Vyhláška báňského hejtmanství pro zemi Moravskoslezskou v Brně o trhacích pracích na hornických závodech.

1. A. Doprava výbušin na pracovní místo, uložení na pracovním místě, zakládání vývrtů, nabíjení a ucpávání.

   Doprava výbušin na pracovní místo.

   § 10.

   Odkaz § 10.

   (1) Je zakázáno nositi v jedné ruce společně výbušiny a otevřené světlo. Acetylenová lampa, opatřená zaskleným krytem, nepovažuje se za uzavřené světlo.

   (2) Rozbušky nebo rozněcovadla nesmějí býti vydávány současně s trhavinami jedné a téže osobě; také je nesmí současně nésti jedna a táž osoba na místo, kde se jich má použíti.

   Uložení výbušin na pracovním místě.

   § 11.

   Odkaz § 11.

   (1) Trhaviny, potřebné pro střelnou práci na pracovním místě v jedné směně, smějí se ukládati v blízkosti pracovního místa, avšak jen v pevných bednách, zhotovených z fošen aspoň 40 mm silných a opatřených bezpečným zámkem nebo podobnou uzávěrou. Proti krádeži budiž tato spolehlivě zajištěna a tak umístěna, aby byla spolehlivě chráněna proti padajícímu kameni nebo jiným padajícím předmětům, zvláště proti úlomkům při střelbě, aby provozu nepřekážela a byla pod dozorem osoby pověřené střelnou prací. Kromě trhaviny nesmí se do této bedny nic jiného ukládati, leda záznamní kniha předáka-palního.

   (2) Musí-li býti na pracovním místě uloženy i rozbušky, musí obdobná bedna s rozbuškami býti umístěna stejně bezpečně ve vzdálenosti nejméně 5 m od bedny s trhavinou.

   Zakládání vývrtů.

   § 12.

   Odkaz § 12.

   Vývrty musí býti technicky správně tak založeny, aby trhavina mohla vykonati očekávanou práci a aby rány nevyfoukly, nevyhořely a nezanechaly píšťal. Nesprávně založené vývrty nesmějí býti nabíjeny a odpalovány. Velikost nálože musí býti přiměřená zabírce a pevnosti horniny.

   Nabíjení vývrtů.

   § 13.

   Odkaz § 13.

   (1) Před nabíjením a ucpáváním ran se musí osoby na těchto pracích nezúčastněné tak daleko vzdáliti, aby byly bezpečny před neočekávaně vyšlou ranou.

   (2) Vývrty smějí se nabíjeti teprve přímo před odpálením.

   (3) Roznětné náložky smějí se zhotovovati teprve přímo před použitím.

   (4) S výjimkou lisovaného nebo zrněného černého prachu smějí se používati trhaviny jen ve tvaru náložek továrnou dodaných. Trhavina nesmí býti do vývrtu násilím vsunována nebo pěchována.

   (5) Nabijáky musí býti ze dřeva a nesmějí míti menší průměr než náložka.

   (6) Nabité vývrty se musí odpáliti společně najednou.

   Ucpávání vývrtů.

   § 14.

   Odkaz § 14.

   (1) Všechny vývrty musí býti ucpány.

   (2) K ucpání smí se použiti jen jílu nebo jiné vhodné hmoty, kterou opatřil držitel hor. Je zakázáno ucpávati nálož uhelným prachem nebo jinými hořlavými hmotami.

   (3) Ucpávka musí býti nejméně 50 cm dlouhá. Při vývrtech, kde na ucpávku tato délka nezbývá, třeba vyplniti celý zbytek vývrtu ucpávkou, jejíž délka nesmí býti menší než polovice nálože.

   (4) Odpalovati volně ležící náložky i nálože bez ucpávky jest dovoleno jen se zvláštním svolením revírního báňského úřadu od případu k případu.

   (5) Před nabíjením ran musí býti z předku odstraněno dobyté uhlí.

   (6) Revírní dozorce musí se postarati o to, aby hmoty pro ucpávku byly připraveny blízko pracoviště, na němž se odpaluje.

