Vyhláška ministerstva průmyslu o strojních zařízeních a o zařízeních na povrchu v hornických závodech.

§ 48.

účinné od 6. 1. 1949(1) Všechny motoricky hnané pracovní stroje, nemají-li svého vlastního motoru přímo s nimi spojeného, musí býti opatřeny spolehlivými, lehce ovladatelnými vysunovadly, která možno v jejich krajních polohách bezpečně zajistiti.

účinné od 6. 1. 1949(2) Výjimku činí stroje, jejichž výkony do sebe tak zasahují, že zastavení jednoho z nich má v zápětí zastavení celé skupiny strojů. Pak stačí společné vysunovadlo pro celou skupinu, které se dá podle možnosti ovládati od každého jednotlivého stroje této skupiny,

účinné od 6. 1. 1949(3) U strojů poháněných vlastními elektromotory budiž vypinač elektrického proudu nebo jeho řídicí tlačítko umístěno v blízkosti stanoviště dělníkova.

§ 49.

účinné od 6. 1. 1949(1) Hnací mechanismy a jiné pohyblivé části pracovních strojů a pomocných zařízení, pokud jsou v dosahu dělníků a mohou je ohroziti, buďtež náležitě zabezpečeny. Sluší dáti přednost osvědčeným ochranným zařízením, která výrobce spolu se strojem dodává.

účinné od 6. 1. 1949(2) Zejména buďtež učiněna tato opatření:

1. účinné od 6. 1. 1949a) Záběry veškerých ozubených kol a hnacích šroubů, jakož i záběry třecích kotoučů a kuželů buďtež zakryty; rychle běžící ozubená soukolí buďtež však podle možnosti zakryta úplně.
2. účinné od 6. 1. 1949b) Dráhy vyrovnávacích závaží, vahadel, regulačních těles, křídel ventilátorů a exhaustorů a podobných předmětů buďtež ohrazeny.
3. účinné od 6. 1. 1949c) Vyčnívající nosy klínů, hlavy i matice šroubů na otáčejících se hřídelích a kotoučích buďtež zakryty hladkým, tvrdým obalem a vyčnívající konce hřídelů buďtež opatřeny náležitými pouzdry.
4. účinné od 6. 1. 1949d) Hřídele a spojky v dosahu dělníků buďtež vhodně zajištěny.
5. účinné od 6. 1. 1949e) Řemenové, lanové a řetězové kotouče, jakož i setrvačníky a ramena ozubených kol buďtež vhodně zabezpečeny. Toto zabezpečení se může provésti u menších kotoučů, setrvačníků a ozubených kol plným, hladkým zapažením ramen, podle potřeby na obou stranách; u větších kotoučů nebo setrvačníků budiž provedeno ohrazením. Ohrazení se má skládati, je-li od ramen kotouče nebo setrvačníku vzdáleno více než 0.5 m, ze zábradlí alespoň 1 m vysokého, s druhou zábradelní tyčí ve výši kolena a musí býti kolem prohlubní v podlaze doplněno obrubou asi 10 cm vysokou. Je-li ohrazení blíže než 0.5 m, budiž setrvačník nebo kotouč chráněn plnou stěnou nebo hustou mříží, po případě silnou drátěnou sítí, aspoň 1.8 m vysokou, napjatou v pevném rámu. Při zabezpečování řemenových, lanových a řetězových kotoučů, pohybujících se v dosahu dělnictva, buď vždy vzat náležitý zřetel na nebezpečná místa, kde řemeny, lana nebo řetězy na kotouče nabíhají.
6. účinné od 6. 1. 1949f) Na záběrové straně válcových dvojic, není-li materiál přiváděn samočinně nebo jinou vhodnou úpravou a dopouští-li to způsob práce, buďtež učiněna přiměřená opatření, aby ruce dělníků nemohly býti vtaženy mezi válce, nebo aby v případě potřeby mohl ohrožený válce okamžitě zastaviti.

§ 50.

účinné od 6. 1. 1949(1) Motoricky hnané brusné kotouče uměle vyrobené, o průměru větším než 10 cm, musí míti kruhové otvory a nesmějí býti na hřídel naklínovány. Upevnění budiž provedeno bočními železnými deskami, jejichž průměr se rovná asi polovině průměru kotouče; tyto desky nechť přiléhají ke stranám brusu toliko v přiměřené šířce na obvodu a jejich dobré dosednutí budiž zajištěno prstencovými vložkami z lepenky, kůže a pod.

účinné od 6. 1. 1949(2) Brusné kotouče z pískovce o průměru do 1 m, běžící obvodovou rychlostí nejvýše 4 m/s., mohou míti otvory čtvercové.

účinné od 6. 1. 1949(3) Vylévati střední otvor brusných kotoučů sírou, sádrou nebo olovem o pod., aby mohly býti upevněny na hřídeli klínem, dovoluje se toliko při pískovcových brusech uvedených v předchozím odstavci.

