Prozatímní organisační řád statutárních měst, č. B-2510-4/10-46-II/2.

§ 21.

Referenti obvodní rady.

(1) Plenární schůze členů obvodní rady přidělí svým jednotlivým členům referáty z oboru působnosti obvodní rady podle § 18. Členové obvodní rady, kterým, byly přiděleny referáty, přísluší označení referent obvodní rady. Úhrnný počet referentů obvodní rady nemá býti zpravidla větší než 6 nebo, má-li obvodní rada 24 členů, větší než 8.

(2) Jednotlivého referenta obvodní rady zastupuje v případě potřeby při výkonu jeho působnosti zástupce ustanovený plenární schůzí členů obvodní rady z jejích členů, pokud možno z členů sboru referentů.

(3) Sboru referentů obvodní rady přísluší

1. a) připravovati věci, o nichž má jednati plenární schůze členů obvodní rady,
2. b) rozhodovati ve věcech, které na něj přenesla plenární schůze členů obvodní rady podle § 20. odst. 2,
3. c) rozhodovati v těch jednotlivých případech, které si sbor referentů vyhradil z oboru působnosti jednotlivých referentů obvodní rady (odstavec 4) nebo které mu jednotliví referenti předložili k rozhodnutí,
4. d) koordinovat i práci jednotlivých referentů obvodní rady.

(4) Jednotlivým referentům obvodní rady přísluší v rámci jejich referátu

1. a) připravovati věci, o nichž má jednati sbor referentů, a to za pomoci komise obvodní rady, pokud byla zřízena; v této přípravě je obsažena péče o opatření všech potřebných podkladů pro jednání jak po stránce věcné, tak po stránce odborné (technické, právní, finančně-hospodářské, účetní a jiné),
2. b) rozhodovati ve věcech, které na ně přenesla plenární schůze členů obvodní rady podle § 20. odst. 2,
3. c) plniti úkoly přikázané obvodní radě podle § 18, odst. 2 až 4.

(5) Referent obvodní rady si má — není-li nebezpečí v prodlení — ve významnějších věcech, o nichž může rozhodnouti podle odstavce 4, písm. b), vyžádati předem dobrozdání příslušné komise obvodní rady, pokud byla zřízena, a přihlížeti k němu. Nesouhlasí-li s dobrozdáním komise, je povinen předložiti věc k rozhodnutí sboru referentů.

(6) Referenti obvodní rady jsou za správu svých referátů odpovědni plenární schůzi členů obvodní rady a jsou povinni podávati jí zprávy o činnosti svých referátů.

§ 22.

Předsednictvo obvodní rady.

(1) Předsednictvo obvodní rady se skládá z předsedy obvodní rady a jeho náměstků.

(2) Předsednictvu obvodní rady přísluší v rámci opatření předsednictva ústředního národního výboru

1. a) pečovati o to, aby projednávání úředních záležitostí u obvodní rady bylo účelné, rychlé, jednoduché a hospodárné a aby bylo zařízeno tak, aby byl zajištěn řádný chod správy,
2. b) pečovati o osobní i věcné vybavení úřadoven obvodní rady,
3. c) bdíti nad tím, aby s penězi, jimiž obvodní rada disponuje, bylo řádně hospodařeno.

(3) Předsednictvo obvodní rady rozhoduje dále ve věcech, které na ně přenesla plenární schůze členů obvodní rady podle § 20. odst. 2.

(4) Členové předsednictva obvodní rady se mohou účastniti schůzí sboru referentů nebo schůzí komisí obvodní rady a to, nejsou-li členy těchto sborů, s hlasem poradním.

(5) Členové předsednictva obvodní rady jsou odpovědni plenární schůzi členů obvodní rady a předsednictvu ústředního národního výboru za řádnou správu záležitostí jim přikázaných a mají jim podávati všeobecné zprávy o své činností.

§ 23.

Předseda obvodní rady.

(1) Předsedovi obvodní rady přísluší

1. a) svolávati podle ustanovení jednacího řádu plenární schůze členů obvodní rady, schůze sboru referentů a schůze předsednictva obvodní rady, určovati předměty jejich jednání, předsedati jim, říditi je a prováděti přímo nebo prostřednictvím zaměstnanců přidělených obvodní radě jejich usnesení,
2. b) zastupovati statutární město při jednáních na místě samém (při místních komisích), pokud příslušná složka ústředního národního výboru nevyšle k takovému jednání jiného zástupce obce; v tomto případě má předseda obvodní rady hlas poradní.

