Vyhláška ministra vnitra, č. B-2534-13/9-46-II/2, kterou se vydávají prozatímní jednací řády pro zemské a okresní národní výbory, okresní správní komise a jejich složky.

účinné od 25. 10. 1946(1) Plenární schůze okresního národního výboru svolává jeho předseda pravidelně nejméně jednou za dva měsíce.

účinné od 25. 10. 1946Ukáže-li se to však účelným, může se plenární schůze usnésti na tom, že se tyto pravidelné schůze budou konati pouze každý třetí měsíc v roce.

účinné od 25. 10. 1946(2) Měsíce, na které má býti pravidelně svolávána, určí plenární schůze předem.

účinné od 25. 10. 1946(3) Kromě toho musí býti plenární schůze svolána, usnese-li se na tom rada nebo předsednictvo, nebo žádá-li o to písemně aspoň jedna čtvrtina členů okresního národního výboru u jeho předsedy. Předmět jednání musí býti v usnesení nebo v žádosti uveden a nesmí vybočovati z působnosti okresního národního výboru.

účinné od 25. 10. 1946V takovém případě je předseda povinen svolati schůzi nejpozději na osmý den ode dne usnesení nebo podání písemné žádosti.

účinné od 25. 10. 1946(4) Předseda může kromě toho svolati plenární schůzi, uzná-li to za vhodné.

účinné od 25. 10. 1946(5) Kdo a jakým způsobem svolá ustavující schůzi okresního národního výboru, určí volební řády.

účinné od 25. 10. 1946(1) Plenární schůze koná se zpravidla v sídle okresního národního výboru a v takové místnosti, která umožňuje účast občanstva.

účinné od 25. 10. 1946(2) Čas od času buď plenární schůze svolávána také do jiných větších míst okresu.

účinné od 25. 10. 1946(1) Plenární schůze svolává se písemným pozváním, které jest každému členu jednotlivě zaslati doporučeným dopisem telegramem nebo poslem. Pozvání buďte rozeslána nejpozději pátého dne před schůzí.

účinné od 25. 10. 1946(2) V pozvání buď uvedeno přesně, kdy a kde se schůze koná.

účinné od 25. 10. 1946(3) Zároveň s pozváním buď doručen pořad jednání a po př. sděleny i pomůcky a doklady pro jednání potřebné.

účinné od 25. 10. 1946(4) Opis pozvání a pořadu jednání budiž současně zaslán zemskému národnímu výboru.

účinné od 25. 10. 1946(5) Svolání plenární schůze buď vyhlášeno veřejnou vyhláškou, oznámeno v denním tisku a v krajinských listech tak, aby byla zajištěna v plné míře jeho veřejná známost.

účinné od 25. 10. 1946(1) Členové okresního národního výboru mají právo a povinnost účastniti se všech jednání a prací plenární schůze okresního národního výboru. Nemohou-li této povinnosti vyhověti, jsou povinni oznámiti to předsedovi s udáním důvodů.

účinné od 25. 10. 1946(2) Každý člen je povinen oznámiti předsedovi včas každou změnu svého bydliště a učiniti opatření, aby mu mohly býti všechny písemnosti kdykoliv včas doručeny.

účinné od 25. 10. 1946(1) Člen okresního národního výboru nesmí býti přítomen v plenární schůzi rokování a hlasování, jde-li o zvláštní osobní, ať soukromý nebo veřejný zájem jeho samého, jeho manžela nebo manželky, nebo osob s ním příbuzných a sešvagřených do druhého stupně.

účinné od 25. 10. 1946(2) Totéž platí o zákonných zástupcích, o členech správní rady akciových společností, o jednatelích společností s ručením omezeným, o členech představenstev hospodářských a výdělkových společenstev, o národních správcích, o advokátech, o notářích, stavitelích, civilních technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní soukromý nebo veřejný zájem osob, korporací nebo podniků, jež zastupují.

účinné od 25. 10. 1946(3) Členové správních orgánů znárodněných podniků mohou, pokud nejsou podjati podle odstavce 1, o věcech, týkajících se těchto podniků, rokovati, nesmějí však o těchto věcech hlasovati.

účinné od 25. 10. 1946Veřejnost schůze.

účinné od 25. 10. 1946(1) Plenární schůze okresního národního výboru jsou veřejné a nemohou býti prohlášeny za důvěrné.

