Vyhláška osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze o národní správě obytných domů, konfiskovaných podle dekretu č. 108/1945 Sb.

§ 1.

(1) Národní výbory pečují o to, aby všechny obytné domy, konfiskované v jejich správním obvodu podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy (v dalším jen konfiskační dekret), byly řádně spravovány a zejména, aby do všech obytných domů byla zavedena národní správa, a aby byli pro ně ustanoveni národní správci podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů (v dalším jen dekret o národní správě).

(2) Obytnými domy rozumějí se rodinně domky (vily), nájemní domy obytné, svobodárny a noclehárny.

§ 2.

(1) K zavedení národní správy do obytných domů jest podle § 7, písm., e) dekretu o národní správě příslušný:

místní národní výbor, jde-li o dům, jehož hodnota nepřevyšuje 5,000.000 Kčs, a

okresní národní výbor, jde-li o dům, jehož hodnota převyšuje 5,000.000 Kčs.

(2) Do obytných domů, do kterých národní správa dosud nebyla zavedena, zavede ji neprodleně příslušný národní výbor a ustanoví národního správce.

§ 3.

(1) Samostatná národní správa se nezavádí do takových obytných domů (§ 1, odst. 2), které jsou součástí podniku konfiskovaného podle konfiskačního dekretu, do něhož byla národní správa již zavedena, jsou-li pro provoz tohoto podniku nutné.

(2) Samostatná národní správa se nezavádí do domů, jež jsou vlastnictvím znárodněných ústavů smluvního (soukromého) pojištění a peněžních ústavů a peněžních podniků, na které se vztahuje vyhláška osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze ze dne 30. září 1946 (Ú. l. I č. 183/1946, běž. č. 1871).

§ 4.

Je-li pochybnost, zda je dům konfiskován podle konfiskačního dekretu či nic, a hrozí-li nebezpečí v prodlení, jmenuje okresní národní výbor zatímního národního správce do té doby, dokud nebude ve věci rozhodnuto (§ 9 dekretu o národní správě).

§ 5

(1) Ustanovuje-li se národní správce pro více obytných domů (hromadná národní správa), určí národní výbor počet domů, které má spravovati společně národní správce, a sám provede jejich výběr, hledě k tomu, aby národní správce vzal do národní správy kromě domů výnosných i domy méně výnosné a zcela nevýnosné,

(2) Hromadná národní správa budiž zaváděna toliko v těch obcích, ve kterých není dostatek způsobilých uchazečů pro národní správu, a v těch případech, ve kterých více obytných domů tvoří hospodářský celek a jsou v téže obci. Počet domů svěřených národnímu správci smí býti jen tak veliký, aby národní správce mohl domy spravovati osobně.

(3) O zavedení hromadné národní správy podá národní výbor příslušné oblastní úřadovně osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy (v dalším jen oblastní úřadovna) zprávu do 15 dnů.

§ 6.

(1) V obcích, ve kterých větší počet domů dosud není pod národní správou pro nedostatek uchazečů o národní správu, vyzve příslušný národní výbor do 15 dnů po počátku účinnosti této vyhlášky veřejnou vyhláškou, aby se vhodné osoby — zejména z řad veřejných zaměstnanců a vysloužilců — přihlásily o hromadnou národní správu.

(2) Zůstane-li tato vyhláška bez výsledku, je příslušný národní výbor povinen ustanoviti národním správcem vhodnou osobu z řad zaměstnanců národního výboru.

§ 7.

(1) Národním správcem smí býti ustanovena pouze osoba, která prokáže, že jest

1. 1. československým státním občanem nebo že je za něho považována podle § 1 nebo § 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o uděleni státního občanství krajanům, vracejícím se do vlasti,
2. 2. české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, bezúhonná, národně i státně spolehlivá a že i její rodinní příslušníci, žijící s ní ve společné domácnosti, jsou bezúhonní a státně spolehliví a nejsou národnosti německé nebo maďarské; ustanovení o národností neplatí u osob, jmenovaných v §§ 1 a 5 zákona ze dne 15. května 1946, č. 136 Sb., o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození, a v § 84, odst. 1 zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, ač-li nejde o příslušníky národnosti německé nebo maďarské.

(2) Národní správce má míti odborné i praktické znalosti potřebné ke správě obytných domů, zejména, jde-li o větší domy nájemní, a budiž ustanoven pokud lze z uživatelů bytu v domě neb aspoň osob, majících řádné bydliště v obci, v níž má národní správu domu.

(3) Přednostní právo býti ustanoven národním správcem mají osoby uvedené v §§ 1 a 5 zákona č. 136/1946 Sb. a v § 84 zákona č. 164/1946 Sb.

§ 8.

(1) Národní správce jest oprávněn a povinen učiniti všechna opatření, jichž jest v řádné správě zapotřebí. Je povinen jednati s péčí řádného hospodáře a odpovídá za škodu, která by vzešla zanedbáním povinnosti.