(2) Předsedovi obvodní rady přísluší také výkon práv a povinností služebního představeného zaměstnanců přidělených službou obvodní radě (§ 27, odst. 3).

(3) Odporuje-li usnesení plenární schůze členů obvodní rady nebo sboru referentů obvodní rady platným předpisům, má předseda obvodní rady, pokud toto usnesení nebylo vykonáno, upozornit příslušný sbor na tuto závadu a zastaviti výkon tohoto usnesení až do opětného projednání věci v příslušném sboru.

(4) Odporuje-li rozhodnutí referenta obvodní rady platným předpisům, může předseda obvodní rady, pokud toto rozhodnutí nebylo vykonáno, zastaviti jeho výkon až do projednání věci ve sboru referentů obvodní rady.

(5) Je-li nebezpečí v prodlení a vyžaduje-li veřejný nebo naléhavý soukromý zájem strany neodkladného rozhodnutí, může předseda obvodní rady bez újmy oprávnění předsedy ústředního národního výboru podle § 13, odst. 3, rozhodnouti i tam, kde by jinak bylo potřebí usnesení plenární schůze členů obvodní rady nebo sboru referentů obvodní rady; je však povinen předložiti svá opatření nejbližší plenární schůzi členů obvodní rady (sboru referentů).

(6) Předseda obvodní rady je za svou činnost odpovědný plenární schůzi členů obvodní rady a plenární schůzi ústředního národního výboru a — pokud jde o jeho působnost podle odstavce 2 — také předsedovi ústředního národního výboru.

(7) Je-li předseda obvodní rady nepřítomen nebo nemůže-li pro nemoc nebo jinou překážku přechodně vykonávati svou funkci, zastupují ho náměstkové v pořadí, v jakém byli zvoleni. Při výkonu působnosti podle odstavce 1, písm. b) může se předseda dáti zastupovati kterýmkoliv členem obvodní rady.

§ 24.

Komise obvodní rady.

(1) Komisím obvodní rady — pokud byly zřízeny — přísluší podávati dobrá zdání a spolupůsobiti při přípravě věcí, které se mají projednati v plenární schůzi členů obvodní rady nebo ve schůzi sboru referentů.

(2) Trestním komisím obvodní rady náleží výkon trestní pravomoci, příslušející obvodní radě podle § 18, odst. 1, písm. b).

(3) Členové komisí obvodní rady jsou odpovědni plenární schůzi členů obvodní rady a plenární schůzi ústředního národního výboru za správu záležitostí jim přikázaných a za dodržování zásadních směrnic, které pro jejich činnost vydala plenární schůze ústředního národního výboru podle § 6, odst. 1, č. 2, písm. c). Komise jsou povinny podávati plenární schůzi členů obvodní rady všeobecné zprávy o své činnosti,

§ 25.

Obvody obvodních rad.

(1) Ve statutárním městě Brně se zřídí deset obvodních rad pro tyto části města (katastrální území):

1. Obvodní rada I.:

   Brno-město, Křížová, Špilberk Hrad, Trnitá, Velká Nová, Horní a Dolní Cejl, Zabrdovice.

1. Obvodní rada II.:

   Staré Brno, Nové Sady, Kohoutovice, Bohunice, Lískovec.

1. Obvodní rada III.:

   Žabovřesky, Komín, Jundrov.

1. Obvodní rada IV.:

   Královo Pole, Medlánky, Řečkovice.

1. Obvodní rada V.:

   Husovice, Maloměřice, Obřany.

1. Obvodní rada VI.:

   Juliánov, Židenice.

1. Obvodní rada VII.:

   Černovice, Slatina.

1. Obvodní rada VIII.:

   Komárov, Horní Heršpice, Dolní Heršpice, Přízřenice.

1. Obvodní rada IX.:

   Brněnské Ivanovice, Tuřany.

1. Obvodní rada X.:

   Líšeň.

(2) Ve statutárním městě Liberci se zřídí sedm obvodních rad pro tyto části města:

1. Obvodní rada I.:

   Janův Důl, Františkov a městská čtvrť Na Jeřábu.

