Vyhláška ministerstva zemědělství o zajištění osiva a sadby pro osev v hospodářském roce 1951/1952 a o výkupu a dodávce osiva a sadby ze sklizně 1951.

§ 1.

Účel.

Hodnotné osivo a sadba jsou jedním z nejdůležitějších prostředků k dosažení vysokých výnosů a je proto nutno s nimi řádně hospodařit podle ustanovení této vyhlášky.

§ 2.

Základní pojmy.

1. Podle této vyhlášky se rozumí:
   1. I. a) elitním osivem a sadbou:

      šlechtitelem vyrobené vysokohodnotné osivo a sadba, z nichž se množením získává šlechtěné osivo a sadba,

      1. b) šlechtěným osivem a sadbou:

         osivo a sadba vypěstované v množení z elitního osiva a sadby a používané k dalšímu množení nebo jako první nejhodnotnější stupeň osiva a sadby pro běžnou potřebu zemědělství,

      1. c) přesevem (přesadbou):

         osivo a sadba šlechtěné odrůdy, získané dalším množením šlechtěného osiva a sadby, po případě dalším množením přesevu (přesadby);

         při tom přesevem (přesadbou) A

         se rozumí osivo a sadba ze smluvních množitelských ploch, které při uznávání vykazují jakostní znaky stanovené pro přesev (přesadbu),

         přesevem (přesadbou) B

         osivo a sadba ze smluvních množitelských ploch, které neodpovídají jakostním znakům stanoveným pro přesev (přesadbu), anebo osivo a sadba vypěstované z šlechtěného osiva a sadby na běžných plochách jednotných zemědělských družstev II. až IV. typu, které byly po přehlídce v porostu určeny ke sklizni jako přesev (přesadba),

   1. II. a) množitelskými plochami:

      smluvní plochy určené k výrobě a dodávce elitního, šlechtěného osiva a sadby, přesevu (přesadby), krajových odrůd, jakož i plochy semenářských dílců u jednotných zemědělských družstev II. až IV. typu, určené k výrobě osiva a sadby pro vlastní potřebu těchto družstev,

      1. b) plochami běžného pěstování:

         plochy, na kterých jsou pěstovány zemědělské plodiny pro potřebu výživy nebo průmyslu.

§ 3.

(1) Provedení osevu a výsadby zemědělských plodin je jedním ze základních úkolů všech pěstitelů. K splnění tohoto úkolu jsou pěstitelé povinni:

1. a) zajistit si z ploch běžného pěstování množství osiva a sadby, stanovené v § 14, na osev (osázení) ploch, které podle plánu obdělávají, anebo na protidodávku při koupi, po případě na výměnu za nové hodnotné osivo a sadbu,
2. b) osivo a sadbu až do provedení osevu (výsadby) řádně uskladnit.

(2) Při vstupu do jednotného zemědělského družstva II. až IV. typu odevzdá pěstitel družstvu na společný osev nebo k výměně na společný osev osivo a sadbu v množství potřebném na osev (osázení) ploch, které dosud obdělával.

(3) Místní národní výbory dbají, a okresní a krajské národní výbory dozírají, aby při výkupu zemědělských plodin bylo ustanovení odstavce 1 bezpodmínečně dodržováno.

§ 4.

(1) Jednotná zemědělská družstva II. až IV. typu si mohou ponechat ze smluvních množitelských ploch šlechtěné osivo obilovin potřebné na 15% plánované osevní plochy obilovin, šlechtěnou sadbu průmyslových bramborů, potřebnou na 24% osevní plochy běžného pěstování a šlechtěnou sadbu bramborů ostatních odrůd, s výjimkou raných odrůd, potřebnou na 22% osevní plochy běžného pěstování. Z ponechaného množství šlechtěného osiva a sadby se nevybírají šlechtitelské poplatky. Tato jednotná zemědělská družstva jsou povinna za tato množství dodat hospodářskému družstvu na protidodávku tržní zboží téže plodiny (případně se jim o toto množství snižuje nárok na náhradní dodávku stanovenou v § 15 odst. 1 písm. a) a nemají nárok na dodávku šlechtěného osiva a sadby obilovin a bramborů uvedených v první větě na osev a výsadbu semenářského dílce.