účinné od 6. 1. 1949(4) Mají li brusné kotouče větší obvodovou rychlost než 10 m/s., buďtež opatřeny posuvnými kryty z kotlového plechu aspoň 10 mm silného nebo z tvarového železa stejné odolnosti.

účinné od 6. 1. 1949(5) Pro snadné broušení buďtež brusy opatřeny vhodnými, nepříliš nízko uloženými opěrnými podložkami, těsně přiléhajícími k obvodu kotouče a posuvnými, aby se daly přizpůsobiti opotřebení brusného kotouče.

účinné od 6. 1. 1949(6) Brusné kotouče, které opotřebením pozbyly rotačního tvaru nebo se staly hrbolatými, buďtež zavčas srovnány.

účinné od 6. 1. 1949(7) Při broušení za sucha budiž postaráno o účinné odssávání prachu, Kde se brousí za sucha jen občas, stačí nádoby s vodou tak umístěné, aby byl v nich prach zachycován.

účinné od 6. 1. 1949(8) Každý motoricky hnaný brusný kotouč budiž před prvním upotřebením řádně prohlédnut a vyzkoušen, při čemž nutno užití obvodové rychlosti alespoň o 25% větší, než je obvodová rychlost, kterou brusný kotouč má míti při práci. Tato zkouška může býti provedena i u výrobce. O provedené zkoušce a dovoleném počtu obrátek budiž učiněn na kotouči záznam.

účinné od 6. 1. 1949(9) Brusné kotouče buďtež tak postaveny, aby ohrožení osobní bezpečnosti bylo sníženo na míru co nejmenší.

účinné od 6. 1. 1949(10) Brusné kotouče určené pro motorický pohon buďtež tak uloženy, aby netrpěly vlhkem, mrazem nebo horkem.

§ 51.

účinné od 6. 1. 1949(1) U kružních pil (cirkulárek) budiž horní část pilového kotouče, vystupujícího nad řezaný materiál, zakryta samočinně se zdvíhajícím, pohyblivým, řádně sestrojeným a upevněným ochranným krytem. U pil se spolehlivým podávacím zařízením nemusí se kryt zřizovati, když jej toto zařízení bezpečně nahradí.

účinné od 6. 1. 1949(2) Při řezu podél vláken dřeva (let) budiž těsně za pilový kotouč a v jeho rovině upevněn přestavitelný ocelový rozvírací klín, přiměřeně vysoký k velikosti kotouče a odpovídající šířce řezu.

účinné od 6. 1. 1949(3) Spodní část pilového kotouče budiž pod stolem s obou stran chráněna pevnými stěnami, které ozubení dostatečně přesahují a ponechávají mezi sebou a kotoučem menší mezery.

účinné od 6. 1. 1949(4) Pily na řezání paliva buďtež opatřeny přiváděcím zařízením, které se po dokončení řezu samočinně vrátí do původní polohy.

účinné od 6. 1. 1949(5) Při řezání malých nebo úzkých kousků nutno používati k jejich posunování do řezu vhodných pomůcek.

účinné od 6. 1. 1949(6) Na kružní pile smí řezati jen dělník řádné obeznámený s touto prací a s jejím nebezpečím. Před započetím práce se muší dělník přesvědčiti, není-li pilový kotouč uvolněn nebo poškozen. Zjistí-li v něm trhlinku nebo uvolnění, nesmí s ním řezati. Dokud pila běží, nesmí se ochranný kryt zvedati. Při řezu podél vláken nesmí dělník státi přímo za dřevem, nýbrž musí podávati dřevo s boku.

§ 52.

účinné od 6. 1. 1949U pil kyvadlových musí býti zabráněno jejich samovolnému výkyvy z klidové polohy a jejich výkyv směrem k obsluhovateli musí býti spolehlivě omezen. Pilový kotouč budiž chráněn vhodně upraveným (dvoudílným) krytem, samočinně působícím Rukojeť třeba před hnacím řemenem chrániti štítem. Vyrovnávací závaží musí býti upevněno spolehlivě, a je-li zavěšeno na drátěném lanu, budiž jeho dráha se všech stran ohrazena.

§ 53.

účinné od 6. 1. 1949Na pásových pilách budiž zakryt pilový pás až na část k řezu nezbytně nutnou. Taktéž kotouče přes který pilový pás běží, buďtež bezpečně zakryty. Třeba dbáti toho, aby pilový pás měl stále správné napětí, běžel rovně a byl správně spájen.

§ 54.

