Příloha A.
účinné od 25. 10. 1946účinné od 25. 10. 1946Jednací řád pro plenární schůze zemských národních výborů.
účinné od 25. 10. 1946Svolávání schůzí.
účinné od 25. 10. 1946(1) Plenární schůze zemského národního výboru svolává jeho předseda pravidelně nejméně jednou za dva měsíce.
účinné od 25. 10. 1946Ukáže-li se to však účelným, může se plenární schůze usnésti na tom, že se tyto pravidelné schůze budou konati pouze každý třetí měsíc v roce.
účinné od 25. 10. 1946(2) Měsíce, na které má bytí pravidelně svolávána, určí plenární schůze předem.
účinné od 25. 10. 1946(3) Kromě toho musí být plenární schůze svolána, usnese-li se na tom rada nebo předsednictvo nebo žádá-li o to písemně alespoň jedna čtvrtina členů zemského národního výboru u jeho předsedy. Předmět jednání musí býti v usnesení nebo v žádosti uveden a nesmí vybočovati z působnosti zemského národního výboru.
účinné od 25. 10. 1946V takovém případě je předseda povinen svolali schůzi nejpozději na patnáctý den ode dne usnesení nebo podání písemné žádosti.
účinné od 25. 10. 1946(4) Předseda může kromě toho svolati plenární schůzi, uzná-li to za vhodné.
účinné od 25. 10. 1946(5) Kdo a jakým způsobem svolá ustavující schůzi zemského národního výboru, určí volební řády.
účinné od 25. 10. 1946Plenární schůze koná se zpravidla v sídle zemského národního výboru a v takové místnosti, která umožňuje účast občanstva.
účinné od 25. 10. 1946(1) Plenární schůze svolává se písemným pozváním, které jest každému členu jednotlivě zaslati doporučeným dopisem, telegramem nebo poslem. Pozvání buďtež rozeslána nejpozději osmého dne před schůzí.
účinné od 25. 10. 1946(2) V pozvání buď uvedeno, kdy a kde se schůze koná.
účinné od 25. 10. 1946(3) Zároveň s pozváním buď doručen pořad jednání, po případě sděleny i pomůcky a doklady pro jednání potřebné (§ 13).
účinné od 25. 10. 1946(4) Opis pozvání a pořadu jednání budiž současně zaslán ministerstvu vnitra.
účinné od 25. 10. 1946(5) Svolání plenární schůze buď vyhlášeno veřejnou vyhláškou a oznámeno rozhlasem a případně tiskem tak, aby byla zajištěna v plné míře jeho veřejná známost.
účinné od 25. 10. 1946Práva a povinnosti členů.
účinné od 25. 10. 1946(1) Členové zemského národního výboru mají právo a povinnost účastniti se všech jednání a prací plenární schůze zemského národního výboru. Nemohou-li této povinnosti vyhověti, jsou povinni oznámiti to předsedovi s udáním důvodů.
účinné od 25. 10. 1946(2) Každý člen je povinen oznámiti předsedovi včas každou změnu svého bydliště a učiniti opatření, aby mu mohly býti všechny písemnosti kdykoliv včas doručeny.
účinné od 25. 10. 1946(1) Člen zemského národního výboru nesmí býti přítomen v plenární schůzi rokování a hlasování, jde-li o zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem jeho samého, jeho manžela nebo manželky nebo osob s ním příbuzných a sešvagřených do druhého stupně.
účinné od 25. 10. 1946(2) Totéž platí o zákonných zástupcích, o členech správní rady akciových společností, o jednatelích společností s ručením omezeným, o členech představenstev hospodářských a výdělkových společenstev, o národních správcích, o advokátech, o notářích, stavitelích, civil, technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní, soukromý nebo veřejný zájem osob korporací nebo podniků, jež zastupují.
účinné od 25. 10. 1946(3) Členové správních orgánů znárodněných podniků mohou, pokud nejsou podjatí podle odstavce 1, o věcech, týkajících se těchto podniků, rokovati, nesmějí však o těchto věcech hlasovati.
účinné od 25. 10. 1946Veřejnost schůze.
účinné od 25. 10. 1946(1) Plenární schůze zemského národního výboru jsou veřejné.
účinné od 25. 10. 1946(2) Pouze vyžaduje-li toho zákon nebo zájem obrany státu, prohlásí předseda jednání o jednotlivých bodech pořadu za důvěrné. Posluchači nesmí býti během důvěrného jednání přítomni.