2) Okresní národní výbory zašlou do 30. června 1951 hospodářskému družstvu seznam jednotných zemědělských družstev II. až IV. typu, která si ponechají šlechtěné osivo a sadbu podle odstavce 1. V seznamu je třeba uvést množství ponechaného osiva a sadby. Hospodářské družstvo vykoupí za tato množství protidodávku.

§ 5.

(1) Pěstitelé, kteří v hospodářském roce 1950/1951 uzavřeli smlouvu o množení osiva a sadby, jsou povinni dodat ze smluvních množitelských ploch veškerou sklizeň, ať byly osivo a sadba v uznávacím řízení uznány nebo zamítnuty, s výjimkou uvedenou v odstavci 2. Jednotná zemědělská družstva II. až IV. typu jsou povinna dodat veškerou sklizeň ze smluvních množitelských ploch až na množství, které si ponechají podle § 4 odst. 1.

(2) Dodávka ze zamítnuté smluvní množitelské plochy u obilovin, luštěnin a bramborů se snižuje o náhradní dodávku, jestliže byla pěstiteli stanovena při rozpisu dodávkových úkolů.

(3) Hospodářská družstva vedou výkaz vykoupeného množství obilovin, luštěnin a bramborů ze zamítnutých množitelských ploch; při tom se řídí pokyny Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky, na Slovensku Družstva pro hospodaření se zemědělskými výrobky (dále jen „Ústředí“).

(4) Pěstitel, který nedodržel vlastní vinou smluvní množitelskou plochu nebo nesplní dodávku osiva, obilovin, luskovin, olejnin a sadby bramborové podle množitelské smlouvy, je povinen dodat běžné tržní plodiny téhož druhu a v množství vyplývajícím z jeho dodávkového úkolu v osivu nebo sadbě, a to bez újmy trestní odpovědnosti vyplývající z nesplnění smlouvy. Toto množství určí okresní národní výbor.

(5) Pěstitel, který nedodržel vlastní vinou smluvní množitelskou plochu nebo nesplní smluvní dodávku osiva u cukrovky, krmné řepy, krmné mrkve, zeleninových, travních a jetelových semenných porostů, je povinen bez újmy trestní odpovědnosti, vyplývající z nesplnění smlouvy, dodávku nahradit dodávkou běžných tržních plodin jiného druhu, a to v množství, které stanoví okresní národní výbor.

§ 6.

Výkup přesevu (přesadby) obilovin, luštěnin a bramboru.

Jednotná zemědělská družstva II. až IV. typu dodají Ústředí sklizeň z ploch osetých šlechtěným osivem a sadbou, jestliže porosty na nich byly okresním národním výborem za účasti zástupce hospodářského družstva, jednotného zemědělského družstva a příslušného Jednotného svazu zemědělců shledány za způsobilé k použití jako přesev (přesadba), a to v množství, které se rovná smluvně stanovenému dodávkovému úkolu z této plochy. Tento přesev (přesadba) bude dodáván pod názvem přesev (přesadba) B.

§ 7.

Výkup lněného a konopného osiva.

(1) Pěstitelé lnu a konopí jsou povinni všechen sklizený len a konopí ihned po vysušení odsemenit. Rosit len se semenem se zakazuje.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pěstitele, kteří podle smlouvy dodají veškerý len se semenem do máčíren.

(3) Máčírny lnu jsou povinny odsemenit převzatý len nejpozději do 15. října 1951 a vyčištěné semeno dodat nejpozději do 31. října 1951 Ústředí.

(4) Pěstitelé lnu, kteří se zavázali k výrobě osiva lnu na zvláštních semenných plochách, jsou povinni tyto plochy přihlásit do uznávacího řízení a dodat z těchto ploch veškerou sklizeň lněného semene.

(5) Z ostatních ploch běžného pěstování jsou pěstitelé povinni dodat veškerou sklizeň lněného semene a konopí s výjimkou množství potřebného pro vlastní osev.

§ 8.

Výkup osiva travin a jetelovin.

Pěstitelé, kteří osivo travin a jetelovin vypěstovali na plochách běžného pěstování, jsou povinni dodat Ústředí veškeré sklizené osivo až na množství potřebné pro osetí pícních ploch, které podle plánu obdělávají.

§ 9.

Pěstitelé osiva a sadby zemědělských plodin uvedených v §§ 5 až 8 jsou povinni dodat osivo a sadbu před ostatním tržním zbožím v nejkratší době po sklizni.

