způsobeno živelní pohromou, při níž spadlo více než 20% keřů.
2. 7. Užije-li se místo kopání pluhu (speciálního) na odkopávání chmelnic, sráží se ze základní úhrnné úkolové sazby 15%.

§ 3.

1. 1. Zaměstnanec, kterému byla zadána práce v úkolu ve chmelnici, zúčastní se prací potažných při přiorávání a plečkování chmelnice a orání na rovno, za což dostane časovou mzdu.
2. 2. Zaměstnavatel jest povinen dáti k těmto pracem svého kočího, koně a nářadí.

§ 4.

Ztížené pracovní podmínky.

V půdách neobvykle tvrdých, jejichž obdělávání jest proto velmi ztíženo, platí se za odkopání a řez příplatek k základní sazbě až do výše 5%. O tom, jsou-li dány tyto ztížené podmínky, rozhoduje zaměstnavatel v dohodě se závodní radou nebo důvěrníkem.

§ 5.

Předání úkolové práce.

1. 1. V úkolu obdělané chmelnice se předají podle pokynů zaměstnavatele nejpozději do 31. července vyjímaje případ, že by pro krupobití nebo jiné živelní pohromy normální práce se zdržela.
2. 2. Po odevzdání práce v úkolu se platí za další práce podle časových mezd.
3. 3. Řezání pružin, pálení chmelinky, vytahování kolíčků a jejich úklid nutno provésti ve chmelnici v přiměřeném čase po odevzdání práce.

§ 6.

Výplata mzdy.

Mzda se vyplácí nejpozději při odevzdání práce. Na přání zaměstnance poskytne zaměstnavatel zálohu odpovídající sazbám za vykonané práce.

§ 7.

Naturální požitky.

1. 1. Zaměstnanci, kteří nemají nároku na brambory podle předpisů o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva, obdrží za každou kopu obdělaných chmelových keřů 5 kg brambor nebo peněžitou náhradu za ně. Místo toho mohou býti zaměstnancům propůjčeny 4 m² pole za každou obdělanou kopu chmelových keřů. Pro výpočet peněžité náhrady platí úředně stanovená cena bramborů k 31. říjnu běž. roku. Nepotřebuje-li zaměstnanec sklizených brambor sám nebo pro svou rodinu, je povinen přebytečné brambory nabídnouti zaměstnavateli, který má právo je odkoupiti za úředně stanovenou cenu pro výrobce.
2. 2. Pokud naturální dávky nesmějí nebo nemohou býti splněny, jest je nahraditi v hotovosti za úředně stanovenou cenu pro výrobce.
3. 3. Zaměstnanci, pracující při obdělávání chmelnic v úkolu, mají přednostní nárok na sbírání chmelinky v rozsahu nejvýše 10% z kop obdělaných zaměstnancem. Sbírání chmelinky musí býti ukončeno do 14 dnů po očesání chmele.

§ 8.

Pracovní smlouva.

1. 1. Pracovní poměr vzniká podpisem pracovní smlouvy česačem a sjednává se zásadně na celou dobu sklizně chmele.
2. 2. Česači jsou podle potřeby povinni česati chmel i u jiných pěstitelů chmele v téže obci, po př. v obci sousední, žádá-li to od nich příslušný úřad ochrany práce nebo z jeho příkazu předseda místního národního výboru (správní komise) v dohodě s důvěrníkem známkovny. Celková doba trvání smlouvy v tomto případě nesmí proti vůli česače překročiti 3 týdny.

§ 9.

Povinnosti česačů chmele.

1. 1. Česání chmele musí býti provedeno pečlivě, aby jakost česaného chmele nijak neutrpěla (hlávky jednotlivé, nepřetrhané, nanejvýše 3 pohromadě, krátké stopky, bez lupení). Nebude-li chmel tímto způsobem načesán, může býti vrácen k přečesání. Zaměstnavatel nebo jeho zástupce může dáti načesaný chmel překontrolovati zvláštními třidiči nebo jiným vhodným způsobem. Česače, kteří i potom nedbale nebo špatně česají, může zaměstnavatel propustiti se souhlasem příslušného okresního úřadu ochrany práce.
2. 2. Česači ručí za řádné vrácení nářadí, jež převzali od zaměstnavatele.

§ 10.

Mzda.

1. 1. Česání chmele se koná zásadně v úkolů. Úkolová mzda za 30 litrů (jednu chmelovou čtvrtku) načesaného chmele bez vrchu činí:

   § 10. Mzda.

   a) ve chmelařské výrobní oblasti žatecké (soudní okresy Doupov, Chomutov, Jesenice, Jirkov, Kadaň, Kralovice, Louny, Most, Nové Strašecí, Podbořany, Postoloprty, Rakovník, Slaný, Žatec a Žlutice)	Kčs 6.50,
   b) v ostatních chmelařských výrobních oblastech	Kčs 5.70.

1. 2. Nedosáhne-li výkon česače 6 chmelových čtvrtek denně, snižuje se mzda stanovená podle odst. 1 o 10%.
2. 3. Pracují-li česači na vzdálenějších dvorech, kde nejsou ubytováni a musí tam docházeti, přísluší jim náhrada za ztracený čas podle hodinové mzdové sazby stanovené podle předpisů o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva pro příslušnou kategorii dělníků na denní mzdu a mzdovou oblast.

