Vyhláška ministerstva zemědělství o úplatách za provádění postřiku ovocných stromů a keřů a o povinnostech držitelů ovocných sadů.

§ 1.

(1) Za provedení postřiku ovocných stromů a keřů smějí být požadovány nejvýše úplaty, které jsou stanoveny v příloze této vyhlášky.

(2) Úplaty uvedené v příloze

1. a) ve sloupci I platí pro Československé státní statky, národní podnik, pro soukromé zahrady členů jednotných zemědělských družstev (dále jen „JZD“) a zemědělských výrobních družstev a pro ostatní držitele sadů neuvedené ve sloupci II a III,
2. b) ve sloupci II platí pro zemědělce — členy JZD se společně organisovanou prací ve skupinách (JZD I. typu) a nečleny JZD do 20 ha, kteří umožní hospodářsko-technickou úpravu pozemků a osev stejné plodiny i na svých pozemcích příslušného honu,
3. c) ve sloupci III platí pro JZD se společným obděláváním půdy bez mezí (II. typu), pro JZD se společným hospodařením (III. a IV. typu) a pro zemědělská výrobní družstva.

(3) Úplaty se rozumějí bez postřikových látek a nákladů spojených s dopravou vody k jejich zředění, a bez nákladů za přepravu postřikovačích přístrojů ze skladiště na stanoviště postřiku a zpět.

(4) Těžce sjízdným terénem se rozumějí srázné stráně nebo silně zvlněný terén, kde je pohyb samojízdných a potažních postřikových přístrojů značně ztížen. Rozptýlenými sady se rozumějí sady o výměře nejvýše 0.5 ha, značně od sebe vzdálené, aleje u polních cest, menší skupiny stromů, malé domácí zahrádky a pod.

§ 2.

(1) Za přepravu postřikovačích přístrojů ze skladu nebo posledního stanoviště postřiku na určené stanoviště a zpět do skladu smějí být účtovány nejvýše sazby za dopravu nákladů, stanovené vyhláškou ministerstva dopravy č. 212/1950 Ú. l. I, o sazbách za dopravu nákladů silničními motorovými vozidly, a vyhláškou ministerstva dopravy č. 551/1950 Ú. l. I, o sazbách za dopravu nákladů zvířecími potahy. Tyto náklady se rozvrhnou na jednotlivé držitele sadů, jimž bylo v době od výjezdu postřikovačích přístrojů až do jejich návratu postřikováno, poměrnou částkou podle spotřebovaného množství postřikových látek.

(2) Při zapůjčení trakařových a ručních přenosných postřikovačích přístrojů držitelům sadů, kteří si postřik provedou sami, smí být účtováno nejvýše nájemné stanovené vyhláškou nejvyššího úřadu cenového č. 839/1943 Ú. l. I, o nejvyšším nájemném za stroje, nářadí a jiné předměty, zvýšené o 20%.

§ 3.

Ochrana ovocných stromů a keřů před škůdci je jedním z důležitých předpokladů k dosazení vysokých sklizní jakostního ovoce. Je tedy především v zájmu držitelů sadů, aby ošetření ovocných stromů věnovali všestrannou péči a postarali se o řádné provedení postřiku. Za tím účelem držitelé sadů

1. a) včas obstarají na vlastní náklad dostatečné množství postřikových látek a vody k jejich zředění a dopraví je na stanoviště postřiku,
2. b) opatří na vlastní náklad uskladnění postřikovačích přístrojů a jejich příslušenství v noci a v období, kdy se z důvodů povětrnostních nebo pro poruchu stroje nepracuje,
3. c) budou přítomni při provádění postřiku (osobně nebo prostřednictvím zástupců), aby se zabránilo případným neshodám o výši úplat za postřik,
4. d) po skončení postřiku potvrdí vlastnoručním podpisem, jaké množství postřikové látky bylo spotřebováno, zda byl postřik správně proveden a jaká je oprávněná výše úplaty vzhledem k terénním podmínkám, druhu použitého postřikovacího přístroje a dalším okolnostem, které mají vliv na její výši.

§ 4.

Zástupce strojně traktorové stanice (dále jen „STS“) po případě hospodářského družstva je povinen předložit držiteli sadu (jeho zástupci), pro nějž se postřik provádí, ještě před tím, než držitel sadu vydá potvrzení o provedení postřiku podle § 3 písm. d), k nahlédnutí sazebník úplat za provádění postřiku ovocných stromů a keřů a na požádání podat k němu potřebné vysvětlení.

§ 5.

Úplaty podle této vyhlášky se nevztahují na postřiky ve chmelnicích a vinicích a na hubení mandelinky bramborové a řepných škůdců.

§ 6.

Tato vyhláška platí jen v českých zemích a nabývá účinnosti dnem 30. května 1951.