§ 10.

Skladování vykoupeného osiva a sadby.

(1) O použití osiva a sadby vykoupených podle §§ 5 až 8 rozhoduje ministerstvo zemědělství. Ústředí je povinno tato množství přednostně a odděleně vykoupit, vést v patrnosti a odděleně skladovat od zboží vykoupeného pro jiné účely než osivové. Při skladování osiva a sadby pečuje Ústředí o to, aby nedošlo k pomíchání druhů, odrůd a stupňů.

(2) Ministerstvo zemědělství stanoví v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu, jakého množství osiva a sadby, vykoupených podle §§ 5 až 8, se použije pro setí a sadbu, a kdy se použije zbývajícího množství pro jiné účely.

§ 11.

Protidodávky za osivo a sadbu.

(1) Výdej osiva obilovin, luskovin, olejnin, lnu a konopí a sadby bramborové pěstitelům pro běžné pěstování se provádí výlučně na protidodávku, kterou nutno odevzdat nejpozději při odběru osiva a sadby. Pěstitel, který dodá zemědělské plodiny uvedené v předchozí větě na protidodávku před odběrem osiva a sadby, vyžádá si zároveň o tom od vykupovače potvrzení.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, odebírá-li pěstitel osivo a sadbu pro množení. Potvrdí-li místní národní výbor, že množitel dodal veškeré vyrobené osivo a sadbu a že má dále množit, a nevybral-li si množitel náhradní dodávku, vydá mu hospodářské družstvo osivo a sadbu pro nové množení nebo běžné pěstování bez protidodávky.

(3) O výdeji podle ustanovení odstavce 1 a 2 jsou hospodářská družstva povinna vést podrobnou evidenci.

(4) Způsob plnění protidodávek Československým státním statkům, národnímu podniku, upraví zvlášť ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu.

§ 12.

Dodavatelé osiva a sadby.

1. Osivo a sadbu smějí dodávat:
   1. 1. Československé státní statky, národní podnik: veškeré osivo a sadbu svým závodům a smluvním množitelům; osivo řepy cukrovky národnímu podniku Československé cukrovary a čokoládovny; osivo čekanky národnímu podniku Kávoviny; chmelovou sadbu a ovocné podnože přímo spotřebitelům podle plánu ministerstva zemědělství; osivo a sadbu jiných plodin rovněž podle plánu ministerstva zemědělství Ústředí;
   2. 2. hospodářská družstva: přednostně jednotným zemědělským družstvům a ostatnímu socialistickému sektoru, dále ostatním pěstitelům a se souhlasem Ústředí také jiným hospodářským družstvům.

§ 13.

Plánování potřeby osiva a sadby.

(1) Výdej osiva a sadby na plochy běžného pěstování se provádí podle plánu schváleného ministerstvem zemědělství.

(2) Krajské národní výbory a ústředně plánované podniky; předloží ministerstvu zemědělství návrhy plánů potřeby osiva a sadby podle krajů, druhů plodin a s uvedením plánovaných ploch pro:

osivo ozimů a sadbu bramborů do 30. června 1951,

osivo jarních druhů obilovin do 20. července 1951, předběžný plán a do 31. října 1951 definitivní plán a

ostatní jařiny do 30. listopadu 1951.

(3) Krajské národní výbory a ústředně plánované podniky dbají při stanovení množství osiva a sadby, které má být dodána pro plánované plochy, tohoto postupu, podle něhož mohou přidělit osivo a sadbu:

1. b) Potřeba osiva jetelovin, travin a ostatních pícnin se uvede na celou plánovanou plochu osevu po odečtení vlastních zásob pěstitele a po odečtení přídělu osiv na množení. Příděl osiva a sadby se provádí přednostně jednotným zemědělským družstvům II. až IV. typu a ostatnímu socialistickému sektoru.

(4) Osivo a sadbu k množení dodávají Československé státní statky, národní podnik a Ústředí podle plánu ministerstva zemědělství.

(5) Místním národním výborům v obcích, v nichž porosty vykazují nízké výnosy nebo vážné zdravotní závady (na př. sněť obilná nebo rakovina bramborů), přidělí k výměně okresní národní výbor potřebné množství šlechtěného přesevu (přesadby). V takových případech mohou krajské národní výbory nařídit pěstitelům povinnou výměnu osiva a sadby v množství stanoveném krajským nebo okresním národním výborem.