účinné od 25. 10. 1946Zahájení a řízení schůze.
účinné od 25. 10. 1946(1) Předseda zahajuje a řídí schůzi, zejména též řídí hlasování a losování za pomoci dvou sčitatelů, která jmenuje při zahájení schůze. Předseda stanoví, v jakém pořádku mají býti projednávány předměty, dané na pořad jednání, odročuje a ukončuje schůzi.
účinné od 25. 10. 1946(2) Co tento jednací řád stanoví o předsedovi zemského národního výboru, platí i o osobě, která jej v předsednictvu podle předpisů organisačního řádu zastupuje.
účinné od 25. 10. 1946(1) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh.
účinné od 25. 10. 1946(2) Předseda může dáti ze zasedací síně odstraniti posluchače, kteří, ačkoliv byli napomenuti, ruší průběh schůze.
účinné od 25. 10. 1946(3) Ruší-li schůzi členové zemského národního výboru, buďtež předsedou voláni k pořádku; stalo-li se tak dvakrát bez výsledku, může je plenární schůze k návrhu předsedovu vyloučiti z účasti na schůzi usnesením bez rozpravy.
účinné od 25. 10. 1946(1) Předseda zahájí schůzi ihned, jakmile uplynula hodina určená za počátek schůze a je-li přítomno tolik členů, aby se plenární schůze mohla platně usnášeti.
účinné od 25. 10. 1946(2) Před každou schůzí buď vyložena listina přítomných, do níž každý příchozí člen zemského národního výboru svoje jméno vlastnoručně zapíše.
účinné od 25. 10. 1946(3) Na počátku schůze určí předseda dva členy, kteří mají spolupodepsati zápis o této schůzi.
účinné od 25. 10. 1946(1) Poté dá předseda, žádá-li o to některý člen zemského národního výboru a souhlasí-li s tím bez rozpravy plenární schůze, přečísti zápis o poslední schůzi; jinak buď zápis ve schůzi veřejně k nahlédnutí vyložen.
účinné od 25. 10. 1946(2) Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li podány námitky a nevyhoví-li jim předseda, může ten, kdo námitky podal, žádati, aby o nich rozhodlo, plenární schůze, která tak učiní bez rozpravy.
účinné od 25. 10. 1946(3) Zápis o důvěrném jednání plenární schůze (§ 6, odst. 2) může býti čten a o námitkách proti němu jednáno pouze v důvěrném jednání; nebyl-li čten, dává se ve schůzi k nahlédnutí pouze členům zemského národního výboru.
účinné od 25. 10. 1946(1) Dále předseda sdělí došlé spisy, návrhy a jiná podání, jakož i opatření rady, jež podle zákona nebo pro svou důležitost mají býti v plenární schůzi zemského národního výboru oznámena, pokud nespadají do výlučného oboru působnosti některého referátu zemského národního výboru.
účinné od 25. 10. 1946(2) Anonymní podání nebuďtež sdělována a buďtež bez dalšího jednání odložena.
účinné od 25. 10. 1946(3) Kdyby sdělení vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy zemského národního výboru na spisy, vyložené v některé kanceláři.
účinné od 25. 10. 1946(4) Předseda může sdělení svrchu uvedená učiniti též ke konci nebo kdykoliv během schůze.
účinné od 25. 10. 1946Předměty jednání.
účinné od 25. 10. 1946(1) Na plenární schůzi zemského národního výboru může býti jednáno jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání.
účinné od 25. 10. 1946(2) O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, lze jednati jen tehdy, souhlasí-li s tím nadpoloviční většina všech členů zemského národního výboru. Navrhuje-li však jejich projednání ráda, postačí souhlas plenární schůze.
účinné od 25. 10. 1946(3) Předmětem jednání plenární schůze může býti vše, co nevybočuje z její působnosti.
účinné od 25. 10. 1946(4) Předměty, o nichž má býti jednáno (pořad jednaní), určuje s výjimkou § 1, odst. 3, předseda, při tom nesmí pominouti předmětů, navržených radou a předsednictvem. Předseda, při sestavování pořadu jednání musí kromě toho dbáti písemných návrhů podepsaných nejméně jednou desetinou členů zemského národního výboru, jež mu byly podány nejpozději dvacátého dne před schůzí.
