A.Chléb a pečivo.
Výroba a rozdělování.I.
§ 97.
Odkaz § 97.Předpisy o výrobě.
(1) Jako chléb a pečivo se smí vyráběti a uváděti do oběhu:
- a) žitný chléb, t. j. chléb vyrobený ze žitné mouky, bez příměsi nebo s příměsí jiné mouky; při výrobě chleba po živnostensku jest zpracovávati žitnou mouku ve směsi s ječnou moukou chlebovou (typ 1450) a moukou sojovou. Ve směsi 100 kg musí býti obsaženo 88 kg žitné mouky, 10 kg ječné mouky chlebové (typ 1450) a 2 kg sojové mouky. Tato povinnost přimíchávání nastává, jakmile bude ječná mouka (typ 1450) a sojová mouka pekařům (pekárnám) dodána a trvá až do úplného vyčerpání přidělených zásob těchto mouk;
- b) speciální chléb, t. j. chléb vyrobený z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány neb zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem;
- c) žitné pečivo, t. j. pečivo vyrobené ze žitné mouky bez příměsi nebo s příměsí jiné mouky. Při výrobě žitného pečiva po živnostensku platí o povinnosti přimíchávání ječné mouky chlebové (typ 1450) a sojové mouky a o trvání této povinnosti ustanovení o výrobě žitného chleba po živnostensku. Žitné pečivo se vyrábí jako hladké, tlačené nebo řezané, na příklad dalamánky, bosňáci, sůvy a pod. a jest posypáno buď kmínem nebo solí, případně obojím;
- d) pšeničné pečivo, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky.
- Pšeničné pečivo se vyrábí jako:
- aa) lidové pečivo, vyrobené bez použití cukru a tuku, a to žemlovky, bulky a žemle tlačené neb řezané;
- bb) běžné pečivo, vyrobené s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku (počítáno na mouku), zpracované pletením, vinutím neb jiným způsobem, nesypané neb sypané solí, kmínem a pod., případně solí a kmínem a pod., na příklad housky, rohlíky, hvězdičky, šišky na chlebíčky a pod.;
- cc) jemné pečivo, vyrobené s použitím více než 3% cukru a více než 3% tuku (počítáno na mouku), nesypané neb různě sypané s náplní neb bez náplně; jemné pečivo smí býti zpracováno do různých tvarů, na př. koláčky, koláče, buchty, záviny, vánočky, mazance a pod.;
- e) speciální pečivo, t. j. pečivo vyrobené z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány nebo zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem.
(2) K výrobě speciálního chleba neb pečiva jest třeba písemného povolení Svazu. Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel.
(3) V pochybných případech rozhoduje Svaz o tom, do které skupiny chléb nebo pečivo náleží.
(4) Jako pšeničná strouhanka se smí uváděti do oběhu strouhanka vyrobená rozemletím pšeničného pečiva bez sypání.
(5) a) Při výrobě žitného chleba se musí vyrobiti z každých 100 kg mouky nejméně 137 kg žitného chleba.
- b) Při výrobě žitného pečiva se musí vyrobiti z každého kg mouky nejméně 27 kusů žitného pečiva à 46 g.
- c) Při výrobě pšeničného pečiva lidového neb běžného se musí vyrobiti z každého kg pšeničné mouky nejméně 26 kusů pšeničného pečiva à 46 g nebo u žemlovek a šišek na chlebíčky, buď 2 kusy à 460 g nebo 1 kus 920 g.
- d) Při výrobě pšeničného jemného pečiva se musí vyrobiti z každého kg pšeničné mouky nejméně 26 kusů à 46 g nebo 13 kusů à 92 g neb 4 kusy à 230 g neb 2 kusy à 460 g neb 1 kus 920 g a pod.
- e) Pšeničná strouhanka se musí vyráběti z pšeničného pečiva tak, že z každého kg pšeničné mouky se musí vyrobiti nejméně 700 g strouhanky (z 1500 g mouky se vyrobí 1000 g strouhanky).
(6) Při výrobě chleba, pečiva a strouhanky jest dovoleno používati jen takových pomocných pekařských prostředků ku zlepšení pečivosti, vaznosti a pod., jakož i prostředků konservačních, barvících a pod., jejichž výroba byla písemně Svazem povolena.
Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel.
§ 98.
