2089.
Vyhláška
ministra financí
ze dne 20. listopadu 1946,
kterou se vyhlašují stanovy Pražské pojišťovny — národního podniku.
Ministr financí vyhlašuje podle § 4, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven, stanovy Pražské pojišťovny — národního podniku, vydané vládou republiky Československé.
(1) Firma pojišťovny zní
česky: Pražská pojišťovna — národní podnik,
slovensky: Pražská poisťovňa — národní podnik.
Představenstvo (§§ 6 a n.) jest oprávněno usnésti na překladu firmy do jiných jazyků.
(2) Sídlo pojišťovny jest v Praze.
Pojišťovna je národním, podnikem podle § 3 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven. Je majetkem státu ve smyslu ustanoveni citovaného dekretu a samostatnou právnickou osobou. Ve své obchodní činnosti se řídí zásadami obchodního podnikání.
(1) Účelem pojišťovny jest provozovati po živnostenská smluvní (soukromé) pojištění všech druhů kromě pojištění úvěrového, pojištění zvířat a nemocenského pojištění, a to jednak sjednáváním pojistných smluv (přímo), jednak přejímáním pojištění do zajištění.
(2) Pojišťovna vyvíjí svou činnost ve dvou odborech:
(3) Každý z obou odborů je odděleně spravován a vede odděleně účty.
(4) K převzetí pojištění těch druhů, které pojišťovna skutečně neprovozuje přímo, do zajištění je třeba souhlasu Pojišťovací rady.
(5) Rozhodne-li dozorčí úřad po slyšení Pojišťovací rady, je pojišťovna povinna převzíti do zajištění tuzemská pojištění zvířat a pojištění úvěrová. Tato zaústění se vedou v jednotném odboru pojišťování proti škodám a úrazům.
(1) Pojišťovna může vykonávati obchodní činnost na celém území Československé republiky, do 31. prosince 1951 však nesmí vyvíjeti získatelskou činnost na Slovensku.
(2) Mimo území Československé republiky může pojišťovna vykonávati svou obchodní činnost jen se souhlasem dozorčího úřadu za podmínek jím stanovených. Převzetí zajištění od pojišťoven se sídlem mimo území Československé republiky není výkonem obchodní činnosti mimo toto území.
Pojišťovna je oprávněna zřizovati a rušiti jednatelství a se souhlasem Pojišťovací rady zřizovati a rušiti odštěpné (pobočné) závody, vydávající pojistky. Jednatelství a odštěpné závody na Slovensku však smí zřizovati teprve po 31. prosinci 1951.
Správu pojišťovny řídí představenstvo.
(1) Představenstvo se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších šesti členů.
(2) Předsedu a místopředsedu, jakož i čtyři členy představenstva jmenuje na návrh Pojišťovací rady ministr financí, při čemž dva členové buďtež jmenováni z řad pojistníků; byla-li takto jmenována právnická osoba, vysílá za sebe stálého zmocněnce. Zbývající dva členy představenstva volí zaměstnanci ze svého středu; pro volbu platí ustanovení vládního nařízení ze dne 30. října 1946, č. 215 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven — v dalším „prováděcí nařízení“. Volbu potvrzuje ministr financí.
(3) Členem představenstva může býti jmenován nebo volen pouze svéprávný československý státní příslušník, který má potřebné odborné vědomosti a zkušenosti a který má v Československé republice své bydliště.
(4) Členem představenstva nemůže býti:
(5) Předseda a místopředseda představenstva vykonají do rukou ministra financí nebo jeho zástupce slib, že budou svědomitě plniti své povinnosti. Stejný slib vykonají členové představenstva do rukou jeho předsedy.
(6) Členství v představenstvu zaniká:
(7) Člen představenstva budiž ministrem financí odvolán:
(8) Člen představenstva, proti němuž bylo zahájeno vyšetřování pro trestný čin, pro který může nebo má býti vyslovena ztráta volebního práva, nesmí vykonávati svou funkci, dokud vyšetřování trvá. Ministr financí však může po slyšení Pojišťovací rady vysloviti zákaz výkonu funkce též bylo-li zahájeno vyšetřování pro jiný trestný čin, jestliže odsouzení pro takový čin by bylo důvodem odvolání člena představenstva [odstavec 7, písm. d)].
(9) Skutečnosti, které odůvodňují odvolání člena představenstva, buďte neprodleně oznámeny dozorčímu úřadu. Hodlá-li ministr financí odvolati člena představenstva nebo celý sbor z důvodů, které hodnotí volnou úvahou, vyžádá si dříve vyjádření Pojišťovací rady.