účinné od 6. 1. 1949(1) U srovnávacích hoblovacích strojů na dřevo smí býti užíváno pouze válcových nožových hlav. Upraviti hlavu čtvercového průřezu na válcový tvar dřevěnými nebo plechovými oblými příložkami není dovoleno. Nutno pečovati stále o to, aby nože byly bezpečně upevněny, část nožů, jež nepracuje, budiž zakryta vhodným posunovatelným krytem. Totéž platí i o kombinovaných strojích hoblovacích, jichž lze užíti přeměnou stolu ke srovnávání.

účinné od 6. 1. 1949(2) Při hoblování kratších kusů buď užíváno podávacích zařízení.

§ 55.

účinné od 6. 1. 1949(1) Nože strojů pro frézování a drážkování dřeva buďte shora zakryty, pokud to práce dovoluje, a obvod dráhy jejich ostří, pokud nezasahuje do obráběného kusu, buď zcela zabezpečen. Buď zároveň postaráno o účelné odvádění odpadků dřeva takovým směrem, aby neodletovaly na dělníka.

účinné od 6. 1. 1949(2) Doporučuje se užívati frézovacích nožů s vložkami doplňujícími jejich tvar na rotační těleso, z něhož vyčnívá ostří jen v nezbytně nutné míře.

účinné od 6. 1. 1949(3) Podle možnosti buď při práci užíváno vhodných pomůcek k přidržování a podávání obráběného dřeva.

§ 56.

účinné od 6. 1. 1949Na soustruzích, vrtačkách a na podobných obráběcích strojích buďtež ozubená soukolí řádně zakryta. Vřetena vrtaček s ručním podáváním buďtež tak zajištěna, aby nemohla samovolně sjeti se zdvižené polohy, šlapadla buďtež tak upravena, aby nemohla zraniti nohu dělníkovu.

§ 57.

účinné od 6. 1. 1949(1) Lisy a průstřižné stroje, nemající samočinného podávacího zařízení, mají býti tak upraveny nebo ochranným zařízením opatřeny, aby se ruka dělníkova nemohla dostati nahodile mezi patrici a matrici nebo mezi patrici a materiál. Při lisování nebo prostřihování drobných předmětů budiž k jejich vkládání a vyjímání užíváno vhodných háčků, kleští a podobných pomůcek.

účinné od 6. 1. 1949(2) Na šroubových nebo-li vřetenových lisech buďtež dráhy setrvačných hmot nebo rukojetí, jsou-li v dosahu dělníka nebo mimojdoucích, náležitě zakryty.

§ 58.

účinné od 6. 1. 1949(1) Kolové mlýny buďtež, není-li horní hrana mísy alespoň 90 cm nad podlahou, ohrazeny aspoň dvoutyčovým zábradlím,

účinné od 6. 1. 1949(2) Kolové mlýny musí býti opatřeny zařízením pro samočinný posun meliva.

účinné od 6. 1. 1949(3) Je-li nutno vstoupiti na mísy mezi kola, musí býti učiněno opatření, aby mlýn nemohl býti spuštěn, dokud dělník na míse prodlévá.

§ 59.

účinné od 6. 1. 1949Kolem stoupových drtičů musí býti zřízeny pevné stěny na ochranu dělníků, jakož i pro zabezpečení blízkých cest a pracovišť.

§ 60.

účinné od 6. 1. 1949(1) Šroubové matice pohyblivých částí strojního zařízeni musí býti řádně zajištěny. Pojištění druhou maticí nestačí.

účinné od 6. 1. 1949(2) U strojů opatřených rohatkou a západkou budiž dbáno toho, aby toto pojistné zařízení bylo stále v bezvadném pořádku, aby nemohlo nastati nežádoucí obrácení chodu.

§ 61.

účinné od 6. 1. 1949(1) Nádrže, pánve, kotle a jiné otevřené nádoby, které jsou hlubší než 90 cm nebo jsou určeny pro látky žíravé, jedovaté nebo horké, buďtež náležitě ohrazeny nebo přikryty, nevyčnívá-li jejich vrchní okraj aspoň 90 cm nad podlahu nebo nad stanoviště dělníkovo.

účinné od 6. 1. 1949(2) Plní-li se takové nádoby potrubím (otevřením příslušných ventilů nebo kohoutů), nebo je li horký nebo žíravý obsah nádrží náchylný k překypění, buďtež opatřeny zařízením (plováky spojené s přítokem), zamezujícím přetečení nádrže, nebo žlabem, kterým se přeteklá tekutina bezpečně odvede, aby neohrožovala dělnictvo zaměstnané vedle nádrží nebo pod nimi.

účinné od 6. 1. 1949(3) Podlaha kolem takových otevřených nádrží budiž tak upravena, aby uklouznutí bylo znemožněno.

§ 62.