účinné od 25. 10. 1946(2) Pouze vyžaduje-li toho zákon nebo zájem obrany státu, prohlásí předseda jednání o jednotlivých bodech pořadu za důvěrné. Posluchači nesmí býti během důvěrného jednáni přítomni.

účinné od 25. 10. 1946(1) Předseda zahajuje a řídí schůzi, zejména též řídí hlasování a losování za pomoci dvou sčitatelů, které jmenuje při zahájení schůze. Předseda stanoví, v jakém pořádku mají býti projednávány předměty dané na pořad jednání, odročuje a ukončuje schůzi.

účinné od 25. 10. 1946(2) Co tento jednací řád stanoví o předsedovi okresního národního výboru, platí i o osobě, která jej v předsednictví podle předpisů organisačního řádu zastupuje.

účinné od 25. 10. 1946(1) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh.

účinné od 25. 10. 1946(2) Předseda může dáti ze zasedací síně odstraniti posluchače, kteří ruší průběh schůze, ačkoliv byli napomenuti.

účinné od 25. 10. 1946(3) Ruší-li schůzi členové okresního národního výboru, buďtež předsedou voláni k pořádku; stalo-li se tak dvakráte bez výsledku, může je plenární schůze k návrhu předsedovu vyloučiti z účasti na schůzi usnesením bez rozpravy.

účinné od 25. 10. 1946(1) Předseda zahájí schůzi ihned, jakmile uplynula hodina určená za počátek schůze a je-li přítomno tolik členů, aby se plenární schůze mohla platně usnášeti.

účinné od 25. 10. 1946(2) Před každou schůzí buď vyložena listina přítomných, do níž každý příchozí člen okresního národního výboru svoje jméno vlastnoručně zapíše.

účinné od 25. 10. 1946(3) Na počátku schůze určí předseda dva členy, kteří mají spolupodepsati zápis o této schůzi.

účinné od 25. 10. 1946(1) Poté dá předseda, žádá-li o to některý člen okresního národního výboru a souhlasí-li s tím bez rozpravy plenární schůze, přečísti zápis o poslední schůzi; jinak buď zápis ve schůzi veřejně k nahlédnutí vyložen.

účinné od 25. 10. 1946(2) Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li podány námitky a nevyhoví-li jim předseda, může ten, kdo námitky podal, žádati, aby o nich rozhodla plenární schůze, která tak učiní bez rozpravy.

účinné od 25. 10. 1946(3) Zápis o důvěrném jednání plenární schůze (§ 6, odst. 2) může býti čten a o námitkách proti němu jednáno pouze v důvěrném jednání; nebyl-li čten, dává se ve schůzi k nahlédnutí pouze členům okresního národního výboru.

účinné od 25. 10. 1946(1) Dále předseda sdělí došlé spisy, návrhy a jiná podání, jakož i opatření, jež podle zákona nebo z důvodů jiných mají býti v plenární schůzi okresního národního výboru oznámena, pokud nespadají do působnosti některého referátu okresního národního výboru.

účinné od 25. 10. 1946(2) Anonymní podání nebuďtež sdělována a buďtež bez dalšího jednání odložena.

účinné od 25. 10. 1946(3) Kdyby sdělení vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy okresního národního výboru na spisy, vyložené v některé kanceláři.

účinné od 25. 10. 1946(4) Předseda může sdělení výše uvedená učiniti též ke konci nebo kdykoliv během schůze.

účinné od 25. 10. 1946(1) Na plenární schůzi okresního národního výboru může býti jednáno zásadně jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání.

účinné od 25. 10. 1946(2) O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, lze jednali jen tehdy, souhlasí-li s tím nadpoloviční většina všech členů okresního národního výboru, navrhuje-li však jejich projednání rada okresního národního výboru, postačí souhlas plenární schůze.

účinné od 25. 10. 1946(3) Předmětem jednání plenární schůze může býti vše, co nevybočuje z její působnosti.

účinné od 25. 10. 1946(4) Předměty, o nichž má býti jednáno, (pořad jednání), určuje s výjimkou § 1, odst. 3 předseda, při tom nesmí pominouti předmětů, navržených radou a předsednictvem. Předseda při sestavování pořadu jednání musí kromě toho dbáti písemných návrhů, podepsaných nejméně třemi členy okresního národního výboru, jež mu byly podány nejpozději desátého dne před schůzí.