Odkaz § 98.Označování chleba.
(1) Každý chléb musí býti opatřen značkou výrobce, t. j. jménem nebo začátečními písmeny jeho jména nebo jeho zapsanou ochrannou známkou. Značka musí býti vytlačena do kůrky chleba tak, aby byla zřetelná. K označení chleba lze též použíti papírových štítků, které se vpekou na chléb; přilepování těchto štítků lepidlem na hotový chléb není dovoleno.
(2) Je-li uváděn do oběhu chléb balený v papírových neb jiných obalech, může býti značka uvedena přímo na obalu. V tomto případě lze upustiti od označování na kůrce.
§ 99.
Odkaz § 99.Váha chleba.
(1) Chléb smí býti vyráběn pouze o váze buď 1, 2, 3, 4 neb 5 kg.
(2) Chléb o jiné váze se smí vyráběti pouze s písemným povolením Svazu.
§ 100.
Odkaz § 100.Kontrola váhy chleba.
- Na úchylky při přezkoušení váhy chleba jest bráti ohled podle těchto předpisů:
(1) Přezkoušení váhy jest provésti na chleba téhož původu v prodejně a jestliže jsou nutné další zkoušky, u výrobce. Převážeti se musejí pouze vychladlé, nezabalené chleby (bez obalu).
(2) Převážení chleba se musí státi v přítomnosti majitele obchodu nebo jeho zástupce. V případě závady musí majitel obchodu nebo jeho zástupce potvrditi podpisem správnost zjištěné váhy.
(3) Při výrobě chleba se smí vyskytnouti u jednotlivého chleba úchylky ve váze až do 4% nahoru nebo dolů; větší úchylky ve váze jsou možné z náhodných a mimořádných příčin.
Úchylky ve váze podmíněné postupem při výrobě se vyrovnávají při větším počtu chlebů. Proto jest při přezkoušení váhy ve výrobně nebo prodejně nutné odvážiti nejméně 10 chlebů téhož druhu, jichž průměrná váha jest směrodatná. Podle možnosti jest zjistiti průměrnou váhu většího počtu chlebů.
(4) Vyschnutím v den výroby zmenšuje se váha chleba až o 2.5%. Udaná váha jest dodržena, jestliže průměrná váha, zjištěná u čerstvého chleba podle odstavce 3, se neodchyluje od udané váhy o více než 2%. Jestliže se u jednotlivého čerstvého chleba zjistí váha o více než 4.5 % nižší, jest přezkoušeti váhu podle odstavce 3.
(5) Převažuje-li se chléb později než v den vyrobení a zjistí-li se u jednotlivého chleba větší schodek na váze než 4 %, nebo při průměrné váze 10 chlebů větší schodek na váze než 2,5 %, jest provésti zkoušku s čerstvým chlebem podle odstavce 4.
§ 101.
Odkaz § 101.Váha pečiva.
(1) Žitné a pšeničné pečivo lidové a běžné se smí vyráběti o váze 46 g nebo o váze 92 g. Z denního vyrobeného množství pečiva smí býti vyrobeno nejvýše 50% v kusech à 92 g, při čemž dosavadní rozsah výroby tohoto pečiva nesmí býti překročen.
(2) Mimo výrobu žitného a pšeničného pečiva lidového a běžného o váze 46 g nebo 92 g, jak uvedeno v odstavci 1, jest povolena též výroba lidového pšeničného pečiva ve formě žemlovek a běžného pšeničného pečiva ve formě šišek na chlebíčky o váze 460 g nebo 920 g.
(3) Pšeničné jemné pečivo se smí vyráběti o váze 23g, o váze 46 g nebo jeho násobku, na příklad 92 g, 230 g, 460 g, 690 g a 920 g, při čemž touto vahou se vždy rozumí váha jemného pečiva bez jakékoliv náplně. Váha náplně se tudíž nepočítá do stanovené váhy jemného pečiva.
§ 102.
Odkaz § 102.Kontrola váhy pečiva.
(1) Při výrobě žitného a pšeničného pečiva smí jednotlivý kus pečiva vykazovati až 6% odchylky na váze nahoru nebo dolů. Jeví-li se větší odchylky, jest přezkoušeti ve výrobně neb prodejně váhu nejméně 30 kusů pečiva téhož druhu. Průměrná odchylka smí činiti u 30 kusů pečiva nejvýše 5%.