(6) V obcích zamořených rakovinou bramborů může krajský národní výbor nařídit výměnu veškeré sadby bramborové.

§ 14.

Množství osiva a sadby pro plánovaný osev na 1 ha plochy.

(1) Na 1 ha plánované osevní plochy se stanoví toto množství osiva nebo sadby:

1. a) pro zasetí čisté kultury na zrno:

   § 14. Množství osiva a sadby pro plánovaný osev na 1 ha plochy.

   ozimé nebo jarní pšenice	200 kg
   ozimého žita ozimého ječmene, jarního ječmene	180 kg
   jarního žita nebo ovsa	170 kg
   pohanky	50 kg
   prosa	20 kg
   kukuřice	50 kg
   jedlého hrachu	150 až 170 kg
   drobnozrnného hrachu a pelušky	100 kg
   čočky velkozrnné	130 kg
   jedlých fazolí	120 kg
   pelušky	150 kg
   koňského bohu	150 kg
   jarní vikve	60 kg
   lněného semene	140 kg
   lněného semene na množitelských plochách	100 kg
   řepky nebo řepice	10 kg
   konopí	60 kg
   hořčice	14 kg
   máku	5 kg
   soji	60 kg
   slunečnice pro jarní výsev	10 kg
   světlice	20 kg
   lničky seté	25 kg

1. b) pro plánované okopaniny:

   § 14. Množství osiva a sadby pro plánovaný osev na 1 ha plochy.

   bramborové sadby koupené na podzim	2500 kg
   bramborové sadby koupené na jaře	2200 kg
   cukrovky.	17—21 kg (+ reserva 1 až 2 kg)
   čekanky	4 kg (+ reserva 1 kg)
   vodnice	4 kg
   krmné řepy	10 kg
   krmné mrkve	6 kg
   tuřínu	4 kg

1. c) pro zasetí čisté kultury jetelovin a travin:

   § 14. Množství osiva a sadby pro plánovaný osev na 1 ha plochy.

   jetele červeného	15 kg
   vojtěšky	20 kg
   jetele bílého	10 kg
   jetele švédského	12 kg
   štírovníku	12 kg
   úročníku	20 kg
   inkarnátu	25 kg
   tolice dětelové	20 kg
   vičence vyluštěného	100 kg
   vičence nevyluštěného	150 kg
   komonice	20 kg
   kolence	20 kg
   svazenky	12 kg

   § 14. Množství osiva a sadby pro plánovaný osev na 1 ha plochy.

   	do řádků při setbě 10—12 cm	při setbě do širokých řádků
   	kg	cm	kg
   bojínku lučního	14	42 45	9.— 7.50
   kostřavy luční	26	42 45	16.— 15.—
   ovsíku vyvýšeného	24	42 45	18.50 17.—
   srhy laločnaté	17	42 45	10.— 8.00
   jílku anglického	30	40	13.50 11.80
   jílku italského	38	35 40	16.30 11.20
   jílku jednoletého	40	40	13.20
   kostřavy červené	20	40	15.—
   lipnice úrodné	20	42 45	12.— 11.—
   ovsíku žlutavého	20	42 45	12.— 11.—
   psárky luční	13	50	11.—
   psinečku bílého výběžkatého	13	50	8.—
   pohanky hřebenité	26	50 30	8.— 18.—

1. d) pro zasetí čistého porostu na zelené krmení:

   § 14. Množství osiva a sadby pro plánovaný osev na 1 ha plochy.

   	kg
   prosa	20
   kukuřice na zeleno nebo siláž	80
   pohanky	50
   hořčice	20
   řepky nebo řepice	15
   slunečnice	20
   moharu	25
   čiroku	25

1. e) pro travopolní hony dvouleté:
   1. jetelotravní směsky:

      červeného jetele 10 kg a 8 kg bojínku lučního nebo 16 kg kostřavy luční, nebo

      červeného jetele 10 kg a 4 kg bojínku lučního a 8 kg kostřavy luční;

   1. vojtěškotravní směsky:

      vojtěšky 12 kg a 20 kg ovsíku vyvýšeného nebo 16 kg srhy laločnaté, nebo

      vojtěšky 12 kg a 10 kg ovsíku vyvýšeného a 8 kg srhy laločnaté.

