Vyhláška ministerstva práce a sociální péče a ministerstva financí o hospodaření s bytovým majetkem národních podniků.

§ 41.

Bytovými investicemi se ve smyslu této vyhlášky rozumí pořízení investičního bytového majetku, pokud není podle § 8 odst. 1 č. 1 zákona vyloučen z působnosti Fondu, jakož i jeho opravy investiční povahy.

§ 42.

(1) Jsou-li bytovým majetkem obytné domy, považuje se za jeho pořízení vedle nabytí takových domů též

1. 1. jejich novostavba, jakož i úprava neobytných budov na obytné domy;
2. 2. přístavba, nástavba nebo stavební změna obytných domů, získají-li se tak nové byty;
3. 3. obnova obytných domů zničených nebo poškozených ve spojitosti s válečnými událostmi nebo s nepřátelskou okupací, jakož i obnova obytných domů, které byly zničeny nebo poškozeny živelní pohromou.

(2) Obnovou obytných domů zničených nebo poškozených ve spojitosti s válečnými událostmi nebo s nepřátelskou okupací se rozumějí stavební práce uvedené v § 1 odst. 1 zákona č. 86/1946 Sb., o stavební obnově, ve znění zákona č. 115/1947 Sb.

§ 43.

Podmínky financování bytových investic.

(1) Fond financuje toliko bytové investice, které jsou součástí úkolů stanovených jednotným hospodářským plánem.

(2) Pořízení obytných domů financuje Fond jen tehdy, je-li jejich stavba ve shodě s územním nebo zastavovacím plánem a provádějí-li se podle závazných nebo směrných typů a podle předpisů pro pozemní stavby, pokud ministerstvo stavebního průmyslu v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady nepovolí výjimku.

(3) Byty získané bytovými investicemi musí býti určeny výhradně pro ubytování zaměstnanců podniku.

§ 44.

(1) Fond hradí prostřednictvím Investiční banky, národního podniku, od vytvoření bytových hospodářství podniků skutečnou pořizovací cenu jejich bytových investic.

(2) Prostředky potřebné k této úhradě uvolňuje Fond podle potvrzení krajského národního výboru, že u bytové investice jsou splněny podmínky stanovené v § 43, pokud jejich splnění již není patrno z plánů a rozpisů předložených Investiční bance; úhrady provádí na vrub Fondu Investiční banka při nabytí nemovitostí podle dokladů o jejich nabytí, jinak podle faktur.

(3) Podniky jsou povinny přezkoumat faktury s péčí řádného hospodáře; nesplnil-li podnik tuto povinnost a nepozastavil-li závady, které mohl zjistit, oznámí to Investiční banka nadřízenému orgánu (§ 79).

§ 45.

Bytové investice vlastní výroby financuje podnik po dobu jejich výroby, po případě po dobu jednotlivých ucelených etap výroby z provozních prostředků podnikového hospodářství. Zároveň s aktivováním investice v účtové třídě 0 předloží podnik Investiční bance vnitropodnikovou fakturu podle směrnic o vnitropodnikové faktuře, podle níž Investiční banka proplatí aktivovanou částku podnikovému hospodářství na vrub Fondu.

§ 46.

(1) Podnik nesmí použiti na úhradu pořizovací ceny bytových investic jiných prostředků, než které mu poskytne pro tento účel Fond.

(2) Prostředků určených k financování bytových investic nesmí podnik použiti k jiným účelům.

§ 47.

Pojem rodinných domků.

(1) Za bytové investice se považuje též stavba nebo obnova rodinných domků, jimiž se rozumějí domky s jedním bytem určené k tomu, aby je podnik převedl do osobního vlastnictví jednotlivců.

(2) O stavbě a obnově rodinných domků a o jejich financování Fondem platí ustanovení oddílu 1 s odchylkami stanovenými v tomto oddílu.

§ 48.

(1) Fond financuje stavbu rodinných domků jen tehdy, jsou-li domky určeny pro zaměstnance podniku, kteří se zvláště zasloužili o výstavbu státu.

(2) Obnovu rodinných domků financuje Fond, jsou-li domky určeny pro zaměstnance podniku, oddané lidově demokratickému řádu.