(2) Vyschnutím se snižuje váha jednotlivého kusu pečiva prvého dne po vyrobení až o 10%. Zjistí-li se při kontrole větší odchylky, jest nutno provésti v den výroby kontrolu váhy nejméně u 30 kusů pečiva téhož druhu. O přestupek jde teprve tehdy, jestliže kontrola váhy v den výroby zjistí větší odchylky než 5% předepsané váhy.
(3) Při kontrole váhy jest směrodatná váha pečiva bez náplně a bez obalu.
§ 103.
Odkaz § 103.Starý chléb.
(1) Starým chlebem se rozumí chléb, jehož původní jakost se delším skladováním tak změnila, že tím byl podstatně ovlivněn původní účel použití, t. j. zejména tehdy, jestliže bez dalšího opracování nebo zpracování nemůže býti chleba použito k lidské výživě.
(2) Starý chléb se smí prodávati pouze se slevou nejméně 30% z prodejní ceny.
(3) Pekaři nesmějí od překupníků bráti zpět chléb a pečivo, které překupníci neprodali.
(4) Starého chleba se nesmí používati při výrobě chleba nebo pečiva ani jako přísady do pšeničné strouhanky.
§ 104.
Odkaz § 104.Pšeničná strouhanka.
Pšeničná strouhanka se smí uváděti do oběhu jako volně sypaná nebo balená.
§ 105.
Odkaz § 105.Pečení ve mzdě.
(1) Pečením ve mzdě se rozumí pečení chleba neb pečiva z mouky nebo těsta, které zákazník sám dodá, případně výměna dodané mouky přímo za chléb nebo pečivo.
(2) Výroba chleba a pečiva z dodané mouky ve mzdě jest dovolena pouze pro samozásobitele pro potřebu jejich vlastního hospodářství, dále pro vojenské a jiné útvary jim na roven postavené.
(3) Pouhé upečení chleba nebo pečiva z dodaného hotového těsta jest dovoleno i pro jiné spotřebitele.
(4) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni vydati zákazníkům za dodanou mouku:
- a) za každých 730 g mouky na žitný chléb, nejméně 1 kg žitného chleba, čili za 1 kg mouky na žitný chléb nejméně 1.37 kg žitného chleba;
- b) za 1 kg mouky na pšeničné pečivo nejméně 26 kusů pšeničného pečiva à 46 g.
(5) Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dodá pouze mouku:
- a) za zpracování a upečení 1 kg žitného chleba nejvýše Kčs 1.40;
- b) za zpracování a upečení pšeničného pečiva za 1 kg pšeničné mouky nejvýše Kčs 7.—.
(6) Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dodá již hotové těsto:
- a) za pouhé upečení 1 kg chleba (váha chleba po upečení) nejvýše Kčs 1.—;
- b) za pouhé upečení 1 kg pečiva (váha pečiva po upečení) nejvýše Kčs 3.—.
(7) Dováží-li pekař zákazníkům, vojenským nebo jiným jim na roveň postaveným útvarům chléb a pečivo vlastním dopravním prostředkem, nesmí být odměna stanovená v odstavcích 5 a 6 překročena.
(8) Není dovoleno žádati nebo si dáti poskytovati jinou odměnu než v penězích.
§ 106.
Odkaz § 106.Hlášení úspor.
Dosáhne-li pekařský podnik při výrobě chleba a pečiva většího výtěžku než je stanoveno v § 97, odst. 5, musí přebytek mouky tím vzniklý ohlásiti Svazu ihned po zjištění tohoto přebytku. Pekařské podniky jsou povinny provésti zjištění přebytku mouky z vyššího výtěžku nejméně jednou za rok. Pekařské podniky jsou povinny dodati přebytek mouky z vyššího výtěžku za stanovené prodejní ceny podle disposic Svazu.
§ 107.
Odkaz § 107.Odběr chleba a pečiva.
Chléb a pečivo smí býti odebíráno a dodáváno pouze na doklady opravňující k odběru tohoto zboží podle platných předpisů. Totéž platí pro odběr a dodávky pšeničné strouhanky.
Cenová ustanovení.II.
§ 108.
Odkaz § 108.Ceny pekařských výrobků pro spotřebitele.