1. Obvodní rada II.:

   Horní Růžodol a Dolní Hanychov.

1. Obvodní rada III.:

   Starý Harcov.

1. Obvodní rada IV.:

   Nové Pavlovice a Staré Pavlovice.

1. Obvodní rada V.:

   Rochlice.

1. Obvodní rada VI.:

   Růžodol I.

1. Obvodní rada VII.:

   Ruprechtice.

(3) Ve statutárním městě Olomouci se zřídí čtyři obvodní rady pro tyto části města:

1. Obvodní rada I.:

   Olomouc-město.

1. Obvodní rada II.:

   Hodolany, Chválkovice, Pavlovičky, Bělidla.

1. Obvodní rada III.:

   Černovír, Řepčín, Hejčín, Lazce, Klášterní Hradisko.

1. Obvodní rada IV.:

   Nová Ulice, Nový Svět, Povel, Nové Sady, Neředín

(4) Ve statutárním městě Opavě se zřídí tři obvodní rady pro tyto části města:

1. Obvodní rada I.:

   Kateřinky.

1. Obvodní rada II.:

   Kylešovice.

1. Obvodní rada III.:

   Jaktař.

(5) Ve statutárním městě Ostravě se zřídí sedm obvodních rad pro tyto části města:

1. Obvodní rada I.:

   Stará Bělá, Nová Bělá, Výškovice.

1. Obvodní rada II.:

   Hrabová.

1. Obvodní rada III.:

   Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky.

1. Obvodní rada IV.:

   Radvanice.

1. Obvodní rada V.:

   Michálkovice.

1. Obvodní rada VI.:

   Heřmanice.

1. Obvodní rada VII.:

   Hrušov.

(6) Ve statutárním městě Plzni se zřídí sedm obvodních rad pro tyto části města:

1. Obvodní rada I.:

   Bolevec.

1. Obvodní rada II.:

   Bukovec.

1. Obvodní rada III.:

   Újezd.

1. Obvodní rada IV.:

   Božkov.

1. Obvodní rada V.:

   Koterov.

1. Obvodní rada VI.:

   Hradiště.

1. Obvodní rada VII.:

   Černice.

§ 26.

Poradní sbory.

Sborové složky ústředního národního výboru (obvodní rady) mohou ve svém oboru působnosti pověřiti prozkoumáním určité věci některé své členy za případné účasti odborníků (poradní sbor).

§ 27.

Zaměstnanci.

(1) Předsednictvo ústředního národního výboru pečuje o to, aby jednotlivé referáty (§ 9) a jednotlivé obvodní rady byly vybaveny potřebným počtem zaměstnanců.

(2) Služebním představeným všech těchto zaměstnanců jest předseda ústředního národního výboru. V této jeho funkci mu přísluší zejména

1. a) pečovati o to, aby věci přikázané zaměstnancům byly rychle a řádně projednány a provedeny a dohlížeti v tom směni na ně,
2. b) stanoviti v mezích platných předpisů účelný, rychlý, jednoduchý a hospodárný způsob vyřizování úředních záležitostí zaměstnanci,
3. c) stanoviti rozvrh práce zaměstnanců,
4. d) ukládati zaměstnancům pořádkové tresty podle platných předpisů,
5. e) překládati zaměstnance s výjimkou úřednických přednostů referátů a vedoucích úředníků,
6. f) podávati příslušným složkám ústředního národního výboru zprávy o činnosti zaměstnanců.

(3) Vůči zaměstnancům přiděleným službou obvodní radě přísluší výkon práv a povinností předsedy ústředního národního výboru podle odstavce 2, s výjimkou ukládání pořádkových trestů, v rámci všeobecných opatření předsedy ústředního národního výboru, předsedovi obvodní rady.

(4) Referent ústředního národního výboru (referent obvodní rady) zastupuje ve svém referátu předsedu ústředního národního výboru (předsedu obvodní rady) při výkonu jeho práv a povinností podle odstavce 2, písm. a), b), c) a f) a je oprávněn dávati zaměstnancům, přiděleným jeho referátu, služební příkazy a pokyny.

(5) Zaměstnanci ústředního národního výboru obstarávají pro tento národní výbor a jeho složky konceptní, účetní, kancelářské, manipulační a manuální práce, zpracovávají věci, které jim byly ke zpracování přikázány, po stránce odborné (právní, technické, zdravotní a jiné) a provádějí rozhodnutí ústředního národního výboru a jeho složek.

