Vyhláška ministerstva práce a sociální péče a ministerstva financí o hospodaření s bytovým majetkem národních podniků.

§ 1.

Pojem bytového majetku.

(1) Bytovým majetkem se ve smyslu této vyhlášky, rozumějí

1. 1. trvalé stavby, které mají povahu obytných domů;
2. 2. vedlejší stavby zřízené na stavebních pozemcích obytných domů, jako garáže, malé provozovny, dřevníky, kolny a pod., pokud z jejich stavební úpravy, účelu a způsobu skutečného užívání nevyplývá, že k bytovému majetku nenáleží, zejména velké provozní budovy, mrazírny a pod.;
3. 3. stavební pozemky zastavěné obytnými domy, a to i když tyto domy jsou ve vlastnictví jiných osob, jakož i stavební pozemky nezastavěné, avšak určené podle zastavovacího plánu k zastavění obytnými domy;
4. 4. trvalé i dočasné stavby, určené výhradně k provozu bytového hospodářství, zejména administrativní budovy, skladiště zásob a pod.;
5. 5. movité věci investiční povahy určené k provozu bytového hospodářství, jako psací a počítací stroje, kancelářský nábytek a pod

(2) K bytovému majetku náleží též jeho

1. 1. součásti, jimiž se rozumí vše, co k bytovému majetku podle jeho povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž se tím majetek nebo jeho oddělitelná část poškodí nebo podstatně znehodnotí, jako ústřední vytápění a jiná strojní zařízení, studny, oplocení a pod.;
2. 2. příslušenství, jímž se rozumějí vedlejší věci, které náleží vlastníku bytového majetku a jsou určeny k tomu, aby se jich s tímto majetkem trvale užívalo, jako zařízení provozních místností, nábytek a jiné vybavení svobodáren, po případě bytů a pod.

§ 2.

(1) Obytnými se rozumějí domy, u nichž z úhrnu podlahových ploch bytů a podlahových ploch místností určených k provozním nebo jiným účelům, jako dílen, skladišť, krámů, kanceláří, garáží a pod., připadá více než polovina na byty.

(2) Při zjišťování tohoto poměru podlahových ploch se nepřihlíží

1. 1. k prostorům přístupným všem obyvatelům domu i jiným osobám, jako k chodbám, schodištím a pod.;
2. 2. ke společným vedlejším místnostem a k vedlejším prostorům, jako ke společným prádelnám a sušárnám, k půdním a sklepním prostorům a pod.;
3. 3. k vedlejším stavbám zřízeným na stavebních pozemcích obytných domů.

(3) Místnosti určené k obytným účelům mohou pozbýt této své povahy jen se svolením stavebního úřadu a vedle toho v obcích, v nichž platí zákon č. 138/1948 Sb., o hospodaření s byty, též se svolením místního národního výboru.

§ 3.

(1) Za obytné domy se považují též svobodárny, jimiž se rozumějí budovy, určené k trvalému ubytování jednotlivých osob v oddělených místnostech a obsahující po případě též místnosti sloužící ke společné potřebě bydlících, jako jídelny, čítárny, klubovny, místnosti pro nemocné a pod.

(2) Podlahová plocha těchto místností se při zjišťování poměru podlahových ploch podle § 2 odst. 1 čítá jako podlahová plocha bytů.

§ 4.

Výjimky.

Bytovým majetkem ve smyslu této vyhlášky nejsou

1. 1. nemocnice a odborné léčebné a ošetřovací ústavy;
2. 2. léčebná zařízení lázeňská a lázeňské ubytovací podniky;
3. 3. domovy pracujícího dorostu a jiné internáty;
4. 4. sociální ústavy a zařízení;
5. 5. budovy určené k přechodnému ubytování, jako hotely, zotavovací střediska, ubytovny, noclehárny a pod.

§ 5.

Sporné případy.

V pochybnostech o tom, zda jde o bytový majetek, rozhoduje krajský národní výbor.

§ 6

(1) Národní podniky (dále jen „podniky“) hospodaří s bytovým majetkem národním odděleně od ostatního svého majetku.

(2) Za tím účelem vytvoří podniky z hospodaření s bytovým majetkem národním zvláštní hospodářský celek (podnikový bytový fond — dále jen „bytové hospodářství“) účtující odděleně od provozu podniku (dále jen „podnikové hospodářství“).