1. B. Trhací práce s mezerami v náloži, před nebo za náloží.

   Kterých trhavin se smí použíti a kde se smí mezera po nechati.

   § 15.

   Odkaz § 15.

   (1) Trhací práce s mezerami jak v náloži, tak před náloží (mezi náloží a dnem vývrtu) nebo za náloží (mezi náloží a ústím vývrtu) jest přípustná jen při použití dynamitu I nebo dynamitu IZ.

   (2) Amonledkových trhavin smí se při mezerové střelbě s mezerou v náloži použíti jen jako vložek mezi náložkami dynamitu, při čemž mezery v náloži musí býti ohraničeny oboustranně aspoň malou náložkou dynamitu.

   (3) Při použití samotných amonledkových trhavin nebo methanitu N smí se mezera ponechati jen před nebo za náloží.

   Délka mezery.

   § 16.

   Odkaz § 16.

   (1) Mezera v náloži nesmí býti delší než 20 cm. Pro mezery před nebo za náloží toto omezení neplatí.

   (2) Budiž dbáno, aby se při nabíjení neucpala mezera drtí a prachem z nevyčištěného vývrtu.

   Vložky (úsporné patrony).

   § 17.

   Odkaz § 17.

   (1) Mezery mohou býti vyplněny vhodnými úředně schválenými vložkami (úspornými patronami), jako dutými lepenkovými válci, vložkami křížového průřezu, kostrami z poolověného drátu bez ostrých výčnělků a pod. Používati železných válců nebo jiných tvrdých těles pro vyplnění mezer není přípustné.

   (2) Vložky musí ponechávati v mezeře volné spojení rozdělených částí nálože ve směru vývrtu a v dolech s třaskavými plyny musí býti nehořlavé.

   Ucpávka.

   § 18.

   Odkaz § 18.

   Ucpávka musí býti stejně dlouhá jako při střelbě s plnou náloží (§ 14, odst. 3).

   Odchylky.

   § 19.

   Odkaz § 19.

   Odchylky z ustanovení §§ 15 až 19 (jiný způsob provádění mezerové střelby nebo jiné druhy trhavin) vyžadují zvláštního schválení báňským hejtmanstvím.

1. C. Roznět.
   1. a) Roznět zápalnicemi.

      Vlastnosti upotřebitelných zápalnic.

      § 20.

      Odkaz § 20.

      (1) Zápalnice musí míti přiměřenou roznětnost (schopnost vznítiti rozbušku aneb bez této odpalovanou trhavinu, jako na př. černý prach), musí býti snadno vznětné (lehce zažehovatelné), musí býti — pokud nemají vodotěsného povlaku — aspoň dvojitě opředeny a dobře chráněny proti propálení a vlhkosti povlakem kaolinovým nebo křídovým a dehtováním nebo jiným, aspoň stejně hodnotným způsobem a musí býti co nejodolnější proti ostrým ohybům.

      (2) Prachová náplň zápalnice o délce 1 m má hořeti průměrně 120 vteřin, při čemž je přípustna odchylka ± 10 vt. (průměrná rychlost hoření).

      (3) Nesmí býti používáno zápalnic starších než 6 měsíců, počítaných ode dne vypravení dotčené zásilky z továrny. Výjimky povoluje revírní báňský úřad.

      Úschova zápalnic.

      § 21.

      Odkaz § 21.

      (1) Zápalnice musí býti uloženy v suché dostatečně vzdušné místnosti, kde teplota, pokud lze, nepřekročí + 30° C a neklesne pod + 10° C, a pokud možno v bednách, v nichž byly dodány.

      (2) Jakmile zásilka dojde, budiž zjištěno osobou, závodním k tomu výslovně ustanovenou, jsou-li zápalnice suché a zevně nepoškozené.

      (3) Z každého, byť i necelého sta kotoučů, buďtež zapáleny 2 kusy 1 m dlouhé, namátkou z různých kotoučů vybrané, jakožto dodatková kontrola zkoušek v továrně již provedených. Případně zjištěné závady buďtež ihned oznámeny dodavateli.