účinné od 6. 1. 1949(1) Potrubí určená pro páry, plyny, kyseliny, louhy anebo pro horké tekutiny a ústící do přístrojů nebo nádob, do nichž se vstupuje, musí býti podle potřeby i na několika místech opatřena spolehlivými ventily nebo kohoutky, které lze bezpečně uzavříti a jež jsou snadno a vždy přístupné.

účinné od 6. 1. 1949(2) Při práci v takových nádobách nebo v nádobách s vnitřním přetlakem budiž dbáno obdobných bezpečnostních opatření, jaká jsou předepsána v § 12. V případě potřeby musí míti pracující masku s vhodným filtrem. Stejnou masku musí míti po ruce zaměstnanec, mající pohotovost pro případ nehody.

§ 63.

účinné od 6. 1. 1949Vařiče a pod. nádoby (autoklavy, sušicí bubny a pod.), které nejsou částí parních kotlů a u nichž se za provozu může vyskytnouti vyšší přetlak než 0.1 atp., musí býti opatřeny nejméně jedním pojišťovacím ventilem a manometrem i nomalisovaným nástavcem pro kontrolní manometr, po případě ventilem pro vypouštění páry a kondensované vody. Jsou-li připojeny na potrubí o vyšším tlaku, než jest jejich tlak provozní, musí míti spolehlivý redukční ventil. Pokud jde o zkoušky, revise, obsluhu a opravy vařičů a pod. nádob, poukazuje se na příslušné zákony a nařízení.

§ 64.

účinné od 6. 1. 1949Pokud se při práci na pracovních strojích vyvinuje prach nebo vznikají odpadky takového druhu, že znečišťují značně ovzduší pracoven, nebo že jejich vdechování ohrožuje zdraví obsluhujících dělníků, musí býti učinně odssávány na místě svého vzniku.

§ 65.

účinné od 6. 1. 1949Ustanovení hlavy 1.—7. platí i pro stroje dopravní, pokud není předepsáno něco jiného ve vyhlášce ministerstva průmyslu ze dne 4. dubna 1947, č. 420 Ú. l. I nebo v „Nařízení o jízdě na laně“.

§ 66.

účinné od 6. 1. 1949(1) Láhve se stlačeným plynem (dále láhve), jichž se používá při autogenním řezání nebo svařování (dále svařování), buďtež zajištěny proti pádu (řetězy, řemeny, sponami a pod.). Láhve musí býti chráněny proti nebezpečnému zahřátí otevřeným plamenem, blízkými ohništi a topnými tělesy, jakož i přímými paprsky slunečními.

účinné od 6. 1. 1949(2) Láhve musí býti vzdáleny od jakéhokoliv většího tepelného zdroje nejméně 3 metry, od místa svařování nejméně 1 m. Láhve musí býti postaveny tak, aby k nim byl dělník při práci obrácen zády.

§ 67.

účinné od 6. 1. 1949(1) Láhve, a hlavně jejich armatury, buďtež chráněny před stykem s oleji a tuky. Nesmějí býti brány do mastných rukou nebo uchopeny mastnými hadry a čisticími látkami.

účinné od 6. 1. 1949(2) U lahví bez ventilového kolečka musí býti ventilový klíč stále nastrčen.

účinné od 6. 1. 1949(3) Netěsnosti se smějí zjišťovati jedině mýdlovou vodou, nikdy plamenem.

účinné od 6. 1. 1949(4) Plnění lahví jiným plynem, než na který jsou povoleny, je zakázáno. Rovněž nesmí býti používáno těchto lahví pro uskladňování olejů nebo jiných látek.

§ 68.

účinné od 6. 1. 1949(1) Hořáky musí býti na každém plynovodu opatřeny uzávěrkou blízko před místem, kde se plyny mísí. Tyto uzávěrky musí býti spolehlivé a snadno ovladatelné.

účinné od 6. 1. 1949(2) Přívod plynu smí býti při práci řízen jedině hořákovými ventily.

účinné od 6. 1. 1949(3) Skočí li plamen zpět do hořáku, nutno hořákové ventily ihned uzavříti. Jestliže zpětný náraz plamene dojde až k lahvím, nutno ihned uzavřít i ventily na lahvích. Hořáky začazené zpětným vnikáním plamene buďtež opatrně vyčištěny. Dochází-li k zpětým nárazům u přístrojů, u nichž se používá vyvíječů plynu, budiž voda v předloze vyměněna.

účinné od 6. 1. 1949(4) Aby se zabránilo přílišnému zahřátí hořáku, budiž hořák při práci občas ponořen do studené vody. Přitom budiž uzavřen hořákový ventil, jímž se řídí přívod hořlavého plynu, ventil v přívodu kyslíku však budiž ponechán otevřený.

§ 69.

účinné od 6. 1. 1949(1) Hadice k hořákům musí býti nejméně 3 m dlouhé, jsou-li však připojeny k vyvíječi plynu, musí býti nejméně 4 m dlouhé.