§ 7.

Podniky vytvoří bytové hospodářství ke dni 1. ledna 1951 nebo, vzniknou-li předpoklady k jeho vytvoření později, ke dni vzniku těchto předpokladů.

§ 8.

(1) Do bytového hospodářství převedou podniky ke dni vytvoření tohoto hospodářství

1. 1. bytový majetek, pokud není podle § 8 odst. 1 č. 1 zákona vyloučen z působnosti Fondu bytového hospodářství (dále jen „Fond“);
2. 2. pohledávky z kupní ceny rodinných domků nebo z platu za jejich stavbu nebo obnovu (§§ 53 a 58 odst. 2);
3. 3. pohledávky za dodavateli bytových investic;
4. 4. jiný finanční majetek patřící k bytovému majetku, jakož i movité věci, které nejsou investiční povahy a jsou určeny k provozu bytového hospodářství (zásoby);
5. 5. závazky investiční povahy zatěžující bytový majetek nebo k němu patřící;
6. 6. závazky provozní povahy zatěžující bytový majetek nebo k němu patřící;
7. 7. jiné závazky než investiční nebo provozní povahy, pokud zatěžují bytový majetek;
8. 8. oprávky k bytovému majetku.

(2) Týkají-li se závazky zatěžující bytový majetek jak tohoto majetku, tak ostatního majetku podniku, převedou se do bytového hospodářství toliko částkou odpovídající poměru zůstatkové účetní ceny dotčeného bytového majetku k zůstatkové účetní ceně ostatního dotčeného investičního majetku.

§ 9.

(1) Závazky investiční povahy jsou závazky, které vznikly v souvislosti s pořízením bytového majetku. Za takové se považují též

1. 1. závazky souvisící s opravami investiční povahy provedenými na bytovém majetku;
2. 2. závazky vůči Fondu z důvodu náhrady za platy, které za hlavního dlužníka učinil stát nebo Státní bytový fond na zaručené zápůjčky, jakož i závazky z půjček (úvěrů) poskytnutých na zaplacení těchto náhrad.

(2) Závazky provozní povahy jsou takové, které vznikly v souvislosti s hospodařením s bytovým majetkem, zejména s jeho správou nebo údržbou.

§ 10.

(1) Závazky zatěžujícími bytový majetek se rozumějí takové, které zatěžují bytový majetek jako celek nebo jeho jednotlivé části z důvodů věcného ručení.

(2) Za závazky patřící k bytovému majetku se považují takové, které zatěžují bytový majetek jako celek nebo jeho jednotlivé části jinak než z důvodu věcného ručení nebo které zatěžují hospodaření s tímto majetkem.

(3) Při přechodu a převodu závazků na Fond se nepřihlíží k tomu, z jakého důvodu zatěžují bytový majetek nebo hospodaření s tímto majetkem.

§ 11.

O rozdíl mezi součtem ceny převedeného investičního bytového majetku a převedených pohledávek investiční povahy (§ 8 odst. 1 č. 1 až 3) a součtem převedených závazků investiční povahy, jiných závazků než investiční nebo provozní povahy, pokud zatěžují bytový majetek, a oprávek k bytovému majetku (§ 8 odst. 1 č. 5, 7 a 8) se upraví kmenové jmění (základní fond) podnikového hospodářství.

§ 12.

(1) Rozdíl mezi součtem ceny převedeného bytového majetku, který není investiční povahy, jakož i jiného majetku než bytového a převedených pohledávek provozní povahy (§ 8 odst. 1 č. 4) a součtem převedených závazků provozní povahy (§ 8 odst. 1 č. 6) tvoří buď pohledávku bytového hospodářství za podnikovým hospodářstvím nebo závazek bytového hospodářství vůči tomuto hospodářství.

(2) Pohledávky z těchto nároků spolu s úroky počítanými od vytvoření bytového hospodářství podle sazby platné pro provozní úvěr podniku jsou splatné do 30 dnů po sestavení zahajovací rozvahy bytového hospodářství.

§ 13.

Fond vstupuje podle § 14 odst. 1 zákona ke dni vytvoření bytového hospodářství na místo dlužníka v peněžní závazky investiční povahy, s výjimkou závazků vůči dodavatelům bytových investic.

§ 14.