      Zkoušení zápalnic přímo před jejich upotřebením.

      § 22.

      Odkaz § 22.

      (1) Do 4 neděl po dodání zápalnic stačí přezkoušeti je zevně tak, že se každý kus narovná protáhnutím sevřenou rukou nebo měkkou látkou, při čemž budiž zjištěno, zda-li je zápalnice úplně suchá, tvrdá a stejnoměrně oblá, není-li zlomena a pod.

      (2) Pryžované zápalnice, pokud na ně působila nízká teplota, musí býti před upotřebením uloženy v místnosti přiměřeně teplé nebo aspoň několikráte protaženy sevřenou teplou rukou a učiněny tím ohebnými.

      (3) Vadných kusů nesmí býti použito.

      (4) Po 4 nedělích od dodání zápalnic budiž kromě zkoušky v odstavci 1 a 2 uvedené ještě zažehnut na zkoušku od každého kotouče kus aspoň 25 cm dlouhý. Tato zkouška budiž opakována, nebyl-li dotčený kotouč spotřebován do týdne od předchozí poslední zkoušky.

      (5) Vyskytnou-li se pří zkouškách podle odstavce 4 nepřípustné odchylky od průměrné rychlosti hoření nebo ukáží-li se jiné vady, pak rozhodne závodní, zda a jakým způsobem se dotčeného kotouče zápalnice smí použiti.

      Jak se má zacházeti se zápalnicemi při jejich použití.

      § 23.

      Odkaz § 23.

      (1) Délky zápalnic musí býti vyměřeny tak, aby měli palní a jejich pomocníci po zažehnutí poslední zápalnice ještě dosti času uchýliti se bezpečně do úkrytu, nikdy však nesmí býti kratší než 100 cm.

      (2) Konce jednotlivých kusů zápalnic musí býti ostrým nožem seříznuty, plocha řezu s prachovou vložkou musí býti zcela odkryta. Konec určený k vsunutí do rozbušky se seřízne kolmo k délce, konec, který má býti zažehnut, se seřízne zpravidla šikmo a rozřízne trochu podélně. Z vývrtů vyčnívající konce zápalnic nesmějí býti svinovány ani skládány a vsunovány do vývrtu.

      (3) Zápalnice smí býti zažehovány teprve tehdy, až se při odpalování nezaměstnaní dělníci odeberou do úkrytů anebo na místa stráží (§ 36), a až jsou všechny vývrty připraveny k odpálení a je zajištěn pro zapalující rychlý ústup.

      (4) Zažehování musí se díti rychle, a to doutnákem, nasazovacím zapalovačem nebo zapalovačem s výstražným světlem nebo tak, že se na čerstvě seříznutou plochu zápalnice k obnažené prachové duši přiloží hlavička zápalky a ta se rozškrtne.

      (5) Tam, kde by na jednoho palního nebo jeho pomocníka připadalo více než 4 současně nebo přímo za sebou jdoucí rozněty, musí se odpalovati elektricky. Užívá-li se při hromadném odpalování většího počtu náloží zažehovacích spojovacích dutinek, považuje se zažehnutí jedné dutinky za jeden roznět.

      (6) Odpaluje-li se najednou více náloží, dějž se zažehování v pořadí souhlasném se směrem ústupu. Jestliže palnímu pomáhají pomocníci, musí palní předem přesně stanoviti pořadí, v jakém budou zažehovány jednotlivé zápalnice.

      Záznamy.

      § 24.

      Odkaz § 24.

      Pro evidenci lhůt (§ 20, odst. 3) a pro kontrolu vad zjištěných při zkouškách (§ 21, odst. 2 a § 22, odst. 1 a 4) buďtež vedeny na závodě vhodné záznamy.

   1. b) Roznět elektrický.

      Kde se musí odpalovati elektricky.

      § 25.

      Odkaz § 25.