účinné od 25. 10. 1946(5) Věci, jež vybočují z působnosti zemského národního výboru má předseda z jednání vyloučiti a oznámiti to v plenární schůzi, proti čemuž může být podán nejpozději patnáctého dne u předsedy odpor k ministru vnitra. Odpor musí býti podepsán nejméně jednou desetinou členů zemského národního výboru.
účinné od 25. 10. 1946(6) Při sestavování pořadu jednání jest zejména hleděti k tomu, že zemský národní výbor jest ve svém obvodu povolán iniciativně podporovati vládní úsilí směřující k nové hospodářské a sociální výstavbě státu a k zajištění co nejširší základny pro blahobyt lidu a jeho kulturní život.
účinné od 25. 10. 1946(7) Kromě toho jest při sestavování pořadu jednání dbáti toho, že rada je povinna podávati plenární schůzi zprávy o všech závažných opatřeních (zejména hospodářských), která v rámci své pravomoci učinila.
účinné od 25. 10. 1946(8) Předměty jednání, pokud byly dány na pořad k návrhu členů zemského národního výboru (§ 1, odst. 3, § 12, odst. 4), jest předseda povinen předložiti před plenární schůzí radě zemského národního výboru k předběžnému projednání.
účinné od 25. 10. 1946(9) Prvním bodem pořadu jednání první schůze budiž ustavení zemského národního výboru, volba předsedy a složek zemského národního výboru a usnesení o tom, jakým způsobem mají býti uváděna ve veřejnou známost usnesení zemského národního výboru, jež jest veřejně prohlašovati.
účinné od 25. 10. 1946Předměty, o nichž má býti jednáno, musí býti k projednání řádně připraveny a členům musí být dána možnost, aby se s nimi ještě před plenární schůzí řádně obeznámili. Návrhy, obsažené v předmětech jednání buďtež stručně a výstižně odůvodněny, zejména se zřetelem na finanční náklad navrhovaných opatření a jeho úhradu a rozeslány členům spolu s pořadem jednání (§ 3, odst. 3). Pokud jde o věci zpracované spisově, musí být členům dána možnost ještě před schůzí do příslušných spisů nahlédnouti.
účinné od 25. 10. 1946Rozprava o předmětech jednání.
účinné od 25. 10. 1946(1) Rozprava o věci počíná tím, že předseda vyzve příslušného referenta, nebo navrhovatele, aby přednesl svou zprávu anebo návrh. Byla-li zpráva nebo návrh rozmnožen, předčítá se jen tehdy, usnese-li se na tom plenární schůze.
účinné od 25. 10. 1946(2) Je-li věc obsáhlejší nebo zvlášť důležitá, může předseda rozděliti rozpravu na povšechnou a podrobnou.
účinné od 25. 10. 1946(3) Po skončené rozpravě povšechné hlasuje se o tem, zda a případně který z podaných návrhů se přijímá za základ rozpravy podrobné. Byl-li však mezi rozpravou povšechnou učiněn návrh, aby se přešlo k dennímu pořádku, neb aby věc byla odročena, nebo přikázána i s podanými návrhy k vypracování nebo opětnému, zpracování příslušné složce zemského národního výboru, musí býti nejdříve hlasováno o tomto návrhu.
účinné od 25. 10. 1946(4) Nepřijme-li plenární schůze žádný z předložených návrhů za základ podrobné rozpravy, jest věc zamítnuta.
účinné od 25. 10. 1946(1) K projednávané věci mohou členové zemského národního výboru činiti návrhy v příslušné části rozpravy; návrhy buďtež podány písemně nebo ústně tak, aby mohly být v doslovném znění pojaty do zápisu.
účinné od 25. 10. 1946(2) Návrh a usnesení, aby se jednání odročilo, lze učiniti kdykoliv; podobně se může plenární schůze usnésti na tom, aby věc, která se projednává, i s návrhy k ní podanými, byla znovu přikázána radě nebo komisi.
účinné od 25. 10. 1946(1) Rozprava končí, nehlásí-Ii se již nikdo o slovo k projednávanému předmětu, nebo byl-li přijat návrh na konec rozpravy.
účinné od 25. 10. 1946(2) Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí býti přerušen ten, kdo mluví. O takovém návrhu usnáší se plenární schůze ihned bez rozpravy; dříve však buďtež ještě případné návrhy k projednání věci odevzdány předsedovi, který je oznámí a pojme v hlasování.