Fond přejímá bez zvláštního rozhodnutí podle § 14 odst. 2 zákona ke dni vytvoření bytového hospodářství z dalších závazků zatěžujících bytový majetek nebo k němu patřících

1. 1. jiné závazky z půjček peněžních a pojišťovacích ústavů, než které naň přešly podle § 13, s výjimkou závazků z provozního úvěru poskytnutého již podniku;
2. 2. závazky vůči státu na dávce z majetkového přírůstku a na dávce z majetku a na mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku, jakož i závazky z půjček (úvěrů) poskytnutých na zaplacení těchto dávek;
3. 3. závazky z majetkových nároků, jež příslušejí členům (společníkům) zrušených bytových sdružení z členského poměru (§ 4 odst. 2 zákona a § 16 nařízení).

§ 15.

Základem bytového hospodářství je bytové jmění, které se rovná součtu

1. 1. zůstatkové účetní ceny investičního bytového majetku,
2. 2. pohledávek z kupní ceny rodinných domků nebo z platu za jejich stavbu nebo obnovu a
3. 3. pohledávek za dodavateli bytových investic, sníženému o závazky vůči dodavatelům bytových investic.

§ 16.

Bytový majetek, který není investiční povahy, se financuje z provozního úvěru (§§ 64 až 70), pokud ministerstvo financí v dohodě se státním úřadem plánovacím, s ministerstvem práce a sociální péče a s věcně příslušnými ministerstvy nestanoví jinak.

§ 17.

(1) Podniky sestaví ke dni vytvoření bytového hospodářství zahajovací rozvahu tohoto hospodářství.

(2) V této rozvaze vykáží podniky jako počáteční bytové jmění částku rovnající se rozdílu mezi součtem ceny převedeného investičního bytového majetku a převedených pohledávek investiční povahy (§ 8 odst. 1 č. 1 až 3) a součtem převedených závazků investiční povahy, jiných závazků než investiční nebo provozní povahy, pokud zatěžují bytový majetek, a oprávek k bytovému majetku (§ 8 odst. 1 č. 5, 7 a 8).

§ 18.

(1) Začlení-li se do bytového hospodářství ke dni jeho vytvoření též jiné majetkové části a závazky, než které se převádějí uvnitř podniku, zvyšuje se počáteční bytové jmění o jejich cenu sníženou o závazky a oprávky.

(2) Počáteční bytové jmění se zvyšuje o závazky, které přešly nebo byly převedeny na Fond podle §§ 13 a 14.

§ 19.

(1) Je-li počáteční bytové jmění (§ 17 odst. 2 a § 18) nižší než bytové jmění vypočtené podle § 15, zvýší se na tuto výši na vrub Fondu.

(2) Za tím účelem Fond

1. 1. převezme na podkladě rozhodnutí ministerstva financí učiněného v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a věcně příslušným ministerstvem podle § 14 odst. 2 zákona ke dni vytvoření bytového hospodářství další závazky zatěžující bytový majetek nebo k němu patřící, než které jsou uvedeny v § 14 a které nejsou provozní povahy, nebo
2. 2. uhradí rozdíl vkladem vlastních prostředků.

(3) Pohledávka z nároku na doplnění bytového jmění z prostředků Fondu spolu s úroky počítanými od vytvoření bytového hospodářství podle sazby platné pro provozní úvěr podniku je splatná do 30 dnů po schválení úpravy bytového jmění.

§ 20.

Schválení úpravy bytového jmění.

(1) Podniky předloží zahajovací rozvahu bytového hospodářství ke schválení nadřízenému orgánu (§ 79), a to do 30 dnů po schválení účetní uzávěrky za rok 1950 nebo, bylo-li bytové hospodářství vytvořeno po 31. prosinci 1950, do 3 měsíců po jeho vytvoření.

(2) V téže lhůtě předloží podniky nadřízenému orgánu podle vzorce vydaného ministerstvem práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušnými ministerstvy návrh na úpravu bytového jmění, je-li počáteční bytové jmění (§ 17 odst. 2 a § 18) nižší než bytové jmění vypočtené podle § 15.

§ 21.