účinné od 25. 10. 1946(5) Věci, jež vybočují z působnosti okresního národního výboru, má předseda z jednání vyloučiti a oznámiti to v plenární schůzi, proti čemuž může býti podán nejpozději patnáctého dne u předsedy odpor k zemskému národnímu výboru. Odpor musí býti podepsán nejméně třemi členy okresního národního výboru.

účinné od 25. 10. 1946(6) Při sestavování pořadu jednání jest zejména hleděti k tomu, že okresní národní výbor jest ve svém obvodu povolán iniciativně podporovati vládní úsilí směřující k nové hospodářské a sociální výstavbě státu a k zajištění co nejširší základny pro blahobyt lidu a jeho kulturní život.

účinné od 25. 10. 1946(7) Kromě toho jest při sestavování pořadu jednání dbáti toho, že rada je povinna podávati plenární schůzi zprávy o všech závažných opatřeních (zejména hospodářských), která v rámci své pravomoci učinila.

účinné od 25. 10. 1946(8) Předměty jednání, pokud byly dány na pořad jednání k návrhu členů okresního národního výboru (§ 1, odst. 3, § 12, odst. 4), jest předseda povinen předložiti ještě před plenární schůzí radě okresního národního výboru k předběžnému projednání.

účinné od 25. 10. 1946(9) Prvním bodem pořadu jednání první schůze budiž ustavení okresního národního výboru, volba předsedy a složek okresního národního výboru a usnesení o tom, jakým způsobem mají býti uváděna ve veřejnou známost usnesení okresního národního výboru, jež jest veřejně prohlašovati.

účinné od 25. 10. 1946Předměty, o nichž má býti jednáno, musí býti k projednání řádně připraveny a členům musí býti dána možnost, aby se s nimi ještě před plenární schůzí řádně obeznámili. Návrhy obsažené v předmětech jednání buďtež stručně a výstižně odůvodněny, zejména se zřetelem na finanční náklad navrhovaných opatření a jeho úhradu a rozeslány členům spolu s pořadem jednání (§ 3, odst. 3). Pokud jde o věci zpracované spisově, musí býti členům dána možnost, ještě před schůzí do příslušných spisů nahlédnouti.

účinné od 25. 10. 1946(1) Rozprava o věci počíná tím, že předseda vyzve příslušného referenta nebo navrhovatele, aby přednesl svou zprávu anebo návrh. Byla-li zpráva nebo návrh rozmnožen, předčítá se jen tehdy, usnese-li se na tom plenární schůze.

účinné od 25. 10. 1946(2) Je-li věc obsáhlejší nebo zvlášť důležitá, může předseda rozděliti rozpravu na povšechnou a podrobnou.

účinné od 25. 10. 1946(3) Po skončené rozpravě povšechné hlasuje se o tom, zda, případně který, z podaných návrhů se přijímá za základ rozpravy podrobné. Byl-li však mezi rozpravou povšechnou učiněn návrh, aby se přešlo k dennímu pořádku neb aby byla věc odročena, nebo přikázána i s podanými návrhy k vypracování nebo k opětnému zpracování příslušné složce okresního národního výboru, musí býti nejdříve hlasováno o tomto návrhu.

účinné od 25. 10. 1946(4) Nepřijme-li plenární schůze žádný z předložených návrhů za základ podrobné rozpravy, je věc zamítnuta.

účinné od 25. 10. 1946(1) K projednávané věci mohou členové, okresního národního výboru činiti návrhy v příslušné části rozpravy; návrhy buďtež podány písemně nebo ústně tak, aby mohly být v doslovném znění pojaty do zápisu.

účinné od 25. 10. 1946(2) Návrh a usnesení, aby se jednání odročilo, lze učiniti kdykoliv, podobně se může plenární schůze usnésti na tom, aby věc, která se projednává, i s návrhy k ní podanými, byla znovu přikázána radě nebo komisi.

účinné od 25. 10. 1946(1) Rozprava končí, nehlásí-li se již nikdo o slovo k projednávanému předmětu, nebo byl-li přijat návrh na konec rozpravy.

účinné od 25. 10. 1946(2) Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí býti přerušen ten, kdo mluví. O takovém návrhu usnáší se plenární schůze ihned bez rozpravy; dříve však buďtež ještě případné návrhy k projednání věci odevzdány předsedovi, který je oznámí a pojme v hlasování.