účinné od 25. 10. 1946(3) Byl-li návrh na konec rozpravy přijat, mohou mluviti toliko ti, kdo byli ke slovu přihlášeni dříve, než návrh na konec rozpravy byl přijat. Závěrečné slovo přísluší vždy zpravodaji nebo navrhovateli.
účinné od 25. 10. 1946(4) Předseda může i po skončení rozpravy udíleti slovo ke krátkým opravám věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny a po případě stanovití přípustnou dobu pro tyto opravy.
účinné od 25. 10. 1946Kdo a jak může ve schůzi mluvit.
účinné od 25. 10. 1946Předseda pozve do schůze osoby, které nejsou členy zemského národního výboru a které jsou s projednávanými věcmi obeznámeny (členy komisí zemského národního výboru, úředníky nebo jiné odborníky). Mohou se pak v těchto záležitostech se souhlasem předsedy zúčastniti rozpravy.
účinné od 25. 10. 1946(1) Členové zemského národního výboru a osoby uvedené v § 17, hodlají-li mluvit k věci, která je na pořadu jednání, hlásí se o slovo u předsedy nebo osoby předsedou k tomu určené nejpozději clo konce rozpravy.
účinné od 25. 10. 1946(2) Předseda udílí slovo v pořadí, jak se kdo přihlásil.
účinné od 25. 10. 1946(3) Kdo není přítomen, když přijde na řadu a byl vyzván k řeči, ztrácí slovo.
účinné od 25. 10. 1946Pokud ten, komu předseda udělil slovo, mluví, nesmí býti v řeči přerušován a teprve až domluví, může mluviti ten, kdo po něm obdrží slovo.
účinné od 25. 10. 1946Plenární schůze může usnesením bez rozpravy stanovití,
- účinné od 25. 10. 1946a) že nikdo nemůže k témuž předmětu mluviti vícekrát než dvakrát nebo jednou, leč by šlo o krátkou opravu věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny,
- účinné od 25. 10. 1946b) že se doba řečí omezuje,
- účinné od 25. 10. 1946c) že přihlášení řečníci téže politické strany zvolí si, nejde-li o jednání rozpočtové, po jednom generálním řečníku.
účinné od 25. 10. 1946(1) Kdo v plenární schůzi zemského národního výboru mluví, má zachovati úplnou slušnost; nezachová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů urážejících slušnost nebo mrav, nebo dokonce výrazů trestuhodných, má jej předseda volati k pořádku.
účinné od 25. 10. 1946(2) Odchyluje-li se řečník od věci, může býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci.
účinné od 25. 10. 1946(3) Byl-li řečník dvakrát marně volán k pořádku nebo upozorněn, aby mluvil k věci, může mu předseda odníti slovo.
účinné od 25. 10. 1946Jak se plenární schůze usnáší.
- účinné od 25. 10. 1946a) Náležitosti usnesení.
Odkazúčinné od 25. 10. 1946§ 22. účinné od 25. 10. 1946Nejde-li o schůzi po druhé svolanou, vyžaduje se k tomu, aby byla schopna se usnášeti, přítomnosti více než poloviny členů zemského národního výboru, leč by podle zvláštních předpisů bylo zapotřebí přítomnosti jinak určené.
Odkazúčinné od 25. 10. 1946§ 23. účinné od 25. 10. 1946(1) Nesejde-li se tolik členů, aby schůze byla schopna se usnášeti, svolá předseda novou schůzi s tímtéž pořadem jednání do 15 dnů, která bude schopna se usnášeti za přítomnosti nejméně jedné třetiny členů.
účinné od 25. 10. 1946(2) V pozvání buď na toto ustanovení výslovně poukázáno.
Odkazúčinné od 25. 10. 1946§ 24. účinné od 25. 10. 1946K platnosti usnesení vyžaduje se nadpoloviční většiny hlasů členů, kteří hlasovali, leč by podle zvláštních předpisů bylo zapotřebí většiny jinak určené.
- účinné od 25. 10. 1946b) Pořad hlasování.
Odkazúčinné od 25. 10. 1946§ 25. účinné od 25. 10. 1946(1) Po skončené rozpravě přikročí se k hlasování.
účinné od 25. 10. 1946(2) Předseda dá provésti hlasování tak, aby plavé mínění plenární schůze vyšlo najevo.