Bytové jmění se zvyšuje zejména

1. 1. o cenu dalšího investičního bytového majetku začleněného do bytového hospodářství;
2. 2. o částky rovnající se platům vykonaným z prostředků Fondu na úhradu skutečné pořizovací ceny bytových investic;
3. 3. při výkupu rodinného domku o částku, o kterou se při jeho prodeji nebo odevzdání snížila podle § 58 odst. 1 jeho kupní cena nebo plat za jeho stavbu.

§ 22.

(1) Začlení-li se do bytového hospodářství po jeho vytvoření další bytový majetek, který dosud nebyl částí jiného bytového hospodářství, sestaví podnik ke dni začlenění jeho přejímací rozvahu, o níž platí přiměřeně ustanovení §§ 15 až 20.

(2) V peněžní závazky investiční povahy vstoupí Fond podle § 13 dnem začlenění bytového majetku; k témuž dni převezme podle § 14 nebo § 19 odst. 2 č. 1 další závazky zatěžující bytový majetek nebo k němu patřící, které nejsou provozní povahy.

§ 23.

Snížení bytového jmění.

Bytové jmění se snižuje zejména

1. 1. o odvedené částky rovnající se odpisům investičního bytového majetku;
2. 2. o odvedené částky rovnající se zůstatkové účetní ceně vyřazeného investičního bytového majetku;
3. 3. o zůstatkovou účetní cenu investičního bytového majetku vyňatého z bytového hospodářství;
4. 4. o částku, která se při prodeji nebo odevzdání rodinného domku započte na úhradu jeho kupní ceny nebo platu za jeho stavbu nebo obnovu (§§ 53 a 58 odst. 2), dále o částku, o kterou se sníží podle § 58 odst. 1 jeho kupní cena nebo plat za jeho stavbu, jakož i o částku prominutou podle § 59 odst. 1;
5. 5. o odvedené částky rovnající se únorovým splátkám na pohledávky z kupní ceny rodinných domků nebo z platu za jejich stavbu nebo obnovu;
6. 6. při výkupu rodinného domku o odvedenou částku, rovnající se úmorovým splátkám z třetiny skutečné pořizovací ceny domku, o kterou se při jeho prodeji nebo odevzdání snížila podle § 58 odst. 1 jeho kupní cena nebo plat za jeho stavbu, jakož i o odvedenou částku rovnající se náhradě škody, zhoršila-li se vinou vlastníka nebo náhodou, za niž odpovídá, podstata domku.

§ 24.

Oprava zahajovací (přejímající) rozvahy bytového hospodářství.

(1) Případy, jež se týkají investičního bytového majetku a které by byly důvodem k opravě zahajovací (přejímací) rozvahy bytového hospodářství, po případě i rozvah na ni navazujících, proúčtují se na účet bytového jmění.

(2) Případy, jež se týkají bytového majetku, který není investiční povahy, nebo jiného majetku než bytového, a které by byly důvodem k opravě těchto rozvah, jakož i některých účetních závěrek bytového hospodářství, mohou se proúčtovat běžně s Fondem jen tehdy, svolí-li k tomu věcně příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a ministerstvem financí; svolí-li ministerstvo, předloží podnik výpis z běžného účtu za hospodářské čtvrtletí Fondu a vyrovná s ním zůstatek do 15 dnů poté, kdy svolení bylo dáno.

§ 25.

Všeobecné ustanovení.

O provozu a hospodaření bytových hospodářství platí přiměřeně předpisy o národních podnicích, pokud zvláštní předpisy o hospodaření s bytovým majetkem národním nestanoví jinak.

§ 26.

Plánovaná úhrada nákladů.

(1) Jsou-li náklady stanovené v rozpočtu bytového hospodářství (dále jen „rozpočtované náklady“) vyšší než stanovené výnosy (dále jen „rozpočtované výnosy“), uvede bytové hospodářství v rozpočtu

1. 1. jako nárok vůči podnikovému hospodářství tu část rozdílu, která vyplývá z toho, že nájemné vybírané z bytového majetku je nižší než obvyklé nájemné z nájemních předmětů téhož druhu, stejné velikosti, jakosti a polohy v obci (dále jen „plánovaná úhrada nákladů, která jde na vrub podniku“);
2. 2. jako nárok vůči Fondu zbývající část rozdílu (dále jen „plánovaná úhrada nákladů, která jde na vrub Fondu“).

(2) Plánovaná úhrada nákladů je výnosem bytového hospodářství.

