účinné od 28. 4. 1950242.
účinné od 28. 4. 1950VYHLÁŠKA
účinné od 28. 4. 1950ministerstva techniky
účinné od 28. 4. 1950ze dne 29. března 1950,
účinné od 28. 4. 1950kterou se vydávají pokyny a směrnice pro stavbu mlékáren.
účinné od 28. 4. 1950Ministerstvo techniky vydává v dohodě s ministerstvy výživy a zdravotnictví podle § 15 odst. 1 písm. a) a odst. 2 vládního nařízení č. 296/1948 Sb., o opatřeních ve stavebnictví v pětiletém plánu, tyto pokyny a směrnice pro stavbu mlékáren:
účinné od 28. 4. 1950(1) Podle výroby se dělí mlékárny na konsumní, ryze výrobní, konsumní a výrobní a na speciální.
účinné od 28. 4. 1950(2) Podle druhu výroby a kapacity nutno předběžně vypracovat schema uspořádání výrobních zařízení se zřetelem na účelnost a hygienu provozu a jeho hospodárnost po stránce potřeby pracovních sil a předběžný propočet spotřeby energie pro provozní zařízení i k vytápění.
účinné od 28. 4. 1950(1) Stavební projekt se pořizuje jen pro stavbu, jejíž uskutečnění je v souladu s jednotným hospodářským plánem. Při zařazení do plánu projekčních prací jest postupovat podle směrnic pro vypracování návrhu prováděcího plánu projekčních prací stavebních, vydaných státním úřadem plánovacím.
účinné od 28. 4. 1950(2) Projekt má obsahovat mimo hlavní investice (provozovny) též investice vedlejší, jako příjezdní komunikace (vlečku, silnici), kanalisaci, čisticí stanici, transformační stanici, zajištění vody a přesný výpočet spotřeby energie pro provozní zařízení i k vytápění.
účinné od 28. 4. 1950(3) Projekt musí být úplný, t. j. musí být vyhotoven podle směrnic uvedených v odstavci 1.
účinné od 28. 4. 1950(4) Povšechný návrh (ideový projekt) mlékárny i s jejím umístěním je třeba vždy před zahájením všech přípravných prací projednat s vojenskou správou a po stránce technické, technickohospodářské, zdravotní, zásobovací a vyživovací, jakož i civilní ochrany s krajským národním výborem.
účinné od 28. 4. 1950(1) Povinností stavebníka je, aby v nejužší spolupráci s krajským národním výborem
účinné od 28. 4. 1950(2) Projekt vlastní čistírny musí být vypracován odborníkem současně s celým projektem, a to na podkladě předchozích laboratorních rozborů s hlediska chemicko-bakteriologicko-biologického jak vlastních vod odpadních, tak i příslušného veřejného recipientu (toku a pod.).
účinné od 28. 4. 1950(1) Stavbu je umístit ve shodě s územním nebo zastavovacím plánem, po případě zatím s upravovacím plánem (náčrtem) a zároveň se třeba řídit platnými předpisy o stavebním obvodu. Při tom je přihlédnout k tomu,
účinné od 28. 4. 1950(2) Ze zdravotních důvodů není přípustné v sousedství mlékáren provozovat závody, které by zejména kouřem, zápachem nebo nečistotou byly na závadu provozu mlékáren (na př. líhňařské závody nebo výkrmny drůbeže a vepřů).
účinné od 28. 4. 1950(3) Na 1 l mléka třeba počítat se spotřebou 3—7 l vody podle provozního a výrobního programu mlékárny. Vzhledem k značně kolísající spotřebě vody je nutno, aby současně se strojním a provozním projektem mlékárny byl strojním projektantem vypracován denní diagram spotřeby vody, který by byl podkladem pro opatření potřebného vodního zdroje a po případě pro dimensování akumulačních vodních nádrží. Ohřáté vody z chladičů mléka a smetany má být všestranně využito k provozním účelům (mytí, napájení kotlů atd.).