      Elektricky musí se odpalovati:

      1. 1. V hlubinných dolech, v nichž jest zakázáno používati otevřeného světla,
      2. 2. na povrchu v místech, kde je zakázáno používati otevřeného světla,
      3. 3. na mokrých předcích a na předcích, z nichž je dlouhá nebo obtížná cesta k úkrytu (na př. v jamách a chodbách s úklonem větším než 30°),
      4. 4. v případě § 23, odst, 5.

      Odpalovací vedení.

      § 26.

      Odkaz § 26.

      (1) Odpalovací vedení musí býti isolováno proti krátkému spojení nebo isolovaně uloženo.

      (2) Každé pracoviště, na němž se odpaluje, musí míti své zvláštní odpalovací vedení. Má-li se trhací práce prováděti současně ve dvou nebo více pracovních místech blízko sebe ležících, musí tyto práce konati jeden palní.

      (3) V dolech s nebezpečím bludných proudů musí býti odpalovací vedení isolováno. Kromě toho musí býti učiněna zvláštní opatření, aby rána předčasně nevyšla (na příklad použití štěrbinových palníků, krátké spojení a uzemění náhodných vodičů a pod.).

      Palníky.

      § 27.

      Odkaz § 27.

      (1) Při elektrickém odpalování v uhlí smějí býti používány jen mžikové palníky.

      (2) Před vydáním k použití v pracovním místě musí býti palníky přezkoušeny na vodivost galvanoskopem nebo ohmmetrem.

      Roznětné strojky.

      § 28.

      Odkaz § 28.

      (1) Palní smí používati jen roznětných strojků, které dodá podnikatel hor.

      (2) V dolech s třaskavými plyny smí se používati jen strojků schválených báňským hejtmanstvím.

      (3) Roznětný strojek a klíč nebo kliku k němu musí palní vždy bezpečně uschovati.

      (4) Výkonnost roznětných strojků se musí aspoň jednou za ½ roku na povrchu přezkoušeti odborníkem potvrzeným revírním báňským úřadem.

      Odpalování proudem ze sítě.

      § 29.

      Odkaz § 29.

      Používati elektrického proudu ze silnoproudové sítě se smí jen se schválením báňského hejtmanství.

1. A. Zkoušení na plyny a uhelný prach před trhací prací a jiná všeobecná ustanovení.

   § 30.

   Odkaz § 30.

   (1) Osoba trhací prací pověřená (§ 7) musí pečlivě prohlédnouti předek, ve kterém se má páliti, na třaskavé plyny a uhelný prach, a to po prvé před nabíjením, po druhé přímo před odpálením a po třetí po odpálení při prohlídce předku. Kromě toho musí palní těsně před odpálením zkoumati přítomnost třaskavých plynů také na místě, odkud odpaluje. Odpalují-li se rány po sobě, musí palní před každým dalším odpalováním ran znovu přezkoušeti předek i místo, odkud odpaluje, na třaskavé plyny. Přiblížil-li se pracovní předek, v němž se má páliti, jinému předku (§ 38, odst. 2) nebo je-li s jiným předkem spojen na př. vrtnou dírou, buďtež oba předky přezkoušeny před pálením na třaskavé plyny.

   (2) Zkouška větrů na plyny provádí se indikátory plynů podle návodu vydaného v příslušném připouštěcím výnosu. Pro zkoušky benzinovou větérkou platí ustanovení § 46 nařízení báňského hejtmanství v Brně, č. j. 2536/1932. Před pálením třeba přezkoušeti veškeré prostory na 10 m od místa, kde se má páliti.

   (3) Před pálením třeba uhelný prach učiniti neškodným, podle „nařízení báňského hejtmanství v Brně o používání kamenného prachu v dolech s třaskavými plyny proti výbuchům“ ze dne 14. února 1928, č. 1281 z r. 1928 ve znění výnosů jej pozměňujících a doplňujících.

   (4) V dolech nebo důlních odděleních, které jsou vyňaty z platnosti nařízení citovaného v předchozím odstavci nebo na které se tato vyhláška nevztahuje, třeba suchý uhelný prach důkladně skropiti na vzdálenost 20 m ve všech směrech od místa pálení.