(3) Kolik činí obvyklé nájemné v obci, potvrdí podnikům okresní národní výbor podle směrnic vydaných ministerstvem práce a sociální péče.

§ 27.

(1) Jsou-li podle schválení účetní závěrky bytového hospodářství skutečné výnosy vyšší než skutečné náklady, jde

1. 1. ve prospěch podnikového hospodářství ta část zisku, která vyplývá z toho, že plánované úkoly byly náležitě splněny nižšími náklady než rozpočtovanými (dále jen „zisk, který přísluší podniku“);
2. 2. ve prospěch Fondu zbývající část zisku (dále jen „zisk, který přísluší Fondu“).

(2) O použití zisku, který přísluší podniku, se rozhodne podle směrnic, jež vydá ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí, s věcně příslušnými ministerstvy a s příslušným orgánem jednotné odborové organisace.

§ 28.

Jsou-li podle schválené účetní závěrky bytového hospodářství skutečné náklady vyšší než skutečné výnosy, jde

1. 1. na vrub podnikového hospodářství ta část ztráty, která vyplývá z toho, že nájemné z bytového majetku bylo požadováno nižšími částkami než rozpočtovanými nebo že skutečné náklady jsou vyšší než náklady rozpočtované (dále jen „ztráta, kterou hradí podnik“);
2. 2. na vrub Fondu zbývající část ztráty (dále jen „ztráta, kterou hradí Fond“).

§ 29.

Všeobecné ustanovení.

(1) Podniky jsou povinny odvádět Fondu ode dne vytvoření bytového hospodářství

1. 1. zisk, který přísluší Fondu;
2. 2. částky, rovnající se odpisům investičního bytového majetku (dále jen „odpisy“);
3. 3. částky rovnající se zůstatkové účetní ceně vyřazeného investičního bytového majetku;
4. 4. hotovosti, jimiž přispěl na úhradu skutečné pořizovací ceny rodinného domku jednotlivec, pro něhož je domek určen;
5. 5. částky, rovnající se úmorovým splátkám na pohledávky z kupní ceny rodinných domků nebo z plátu za jejich stavbu nebo obnovu nebo úhrnkovým ročním splátkám na pohledávky z platu za obnovu rodinných domků (§ 54);
6. 6. při výkupu rodinného domku částku rovnající se úmorovým splátkám z třetiny skutečné pořizovací ceny domku, o kterou se při jeho prodeji nebo odevzdání snížila podle § 58 odst. 1 jeho kupní cena nebo plat za jeho stavbu, jakož i částku rovnající se náhradě škody, zhoršila-li se vinou vlastníka nebo náhodou, za niž odpovídá, podstata domku.

(2) Bytová hospodářství jsou povinna odvádět od svého vytvoření podnikovým hospodářstvím zisk, který přísluší podniku.

§ 30.

(1) Jsou-li ve schváleném finančním plánu bytového hospodářství rozpočtovány vyšší výnosy než náklady, odvádějí podniky vždy 15. dne každého hospodářského měsíce jako bezúročné zálohy na zisk, který přísluší Fondu, částky rovnající se třetině čtvrtletního rozpočtovaného zisků.

(2) Odvede-li takto podnik za čtvrtletí méně, než činí zisk, který podle čtvrtletní účetní závěrky přísluší Fondu, doplatí Fondu rozdíl do 15 dnů poté, kdy předložil nadřízenému orgánu čtvrtletní účetní závěrku; odvedl-li takto více, vypočte rozdíl a oznámí jej Fondu, který mu jej uhladí, jakmile obdrží oznámení.

§ 31.

Zisk, který podle čtvrtletní účetní závěrky přísluší podniku, odvádí bytové hospodářství podnikovému hospodářství vždy koncem hospodářského měsíce následujícího po čtrtletí, za něž se zisk odvádí.

§ 32.

Počítá-li schválený finanční plán bytového hospodářství se ziskem, avšak vykáže-li toto hospodářství ve čtvrtletní účetní závěrce ztrátu, kterou hradí Fond, vyúčtuje ji podnik Fondu, který mu ji uhradí až do výše zisku odvedeného v předcházejících čtvrtletích téhož hospodářského roku. Zbytek ztráty takto neuhrazený odečte si podnik od záloh na zisk odváděných v některém příštím čtvrtletí téhož hospodářského roku; výpočet o tom zašle Fondu.

§ 33.