§ 11.

Výplata mzdy.

Mzda se vyplácí po skončení sklizně; zaměstnavatel jest však povinen vyplatiti na požádání přiměřenou zálohu na odpracovanou mzdu.

§ 12.

Mzda za sušení chmele.

Zaměstnancům zúčastněným při sušení chmele se poskytne časová mzda podle předpisů o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva.

§ 13.

Naturální požitky.

1. 1. Kromě mzdy peněžité poskytne zaměstnavatel česačům chmele tyto naturální požitky.
   1. a) zdravý byt, při čemž jest dbáti na to, aby místnosti pro spaní byly odděleny podle pohlaví česačů,
   2. b) ráno polévku nebo kávu, večer výživnou, polévku a kromě toho ¾ kg chleba na osobu a den, u osob mladších 15 let ½ kg chleba na osobu a den.

1. 2. Pokud naturální dávky nesmějí nebo nemohou býti podle t. č. platných předpisů dodány, jest je nahraditi v hotovosti za pevné, po př. nejvyšší ceny úředně stanovené pro výrobce za zboží středního druhu a jakosti, a není-li jich, za průměrné ceny v místě obvyklé.
2. 3. Případně poskytnuté vyšší deputáty se mohou započítati do úkolového výdělku podle zásady uvedené v předchozím odstavci.
3. 4. Za stravu, která přesahuje dávky uvedené v odst. 1 b), smějí se srážeti částky stanovené pro účely sociálního pojištění.
4. 5. Naturální mzda se poskytuje i ve dnech, kdy nelze pracovati. O tom, má-li se pracovati, rozhoduje zaměstnavatel po dohodě s důvěrníkem dělnictva. Zaměstnavatel budiž česačům chmele nápomocen při nákupu ostatních potřebných potravin, které jim, pokud možno a podle platných předpisů přípustno, odprodá z vlastních zásob za cenu úředně stanovenou, a není-li jí, za cenu v místě obvyklou.
5. 6. Nečiní-li česači, bydlící v místě, nároku na uvedené naturální požitky, dostanou za 30 litrů (jednu chmelovou čtvrtku) načesaného chmele o 50 hal. více, než je stanoveno v § 10 této vyhlášky. Poskytne-li se jim krmivo z chmelnic, nemají nároku na naturální požitky ani na uvedené zvýšení úkolové mzdy. Dělníkům celoročně zaměstnaným v témže zemědělském závodě, pokud mají podle předpisů o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva nárok na stravu nebo deputát, nepřísluší nárok na shora uvedené naturální požitky ani na zvýšení úkolové mzdy.

§ 14.

Vedoucí skupin.

Vedoucí skupiny dostane od zaměstnavatele za každou osobu jím získanou a k práci způsobilou (§ 10, odst. 2), která setrvá v práci až do konce sklizně, odměnu Kčs 7.—.

§ 15.

Cestovní výlohy.

1. 1. Jízdné po dráze osobním vlakem III. třídy do pracovního místa a zpět uhradí zaměstnavatel (s využitím platných předpisů o slevách) těm česačům chmele, kteří u něho setrvají v práci až do ukončení sklizně. Tento nárok má česač chmele proti pěstiteli, jemuž byl nejdříve přidělen, i když za sklizně byl přidělen jinému pěstiteli chmele. O úhradě poměrné částky zpátečního jízdného se dohodnou oba pěstitelé chmele (zaměstnavatelé).
2. 2. Stejně hradí zaměstnavatel jízdné česačům chmele, kteří pro onemocnění jsou nuceni odjeti domů dříve, pokud pracovali alespoň 7 dnů.
3. 3. Nenastoupí-li česač chmele, pro něhož byla již opatřena jízdenka pro přepravu do pracovního místa, bez důležité příčiny, jest povinen uhraditi tyto jízdní výlohy.

§ 16.

Práce přes čas a práce ve dnech pracovního klidu.

1. 1. Úkolové sazby podle této vyhlášky se platí i za práce konané mimo pravidelnou pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu, pokud nebylo zaměstnavatelem výslovně nařízeno, aby byly konány mimo pravidelnou pracovní, dobu a ve dnech pracovního klidu.
2. 2. Za práce takto nařízené zaměstnavatelem jest poskytnouti příplatek

   § 16. Práce přes čas a práce ve dnech pracovního klidu.

   a)	za práci přes čas	25%,
   b)	za práci ve dnech pracovního klidu	50%

   hodinové mzdy náležející dělníku na denní mzdu příslušné kategorie podle vyhlášky platné pro zemědělské dělnictvo.

§ 17.

Závěrečná ustanovení.

1. 1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení; pokud jde o práce spojené s obděláváním chmelnic, dnem zahájení jarních prací v roce 1946.
2. 2 Současně se zrušuje použivatelnost vyhlášky ze dne 3. července 1944, běž. č. 407 (Ú. l. č. 157/1944), o úpravě pracovních a mzdových podmínek česačů chmele.