účinné od 28. 4. 1950(4) Voda, které se používá v mlékárně kromě kotelny, strojovny a dvora, musí být zdravotně nezávadná, musí vyhovovat plně požadavkům fysikálním, chemickým, bakteriologickým a biologickým a nesmí obsahovat zárodky ohrožující výrobu, bakterie rozkládající tuk, tvořící barvivo a plísně a pod. Je třeba, aby voda měla nízkou teplotu a příznivý stupeň mineralisace s obsahem vázané i příslušné kyseliny uhličité. Volná útočná kyselina uhličitá je v zájmu provozu nepřípustná.
účinné od 28. 4. 1950Je třeba dodržovat zásadu volného půdorysu daného pilířovou konstrukcí s možností libovolného rozdělení vnitřních prostor nenosnými příčkami. Rozpětí nosných částí staveb při větším počtu stejného druhu těchto částí je volit se zřetelem na použití hotových nosných stavebních dílců (prefabrikovaných).*)
účinné od 28. 4. 1950(1) Disposice musí být navržena hospodárně. Účelným rozvržením pracovních místností je třeba se vyhnout všem neužitečným (mrtvým) plochám v provozovnách i v jiných prostorách. Výšky podlah pracovních místností (kromě kotelny) je navrhovati v téže etáži v jedné úrovni a bez zbytečných stupňů a nerovností; v přízemí je podlahy navrhovat ve výši přijímající a výdejní rampy.
účinné od 28. 4. 1950(2) Je třeba dbáti toho, aby hlavní provozní místnosti jako ošetřovna, máslárna, sýrárna, tvarohárna, expedice a pod. nebyly poddimensovány ve prospěch vedlejších provozních místností.
účinné od 28. 4. 1950(3) Jest se vyhýbat nehospodárným adaptacím starých budov.
účinné od 28. 4. 1950Bezpodmínečně je třeba dodržet:
účinné od 28. 4. 1950Komunikační otvory provozních místností je vždy dimensovati tak, aby bylo pamatováno jak na montáž, tak i na případné výměny provozního zařízení.
účinné od 28. 4. 1950(1) Prostory čistých provozů (na př. ošetřovny, máslárny, sýrárny a výdej mléka) musí být odděleny od prostorů provozů nečistých (na př. příjem mléka, umyvárna nádob). Je třeba zabránit pronikání pachů z jedné místnosti do druhé.
účinné od 28. 4. 1950(2) Vyhověti je nejpřísnějším požadavkům čistoty. Je třeba, aby provozovny byly dostatečně světlé a vzdušné. Ve všech provozních místnostech je nutno počítat se snadným čištěním (nepropustná podlaha, oblé přechody stěn k podlaze a stěn navzájem, podlahy s mírným spádem dovnitř, odpadové vpusti, stěny obloženy obkládačkami a v každé místnosti přívod vody s odpadem). Pamatovati je na možnost snadného čištění všech částí stavby a strojů (nejlépe tlakovou vodou či parou), na zavedení studené a horké vody i páry do všech provozních částí budovy a na správné umístění odpadů v podlahách.
účinné od 28. 4. 1950(3) V budově mlékárny smí býti uchovávána v otevřených nádržích jen syrovátka vyrobená téhož dne.
účinné od 28. 4. 1950(4) Nutno pamatovat na zařízení k sterilisaci dopravních tanků a cisteren na mléko.
účinné od 28. 4. 1950(1) Je třeba pamatovat na dostatečný manipulační a komunikační prostor při strojích se zřetelem na bezpečnost a hygienu. Nejmenší šířka uliček mezi stroji budiž 0.75 m, mezi strojem a stěnou 1.5 m; komunikační uličky musí mít nejmenší šířku 2 m.
účinné od 28. 4. 1950(2) Stroje je nutno uspořádat tak, aby provoz byl co nejpřehlednější a nejúčelnější.