(6) Zaměstnanci přidělení referátu připravují podle pokynů příslušného referenta spisově věci, které mají být v referátu projednány a které jim byly přikázány k zpracování. Jsou povinni provésti tuto přípravu tak, aby ve věci mohlo býti vydáno co nejdříve závěrečné a správné rozhodnutí.

(7) Zaměstnanci, které předsednictvo ústředního národního výboru pověřilo funkcí úřednického přednosty referátu nebo funkcí vedoucího úředníka, rozvrhuji ve vymezeném úseku — vedle jiných úkolů jim zvlášť svěřených — v mezích opatření referentových v jednotlivostech práci přiděleným zaměstnancům, bdí nad dodržováním pracovního programu, pečují o to, aby návrhy vyřízení, vypracované přidělenými zaměstnanci, které byly svěřeny jejich přezkoumání, byly bezvadné po stránce věcné i formální a aby byly v souladu s referentovými pokyny. Přidělení zaměstnanci jsou povinni říditi se jejich odbornými pokyny.

(8) Přenesla-li plenární schůze ústředního národního výboru podle § 6, odst. 3 rozhodování v určitých agendách na zaměstnance ústředního národního výboru, určí referenti, do jejichž referátu ony agendy náležejí, kteří zaměstnanci jejich referátu budou přenesené agendy vyřizovati. Tito zaměstnanci rozhodují pak ve stanoveném rozsahu v těchto agendách podle zásadních pokynů referentových jménem ústředního národního výboru, jsou však oprávněni vyžádati si v jednotlivých případech rozhodnutí referentovo.

(9) Za řádné plnění svých povinností (odstavec 5 až 8) jsou zaměstnanci odpovědni svým služebním představeným (odstavec 2 až 4).

§ 28.

Výkon působnosti ve zvláštních případech.

Žádá-li toho povaha věci, může příslušná složka ústředního národního výboru (obvodní rady) v mezích své pravomoci pověřiti některého člena ústředního národního výboru nebo člena obvodní rady nebo člena komise ústředního národního výboru (obvodní rady) nebo některého zaměstnance ústředního národního výboru, aby v určité věci rozhodl jménem ústředního národního výboru nebo aby jménem ústředního národního výboru vykonával určité opakující se úkony nebo provedl nějaký úkol.

§ 29.

Podpisování písemných vyřízení.

(1) Písemná vyřízení podpisují jménem ústředního národního výboru

1. a) předseda ústředního národního výboru a příslušný referent ústředního národního výboru, jde-li o věc, ve které rozhodla plenární schůze nebo rada ústředního národního výboru,
2. b) předseda ústředního národního výboru, jde-li o věc, ve které rozhodlo předsednictvo ústředního národního výboru,
3. c) předseda obvodní rady a příslušný referent obvodní rady, jde-li o věc, ve které rozhodla plenární schůze členů obvodní rady nebo sbor referentů obvodní rady,
4. d) předseda obvodní rady, jde-li o věc, ve které rozhodlo předsednictvo obvodní rady,
5. e) předseda příslušné komise, jde-li o věc, ve které rozhodla tato komise.

(2) Písemná vyřízení o věcech, ve kterých podle ustanovení tohoto organisačního řádu rozhodl předseda ústředního národního výboru nebo referent ústředního národního výboru nebo referent obvodní rady nebo zaměstnanec ústředního národního výboru, podpisuje funkcionář (zaměstnanec), který ve věci rozhodl.

(3) Předseda ústředního národního výboru (předseda obvodní rady) se může při podpisování písemných vyřízení dáti zastupovati i mimo případy uvedené v § 14 (v § 23, odst. 7) svými náměstky.

(4) Referenti ústředního národního výboru se mohou při podpisování písemných vyřízení — pokud nejde o písemná vyřízení o věcech, ve kterých rozhodla plenární schůze nebo rada ústředního národního výboru — dáti zastupovati zaměstnanci přidělenými jejich referátu. To platí obdobně i pro referenty obvodní rady.