   § 31.

   Odkaz § 31.

   (1) Jakých výbušin a rozněcovadel se smí v uhlí a v blízkosti uhlí (prorostlině) použíti, stanoví § 1, odst. 2 a 3 této vyhlášky.

   (2) V dolech II. třídy nebezpečenství jest trhací práce v uhlí vůbec zakázána.

   (3) Při stěnování nesmí se páliti v přibírce stěnových tříd nebo kanálů a ve stropě za účelem vyvolání závalu ve směně, ve které se dobývá uhlí v příslušném rubání. Úlevy povoluje revírní báňský úřad.

1. B. Omezení trhací práce pro třaskavé plyny, uhelný prach a nepravidelné větrání.

   § 32.

   Odkaz § 32.

   Trhací práce jest dovolena:

   1. 1. Na místech, kde se vyskytují třaskavé plyny, není však uhelného prachu, anebo byl-li tento práškováním anebo úplným skropením učiněn neškodným ?
      1. a) v kamenu skalními trhavinami, nedosahuje-li obsah třaskavých plynů 1½%;
      2. b) v kamenu jen methanity při obsahu třaskavých plynů 1½% a více, až výlučně 2½ %;
      3. c) v uhlí v dolech I. třídy nebezpečenství jen methanity, a to jen nedosahuje-li obsah třaskavých plynů 2½%.

   1. 2. Na místech, kde jest uhelný prach, jejž nebylo možno práškováním anebo skropením učiniti neškodným:
      1. a) v kamenu jen methanity, a to jen nedosahuje-li obsah třaskavých plynů 1½ %;
      2. b) v uhlí v dolech I. třídy nebezpečenství jen methanity, a to jen nedosahuje-li obsah třaskavých plynů 1½%;

   § 33.

   Odkaz § 33.

   Trhací práce jak skalními trhavinami, tak methanity jest zakázána:

   1. 1. Všude, kde větry obsahují 2½% třaskavých plynů a více, dále do vzdálenosti 10 m od hnízd třaskavých plynů tohoto obsahu nebo fukačů.

      V místech, kde výrony plynů (fukače) jsou zachyceny a odvádějí se potrubím do výdušného proudu, anebo kde jest zabráněno jejich nebezpečnosti jiným způsobem, může revírní báňský úřad výjimečně povoliti trhací práci i při menší vzdálenosti než 10 m za zvýšených bezpečnostních opatření na př., že smí páliti jen dozorci nebo báňští inženýři, že rány nutno odpalovati jednotlivě, že se musí užívati methanitů apod.

   1. 2. V blízkosti zaplynovaných důlních děl na vzdálenost 30 m po větrech a 20 m v ostatních směrech od místa, kde zaplynování počíná.
   2. 3. V místech s uhelným prachem a obsahem třaskavých plynů přes 1.5%, v nichž není poprašování povinné, anebo kde při povinném polévání nemohl býti uhelný prach učiněn neškodným; totéž platí pro rubání a třídy, pro které povolí revírní báňský úřad úlevu od povinného skrápění ve smyslu § 59, bod 4 nařízení báňského hejtmanství v Brně, č. j. 2536/1932.
   3. 4. V rubání: je-li vývrt vzdálen od závalu méně než 10 m; do kterých přicházejí větry závalem; v nichž se vedou větry úpadně; která jsou větrána jen difusí. Revírní báňský úřad jest oprávněn povoliti úlevy.

      Pouze v rubáních s řízeným závalem možno bez zvláštního povolení zakládati a odpalovati střelné rány i blíže než 10 m od závalu, budou-li vedle ostatních předpisů tohoto nařízení dodrženy ještě tyto podmínky:

      1. a) smí se páliti jen za přítomnosti dozorce nebo bánského inženýra, který dbá na technicky správné zakládání vývrtů a provádění střelné práce podle předpisů.
      2. b) páliti se smí pouze methanity,
      3. c) na místě pálení v okruhu 10 m od vývrtu a k závalu tak daleko, jak lze zjistiti, nesmí obsah třaskavých plynů dosáhnouti 1.5%.