(10) Pro stálého zmocněnce právnické osoby, která byla jmenována členem představenstva (odstavec 2), platí obdobně předpisy pro voleného člena představenstva.
(1) Funkční období sboru představenstva trvá tři roky. Uplyne-li funkční období, pokračuje sbor představenstva ve výkonu své funkce do dne, který ministr financí určí jako počátek funkčního období nového sboru představenstva.
(2) Došlo-li během funkčního období k zániku členství některého člena představenstva, budiž povolán nový člen na zbytek funkčního období. Jestliže všichni členové představenstva jako sbor se vzdali své funkce nebo byli ministrem financí odvoláni, počíná nové funkční období dnem, který určí ministr financí. V mezidobí vede pojišťovnu vedoucí ředitel (§ 11); ve věcech, k nimž by bylo třeba usnesení představenstva, potřebuje souhlasu Pojišťovací rady.
(1) Představenstvo řídí správu pojišťovny zejména:
(2) Představenstvo je povinno spravovati pojišťovnu s péčí řádného hospodáře a jeho členové ručí za škodu, kterou způsobí porušením svých povinností.
(3) Je-li nebezpečí v prodlení, učiní potřebná opatření předseda představenstva v dohodě s vedoucím ředitelem a podá o nich představenstvu zprávu v nejbližší jeho schůzi.
(4) Členové představenstva vykonávají svou funkci jako funkci čestnou, mohou však obdržeti presenční platy podle směrnic, které vydá Pojišťovací rada; za hotové výlohy vzešlé při výkonu funkce, náleží jim náhrada stejná jako vedoucímu řediteli.
(1) Představenstvo se schází na písemné pozváni předsedovo, kdykoliv je toho zapotřebí, nebo žádají-li o to nejméně tři členové představenstva, má však býti svoláváno aspoň jednou za měsíc. V pozvání ke schůzi buďte uvedeny věci, o kterých má představenstvo jednati.
(2) Představenstvo je schopno platně se usnášeti, byli-li všichni jeho členové řádně a včas pozváni a je-li přítomno aspoň šest jeho členů.
(3) Schůzí představenstva se účastní vedoucí ředitel, i když není jeho členem, v tomto případě s poradním hlasem. Odpovědný pojistný technik se účastní všech schůzí představenstva; ve věcech týkajících se jednotného odboru pojišťování životního má hlas poradní.
(4) Jednání představenstva řídí jeho předseda, za jeho nepřítomnosti místopředseda, za nepřítomnosti obou nejstarší z přítomných členů představenstva.
(5) Představenstvo se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných; při rovnosti hlasů platí za usnesený ten návrh, ke kterému se připojil předseda, jenž hlasuje vždy poslední.
(6) O schůzích představenstva sepisuje zapisovatel, určený představenstvem z úředníků pojišťovny, zápis, který buď v příští schůzi představenstva přečten a ověřen podpisy všech přítomných členů, kteří byli oné schůzi přítomni.
(7) Podrobnosti upravuje jednací řád, na kterém se usnese představenstvo. Jednací řád buď předložen Pojišťovací radě na vědomí.
(1) Představenstvo ustanovuje vedoucího ředitele, dále po jedněm řediteli odpovídajícím za každý z obou jednotných odborů a jednoho nebo dva ředitele pro společné věci obou odborů, které určí představenstvo; z nich buďte jmenováni dva náměstkové vedoucího ředitele. Pro jednotlivé odštěpné závody a na místa, pro něž je třeba zvláštních odborných znalostí a schopností a s nimiž je spojena odpovědnost za větší úsek správy pojišťovny, může představenstvo jmenovati další ředitele, vymezujíc přitom obor jejich působnosti. Řediteli, který není členem představenstva, budiž udělena prokura. Služební smlouvy s řediteli, jejich změna i zrušení vyžadují ke své platnosti schválení Pojišťovací rady.
(2) Ředitelem pojišťovny může býti jen československý státní příslušník, který má v Československé republice své bydliště, který má potřebné odborné vědomosti a zkušenosti a který nevykonává funkci nebo činnost, která je v rozporu se zájmy pojišťovny.