účinné od 25. 10. 1946(3) Byl-li návrh na konec rozpravy přijat, mohou mluviti toliko ti, kdo byli ke slovu přihlášeni dříve, než návrh na konec rozpravy byl přijat. Závěrečné slovo přísluší vždy zpravodaji nebo navrhovateli.

účinné od 25. 10. 1946(4) Předseda může i po skončení rozpravy udíleti slovo ke krátkým opravám věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny a po případě stanovili přípustnou dobu pro tyto rozpravy.

účinné od 25. 10. 1946(1) Předseda pozve do schůze osoby, které nejsou členy okresního národního výboru a které jsou s projednávanými věcmi obeznámeny (členy komisí okresního národního výboru, úředníky nebo jiné odborníky). Mohou se pak v těchto záležitostech se souhlasem před sedy zúčastniti rozpravy.

účinné od 25. 10. 1946(2) Rozpravy mohou se zúčastniti kromě toho na návrh některého člena okresního národního výboru čs. státní občané v okresu bydlící i z řad posluchačů, zejména pokud jde o představitele organisací nebo závodních a zaměstnaneckých rad.

účinné od 25. 10. 1946(1) Členové národního výboru a osoby uvedené v § 17, odst. 1, hodlají-li mluvit k věci, která je na pořadu jednání, hlásí se o slovo u předsedy nebo osoby předsedou k tomu určené nejpozději do konce rozpravy.

účinné od 25. 10. 1946(2) Osoby z řad posluchačů hlásí se o slovo pouze během rozpravy, a to písemně u osoby k tomu určené.

účinné od 25. 10. 1946(3) Předseda udílí slovo v pořadí, jak se kdo přihlásil. Osobám z řad posluchačů udílí slovo pouze k návrhu některého člena okresního národního výboru, je však povinen oznámiti plenární schůzi hlášení osoby z obecenstva tak, aby jí bylo zachováno pořadí, dojde-li k návrhu.

účinné od 25. 10. 1946(4) Kdo není přítomen, když přijde na řadu a byl vyzván k řeči, ztrácí slovo.

účinné od 25. 10. 1946Pokud ten, komu předseda udělil slovo, mluví, nesmí býti v řeči přerušován, a teprve, až domluví, může mluviti ten, kdo po něm obdrží slovo.

účinné od 25. 10. 1946(1) Plenární schůze může usnesením bez rozpravy stanoviti,

1. účinné od 25. 10. 1946a) že nikdo nemůže k témuž předmětu mluviti vícekrát než dvakrát nebo jednou, leč by šlo o krátkou opravu věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny,
2. účinné od 25. 10. 1946b) že se doba řečí omezuje,
3. účinné od 25. 10. 1946c) že přihlášení řečníci téže politické strany zvolí si, nejde-li o jednání rozpočtové, po jednom generálním řečníku.

účinné od 25. 10. 1946(2) Usnesení uvedená v odstavci 1 pod a) a b) mohou býti učiněna zvlášť ohledně řečníků z řad posluchačů.

účinné od 25. 10. 1946(1) Kdo v plenární schůzi okresního národního výboru mluví, má zachovati úplnou slušnost; nechová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů urážejících slušnost nebo mrav, nebo dokonce výrazů trestuhodných, má jej předseda volatí k pořádku.

účinné od 25. 10. 1946(2) Odchyluje-li se řečník od věci, může býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci.

účinné od 25. 10. 1946(3) Byl-li řečník dvakrát marně volán k pořádku nebo upozorněn, aby mluvil k věci, může mu předseda odníti slovo.

účinné od 25. 10. 1946(1) Členové okresního národního výboru mohou ve věcech náležejících do působnosti okresního národního výboru, vznášeti dotazy a stížnosti na jednotlivé složky okresního národního výboru.

účinné od 25. 10. 1946(2) Na jejich písemné dotazy a stížnosti podané nejpozději pátého dne před schůzí jest příslušná složka povinna ve schůzi odpověděti.

účinné od 25. 10. 1946(3) Na ostatní dotazy a stížnosti odpovídá se ihned a bez přípravy, příslušná složka okresního národního výboru může si však vyhraditi kromě toho zevrubnou odpověď až pro příští plenární schůzi. Jde-li o věci, které v zájmu státním nemají býti zveřejňovány, nesmí býti na dotaz nebo stížnost odpovídáno.

účinné od 25. 10. 1946(1) Osoby z řad posluchačů mohou podati dotazy a stížnosti písemně během schůze nejpozději do lhůty, kterou pro to vyhlásí předseda při zahájení jednání o dotazech a stížnostech.