Odkazúčinné od 25. 10. 1946§ 26. účinné od 25. 10. 1946(1) Bylo-li učiněno více návrhů, budiž zpravidla hlasováno takto:
- účinné od 25. 10. 19461. nejprve o návrhu odročovacím,
- účinné od 25. 10. 19462. pak o návrzích pozměňovacích a to především o těch, které se nejvíce odchylují,
- účinné od 25. 10. 19463. pak o návrzích hlavních, o návrzích eventuálních a dodatečných.
účinné od 25. 10. 1946(2) Předseda může se od tohoto pořadu hlasování odchýliti, po případě pořad jím už stanovený, k návrhu pozměniti.
Odkazúčinné od 25. 10. 1946§ 27. účinné od 25. 10. 1946(1) O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly písemně podány nebo ústně učiněny.
účinné od 25. 10. 1946(2) Za tím účelem podá před hlasováním předseda (příp. úředník jím určený) souhrn učiněných návrhů slovo za slovem v takovém znění, aby výklad jeho nepřipouštěl žádné pochybnosti.
účinné od 25. 10. 1946(3) Předseda může též vyzvati navrhovatele, aby svůj návrh doslovně opakoval nebo písemně předložil.
Odkazúčinné od 25. 10. 1946§ 28. účinné od 25. 10. 1946(1) Každý člen zemského národního výboru může navrhnouti, aby bylo upraveno znění návrhů, jak je předseda prohlásil, jakož i aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu.
účinné od 25. 10. 1946(2) Nesouhlasí-li předseda s takovým návrhem, rozhodne o tom plenární schůze bez rozpravy.
- účinné od 25. 10. 1946c) Způsob hlasování.
Odkazúčinné od 25. 10. 1946§ 29. účinné od 25. 10. 1946(1) Hlasuje se bez udání důvodů buď přisvědčivě nebo záporně, zpravidla zdvižením ruky nebo povstáním.
účinné od 25. 10. 1946(2) Podle jmen se hlasuje, stanoví-li to zvláštní, předpis nebo žádá-li o to nejméně jedna pětina přítomných členů zemského národního výboru.
Odkazúčinné od 25. 10. 1946§ 30. účinné od 25. 10. 1946Předseda hlasuje jako poslední. Při rovnosti hlasů je návrh považovati za přijatý, hlasuje-li proň předseda.
Odkazúčinné od 25. 10. 1946§ 31. účinné od 25. 10. 1946(1) Hlasování lístky jest, nehledíc k případům podle odstavce 2, nepřípustné.
účinné od 25. 10. 1946(2) Volby a jmenování, při nichž se rozhoduje mezi několika kandidáty, musí býti provedeno hlasovacími lístky.
účinné od 25. 10. 1946(3) Není-li zvláštními předpisy jinak stanoveno, pokládá se za zvoleného nebo jmenovaného, kdo obdržel největší počet hlasů.
účinné od 25. 10. 1946(4) Jsou-li pro jedno místo pouze dva kandidáti a obdrží-li oba stejný počet hlasů, nutno hlasování opakovati. Je-li výsledek hlasování týž, předseda hlasování odloží. Nedojde-li ani při odloženém hlasování k rozhodnutí, rozhoduje mezi oběma kandidáty los.
účinné od 25. 10. 1946(5) Bylo-li při větším počtu kandidátů hlasování pro rovnost hlasů bezvýsledné, koná se druhá (užší) volba, do níž se pojme z těch, kdo při první volbě obdrželi poměrně nejvíce hlasů, dvakráte tolik kandidátů, než činí počet osob, jež mají býti zvoleny, vždy však ti kandidáti, u nichž rovnost hlasů bezvýslednost hlasování způsobila.
účinné od 25. 10. 1946(6) Při druhé (užší) volbě jest zvolen ten, kdo dostal větší počet hlasů; při rovnosti hlasů jest třeba postupovati obdobně podle ustanovení odstavce 4.
účinné od 25. 10. 1946Dotazy a stížnosti.
účinné od 25. 10. 1946(1) Členové zemského národního výboru mohou ve věcech náležejících do působnosti zemského národního výboru vznášeti dotazy a stížnosti na jednotlivé složky zemského národního výboru.
účinné od 25. 10. 1946(2) Na jejich písemné dotazy a stížnosti, podané nejpozději desátého dne před schůzí, je příslušná složka povinna ve schůzi odpověděti.