(2) Národní správce jest povinen k opatřením, která náležejí k běžné správě obytného domu, jsa zejména povinen zaříditi, aby

1. 1. nájemné a jiné úplaty za užívání bytů a jiných místností v domě, určené v pohraničním území podle vyhlášky osidlovacího úřadu ze dne 19. ledna 1946 (Ú. l. I č. 14/1946, běž. č. 224) a ve vnitrozemí nejvýše přípustné podle předpisů nejvyššího úřadu cenového a co do vedlejších platů rozvržené na jednotlivé uživatele, a to v pohraničním území podle ustanovení bodu 9, písm. d) směrnic č. 510 ze dne 9. ledna 1946, vydaných k cit. vyhlášce, byly řádně a včas placeny;
2. 2. všechny platy a jiné výdaje spojené se správou a udržováním domů byly správně a včas zaplaceny;
3. 3. všechny byty a jiné místnosti v domě, určené k pronájmu, byly pronajaty, a to v souladu se zákonem ze dne 18. července 1946, č. 163 Sb., o mimořádných opatřeních bytové péče;
4. 4. dům byl udržován v dobrém stavu, a aby při tom bylo dbáno vyhlášky osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy ze dne 9. srpna 1946 (Ú. l. I č. 157/ 1946, běž. č. 1693) a směrnic k ní vydaných;
5. 5. veškeré platy jak na příjmech, tak na vydáních se dály prostřednictvím peněžního ústavu, který pro obec určí Fond národní obnovy v dohodě s Ústředním svazem peněžnictví, a aby peněžní ústav dostal všechny účetní doklady;
6. 6. měl přesnou znalost o příjmech a vydáních národní správy, jsa také mimo jiné povinen:
7. 7. neměniti určené nájemné (úplatu za užívání bytů nebo jiných místností), leč v rámci vyhlášky osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze ze dne 7. června 1946 (Ú. l. I č. 99/1946, běž. č. 1402) a dodatků k ní vydaných;
8. 8. skládati o svém hospodaření účty ve lhůtách určených národním výborem a Fondem národní obnovy nebo při zrušení národní správy a při svém odvolání, jakož i podati kdykoliv potřebné nebo vyžádané zprávy a vysvětlení národnímu výboru a Fondu národní obnovy (§ 22, odst. 1 dekretu o národní správě).

(3) K opatřením, která nenáležejí k běžné správě, jakož i ke všem jednáním zvláštní důležitosti, jako k pronájmu bytů a jiných místností, pachtovním a domovnickým smlouvám, k opravám a adaptacím, jako vůbec ke všem stavebním změnám na domě nebo uvnitř domu, potřebuje národní správce svolení příslušného národního výboru. Pokud jde o opravy a adaptace, musí národní správce zvlášť dbáti ustanovení vyhlášky osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze ze dne 9. srpna 1946 (Ú. l. I č. 157/1946, běž. č. 1693). Uzavírati zápůjčky nebo jakýmkoliv jiným způsobem nemovitost zavazovati smí národní správce toliko po předchozím svolení příslušného národního výboru a Fondu národní obnovy.

§ 9.

Jakmile národní správce složí slib podle § 18 dekretu o národní správě, provede příslušný národní výbor svým zástupcem ohledání domu za účasti národního správce. O výsledku místního ohledání sepíše se protokol.

§ 10.

(1) Národní správce obytných domů má nárok na úhradu prokazatelných hotových výloh vzniklých při správě domu a na odměnu činící nejvýše 2% úhrnného hrubého výnosu všech spravovaných domů. U spravovaných domů s většími hrubými výnosy, jakož i při hromadných správách budiž vždy zkoumáno, zda výše odměny je v poměru k rozsahu prací se správou spojených, a tam kde tomu tak není, odměna se sníží až na 1%. Toto zkoumání provede příslušná oblastní úřadovna.

(2) Bydlí-li národní správce v rodinném domku, jehož je národním správcem, nemá nároku na odměnu za národní správu tohoto domku, není-li v něm jiných nájemníků.

§ 11.

Příslušný národní výbor a Fond národní obnovy přímo nebo svým orgánem dohlížejí na to, jak národní správce hospodaří.

§ 12.

(1) Příslušný národní výbor odvolá národního správce,

1. 1. pominou-li důvody, pro které národní správa byla zavedena (§ 1 dekretu o národní správě),
2. 2. nekoná-li národní správce řádně své povinnosti (§ 8).

(2) Odvolání národního správce musí býti vydáno písemně a musí býti náležitě odůvodněno.

(3) Příslušný národní výbor zavede podle okolností případu řízení podle § 26 dekretu o národní správě nebo podle § 19 konfiskačního dekretu.

§ 13.

(1) U peněžního ústavu budou soustředěny příjmy a vydání národních správ z celé obce a budou účtovány na zvláštních účtech pro každý dům zvlášť a celkově, odděleně.