§ 49.

(1) Podniky mohou stavěti nebo obnovovati rodinné domky i na pozemcích jednotlivců, pro které jsou domky určeny.

(2) O podmínkách stavby nebo obnovy platí dohoda stran; pokud tato dohoda nestanoví jinak, platí pro právní poměry mezi stranami předpisy o smlouvě o dílo.

§ 50.

Úhrada pořizovací ceny rodinných domků.

Přispěje-li jednotlivec, pro něhož je určen rodinný domek, již při jeho stavbě nebo obnově hotovými penězi na úhradu jeho skutečné pořizovací ceny, odvede je podnik Fondu; přispěje-li takto dodávkami nebo výkony, které dodal nebo vykonal sám nebo v jeh a prospěch jiné osoby, odvede příslušnou částku Fondu podnik, který provádí stavební práce.

§ 51.

(1) Rodinné domky, jež podnik vystavěl na svých pozemcích, prodá po dokončení stavby bez pozemků osobám, pro které jsou určeny, do osobního vlastnictví za kupní cenu, která se rovna skutečné pořizovací ceně.

(2) Zároveň s kupní smlouvou sjedná podnik smlouvu, kterou přenechá nabyvateli rodinného domku a jeho právním nástupcům k bezplatnému užívání na dobu trvání domku nezastavěnou část stavebního pozemku.

§ 52.

(1) Rodinné domky, jež podnik vystavěl nebo obnovil na pozemcích osob, pro které jsou domky určeny, odevzdá po dokončení stavby nebo obnovy vlastníkům pozemků do osobního vlastnictví.

(2) Za stavbu nebo obnovu přísluší podniku vůči vlastníku rodinného domku nárok na plat, který se rovná skutečné pořizovací ceně.

§ 53.

Na úhradu kupní ceny rodinného domku nebo platu za jeho stavbu nebo obnovu se započte cena prostředků, jimiž nabyvatel (vlastník) domku přispěl k úhradě jeho skutečné pořizovací ceny; zbytek tvoří pohledávku podniku za vlastníkem rodinného domku.

§ 54.

Splácení pohledávek z kupní ceny rodinných domků nebo z platu za jejich stavbu nebo obnovu.

(1) Vlastníci rodinných domků jsou povinni pohledávky podniku z kupní ceny rodinných domků nebo z platu za jejich stavbu nebo obnovu umořovat a pohledávky z platu za obnovu domků vedle toho též úrokovat.

(2) Výši úmorových splátek, jakož i úhrnkových ročních splátek stanoví krajský národní výbor podle směrnic ministerstva financí vydaných v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče; na návrh podniku může v jednotlivých případech též rozhodnouti, aby se upustilo cd zúročení jeho pohledávky z platu za obnovu rodinného domku.

(3) Úmorové splátky i úhrnkové roční splátky jsou splatné pololetně předem vždy 1. dne prvního a sedmého hospodářského měsíce. První splátka je splatná 1. dne pololetí následujícího po prodeji (odevzdání) domku.

§ 55.

Zákaz zcizení a zavazení.

(1) Vlastník rodinného domku nesmí jej bez svolení podniku zcizit ani zatížit, dokud nesplatil pohledávku podniku z kupní ceny domku nebo z platu za jeho stavbu nebo obnovu.

(2) Při stavbě a obnově rodinných domků na pozemcích jednotlivců, pro něž jsou domky určeny, působí tento zákaz zcizení a zavazení ode dne, kdy došlo mezi stranami k dohodě o podmínkách stavby nebo obnovy.

(3) Zákaz zcizení a zavazení zapíše soud v pozemkové knize ve prospěch podniku na jeho návrh.

§ 56.

(1) Náležité splnění úkolů pětiletého hospodářského plánu, jehož účelem je výstavba a přestavba státu, vyžaduje mimořádného začlenění nových pracovních sil do průmyslu klíčových oborů. Jejich náboru až dosud bránil namnoze nedostatek bytů. Tuto překážku chce zákon odstraniti tím, že umožňuje za zvláště výhodných podmínek stavbu rodinných domků pro nově získané zaměstnance podniků klíčových oborů. Při tom lze část těchto domků, nejvýše však třetinu, vyhraditi též dosavadním zaměstnancům podniku, po případě i cizím osobám (§ 57 odst. 1 č. 3); těmto cizím osobám však nárok na zvláštní výhody nepřísluší.