účinné od 6. 1. 1949(2) Nové hadice musí býti před užitím očištěny profouknutím od prachu usazeného uvnitř.

účinné od 6. 1. 1949(3) Světlý průřez hadic musí odpovídati síle nátrubků. Připevnění hadic k nátrubkům musí býti zajištěno vhodnými svorkami. Jiný způsob zajištění se nepřipouští.

účinné od 6. 1. 1949(4) Hadice buďtež i při práci ukládány tak, aby se nemohly poškoditi a znečistiti (zejména olejem); nesmějí býti také nikdy ani přechodně položeny na horké místo (nad 50° C).

účinné od 6. 1. 1949(5) Nesmí se užívati hadic se slabými stěnami, nebo hadic měkkých, které se snadno přehýbají, jakož i hadic opotřebovaných a lámavých.

§ 70.

účinné od 6. 1. 1949(1) Redukční ventil budiž před nasazením prohlédnut, má-li těsnicí kroužky. Poškozené těsnicí kroužky nutno vyměniti. K těsnění smí býti užito pouze kroužků z vulkanfibru.

účinné od 6. 1. 1949(2) Redukční ventil musí býti zařízen a připojen tak, aby v případě, že z hadicového nátrubku nebo z pojistného ventilu počne unikati plyn, nezasáhl jeho proud láhev, na níž je ventil připojen, ani láhev sousední.

účinné od 6. 1. 1949(3) Je-li redukční ventil připevněn k láhvi třmenem, nesmí býti nasazen na lahvový ventil křivě. Při šroubování redukčního ventilu na lahvový ventil nesmí býti užito ventilového pouzdra jako rukojeti.

účinné od 6. 1. 1949(4) Redukční ventil, jehož manometry neukazují správně nebo u nichž se jeví jiné nepravidelnosti, musí býti prohlédnut a přezkoušen odborníkem a podle potřeby opraven.

účinné od 6. 1. 1949(5) K rozmrazování zamrzlých redukčních ventilů nesmí býti použito plamene, otevřeného ohně nebo žhavých kovů.

účinné od 6. 1. 1949(6) Redukční ventily, jichž se užívá u lahví s kyslíkem, musí býti označeny modře, pro vodík červeně a pro acetylen (dissous-plyn) bíle.

§ 71.

účinné od 6. 1. 1949Lahvové ventily musejí bytí vždy uzavřeny po ukončení nebo přerušení práce, jakož i když byla láhev vyprázdněna. Utahovati pouzdro redukčního ventilu je zakázáno, jsou-li lahvové ventily otevřeny.

§ 72.

účinné od 6. 1. 1949(1) Před započetím práce buďtež ventily lahví na okamžik otevřeny, aby se odstranila případná nečistota v nich usazená.

účinné od 6. 1. 1949(2) Ventily se nesmějí otvírati naráz, nýbrž zvolna.

účinné od 6. 1. 1949(3) Pokud plyn z ventilu vyfukuje, musí obsluhovač státi stranou a nikoli proti ventilu.

§ 73.

účinné od 6. 1. 1949(1) Zahřeje-li se láhev s plynem-dissous (acetylène-dissous), ať již od svařovacího plamene, zpětným vnikáním od hořáku či jinak, budiž vynesena na volný vzduch a plyn z ní vypuštěn.

účinné od 6. 1. 1949(2) K obsluze lahvových ventilů při nebezpečí buďtež po ruce pomůcky, jako vlhké šátky, asbestové rukavice a pod.

§ 74.

účinné od 6. 1. 1949(1) Svařovací přístroje musí býti schváleného typu a při práci dlužno dbáti poučení o zacházení s přístrojem, které musí býti připevněno na přístroji nebo vyvěšeno na pracovišti.

účinné od 6. 1. 1949(2) Dělníci zaměstnaní svařováním musí míti při práci barevné ochranné brýle, kukly s okénky nebo náčelní štítky z nehořlavé hmoty. Tyto ochranné prostředky musí býti uzavřeny i po stranách, pracuje-li dělník s přístrojem nad hlavou.

účinné od 6. 1. 1949(3) Dělníkům, kteří pracují se svařovacími přístroji stále nebo delší dobu, buďtež dány ochranné rukavice a zástěry.

účinné od 6. 1. 1949(4) Vyvíjí-li se při autogenním sváření nebo řezání zdraví Škodlivé plyny (páry olova, cínu a pod.), musí býti postaráno o to, aby byly přímo na místě vzniku odssávány. Nelze-li to z technických důvodů provésti, musí dělníci při práci použiti vhodných dýchacích přístrojů nebo masek.

účinné od 6. 1. 1949(5) Pracuje-li se s autogenními přístroji v kotlech, uzavřených nádobách, v potrubí nebo jiných těsných prostorách, musí býti postaráno o řádné větrání, jinak musí dělníci pracovati v dýchacích přístrojích.