účinné od 25. 10. 1946(2) Na dotazy a stížnosti osob z řad posluchačů, které byly vzneseny v zájmu veřejném, nikoliv ve věci osobní, a ve formě, která neohrozí vážnost průběhu plenární schůze, jest použiti ustanovení § 32, odst. 3.

účinné od 25. 10. 1946Dotazy a stížnosti tvoří zvláštní bod pořadu.

účinné od 25. 10. 1946Ukončení a přerušení schůze.

účinné od 25. 10. 1946(1) Předseda prohlásí schůzi za skončenou, byl-li vyčerpán pořad jednání.

účinné od 25. 10. 1946(2) Předseda může jednání se souhlasem plenární schůze přerušiti a odročiti na stanovenou hodinu téhož dne.

účinné od 25. 10. 1946(3) Předseda může ze závažných příčin, zejména nastanou-li okolnosti, znemožňující nerušené projednávání, schůzi ukončiti. Je však povinen svolati ji znovu do 14 dnů.

účinné od 25. 10. 1946(1) O plenární schůzi vede zápis zapisovatel, určený k tomu předsedou, čistopis zápisu buď do 8 dnů po schůzi následujících vyhotoven a podepsán předsedou, zapisovatelem a dvěma členy okresního národního výboru, jež k tomu účelu určil předseda na počátku schůze.

účinné od 25. 10. 1946(2) Bylo-li jednání o některých bodech pořadu prohlášeno za důvěrné (§ 6, odst. 2), buď o něm sepsán zvláštní důvěrný zápis.

účinné od 25. 10. 1946(1) V zápisu budiž zejména uvedeno:

1. účinné od 25. 10. 19461. kolik bylo přítomno členů okresního národního výboru a kolik a které osoby, uvedené v § 17, odst. 1;
2. účinné od 25. 10. 19462. kteří členové se omluvili;
3. účinné od 25. 10. 19463. které členy určil předseda, aby spolupodepsali zápis o schůzi;
4. účinné od 25. 10. 19464. o kterých předmětech bylo jednáno, a to:
   1. účinné od 25. 10. 1946a) stručné označení předmětu,
   2. účinné od 25. 10. 1946b) jméno zpravodaje, příp. navrhovatele,
   3. účinné od 25. 10. 1946c) průběh jednání,
   4. účinné od 25. 10. 1946d) návrhy k předmětu podané,
   5. účinné od 25. 10. 1946e) doslovné znění učiněných usnesení a poměr hlasů; při hlasování podle jmen též jména hlasujících pro a proti;

1. účinné od 25. 10. 19465. které dotazy a stížnosti byly podány a jak byly zodpověděny.

účinné od 25. 10. 1946(2) K zápisu buď připojena listina přítomných a písemné návrhy a projevy.

účinné od 25. 10. 1946(1) Zápisy, a to zvlášť o jednání veřejném a zvláště o jednání důvěrném, se ukládají do knih zápisů a v opise se sdělují zemskému národnímu výboru.

účinné od 25. 10. 1946(2) Usnesení a zprávu o průběhu veřejného jednání jest uveřejniti způsobem v okrese obvyklým.

účinné od 25. 10. 1946(3) Každý čs. státní občan v okresu bydlící má právo do zápisů o jednání veřejném nahlížeti a opisy z nich si pořizovati.

účinné od 25. 10. 1946Zvláštní ustanovení pro okresní národní výbory s okresní expositurou.

účinné od 25. 10. 1946(1) Ustanovení tohoto jednacího řádu jest použiti obdobně pro schůze okresních expositur.

účinné od 25. 10. 1946(2) Není-li předseda okresního národního výboru současně také předsedou okresní expositury, jsou oba předsedové povinni dohodnouti se před svoláním schůzí tak, aby nedošlo k časovému rozporu mezi plenární schůzí okresního národního výboru nebo schůzí jeho rady a mezi schůzí okresní expositury. Kdyby snad k takovému rozporu došlo, jest považovati za závazné i pro členy okresní expositury svolání plenární schůze okresního národního výboru nebo schůze jeho rady.

účinné od 25. 10. 1946Schůze rady.

účinné od 25. 10. 1946(1) Rada okresního národního výboru jedná a usnáší se ve schůzích řádných nebo mimořádných.