(2) O stavbě těchto rodinných domků, o financování Fondem, o jejich převodu do osobního vlastnictví, o umořování pohledávek podniku z kupní ceny domku nebo z platu za jejich stavbu a o zákazu zcizení a zavazení platí ustanovení oddílu 2 s odchylkami stanovenými v tomto oddílu.

§ 57.

(1) Ustanovení § 43 odst. 3 a § 48 odst. 1 neplatí, staví-li rodinné domky podnik některého klíčového oboru

1. 1. pro osoby, které se přihlásily do práce v podniku a zavázaly se, že nezruší po smluvenou dobu bez vážného důvodu pracovní smlouvu ani nedají svým zaviněním podnět k jejímu zrušení podnikem (dále jen „nově získaní zaměstnanci“);
2. 2. pro osoby v podniku již zaměstnané,
   1. a) jejichž byty se staly poddolováním nezpůsobilými k bydlení, nebo
   2. b) které bydlí s rodiči, ač si založily sňatkem vlastní domácnost, anebo
   3. c) které nabídly své zdravotně nezávadné a vhodné byty pro zaměstnance podniku

      a jež se ve všech případech zavázaly, že nezruší po smluvenou dobu bez vážného důvodu pracovní smlouvu ani nedají svým zaviněním podnět k jejímu zrušení podnikem (dále jen „kmenoví zaměstnanci“);

1. 3. pro osoby, které nejsou v podniku zaměstnány, avšak které nabídly své zdravotně nezávadné a vhodné byty pro zaměstnance podniku (dále jen „cizí osoby“).

(2) Které podniky se považují za podniky klíčových oborů, stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s příslušnými ministerstvy.

§ 58.

Snížení kupní ceny rodinných domků nebo platu za jejich stavbu.

(1) Je-li nabyvatelem rodinného domku nově získaný nebo kmenový zaměstnanec, sníží se při prodeji nebo odevzdání domku na vrub bytového jmění jeho kupní cena nebo plat za jeho stavbu o třetinu.

(2) Na úhradu kupní ceny rodinného domku nebo platu za jeho stavbu snížených o třetinu se započte cena prostředků, jimiž nabyvatel přispěl k úhradě jeho skutečné pořizovací ceny; zbytek tvoří pohledávku podniku za vlastníkem rodinného domku.

§ 59.

Prominutí zbytku pohledávky z kupní ceny rodinných domků nebo z platu za jejich stavbu.

(1) Je-li vlastníkem rodinného domku nově získaný nebo kmenový zaměstnanec, považuje se pohledávka podniku z kupní ceny domku nebo z platu za jeho stavbu za splacenou na vrub bytového jmění,

1. 1. splatil-li na ni vlastník domku takovou částku, která se spolu s prostředky, jimiž přispěl k úhradě skutečné pořizovací ceny domku, rovná třetině této ceny, a
2. 2. prošla-li smluvená doba a nezrušil-li vlastník domku bez důležitého důvodu pracovní smlouvu ani nezrušil-li ji podnik z jeho zavinění.

(2) Splatil-li vlastník rodinného domku částku uvedenou v odstavci 1 č. 1 před projitím smluvené doby, není povinen pohledávku podniku dále umořovat.

§ 60.

Společné ustanovení.

(1) Nárok na výhody podle §§ 58 a 59 zůstane vlastníku rodinného domku zachován, stal-li se bez svého zavinění nezpůsobilým k práci nebo zrušil-li pracovní smlouvu z důležitého důvodu anebo zrušil-li ji podnik bez jeho zavinění.

(2) Stejně zůstane nárok na tyto výhody zachován dědicům zemřelého vlastníka domku, jsou-li jimi jeho manželka nebo děti, třebas nebyli v podniku zaměstnáni.

§ 61.

Nárok na výhody podle §§ 58 a 59 zaniká a podniku přísluší právo vykoupiti rodinný domek, zrušil-li jeho vlastník před projitím smluvené doby bez vážného důvodu pracovní smlouvu nebo zrušil-li ji podnik z jeho zavinění.