účinné od 6. 1. 1949(6) Při přacích podle odstavců 4 a 5 musí býti zaměstnáni vždy alespoň 2 dělníci, aby v případě nehody byla po ruce pomoc.

§ 75.

účinné od 6. 1. 1949(1) S autogenním přístrojem, s elektrickým svařovacím přístrojem nebo se spájecí lampou (dále spájení) smějí pracovati pouze osoby, které k tomu byly výslovně ustanoveny závodním na základě jeho písemného rozkazu. Toto ustanovení se nevztahuje na práce v povrchových dílnách k tomu určených a na místech pod širým nebem, kde nejsou v blízkosti žádné výbušné nebo lehce hořlavé látky. K svařování a k spájení pod zemí v dolech s třaskavými plyny nebo s nebezpečným prachem uhelným je kromě toho třeba zvláštního povolení revírního báňského úřadu, který může povoliti provádění těchto prací pouze v úplně čistém vtažném větrním proudu v místech zabezpečených před ohněm, jako jsou hlavní jámy a jejich náraziště, ohnivzdorně vybudované dílny a strojovny v přímé blízkosti vtažné jámy a pod.

účinné od 6. 1. 1949(2) Práce, k nimž je třeba podle předcházejícího odstavce písemného rozkazu závodního, se smějí konati jen za stálého dozoru dozorce, který k tomu dostal od závodního písemný příkaz s přesným vymezením rozsahu prací. Opis tohoto příkazu musí býti zapsán do dolového deníku nebo do zvláštní knihy.

účinné od 6. 1. 1949(3) Dělníkům, zaměstnaným při pracích, k nimž je třeba písemného rozkazu závodního, jakož i dozorcům vykonávajícím dozor podle odstavce 2 budiž výslovně uloženo, že musejí s přístroji zacházeti opatrně, a po každé jim budiž připomenuto, že v místech, kde se vyskytnou třaskavé plyny nebo nebezpečný uhelný prach, nesmějí jich použiti, dále že musejí přesně zachovávati všechna opatření, předepsaná k zamezení nebezpečí ohně, a konečně že po skončené práci musejí pečlivě přezkoumati, zda někde možnost ohně nevznikla. V pracovních přestávkách musí býti na pracovišti stále přítomen alespoň jeden dělník.

účinné od 6. 1. 1949(4) Před započetím prací, k nimž je zapotřebí písemného rozkazu závodního, budiž zařízeno toto:

1. účinné od 6. 1. 1949a) Dozorce, pověřený dozorem nad svářením nebo spájením se osobně přesvědčí, není-li na pracovním místě nebo v jeho užším okolí nebezpečí požáru, třaskavých plynů, nebo uhelného prachu.
2. účinné od 6. 1. 1949b) Není-li přímo u místa svařování hydrant a postřikovači hadice, musí tam býti připraveny vhodné nádoby s vodou nebo hasicí přístroje v dostatečném počtu a kromě toho dostatek písku nebo kamenného prachu k uhašení případně vzniklého ohně.
3. účinné od 6. 1. 1949c) S pracoviště a s jeho okolí do vzdálenosti nejméně 10 m na všecky strany musí býti uhelný prach důkladně smeten a do téže vzdálenosti musí býti vše vydatně smočeno vodou.
4. účinné od 6. 1. 1949d) Namazané strojové součástky a lana, pokud s nich nelze odstraniti vše, co by mohlo hořeti, musí býti v dosahu nebezpečí obaleny nebo zakryty způsobem zabezpečujícím je proti ohni. Z prohlubní pro strojní zařízení, jakož i z ochranných koryt pod lanovými kotouči budiž před započetím prací pečlivě odstraněno mazadlo a uhelný prach a prohlubně i koryta buďtež zakryta.
5. účinné od 6. 1. 1949e) Při práci na těžní věži nebo v jámě budiž pod pracovištěm položen poval a mezery v něm buďtež ještě zvlášť zakryty.

účinné od 6. 1. 1949(5) Po skončení práce se musí dozorce podle odstavce 2 přesvědčiti zevrubnou prohlídkou pracovního místa i jeho okolí o tom, že nikde není nebezpečí vzniku ohně. Tato prohlídka musí býti v hodinových přestávkách několikráte opakována, nejméně po 8 hodin po skončení práce.

§ 76.

účinné od 6. 1. 1949Nádoby, v nichž byly látky nebo plyny hořlavé, anebo takové, které se horkem rozkládají, musí býti při autogenním řezání nebo svařování zcela naplněny vodou.

§ 77.

účinné od 6. 1. 1949Svařovací přístroje a spájecí lampy nesmějí býti uschovávány pod zemí.

§ 78.