(3) Vedoucí ředitel provádí usnesení představenstva a vede bezprostřední správu pojišťovny, zejména sleduje vývoj a průběh obchodu, pečuje o vhodné zajištění a o bezpečné uložení jmění pojišťovny v rámci platných předpisů, o rozvržení prací a o hospodárnost provozu, přednáší představenstvu zprávy o činnosti pojišťovny a návrhy opatření, na nichž se má představenstvo usnésti, a předkládá mu účetní závěrku. Usnesení představenstva, které by bylo v rozporu s platnými předpisy, je povinen neprodleně oznámiti dozorčímu úřadu a Pojišťovací radě. Vedoucí ředitel je představeným všech zaměstnanců pojišťovny.
(4) Náměstkové vedoucího ředitele zastupují vedoucího ředitele, je-li zaneprázdněn.
(5) Ředitelé jednotných odborů a ředitelé pro společné věci obou odborů jsou si na roveň postaveni. Vzájemný poměr ostatních ředitelů a jejich podřízenost určuje představenstvo.
(6) Ředitelé jsou odpovědni za řádné hospodaření a ručí za škodu, kterou způsobí porušením svých povinností.
(1) Pojišťovnu zastupuje a podepisuje předseda představenstva — je-li zaneprázdněn, místopředseda — a alespoň jeden další člen představenstva.
(2) Písemnosti, pro které jest předepsáno doručení do vlastních rukou, buďte doručovány předsedovi nebo jinému členu představenstva v obchodních místnostech pojišťovny.
(1) Revise účetnictví pojišťovny a přezkoušení účetních závěrek provádějí na příkaz Pojišťovací rady tři revisoři účtů. Pojišťovna je povinna předložiti revisorům účtů všechny obchodní knihy a doklady, podati jim vysvětlení odůvodněná revisí a umožniti jim výkon revise.
(2) Ustanoveními o revisi a provedením revise nejsou členové představenstva a zaměstnanci pojišťovny zproštěni odpovědnosti za řádné hospodaření a za řádné vedení obchodních knih a účetních dokladů.
(1) Správní rok se shoduje s kalendářním rokem.
(2) Ke konci každého roku správního buďte uzavřeny účty pojišťovny a buď sestavena účetní závěrka odděleně pro každý jednotný odbor. Dozorčí úřad může naříditi, aby určitá odvětví některého z jednotných odborů byla v účetní závěrce pro tento odbor vyjádřena dílčími položkami.
(3) Společné náklady, zejména správní, se rozdělují na jednotné odbory podle klíče, který podléhá schválení Pojišťovací rady. Klíč buď předložen dozorčímu úřadu na vědomí.
(4) Do vydání jednotných odborů budiž před uzavřením účtů zaúčtována částka potřebná podle obchodního plánu pro podílení pojistníků na přebytcích.
(5) Před uzavřením účtu jednotných odborů pojišťovny buďte reservnímu fondu každého odboru přiděleny částky ve výši úroků ze všech fondů odboru — nevyžadují-li podle stanov samy zúročení — při sazbě rovnající se průměrnému výnosu jmění vykazovaného na účtě tohoto odboru. Částek, které byly přiděleny reservnímu fondu podle předchozí věty, buď použito ve prospěch účtu ztráty a zisku, jestliže a dokud reservní fond dosahuje maximální výše (§ 18). Končil-li by tento účet po přídělu podle oné věty ztrátou, lze těchto částek použíti ve prospěch účtu ztráty a zisku pouze se souhlasem Pojišťovací rady (§ 4, odst. 3 dekretu). Po rozhodnutí o přídělu nebo použití úroku podle předcházejících ustanovení buďte účty uzavřeny.
(1) Bylo-li použito části přebytků jednoho odboru k úhradě ztráty odboru druhého (§ 16), budiž stejné části použito k dotaci fondů přispívajícího odboru, nejvýše, však do maximální výše tohoto fondu. Přebytky, jichž nebylo podle předchozích ustanovení použito, jsou přebytky hospodaření odboru (§ 9 dekretu).
(2) Z přebytků hospodaření odboru se přidělí:
Vykazuje-li účetní závěrka některého odboru ztrátu, budiž ztráta uhrazena na vrub reservního fondu tohoto odboru; nestačí-li reservní fond, buď k úhradě použito nejvýše třetiny přebytků druhého odboru. Další ztráta, pokud by nebyla uhrazena z vyrovnávacího účtu podle ustanovení prováděcího nařízení, jde na vrub základního fondu odboru.
(1) Pojišťovna jest povinna tvořiti tyto technické reservy a zálohy:
(2) Kromě toho je pojišťovna povinna tvořiti reservu pro zaopatřovací závazky vůči zaměstnancům, a to na účtě jednotného odboru pojišťování životního; úhrada se opatří na vrub odboru podle režijního přidělení jednotlivých zaměstnanců.