§ 62.

(1) Vlastník rodinného domku při jeho výkupu

1. 1. vrátí podniku domek ve stavu, jaký odpovídá péči řádného hospodáře;
2. 2. zaplatí podniku za užívání domku za dobu od nabytí jeho vlastnictví do jeho výkupu náhradu, která se rovná úhrnu úmorových splátek stanovených podle § 54 odst. 2 a vypočtených ze skutečné pořizovací ceny domku snížené o cenu prostředků, jimiž přispěl k její úhradě;
3. 3. nahradí podniku škodu, zhoršila-li se vinou vlastníka nebo náhodou, za niž odpovídá, podstata domku.

(2) Naproti tomu podnik při výkupu rodinného domku

1. 1. zaplatí jeho vlastníku cenu prostředků, jimiž tento přispěl k úhradě skutečné pořizovací ceny;
2. 2. započte vlastníku na náhradu za užívání domku úhrn úmorových splátek, které tento zaplatil na pohledávku z kupní ceny domku nebo z platu za jeho stavbu;
3. 3. nahradí vlastníku náklad účelně na domek učiněný, a to podle jeho ceny v době výkupu, nejvýše však náklad skutečný, nehradí však obyčejné náklady udržovací; z nákladu učiněného ze záliby nebo pro okrasu nahradí jen tolik, o kolik domek získal na ceně;
4. 4. zaplatí vlastníku cenu pozemku určenou se zřetelem na obecnou cenu zemědělské půdy zvětšenou o cenu investic, byl-li domek vystavěn na vlastníkově pozemku.

§ 63.

Úhrada neoprávněně poskytnutých výhod.

(1) Nevystaví-li podnik do konce období pětiletého hospodářského plánu dvojnásobný počet rodinných domků pro nově získané zaměstnance, než kolik činí počet domků vystavěných pro kmenové zaměstnance a cizí osoby, půjdou výhody podle §§ 58 a 59, které podnik smluvně zajistil nebo již poskytl kmenovým zaměstnancům nad tento početní poměr, na vrub podnikového hospodářství.

(2) Vyúčtování se provede podle směrnic, jež vydá ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a věcně příslušnými ministerstvy.

§ 64.

Banka poskytující provozní úvěr.

Prostředky potřebné k financování provozu bytového hospodářství (dále jen „provozní úvěr“) poskytuje podnikům banka, která jim poskytuje provozní úvěr pro jejich podnikové hospodářství (dále jen „banka“).

§ 65.

Pokud nestačí vlastní příjmy bytového hospodářství, smí podnik čerpati pro toto hospodářství pouze účelové úvěry

1. 1. na stavební údržbu;
2. 2. na ostatní provozní potřeby.

§ 66.

(1) Úvěr na stavební údržbu poskytuje banka v rámci plánu stavební údržby na žádost podniku doloženou potvrzením krajského národního výboru, že provedení údržby je nezbytně nutné a že je zahrnuto v uvedeném plánu.

(2) Úvěr se poskytuje na nezbytně nutnou dobu předem stanovenou, nejdéle však na rok.

§ 67.

Úvěr na ostatní provozní potřeby bytového hospodářství poskytuje banka podnikům rovněž na nezbytně nutnou dobu předem stanovenou, nejdéle však na rok.

§ 68.

(1) Podniky jsou povinny zachovávat lhůty splatnosti úvěru dohodnuté s bankou.

(2) Nesplatí-li podnik úvěr včas nebo nedodrží-li smluvené dílčí splatnosti, může banka povoliti prodloužení splatnosti nebo dílčí splatnosti. Nepovolí-li prodloužení nebo nebude-li úvěr splacen ani v takto prodloužené lhůtě, oznámí to banka nadřízenému orgánu (§ 79) a stanoví lhůtu k nápravě; nedosáhne-li se nápravy, může banka poskytnutí dalšího úvěru bytovému hospodářství omeziti tak, aby byly placeny pouze mzdy a odváděny odpisy a zisk.

§ 69.