účinné od 6. 1. 1949S autogenními přístroji smějí pracovati pouze lidé spolehliví, s tímto způsobem práce a s přístrojem důkladně obeznámení. Dělníci mladší 18 let smějí s autogenními přístroji pracovati jen pod stálým dohledem. Ženy k těmto pracím nesmějí býti přibírány.

§ 79.

účinné od 6. 1. 1949(1) Lahvovou baterií (dále baterií) se rozumějí alespoň tři láhve s plynem téhož druhu, připojené na společné, pevně uložené potrubí.

účinné od 6. 1. 1949(2) Baterie mají býti zpravidla umístěny ve, zvláštních místnostech s lehkou střechou a řádným větracím zařízením, která se nedá zcela vyřaditi z činnosti. Tyto místnosti se smějí vytápěti pouze teplou vodou nebo nízkotlakovou parou (radiátory).

účinné od 6. 1. 1949(3) Místnost pro baterii musí býti tak prostorná, aby bylo možno s lahvemi volně zacházet.

účinné od 6. 1. 1949(4) V místnosti pro baterii nesmí býti ukládáno a trpěno nic, čeho není třeba pro obsluhu lahví a baterie, zejména žádná lehce vznětlivé látky.

§ 80.

účinné od 6. 1. 1949(1) Kde není možno zříditi pro baterii zvláštní místnost, je dovoleno umístiti ji i v provozovně. Jde-li o plyn hořlavý, musí býti provozovna tak veliká, že na jednu láhev tohoto plynu připadne nejméně 50 m vzduchového prostoru.

účinné od 6. 1. 1949(2) Prostor pro baterii v provozovně musí býti proti ostatnímu prostoru provozovny ohrazen alespoň 2 m vysokou a 30 cm silnou cihlovou zdí, nebo zdí železobetonovou téže pevnosti. Vstupní otvory z provozovny musejí býti chráněny nárazovou zdí.

§ 81.

účinné od 6. 1. 1949Nad prostorem, v němž je umístěna baterie, nesmějí býti žádné obytné místnosti, a pokud možno, nemají tam býti ani strojovny, dílny nebo skladiště.

§ 82.

účinné od 6. 1. 1949Pro umístění lahví v baterii budiž zřízena zvláštní police, k níž musí býti láhve řádně připevněny třmeny, řemeny nebo řetězy, aby bylo zabráněno jejich překocení.

§ 83.

účinné od 6. 1. 1949(1) Pevné spojování plynovodního potrubí smí se prováděti buď svářením nebo spájením na tvrdo.

účinné od 6. 1. 1949(2) Odpojitelné spoje potrubí smějí míti jedině kovové těsnění.

účinné od 6. 1. 1949(3) Hlavní plynovodní potrubí musí míti snadno přístupnou uzávěrku v přímé blízkosti baterie.

účinné od 6. 1. 1949(4) Jednotlivá plynovodní potrubí musí býti označena barevně, a to potrubí pro kyslík modře, pro vodík červeně a pro acetylen bíle.

§ 84.

účinné od 6. 1. 1949(1) Do dlouhých plynovodních potrubí budiž včleněn přiměřený počet vyrovnávacích kusů (kompensace).

účinné od 6. 1. 1949(2) Potrubí pro vedení kyslíku o vysokém tlaku musí býti z mědi.

účinné od 6. 1. 1949(3) Pro potrubí k vedení acetylenu buď zpravidla užito jen železa a olova, tohoto však jen tehdy, leží-li potrubí volně a není-li vystaveno mechanickému poškození. Nesmí se užívati kovů, jež se spojují s acetylenovým plynem ve výbušné sloučeniny (zvláště měď). Slitiny z mědí (mosaz, bronz a pod.) jsou přípustny jen pro kohouty, ventily, sroubení a podobné součástky a buďte vždy udržovány čisté.

§ 85.

účinné od 6. 1. 1949Na lehce dosažitelném místě v blízkosti baterie s hořlavým plynem musí býti stále po ruce asbestové rukavice a husté přikrývky k uhašení případného ohně.

§ 86.

účinné od 6. 1. 1949(1) Obsluhou lahvových baterií smějí býti pověřeni jen muži spolehliví, o způsobu práce přesně poučení, starší 18 let, které závodní jmenovitě určil.

účinné od 6. 1. 1949(2) Nepovolaným jest zakázán vstup do prostorů, v nichž jsou baterie umístěny. Výrazná vývěstka s tímto zákazem budiž upevněna na všech vchodech do těchto prostorů.

§ 87.

účinné od 6. 1. 1949Zřízení lahvové baterie budiž před uvedením do provozu ohlášeno revírnímu báňskému úřadu.

§ 88.

účinné od 6. 1. 1949Pokud jde o předpisy týkající se užití karbidu a vyvíječů acetylenu poukazuje se na příslušné zákony a nařízení.