(2) Národní výbor je povinen sděliti národnímu správci a peněžnímu ústavu výměry nájemného.

(3) Proplácení výdajů provádí peněžní ústav na trvalý poukaz národního správce, jde-li o výdaje pravidelně se opakující, a na jednorázový poukaz, jde-li o drobné správní výlohy; bližší ustanovení budou obsahovati směrnice vydané podle § 17.

(4) Platy k úhradě mimořádných výdajů, zejména za provedené opravy a adaptace, mohou se státi jen na poukaz národního správce opatřený schvalovací doložkou příslušného národního výboru po předchozím přezkoumání technickým znalcem.

(5) Peněžní ústav je povinen, jakmile byly během kalendářního roku v obci provedeny opravy obytných domů, jejichž úhrnný náklad dosahuje dvě třetiny celkového hrubého ročního výnosu všech v obci spravovaných domů, oznámiti to neprodleně příslušnému národnímu výboru a oblastní úřadovně.

(6) Peněžním ústavům přísluší za práci spojenou s inkasem nájemného z konfiskovaných obytných domů a se správou těchto domů podle směrnic vydaných podle § 17 přiměřená odměna, jejíž výši určí Fond národní obnovy v Praze v dohodě s Ústředním svazem peněžnictví, nejvýše však 2% z úhrnného vyinkasovaného ročního hrubého výnosu spravovaných domů, kromě prokazatelných hotových výloh.

§ 14.

(1) Peněžní ústavy jsou povinny předkládati Fondu národní obnovy zevrubná výkazy a dovoliti kdykoli přístup orgánům příslušného národního výboru a Fondu národní obnovy k úplné revisi účetních záznamů a dokladů o příjmech a výdajích spravovaných domů. Způsob a obsah periodických i mimořádných výkazů určí směrnice vydané podle § 17.

(2) Peněžní ústavy jsou povinny odváděti čisté výtěžky národních správ i s úroky za uplynulý rok v prvém čtvrtletí následujícího roku Fondu národní obnovy.

§ 15.

(1) V obcích, ve kterých byla národní správa obytných domů před účinností této vyhlášky národním výborem upravena jiným jednotným způsobem závazným pro všechny národní správy obytných domů v obci, nebo v obcích, ve kterých sice národní správy jednotlivých obytných domů jsou svěřovány národním správcům, ale je již zavedena služba inkasní a správa domovního majetku způsobem odchylným od ustanovení § 13, jsou národní výbory povinny požádati příslušnou oblastní úřadovnu o schválení této úpravy ve lhůtě čtyř neděl po počátku účinnosti této vyhlášky a dáti jí za tím účelem všechna potřebná vysvětlení. Oblastní úřadovna může schválení odepříti zejména, nevyhovuje-li úprava národní správy v závažných věcech ustanovením §§ 8 až 10 nebo směrnic vydaných podle § 17, nebo není-li s to podati včas přesné výkazy o příjmech a výdajích nebo přesahuje-li náklad s ní spojený povolenou míru. Oblastní úřadovna může schválení vázati na podmínku, že úprava národní správy se změní nebo doplní způsobem, který zároveň určí; nebude-li podmínka splněna, do ustanovené lhůty, odepře oblastní úřadovna schválení. Oblastní úřadovna může odvolati udělené schválení, změní-li se předpoklady, za kterých bylo schválení uděleno, nebo zjistí-li se při revisi (§ 14, odst. 1) vážné závady.

(2) Ustanovení o vlastní úpravě národní správy podle odstavce 1 mohou býti změněna jen se schválením oblastní úřadovny.

(3) Fond národní obnovy určí způsob a míru úhrady nákladu spojeného s úpravou podle odstavce 1.

(4) Na úpravu národní správy podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení §§ 8 až 10 o národních správcích.

(5) Ustanovení § 14 jest obdobně užiti také na obce uvedené v odstavci 1.

§ 16.

Národní správcové obytných domů, místní neb okresní národní výbory, jiné úřady a ústavy a každý, kdo opatruje čisté výtěžky národní správy obytných domů za rok 1945 a 1946 a je dosud neodvedli, jsou povinni je odvésti Fondu národní obnovy v Praze do konce března 1947 s výkazem příjmů a vydání.

§ 17.

Bližší ustanovení o právech a povinnostech národních správců, místních a okresních národních výborů a oblastních úřadoven podle této vyhlášky a peněžních ústavů, uvedených v § 8, odst. 2, č. 5, o způsobu účtování příjmů a výdajů podle § 13 a o zprávách podle § 14 budou obsahovati směrnice vydané k této vyhlášce osidlovacím úřadem a Fondem národní obnovy v Praze.

§ 18.

Směrnice vydané pro národní správce orgánem příslušným podle § 7 dekretu o národní správě nebo nadřízeným úřadem, pokud odporují této vyhlášce nebo směrnicím, k ní podle § 17 vydaným, pozbývají účinnosti dnem, kterého nabude účinnosti tato vyhláška.

§ 19.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.