účinné od 25. 10. 1946(2) Kromě toho se rada schází k veřejným schůzím na pololetních sjezdech okresních.

účinné od 25. 10. 1946Jak se schází rada ke schůzím řádným.

účinné od 25. 10. 1946K řádným schůzím schází se rada i bez zvláštního pozvání pravidelně nejméně jednou týdně v době a na místě, stanovených pro řádné schůze usnesením rady.

účinné od 25. 10. 1946Jak se svolávají schůze mimořádné.

účinné od 25. 10. 1946(1) Mimořádné schůze svolává předseda okresního národního výboru k projednání neodkladných záležitostí, usnese-li se na tom předsednictvo nebo žádá-li o to u předsedy okresního národního výboru písemně alespoň jedna třetina členů rady. Předmět jednání musí být v usnesení předsednictva nebo v žádosti členů rady uveden a nesmí vybočovati z působnosti rady okresního národního výboru.

účinné od 25. 10. 1946(2) Mimořádnou schůzi rady je předseda povinen svolati nejpozději do 48 hodin ode dne usnesení nebo předložení žádosti nebo na dobu pozdější, je-li v usnesení nebo v žádosti navržena.

účinné od 25. 10. 1946(3) Kromě toho může předseda svolati mimořádnou schůzi rady, uzná-li to za nutné.

účinné od 25. 10. 1946(4) Mimořádná schůze rady svolává se písemným pozváním, které jest každému členu rady jednotlivě zaslati doporučeným dopisem, telegramem nebo poslem. Pozvání buď doručeno nejpozději 24 hod. před schůzí. Tato lhůta nemusí být dodržena, jde-li o schůzi rady, svolanou z nutných důvodů během plenární schůze okresního národního výboru.

účinné od 25. 10. 1946(5) V pozvání buď uvedeno přesně, kdy a kde se schůze koná.

účinné od 25. 10. 1946Práva a povinnosti členů rady.

účinné od 25. 10. 1946O právech a povinnostech členů rady okresního národního výboru platí obdobně ustanovení §§ 4 a 5 jednacích řádů plenární schůze okresního národního výboru.

účinné od 25. 10. 1946(1) Řádné a mimořádné schůze rady okresního národního výboru jsou neveřejné.

účinné od 25. 10. 1946(2) Předseda okresního národního výboru může z vlastního podnětu nebo k návrhu kteréhokoliv člena rady pozvati do rady i osoby, které nejsou členy rady okresního národního výboru a které jsou s projednávanými záležitostmi obeznámeny (členy komisí, úředníky nebo jiné odborníky).

účinné od 25. 10. 1946(3) Schůzí rady mohou se jako posluchači zúčastniti také členové okresního národního výboru i bez zvláštního pozvání.

účinné od 25. 10. 1946(1) Rada může prohlásiti usnesením jednání o určitých předmětech za důvěrné, vyžaduje-li si toho vyšší zájem státní.

účinné od 25. 10. 1946(2) Předměty, o nichž se má jednati důvěrně, buďte přesně uvedeny.

účinné od 25. 10. 1946(3) Byl-li přednesen návrh, aby se jednalo důvěrně, opustí jednací místnost všechny osoby, které nejsou členy rady a o návrhu se rozhodne hlasováním bez rozpravy.

účinné od 25. 10. 1946(1) Předseda okresního národního výboru zahajuje a řídí schůzi rady, zejména též řídí a provádí za pomoci zapisovatelovy hlasování a losování, stanoví v jakém pořádku mají býti projednávány předměty na pořad jednání dané, odročuje a ukončuje schůzi.

účinné od 25. 10. 1946(2) To co tento jednací řád stanoví o předsedovi platí i o osobě, která ho zastupuje v předsednictví.

účinné od 25. 10. 1946(1) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a jeho nerušený průběh.

účinné od 25. 10. 1946(2) Předseda může dáti odstraniti ze zasedací síně členy okresního národního výboru, kteří se zúčastní schůze jako posluchači a kteří ačkoliv byli napomenuti, úmyslně ruší průběh schůze.

účinné od 25. 10. 1946(3) Ruší-li schůzi členové rady nebo osoby pozvané do schůze (§ 5, odst. 2), buďtež předsedou volány k pořádku; stalo-li se tak dvakrát bez výsledku a je-li zjevno, že jde o úmyslné rušení schůze, může je rada k návrhu předsedovu vyloučiti z účasti na jednání nebo dáti odstraniti ze zasedací síně usnesením bez rozpravy.