Pro zúročení účelových úvěrů poskytovaných podnikům pro bytová hospodářství a vkladů těchto hospodářství, jakož i pro poplatky za správu účtů platí přiměřeně ustanovení vyhlášky ministerstva financí č. 10/1951 Ú. l. I, o úrokových sazbách z některých účelových úvěrů.

§ 70.

Podnik nesmí použiti provozního úvěru k jiným účelům než provozním.

§ 71.

Soustředění platebního styku.

Podniky jsou povinny soustředit své peněžní spojení týkající se provozu bytového hospodářství u banky.

§ 72.

Placení převodem v účtě.

Platy týkající se bytového hospodářství jsou podniky povinny konat zásadně převodem se svého účtu u banky.

§ 73.

Placení hotovými.

O placení hotovými a o nezbytně nutné výši pokladní hotovosti platí přiměřeně ustanovení §§ 1 až 5 vyhlášky ministerstva financí č. 11/1951 Ú. l. I, kterou se vydávají směrnice o placení hotovými a o nezbytně nutné výši pokladní hotovosti národních a komunálních podniků.

§ 74.

Vzájemné úvěry mezi bytovým a podnikovým hospodářstvím.

(1) Bytová a podniková hospodářství smějí si poskytovat jen úvěr vyplývající ze vzájemných dodávek a výkonů.

(2) Tyto úvěry, jakož i společné správní náklady se měsíčně vypořádají.

§ 75.

Banky provádějící peněžní kontrolu.

Investiční banka a banka poskytující bytovému hospodářství provozní úvěr (§ 64) provádějí při placení bytových investic a při financování provozu bytových hospodářství stálou peněžní kontrolu těchto hospodářství.

§ 76.

(1) Pro výkon peněžní kontroly jsou podniky povinny předkládati bankám podklady uvedené ve směrnicích státního úřadu plánovacího pro kontrolu plnění finančního plánu, a to způsobem stanoveným v těchto směrnicích.

(2) Banky jsou oprávněny nahlížeti do zápisů a dokladů podnikového početnictví, týkajících se bytového hospodářství, a přezkoušeti skutečný stav jeho bytových investic nebo zásob.

§ 77.

Podnik oznámí příslušné bance při udělování příkazů a při peněžních výběrech týkajících se bytového hospodářství jejich účel testy stanovenými závaznými směrnicemi státního úřadu plánovacího vydanými podle zákona č. 116/1946 Sb., o jednotné organisaci podnikového početnictví.

§ 78.

Porušuje-li podnik ustanovení o placení hotovými a o nezbytně nutné výši pokladní hotovosti bytového hospodářství nebo předkládá-li bankám opožděně podklady nutné pro provádění peněžní kontroly tohoto hospodářství anebo zjistí-li banky u něho podstatné závady v početnictví nebo jiné závady, oznámí to nadřízenému orgánu (§ 79), který stanoví podniku lhůtu k nápravě; nedosáhne-li se nápravy, mohou banky se souhlasem ministerstva financí daným v dohodě s věcně příslušným ministerstvem omezit výplaty týkající se bytového hospodářství tak, aby byly placeny pouze mzdy a odváděny odpisy a zisk.

§ 79.

(1) Nadřízeným orgánem ve smyslu této vyhlášky se rozumějí generální (oblastní) ředitelé nebo, nepodléhá-li podnik generálnímu (oblastnímu) řediteli, věcně příslušné ministerstvo, které vykonává působnost podle této vyhlášky v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče.

(2) Generální (oblastní) ředitelé se řídí při výkonu své působnosti podle této vyhlášky pokyny věcně příslušného ministerstva danými v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče.

§ 80.

Věcně příslušná ministerstva, jakož i ředitelé úzce spolupracují při výkonu působnosti podle této vyhlášky s příslušným orgánem jednotné odborové organisace (závodní rada, příslušný svaz, ústřední rada odborů).

§ 81.

Přechodné ustanovení.

Věcně příslušná ministerstva učiní v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a ministerstvem financí opatření, aby hospodaření s bytovým majetkem za dobu ode dne počátku účinnosti této vyhlášky až do jejího vyhlášení bylo uvedeno v soulad s jejími ustanoveními.

§ 82.

Počátek účinnosti.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951.