účinné od 25. 10. 1946(3) Na ostatní dotazy a stížnosti odpoví se ihned i bez přípravy, příslušná složka zemského národního výboru může si však vyhraditi zevrubnou odpověď až pro příští plenární schůzi. Jde-li o věci, které v zájmu státním nemají býti zveřejňovány, nesmí býti na dotaz nebo stížnost odpovídáno.
účinné od 25. 10. 1946Dotazy a stížnosti tvoří zvláštní bod pořadu.
účinné od 25. 10. 1946Ukončení a přerušení schůze.
účinné od 25. 10. 1946(1) Předseda prohlásí schůzi za skončenu, byl-li vyčerpán pořad jednání.
účinné od 25. 10. 1946(2) Předseda může jednání se souhlasem plenární schůze přerušiti a odročili na stanovenou hodinu téhož dne.
účinné od 25. 10. 1946(3) Předseda může ze závažných příčin, zejména nastanou-li okolnosti, znemožňující nerušené projednávání, schůzi ukončiti.
účinné od 25. 10. 1946Zápis o schůzi.
účinné od 25. 10. 1946(1) O plenární schůzi vede zápis zapisovatel, určený k tomu předsedou. Čistopis zápisu buď do 8 dnů po schůzi následujících vyhotoven a podepsán předsedou, zapisovatelem a dvěma členy zemského národního výboru, jež k tomu účelu určil předseda na počátku schůze.
účinné od 25. 10. 1946(2) Bylo-li jednání v některých bodech pořadu prohlášeno za důvěrné (§ 6, odst. 2), buď o něm sepsán zvláštní důvěrný zápis.
účinné od 25. 10. 1946(1) V zápisu budiž zejména uvedeno:
- účinné od 25. 10. 19461. kolik bylo přítomno členů zemského národního výboru a kolik a které osoby uvedené v § 17;
- účinné od 25. 10. 19462. kteří členové se omluvili;
- účinné od 25. 10. 19463. které členy určil předseda, aby spolupodepsali zápis o schůzi;
- účinné od 25. 10. 19464. o kterých předmětech bylo jednáno, a to:
- účinné od 25. 10. 1946a) stručné označení předmětu,
- účinné od 25. 10. 1946b) jméno zpravodaje, příp. navrhovatele,
- účinné od 25. 10. 1946c) průběh jednání,
- účinné od 25. 10. 1946d) návrhy k předmětu podané,
- účinné od 25. 10. 1946e) doslovné znění učiněných usnesení a poměr hlasů; při hlasování podle jmen též jména hlasujících pro a proti;
- účinné od 25. 10. 19465. které dotazy a stížnosti byly podány a jak byly zodpověděny.
účinné od 25. 10. 1946(2) K zápisu buď připojena listina přítomných a písemné návrhy a projevy.
účinné od 25. 10. 1946(1) Zápisy, a to zvláště o jednání veřejném a zvláště o jednání důvěrném, se ukládají do knih zápisů a v opise se sdělují ministerstvu vnitra.
účinné od 25. 10. 1946(2) Usnesení a zprávu o průběhu veřejného jednání jest uveřejniti.
účinné od 25. 10. 1946(3) Každý československý státní občan, v zemi bydlící, má právo do zápisů o jednání veřejném nahlížeti a opisy z nich si pořizovati.
účinné od 25. 10. 1946Zvláštní ustanovení pro zemský národní výbor pro zemi Moravskoslezskou.
- účinné od 25. 10. 19461. Ustanovení tohoto jednacího řádu jest použiti také pro plenární schůze zemské expositury v Ostravě. Pokud se v něm mluví o předsedovi zemského národního výboru, jest tím rozuměti pro tento případ předsedu zemské expositury.
- účinné od 25. 10. 19462. Není-li předseda zemského národního výboru pro zemi moravskoslezskou současně také předsedou zemské expositury v Ostravě, jsou povinni oba předsedové dohodnouti se před svoláním plenární schůze tak, aby nedošlo k časovému rozporu mezi plenární schůzí zemského národního výboru pro zemi moravskoslezskou a plenární schůzí zemské expositury v Ostravě. Kdyby snad k takovému rozporu došlo, jest považovati za závazné svolání plenární schůze zemského národního výboru pro zemi moravskoslezskou i pro členy zemské expositury v Ostravě.
- účinné od 25. 10. 19463. V § 12, odst. 4, jest pod slovy rada a předsednictvo rozuměti také radu a předsednictvo moravsko-slezského zemského národního výboru v užším složení a radu a předsednictvo zemské expositury v Ostravě.