účinné od 25. 10. 1946(1) Předseda zahájí schůzi ihned, jakmile uplynula hodina určená za počátek schůze a je-li přítomno tolik členů, aby se schůze mohla platně usnášeti.

účinné od 25. 10. 1946(2) Před každou schůzí buď vyložena listina přítomných, do níž každý příchozí člen rady svoje jméno vlastnoručně zapíše.

účinné od 25. 10. 1946(3) Na počátku schůze určí předseda dva členy rady, kteří mají spolupodepsati zápis o této schůzi.

účinné od 25. 10. 1946(1) Poté dá předseda, žádá-li o to některý člen rady a souhlasí-li s tím rada bez rozpravy, přečísti zápis o poslední schůzi; jinak buď zápis ve schůzi k nahlédnutí vyložen.

účinné od 25. 10. 1946(2) Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li podány námitky a nevyhoví-li jim předseda, může ten, kdo námitky podal, žádati, aby o nich rozhodla rada, která tak učiní bez rozpravy.

účinné od 25. 10. 1946(3) Zápis o důvěrném jednání rady může býti čten a o námitkách proti němu jednáno pouze v důvěrném jednání; nebyl-li čten, dává se ve schůzi k nahlédnutí pouze členům rady.

účinné od 25. 10. 1946(1) Dále předseda sdělí došlé spisy, návrhy a jiná podání, jakož i opatření, jež podle zákona nebo z důvodů jiných mají býti radě okresního národního výboru oznámena, pokud nespadají do oboru působnosti některého referátu okresního národního výboru.

účinné od 25. 10. 1946(2) Anonymní podání nebuďtež sdělována a buďtež bez dalšího jednání odložena.

účinné od 25. 10. 1946(3) Kdyby sdělení vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy rady okresního národního výboru na spisy, vyložené v některé kanceláři.

účinné od 25. 10. 1946(4) Předseda může sdělení svrchu uvedená učiniti též ke konci nebo kdykoliv během schůze.

účinné od 25. 10. 1946(1) V radě okresního národního výboru může býti jednáno zásadně jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání.

účinné od 25. 10. 1946(2) O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání lze jednati jen tehdy, souhlasí-li s tím nadpoloviční většina přítomných členů rady okresního národního výboru.

účinné od 25. 10. 1946(3) Předmětem jednání rady může býti vše, co nevybočuje z její působnosti.

účinné od 25. 10. 1946(4) Předměty, o nichž má být jednáno (pořad jednání) určuje s výjimkou § 3, odst. 1 předseda. Při tom musí dbáti předmětů předložených mu předsednictvem, komisemi nebo členy rady okresního národního výboru písemně nejpozději třetího dne před schůzí rady.

účinné od 25. 10. 1946(5) Předměty mimořádně naléhavé, je-li to technicky možno, buďtež vzaty na pořad jednání i tehdy, došly-li předsedovi po lhůtě stanovené v odstavci 4.

účinné od 25. 10. 1946(6) Při sestavování pořadu jednání jest zejména hleděti k tomu, že předním úkolem rady okresního národního výboru je iniciativně podporovati vládní úsilí směřující k nové hospodářské a sociální výstavbě státu a k zajištění co nejširší základny pro blahobyt lidu a jeho kulturní život.

účinné od 25. 10. 1946(7) Věci, jež vybočují z působnosti okresního národního výboru má předseda z jednání vyloučiti, proti čemuž může být podán do patnácti dnů u předsedy odpor k zemskému národnímu výboru. Odpor musí být podepsán nejméně dvěma členy rady okresního národního výboru.

účinné od 25. 10. 1946(1) Předměty, o nichž má být jednáno, musí být k projednání řádně připraveny a členům musí být dána možnost, aby se s nimi ještě před schůzí řádně obeznámili.

účinné od 25. 10. 1946(2) Pořad jednání musí být všem členům rady doručen nejméně 24 hodin před schůzí a tak zpracován, aby byly všechny předměty, o nichž se má rada usnésti, dostatečně charakterisovány. K složitějším jest připojiti odůvodnění.

účinné od 25. 10. 1946(3) Jde-li o věci zpracované spisově, budiž v pořadu jednání poukázáno na číslo spisu a členům rady musí být dána možnost nejméně 24 hodin před schůzí do příslušných spisů nahlédnouti.