(5) Listiny o právních jednáních, jimiž se obec naproti třetím osobám zavazuje, jakož i plné moci, podpisuje předseda ústředního národního výboru spolu s jedním členem rady ústředního národního výboru, zpravidla referentem. Listiny opírající se o usnesení plenární schůze, že nemovité věci nebo movitá práva náležející obci mají býti zcizena, zatížena trvalým břemenem nebo zavazena nebo propachtována, nebo že má býti učiněna výpůjčka, nebo převzata záruka za cizí dluh, buďtež kromě toho podepsány ještě jedním členem ústředního národního výboru, který není členem rady.

(6) Podpis na písemných vyřízeních, určených stranám, může býti s výjimkou listin, uvedených v odstavci 5 a s výjimkou trestních nálezů nahrazen ověřením, že vyhotovení souhlasí se schváleným návrhem.

§ 30.

Vydávání písemných vyřízení.

Písemná vyřízení ústředního národního výboru a jeho složek se vydávají vždy pod záhlavím ústředního národního výboru, a to i tehdy, jde-li o písemná vyřízení o rozhodnutích a opatřeních, která vydávají zaměstnanci ústředního národního výboru v rámci zmocněni podle § 6, odst. 3, a § 27, odst. 8. Písemná vyřízení obvodních rad se vydávají pod záhlavím ústředního národního výboru s označením příslušné obvodní rady. Opírá-li se vyřízení o usnesení některé sborové složky ústředního národního výboru (obvodní rady), má býti z vyřízení zřejmo, která složka ústředního národního výboru rozhodnutí (opatření) učinila.

§ 31.

Úřadovny ústředního národního výboru.

(1) Budova, ve které má ústřední národní výbor (obvodní rada) své sídlo, buď označena jménem ústředního národního výboru (obvodní rady). K tomuto označení může býti, je-li třeba, připojen dodatek, že jde o hlavní úřadovnu.

(2) Je-li to účelné pro usnadnění styku s obyvatelstvem, může plenární schůze ústředního národního výboru zříditi podle § 6, odst. 1, č. 2, písm. e) pobočné úřadovny ústředního národního výboru nebo obvodní rady. Tyto pobočné úřadovny se označují jménem ústředního národního výboru (obvodní rady) s dodatkem, že jde o pobočnou úřadovnu nebo o určitý referát.

(3) Byla-li pro věci národní bezpečnosti, spadající do působnosti ústředního národního výboru, zřízena zvláštní úřadovna (pobočná úřadovna), označuje se tato úřadovna jménem ústředního národního výboru s dodatkem, že jde o úřadovnu národní bezpečnosti (hlavní nebo pobočnou nebo o určitý referát).

§ 32.

Všeobecná ustanovení.

(1) Ustanovení dřívějších předpisů, které upravovaly instanční přezkoumávání rozhodnutí jednoho orgánu obce jiným orgánem téže obce, nelze použíti.

(2) Předpisy upravující působnost ústředních národních výborů zůstávají nedotčeny s výhradou rozdělení této působnosti na jednotlivé složky ústředních národních výborů, provedeného tímto organizačním řádem. Stejně zůstávají nedotčena ustanovení, jimiž se v těchto předpisech zajišťuje součinnost jiných orgánů s ústředními národními výbory, zejména ustanovení o schvalovacích, dozorčích a jiných právech nadřízených orgánů.

§ 33.

Ustanovení přechodné.

(1) Rozhodnutí a opatření, učiněná před počátkem účinnosti tohoto organisačního řádu v rámci působnosti ústředního národního výboru úředními orgány národního výboru (národních výborů), vykonávajícími správu statutárního města po jeho osvobození z okupační moci, považují se za rozhodnutí a opatření, učiněná orgánem příslušným podle tohoto organisačního řádu.

(2) Ústřední národní výbory přizpůsobí svou vnitřní organisaci tomuto organisačnímu řádu do dvou měsíců po jeho účinnosti. Dokud nebudou ustaveny složky podle tohoto organisačního řádu, vykonávají dosavadní složky svou působnost podle, dosavadních ustanovení.

§ 34.

Ustanovení závěrečné.

(1) Ustanovení směrnic ministerstva vnitra pro národní výbory místní a okresní, schválené vládou republiky Československé dne 19. května 1945, pozbývají — pokud odporují tomuto organisačnímu řádu nebo pokud jím byly nahrazeny — účinnosti.

(2) Tento organisační řád nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1946.