§ 89.

účinné od 6. 1. 1949(1) Obsluha hnacích strojů smí býti svěřena jen osobám spolehlivými, věci znalým a nejméně 18 let starým.

účinné od 6. 1. 1949(2) Obsluhovači velkých, pro provoz důležitých strojů, jakož i strojů, jejichž obsluha jest spojena se zvýšeným nebezpečím, musí býti nejméně 24 roky staří a musí svoji způsobilost prokázati zkouškou. Této zkoušce jsou podrobeny obsluhovači:

1. účinné od 6. 1. 1949a) turbogenerátorů v ústřednách, na které jsou připojeny těžní stroje nebo hlavní větrníky;
2. účinné od 6. 1. 1949b) rozváděčích desek v ústřednách, na které jsou připojeny těžní stroje nebo hlavní větrníky;
3. účinné od 6. 1. 1949c) hlavních větrníků jam;
4. účinné od 6. 1. 1949d) vysokotlakých kompresorů;
5. účinné od 6. 1. 1949e) strojů, pro něž to bylo nařízeno zvláštními předpisy nebo revírním báňským úřadem v jednotlivém případě.

účinné od 6. 1. 1949(3) Obsluhovače zkouší revírní báňský úřad ze znalosti zařízení stroje, jeho správné a bezpečné obsluhy a ze znalosti služebních předpisů, pokud nevykonali v některém z uvedených předmětů zkoušku před jiným úředním orgánem, k tomu povolaným.

účinné od 6. 1. 1949(4) O vykonané zkoušce vydá revírní báňský uřad vysvědčení, které však platí pouze pro obsluhu strojů v tomto vysvědčení výslovně uvedených.

účinné od 6. 1. 1949(5) Je-li obsluhovač přeložen k jinému stroji, musí složiti novou zkoušku, leda by šlo o stroj téhož druhu a obdobného provedení.

§ 90.

účinné od 6. 1. 1949(1) Před spuštěním stroje musí se jeho obsluhovač přesvědčiti, je-li stroj v pořádku. Zjistí-li na něm vady, které nemůže sám odstraniti, musí to ihned hlásiti nejbližšímu dozorci.

účinné od 6. 1. 1949(2) Obsluhovač hnacího stroje nesmí b své újmě svěřiti řízení stroje osobě jiné.

účinné od 6. 1. 1949(3) Veškeré nepravidelnosti a závady pří chodu stroje, jejichž odstraňování nepatří přímo k povinnostem obsluhovače, musí obsluhovač hlásiti neprodleně nejbližšímu dozorci.

§ 91.

účinné od 6. 1. 1949Stroje, jejichž nevhodné zastavení mohlo by býti spojeno s nebezpečím pro osádku, celého závodu nebo jeho části, smí zastavovati pouze obsluhovač stroje anebo jiná závodním k tomu zvlášť ustanovená osoba, starší 24 let. Tyto stroje buďte opatřeny příslušnou vývěskou.

§ 92.

účinné od 6. 1. 1949(1) Čistiti, mazati a opravovati stroje za chodu je zakázáno kromě případů označených v odstavcích 2 a 3. Na vhodném místě budiž upevněná výrazná vývěska s tímto zákazem.

účinné od 6. 1. 1949(2) Za chodu se smějí mazati jen ty části stroje, u nichž není z konstruktivních důvodů možno umístiti samočinné maznice. Otvory mazací, jakož i mazničky smějí se plniti jen konvicemi s dlouhými výlevkami. Mazati a čistiti smí se jen s bezpečného stanoviště (s podlahy nebo pevného povalu, nikoli se žebříků) a vhodnými nástroji, nikdy však rukou.

účinné od 6. 1. 1949(3) Je-li mimořádně nutno provésti opravu nebo jinou zvláštní práci na stroji za chodu, smí se tak státi jen osobami zkušenými a za stálého dozoru odborného dozorce (mistra). Takovéto práce se smějí prováděti pouze na výslovný rozkaz závodního nebo jeho zástupce, případně strojmistra.

§ 93.

účinné od 6. 1. 1949Osoby zaměstnané poblíže strojů musí nositi při práci těsně přiléhající oblek. Ženy musí míti hlavu pokrytou šátkem nebo síťkou. Je zakázáno oblékati a svlékati se přímo u pohybujících se částí stroje.

§ 94.

účinné od 6. 1. 1949(1) Dozorem nad strojním zařízením závodu budiž pověřen odborně vzdělaný a zkušený dozorce (strojmistr), který musí býti pro tuto funkci potvrzen revírním báňským úřadem.

účinné od 6. 1. 1949(2) Na závodech, které zaměstnávají trvale méně než 50 dělníků a mají strojní zařízení jen jednoduché a malého rozsahu, nemusí býti ustanoven strojmistr.