   V suchých oblastech může být vojtěška i jetel ve směskách nahrazena štírovníkem. Ve vojtěškotravní směsi může být vojtěška nahrazena ligrusem.

1. f) pro 5 až 6leté a pro 3 až 4leté travopolní hony

   stanoví ministerstvo zemědělství složení směsek zvlášť;

1. g) pro luskovinové směsky:

   luskovin 30 kg a 10 kg slunečnice, nebo

   luskovin 20 kg a 20 kg slunečnice, nebo

   luskovin 15 kg a 15 kg hořčice;

1. h) pro přísev do obilovin:

   jarní vikve nebo pelušky nebo hrachu 10 kg;

1. ch) pro smluvní osevní plochy zelenin:

   § 14. Množství osiva a sadby pro plánovaný osev na 1 ha plochy.

   zahradního hrachu	190 kg
   zahradních fazolí	120 kg.

   Osivo ostatních zelenin vydá Ústředí na podkladě pěstitelských smluv a podle distribučních zásad stanovených ministerstvem zemědělství. Hospodářská družstva jsou povinna ihned, jakmile zjistí nedostatek osiva zelenin, oznámit jej Ústředí a ministerstvu zemědělství.

(2) Ministerstvo zemědělství, po případě krajský národní výbor podle jeho pokynů může snížit nebo zvýšit množství osiva a sadby na 1 ha.

§ 15.

Náhradní dodávky pěstitelům.

(1) Náhradní dodávky vydává hospodářské družstvo za dodávky osiva a sadby ze smluvních množitelských ploch jednotným zemědělským družstvům a soukromým pěstitelům (odstavec 4) takto:

1. a) za osivo obilovin a sadbu bramborovou: stejné tržní plodiny, a to v množství, které je stanoveno v obecním sumáři pro rozpis dodávkových úkolů,
2. b) za osivo luštěnin jedlých a krmných: 80 kg kukuřice nebo 100 kg jiných jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg osiva luštěnin,
3. c) za osivo jetelovin: 200 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg jetele červeného, bílého nebo švédského, úročníku, inkarnátu, štírovníku nebo komonice, 100 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg nevyluštěného osiva vičence a 50 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg osiva vojtěšky. U jednotných zemědělských družstev v těchto případech však nejvíce 600 kg za osivo těchto plodin dodané z 1 ha; u ostatních pěstitelů nejvýše 500 kg za osivo z 1 ha, při čemž celková jejich náhradní dodávka krmiv za osivo jetelovin nesmí být vyšší než 1000 kg,
4. d) za osivo travin: 25 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg osiva bojínku lučního, jílku a kostřavy luční, 60 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg osiva psárky luční, lipnice luční a ovsíku žlutavého, a 40 kg jadrných krmiv za každých dodaných 100 kg osiva ostatních travin. Omezení náhradní dodávky podle ustanovení písm. c) platí i zde,
5. e) za osivo cukrovky, krmné řepy a čekanky: 1 kg cukru bez započteni do spotřební dávky za každých dodaných 100 kg osiva cukrovky a krmné řepy nebo 30 kg osiva čekanky, kromě mimořádného přídělu melasy a řepných řízků, o němž budou vydány zvláštní předpisy. Těmito předpisy se stanoví náhradní dodávky za smluvní plochy sazeček,
6. f) za osivo olejnin, lnu a konopí: do ½ kg jadrných krmiv za každý dodaný 1 kg osiva olejnin, lnu a konopí; za každý dodaný 1 kg osiva lnu a konopí nad smluvní povinnost obdrží pěstitel 1 kg jadrných krmiv.

(2) Náhradní dodávky podle ustanovení odstavce 1 písm. c), d) a f) se vydávají za stejných podmínek i za dodaná osiva z nesmluvních ploch.

(3) Podmínkou pro poskytnutí náhradní dodávky podle odstavce 1 a 2 je dále, že pěstitel splnil dodávky osiva a sadby ve stanoveném výkupním termínu.

(4) Pro jednotná zemědělská družstva a pro soukromé množitele a pěstitele určí na návrh hospodářského družstva náhradní dodávku a její výši okresní národní výbor, který přihlédne k jejich potřebě krmiv.

§ 16.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.