(3) Pojišťovna může se souhlasem dozorčího úřadu uděleným po slyšení Pojišťovací rady — a předepisuje-li to obchodní plán, musí — tvořiti další technické reservy a zálohy; přitom budiž určen jejich účel a způsob tvoření.
(4) Nestanoví-li předpisy o hospodaření pojišťoven způsob výpočtu technických reserv a záloh nebo způsob jejich dotace a použití, vydá dozorčí úřad na návrh Pojišťovací rady pravidla pro určení výše jejich dotace a pro jejich použití.
(1) Každý z jednotných odborů pojišťovny má základní fond a reservní fond, které jsou určeny k úhradě ztrát odborů (§ 16).
(2) Základní fond jednotného odboru pojišťování životního se rovná 0.5% rozdílu mezi úhrnem pojistné sumy přímých kapitálových pojištění životních, do kterých pojišťovna vstupuje ke dni svého vzniku, a úhrnem ryzích reserv pojistného na ně připadajících, zaokrouhlenému na celé desetimiliony československých korun, při čemž se zaokrouhluje tak, že se k částkám do pěti milionů nepřihlíží a částky počínajíc pěti miliony se berou za celých deset milionů; základní fond však činí nejméně deset milionů československých korun.
(3) Základní fond jednotného odboru pojišťování proti škodám a úrazům činí 10% prémie přímých pojištění bez vedlejších poplatků a bez odečtení zajistitelů, které se staly splatné v roce 1946 v československých korunách u znárodněných ústavů, v jejichž práva a závazky pojišťovna v den svého vzniku vstupuje.
(4) Výši reservního fondu odborů v počáteční bilanci určuje součet hodnot pojišťovně přikázaných, které zbývají po pokrytí technických reserv a záloh, poté fondů pro sociální, dobročinné, vzdělávací a podobné účely, konečně základního fondu; přitom hodnot, které byly u znárodněných ústavů vykazovány na účtech odborů pojišťování proti škodám a úrazům, nebudiž použito pro účely jednotného odboru životního, a hodnot odborů pojišťování životního těchto ústavů pro účely jednotného odboru pojišťování proti škodám a úrazům.
(5) Reservní fond se doplňuje kromě úroku z fondů odboru pojišťovny (§ 14, odst. 5) podíly na přebytcích odboru, dokud nedosáhne maximální výše.
(6) Maximální výše reservního fondu jednotného odboru pojišťování životního koncem určitého roku správního se rovná 0.5% úhrnu pojistné sumy přímých kapitálových pojištění životních platných ke konci onoho roku správního; maximální výše reservního fondu jednotného odboru pojišťování proti škodám a úrazům pak součtu
100% prémie přímých pojištění krupobitních,
100% prémie přímých pojištění dopravních a
50% prémie přímých pojištění ostatních druhů,
bez vedlejších poplatku a bez odečtení podílu zajistitelů, splatné v uplynulém roce správním.
(7) Představenstvo určí se souhlasem Pojišťovací rady výši a účel fondů sloužících sociálním, dobročinným, vzdělávacím a podobným účelům, vycházejíc z fondů, které pro účely tohoto druhu byly u znárodněných ústavů a pojišťovně byly přikázány; úhrnná výše fondů takto utvořených nesmí převyšovati součet oněch fondů. Utvořeným fondům buďte přikázány určité majetkové součásti do výše těchto fondů po předchozím souhlasu dozorčího úřadu. Majetek těchto fondů a jeho úrokový výnos nemůže býti odňat určení fondů; pojišťovna není povinna tyto fondy doplňovati.
(1) Jmění určené ke krytí technických reserv a záloh buď uloženo způsobem, který jest předepsán pro ukládání reserv pojistného. Ostatní jmění pojišťovny může býti uloženo podle usnesení představenstva též v jiných hodnotách domácích, poskytují-li dostatečnou jistotu.
(2) Jmění ukládané se zřetelem k obchodní činnosti v cizině a jmění připadající na podíly pojištění, převzaté pojišťovnou do zajištění od pojišťoven se sídlem mimo území Československé republiky, může býti uloženo podle předpisů příslušných států, a není-li těchto předpisů, v cizozemských hodnotách, které v podstatě odpovídají hodnotám dotčeným v prvé větě předchozího odstavce.
Vyhlášky, které je pojišťovna povinna uveřejňovati, se uveřejňují v Úředním listě republiky Československé II. díl a v Úradnom vestníku. Ostatní vyhlášky se uveřejní způsobem, který určí představenstvo.