Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o cenách elektrotechnického instalačního materiálu.

§ 1.

(1) Ustanovení této vyhlášky se vztahují na veškerý elektrotechnický instalační materiál pro nízké napětí. Jednotlivé druhy tohoto materiálu jsou jako příklad uvedeny v příloze k této vyhlášce. Nastanou-li pochybnosti, rozhodne Hospodářská skupina průmyslu železa a kovů v Praze po předchozím souhlasu nejvyššího úřadu cenového.

(2) Za výrobce elektrotechnického instalačního materiálu ve smyslu této vyhlášky se považují podniky, které materiál uvedený v odstavci 1 vyrábějí, sestavují nebo dávají ze součástek sestavovat.

§ 2.

Elektrotechnický instalační materiál uvedený v § 1 se prodává za spotřebitelské ceny.

Spotřebitelské ceny stanoví nejvyšší úřad cenový výměry zaslanými ústředním svazům průmyslu, řemesla a obchodu v Praze.

§ 3.

(1) Ze spotřebitelských cen se poskytují odběratelům rabaty podle tohoto zařazení:

1. 1. Skupina A.
   1. a) československá branná moc, dráha a pošta při objednávkách u výrobce, loco továrna,
   2. b) velkoobchodníci s elektrotechnickými potřebami a velkoobchodníci s elektrotechnickými a radiotechnickými potřebami, kteří neprodávají přímo spotřebiteli, neprovozují žádnou jinou živnost a kteří byli na návrh Hospodářské skupiny velkoobchodu a zahraničního obchodu uznáni ministerstvem vnitřního obchodu za velkoobchodníky.

1. 2. Skupina B.
   1. a) československá branná moc, dráha a pošta při objednávkách z městských neb zastupitelských skladů výrobců,
   2. b) výrobní podniky, které odebíraný elektrotechnický instalační materiál vestavují do svých výrobků jejichž výroba byla jim povolena ministerstvem průmyslu.

1. 3. Skupina C.
   1. a) elektrárny a elektrárenské svazy,
   2. b) výrobní podniky s vlastním koncesovaným instalačním oddělením,
   3. c) koncesované a odborné elektrotechnické závody,
   4. d) elektroinstalatéři,
   5. e) ostatní obchodníci, kteří jsou oprávněni prodávati elektrotechnický instalační materiál.

(2) Výši rabatů pro jednotlivé skupiny uvedené v předchozím odstavci stanoví nejvyšší úřad cenový výměrem zaslaným ústředním svazům průmyslu, řemesla a obchodu.

§ 4.

(1) Ceny se rozumějí s daní z obratu.

(2) Ceny při zásilkách jejichž netto cena převyšuje Kčs 3.000.—, se rozumějí vyplaceně jako nákladní zboží do kterékoli stanice ČSR. Přeje-li si kupující odeslání jako rychlozboží, účtuje se rozdíl dopravní sazby mezi dopravou spěšnou a nákladní na vrub kupujícího. Při vlastním odběru zboží musí býti kupujícímu poskytnuta sleva rovnající se částce nákladů železniční přepravy, které by vznikly při zaslání zboží drahou do stanice kupujícího.

(3) U zásilek jejichž netto cena nedosahuje Kčs 3.000.— se ceny rozumějí s dodáním zboží poště nebo dráze k přepravě. Při odběru zboží zákazníkem přímo ze skladu se rozumí cena franko sklad prodávajícího.

(4) Za obal se směji účtovati skutečné a přípustné pořizovací náklady. Při vyplaceném vrácení použitelného obalu odesilateli se připisují k dobru ⅔ ceny účtovaného obalu.

§ 5.

Nejvyšší úřad cenový nebo místa jím pověřená mohou povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů vydaných k jejímu provedení.

§ 6.

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.

§ 7.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1946.

Zároveň se zrušuje použivatelnost vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 9. listopadu 1943, běž. č. 821 o cenách elektrotechnického instalačního materiálu (Ú. l. č. 271/1943), a výnosu nejvyššího úřadu cenového ze dne 27. října 1944, čj. 37.806-II/4-1944.