(1) Podniky odvádějí Fondu vždy 15. dne každého hospodářského měsíce jako bezúročné zálohy na odpisy částky rovnající se třetině čtvrtletních rozpočtovaných odpisů.

(2) Rozdíl mezi vyúčtovanými odpisy a odvedenými zálohami se vypořádá do 15 dnů po schválení účetní závěrky.

§ 34.

(1) Částky rovnající se zůstatkové účetní ceně vyřazeného investičního bytového majetku odvedou podniky Fondu do 15 dnů po skončení hospodářského měsíce, v němž bylo vyřazení investičního bytového majetku vyúčtováno v účtové třídě 0.

(2) Došlo-li k vyřazení investičního bytového majetku pojistnou příhodou, za niž má pojišťovna poskytnout podniku pojistnou náhradu, poukáže mu pojišťovna tuto náhradu na jeho účet u banky (§ 64); na vrub tohoto účtu poukáže podnik Fondu částku rovnající se zůstatkové účetní ceně vyřazeného investičního bytového majetku ve lhůtě stanovené v odstavci 1.

§ 35.

Odvod hotovosti poskytnuté na úhradu skutečné pořizovací ceny rodinných domků.

Hotovosti, jimiž přispěl na úhradu skutečné pořizovací ceny rodinného domku jednotlivec, pro něhož je domek určen, odvede podnik Fondu do 15 dnů poté, kdy je obdržel.

§ 36.

Odvod úmorových a úhrnkových ročních splátek.

Částky rovnající se úmorovým splátkám na pohledávky z kupní ceny rodinných domků nebo z platu za jejich stavbu nebo obnovu, jakož i částky rovnající se úhrnkovým ročním splátkám na pohledávky z platu za obnovu rodinných domků, odvádějí podniky Fondu vždy 15. dne prvního a sedmého hospodářského měsíce.

§ 37.

Odvod částek při výkupu rodinných domků.

(1) Částky, na něž má podnik nárok při výkupu rodinného domku vůči jeho vlastníku, odvede Fondu do 30 dnů poté, kdy byla pravomocně určena jejich výše.

(2) Povolil-li podnik vlastníku rodinného domku splácení těchto závazků ve splátkách, odvádí Fondu částky rovnající se splátkám do 15 dnů po jejich splatnosti.

(3) Tato povinnost se nevztahuje na prokazatelně nedobytné pohledávky.

§ 38.

(1) Částky potřebné na plánovanou úhradu nákladů, která jde na vrub Fondu, poskytuje bytovým hospodářstvím Fond podle čtvrtletní účetní závěrky, schválené nadřízeným orgánem a doložené rozborem hmotného plnění plánovaných úkolů, po vyjádření banky (§ 64).

(2) Jsou-li podle čtvrtletní účetní závěrky skutečné náklady nižší než rozpočtované, nesnižuje se úhrada, vyplývá-li rozdíl z toho, že plánované úkoly byly náležitě splněny nižšími náklady než rozpočtovanými; Fond však nehradí tento rozdíl, vyplývá-li z toho, že některé rozpočtované náklady odpadly nebo se snížily proto, že plánované úkoly nebyly náležitě splněny.

(3) Částky potřebné na plánovanou úhradu nákladů zaplatí na vrub Fondu banka podle seznamu, který jí předloží nadřízený orgán (§ 79).

§ 39.

Částky potřebné na plánovanou úhradu nákladů, která jde na vrub podniku, poskytuje bytovému hospodářství podnikové hospodářství čtvrtletně, a to vždy 15. dne druhého hospodářského měsíce každého čtvrtletí.

§ 40.

Konečné vyúčtování částek odvedených na zisk nebo poskytnutých na plánovanou úhradu nákladů.

(1) Podnik podrobí hospodářský výsledek bytového hospodářství vykázaný v návrhu účetní závěrky rozboru s hlediska ustanovení § 27 odst. 1 a § 28 a vypočte částky, které jdou ve prospěch nebo na vrub Fondu a které ve prospěch nebo na vrub podnikového hospodářství.

(2) Pohledávky z těchto nároků jsou splatné do 15 dnů po schválení účetní závěrky; pohledávka z nároku bytového hospodářství vůči Fondu je však splatná do 15 dnů poté, kdy mu podnik oznámil svůj nárok doložený výpočtem.