účinné od 25. 10. 1946(1) Rozprava o věci počíná tím, že předseda vyzve příslušného referenta nebo navrhovatele, aby přednesl svou zprávu nebo návrh. Byla-li zpráva nebo návrh rozmnožen, předčítá se jen tehdy, jestliže se rada na tom usnese.

účinné od 25. 10. 1946(2) Je-li věc obsáhlejší nebo zvlášť důležitá, může předseda rozděliti rozpravu na povšechnou a podrobnou.

účinné od 25. 10. 1946(3) Po skončené rozpravě povšechné hlasuje se o tom, zda příp. který z podaných návrhů se přijímá za základ rozpravy podrobné. Byl-li však mezi rozpravou povšechnou učiněn návrh, aby se přešlo k dennímu pořádku, neb aby byla věc odročena, neb znovu přikázána i s podanými návrhy k vypracování příslušné složce okresního národního výboru, musí býti nejdříve hlasováno o tomto návrhu.

účinné od 25. 10. 1946(4) Nepřijme-li rada žádných z předložených návrhů za základ podrobné rozpravy, jest věc zamítnuta.

účinné od 25. 10. 1946(1) K projednávané věci mohou členové rady činiti návrhy v příslušné části rozpravy; návrhy buďtež podány písemně nebo ústně tak, aby mohly být v doslovném znění pojaty do zápisu.

účinné od 25. 10. 1946(2) Návrh a usnesení, aby se jednání odročilo, lze učiniti kdykoliv, podobně se může rada usnésti na tom, aby věc, která se projednává, i s návrhy k ní podanými, byla znovu přikázána komisi nebo referentovi.

účinné od 25. 10. 1946(1) Rozprava končí, nehlásí-li se již nikdo o slovo k projednávanému předmětu nebo byl-li přijat návrh na konec rozpravy.

účinné od 25. 10. 1946(2) Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí býti přerušen ten kdo mluví.

účinné od 25. 10. 1946O takovém návrhu usnáší se rada ihned bez rozpravy, dříve však buďtež ještě případné návrhy k projednávání věci odevzdány předsedovi, který je oznámí a pojme v hlasování.

účinné od 25. 10. 1946(3) Byl-li návrh na konec rozpravy přijat, mohou mluviti toliko ti, kdo byli ke slovu přihlášeni dříve, než návrh na konec rozpravy byl přijat. Závěrečné slovo přísluší vždy zpravodaji nebo navrhovateli.

účinné od 25. 10. 1946(4) Předseda může i po skončení rozpravy udíleti slovo ke krátkým opravám věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny a po případě stanoviti přípustnou dobu pro tyto opravy.

účinné od 25. 10. 1946(1) Členové rady a osoby uvedené v § 5, odst. 2, hodlají-li mluvit k věci, která je na pořadu jednání, hlásí se o slovo u předsedy nebo u osoby předsedou k tomu určené nejpozději do konce rozpravy.

účinné od 25. 10. 1946(2) Osoby uvedené v § 5, odst. 2 účastní se rozpravy se souhlasem předsedy.

účinné od 25. 10. 1946(3) Předseda udílí slovo v pořadí, jak se kdo přihlásil.

účinné od 25. 10. 1946(4) Kdo není přítomen, když přijde na řadu a byl vyzván k řeči, ztrácí slovo.

účinné od 25. 10. 1946Pokud ten, komu předseda udělil slovo, mluví, nesmí býti v řeči přerušován a teprve, až domluví, může mluviti ten, kdo po něm obdrží slovo.

účinné od 25. 10. 1946Rada může se bez rozpravy usnésti,

1. účinné od 25. 10. 1946a) že nikdo nemůže k témuž předmětu mluviti vícekrát než dvakrát nebo jednou, leč by šlo o krátkou opravu věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny,
2. účinné od 25. 10. 1946b) že se doba řečí omezuje.

účinné od 25. 10. 1946(1) Kdo v radě mluví, má zachovati úplnou slušnost; nechová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů urážejících slušnost nebo mrav, nebo dokonce výrazů trestuhodných, má jej předseda volati k pořádku.

účinné od 25. 10. 1946(2) Odchyluje-li se řečník od věci, může býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci.

účinné od 25. 10. 1946(3) Byl-li řečník dvakrát marně volán k pořádku nebo upozorněn aby mluvil k věci, může mu předseda odníti slovo.