      Za rubání nepovažují se široké předky a kapsy, t. j. prostory ve sloji pro ukládání kamene z přibírek a jiných prací.

   1. 5. V úpadně vedené části proudu dovrchního pole, přesahuje-li jeho svislá výška u dolů první třídy nebezpečenství 10 m, u dolů druhé třídy nebezpečenství 5 m [§ 17, bod 1b) nařízení báňského hejtmanství v Brně č. j. 2536/1932], i v celé další cestě tohoto proudu. V takových případech zakáže závodní střelbu písemně. Revírní báňský úřad může povoliti úlevy z tohoto předpisu.

1. C. Zvláštní předpisy pro trhací práci v dovrchních dílech.

   § 34.

   Odkaz § 34.

   (1) V dovrchních třídách, v dovrchních překopech a šibících, dokud nejsou proraženy a větrány k vrchnímu patru, i ve směrných a kosmých dílech z nich vybočujících není trhací práce přípustna, dosahuje-li obsah třaskavých plynů 1½% anebo je-li tam uhelný prach, který nebyl učiněn neškodným.

   (2) V dovrchních dolů I. třídy nebezpečenství ražených jednoduchým předkem smí se páliti v uhlí i v přibírce kamene před dosažením průchodního větrání proudu i jsou-li splněny podmínky bodu 1 jen methanity a jen do vzdálenosti 150 m od paty dovrchní a nejvýše do 300 m od průchodního větrního proudu.

   (3) V dovrchních dolů II. třídy nebezpečenství jest trhací práce před dosažením průchodního větrního proudu zakázána.

   (4) Nelze-li docíliti v dovrchních dolů I. i II. třídy nebezpečenství větrního spojení s vrchním patrem předstihem ve sloji pro poruchy, stlaky a j., smí se v nich sice užívati při pálení v kameni i skalních trhavin, avšak jen na vzdálenost 50 m od průchodního větrního proudu; na větší vzdálenost až do 150 m od paty dovrchní a nejvýše do 300 m od průchodního větrního proudu jen methanitů. Na vzdálenost přesahující tyto míry není trhací práce dovolena.

   (5) V přibírce kamene v dovrchních ražených s dvojitým předkem v dolech I. i II. třídy nebezpečenství smí se páliti methanity i skalními trhavinami jen, je-li docíleno přerážkou mezi oběma dovrchními řádné větrní spojení a jen v oné dovrchní, jíž jest veden větrní proud vzestupně; přitom nesmí dovrchní přesahovati větrní přerážku, aby nepovstal nad ní „měch“.

   (6) V dovrchních překopech a šibících dolů obou tříd nebezpečenství smí se páliti, i jsou-li splněny podmínky bodu 1. skalními trhavinami jen do vzdálenosti 100 m od průchodního větrního proudu. V takových dílech nesmí však páliti předáci (§ 7, odst. 2).

   (7) Výjimky z ustanovení tohoto paragrafu povoluje revírní báňský úřad.

1. D. Omezení trhací práce pro důlní ohně a zápary.

   § 35.

   Odkaz § 35.

   Zápary a ohně dlužno považovati za zaplynovaná důlní díla ve smyslu § 33, bod 2.

Stanoviště palního a úkryt pro osádku.

Nebezpečí z odpalování na blízkých pracovních místech.

Čekací doba po odpálení.

Vstup na pracoviště a postup práce po odpálení.

Selhané rány.

Zařízení k trhací práci „Cardox“.

Místnost pro plnění nábojnic.

Nábojnice.

Oprávnění k provádění trhací práce.

Zakládání vývrtů.

Roznět a zkoušky na třaskavé plyny a kysličník uhličitý.

Omezení trhací práce pro třaskavé plyny.

Ochrana před úlomky a vstup na pracoviště po pálení.

Předpisy pro službu palních.

Zrušení dosavadních předpisů.

Výjimky.

Trestní ustanovení.

Účinnost.