(1) Spotřebitelské ceny chleba, pečiva a pšeničné strouhanky činí:
§ 108. Ceny pekařských výrobků pro spotřebitele. | Druh výrobku: | váha v gramech (bez náplně) | hodnota v gramech na ústřižcích | Kčs |
|---|
| žitný chléb | 1000 | 1000 | a) 5.— v místech uvedených v odstavci 2, |
| b) 4.80 ve všech ostatních místech, |
| žitné pečivo | 46 | 50 | 0.40 |
| pšeničné pečivo lidové: | | | |
| bulka, žemle | 46 | 50 | 0.50 |
| žemlovka | 460 | 500 | 4.80 |
| 920 | 1000 | 9.40 |
| pšeničné pečivo běžné: | | | |
| houska, rohlík, hvězdička a pod. | 46 | 50 | 0.60 |
| šiška na chlebíčky | 460 | 500 | 6.— |
| 920 | 1000 | 12.— |
| pšeničné pečivo jemné: | | | |
| koláček, buchta nebo jednotlivé řezy koláče, | | | |
| závinu, vánočky, mazance a pod. | 23 | 25 | 0.90 |
| 46 | 50 | 1.80 |
| koláře, záviny, vánočky, mazance a pod. | 230 | 250 | 9.— |
| 460 | 500 | 18.— |
| 690 | 750 | 27.— |
| 920 | 1000 | 36.— |
| pšeničná strouhanka volně sypaná bez obalu | 1000 | 1500 | 13.50 |
(2) V místech nad 50.000 obyvatel a v lázeňských místech Jáchymov, Frant. Lázně, Jánské Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice, Poděbrady, Teplice-Šanov a politické okresy Brno-venkov, Fryštát, Praha-venkov-sever a Praha-venkov-jih, činí spotřebitelská cena žitného chleba za 1 kg Kčs 5.—.
(3) Ceny stanovené v odstavci 1 a 2 se nesmějí zvyšovati ani snižovati.
§ 109.
Odkaz § 109.Ceny chleba a pečiva pro hostince a podobné podniky.
(1) Při prodeji hostinskými a výčepnickými podniky všeho druhu, automaty, bufety a veřejnými jídelnami (uzenářskými, mlékárenskými, vegetářskými a pod.) platí tyto nejvyšší prodejní ceny za chléb a pečivo k jidlu uvnitř podniku:
§ 109. Ceny chleba a pečiva pro hostince a podobné podniky.| krajíc žitného chleba | žitné pečivo | krajíc žemlovky | krajíc šišky na chlebíčky | pšeničné pečivo |
|---|
| lidové | běžné |
|---|
| 50 g | 46 g | 46 g | 46 g | 46 g | 46 g |
| Kčs | Kčs | Kčs | Kčs | Kčs | Kčs |
| 0.45 | 0.50 | 0.60 | 0.70 | 0.60 | 0.70 |
(2) Při prodeji chleba a pečiva přes ulici jest zachovávati ve výše uvedených podnicích spotřebitelské ceny jak uvedeno v § 108.
§ 110.
Odkaz § 110.Ceny chleba a pečiva u překupníků.
Překupníci smějí prodávati chléb a pečivo, jakož i pšeničnou strouhanku pouze za ceny, za které prodává pekař ve svém krámě spotřebiteli (§ 108).
§ 111.
Odkaz § 111.Slevy s cen.
(1) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni poskytovati překupníkům (s výjimkou podniků uvedených v odstavci 3), kteří odebírají chléb a pečivo nebo pšeničnou strouhanku za tím účelem, aby je ve svých obchodech prodali spotřebitelům, tyto slevy se spotřebitelských cen (§ 108):
- a) u žitného chleba za každý 1 kg Kčs 0.40,
- b) u žitného a pšeničného pečiva 10%,
- c) u pšeničné strouhanky 20%.
(2) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni poskytovati slevu podle odstavce 1 též závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím útulkům, školským internátům, věznicím a jiným velkospotřebitelům, kteří chléb, pečivo neb pšeničnou strouhanku odebírají pro společné stravování osob.
(3) Slevy s cen chleba, pečiva a pšeničné strouhanky se neposkytují hostinským a výčepnickým podnikům všeho druhu, automatům, bufetům a veřejným jídelnám (uzenářské, mlékárenské, vegetářské a pod.).