účinné od 28. 4. 1950(3) Všechny instalační prostory, jimiž je vedeno instalační zařízení v mlékárnách (kanály, chodby, stoupací a průlezné šachty, dvojité stropy atd.), musí být přiměřeně přístupny zvláště tam, kde odbočují. Pro hlavní horizontální vedení se doporučuje zřizovat průchodné kanály i mezi budovami.
účinné od 28. 4. 1950(4) Vertikální vedení je možno soustředit do průlezných šachet velikosti 60/90 cm až 90/90 cm; vyloučiti jest pouhá kontrolní dvířka. Nejvýhodnější a nejpřístupnější vedení vertikálních větví potrubí provede se po stěnách provozoven.
účinné od 28. 4. 1950(5) Hrany nádržek (přijímací nádržky u vah a pod.), pokud není provoz zmechanisován, musí být vysoké nejméně 40 cm a nejvýše 80 cm nad podlahou. Mycí stroje na konve jest uspořádat tak, aby vyprázdněné konve bylo možno pohodlně a bez pokládání na zem odkládat na odkapní část transporteru myčky.
účinné od 28. 4. 1950(6) U potrubí na mléko je pamatovat na potřebné výškové rozdíly mezi výtokovým ventilem nádržky váhy, vlastní přijímací nádrží a vtokovým hrdlem prvého čerpadla na mléko (na př. umístěním přijímacích nádrží nebo tanků v nižším patře budovy pod příjmem).
účinné od 28. 4. 1950(1) Ošetřovnu (či pracovnu), kde se děje vlastní ošetření nebo odstřeďování mléka, nutno situovat tak, aby spojení s ostatními provozovnami, kde se mléko dále zpracuje nebo skladuje, bylo co nejkratší.
účinné od 28. 4. 1950(2) Máslárna musí být umístěna v sousedství ošetřovny s nejkratším vedením potrubí pro smetanu. Pro formování másla se doporučuje zřídit oddělenou místnost, na kterou navazují chladírny másla.
účinné od 28. 4. 1950(3) Světlá výška ošetřovny a máslárny se doporučuje asi 4 m.
účinné od 28. 4. 1950(1) Sýrárnu se doporučuje komunikačně zapojit na lisovnu, solírnu, úchovnu a balírnu sýrů.
účinné od 28. 4. 1950(2) Strojovnu chladicího zařízení, strojovnu čerpací vodní stanice a kotelnu je třeba situovat tak, aby nebyla v bezprostřední blízkosti provozních místností, a s přihlédnutím k tomu, aby vedení bylo co nejkratší. Vhodným řešením je zajistit hospodárné skladování a úspornou i účelnou dopravu topiva; zbytečnou dopravu topiva je vyloučit. Při tom buď podle možnosti využito sklonitosti terénu staveniště.
účinné od 28. 4. 1950(3) Transformační stanici a elektrickou ústřednu se doporučuje navrhnouti v dohodě s dodavatelem elektřiny pokud možno nejblíže centru očekávané spotřeby.
účinné od 28. 4. 1950(4) Doporučuje se zřídit ústřední montážní prostor, odkud je rozvedeno parní i vodní potrubí, elektrické vedení atd.
účinné od 28. 4. 1950(5) Kancelář technického správce je třeba situovat tak, aby z ní byl dobrý přehled po celé ústřední části podniku.
účinné od 28. 4. 1950(6) Je-li větrání zařízeno ústředně, je třeba počítat se zvláštní místností pro vzduchotechnickou strojovnu. Vyžaduje se, aby byla blízko pracoviště, se snadným přívodem páry, v blízkosti parních rozvodů, se snadným nassáváním venkovského vzduchu, a na stinné, nesluneční, pokud možno severní straně.
účinné od 28. 4. 1950(7) Rampy*) je třeba navrhnout vždy kryté proti dešti. Doporučuje se zakrýt částečně přístřeškem i prostor vozovky vedle rampy, aby povozy byly při manipulaci kryty.
účinné od 28. 4. 1950(8) Obytné místnosti třeba zásadně vyloučit z provozních budov mlékárny.
účinné od 28. 4. 1950(1) Je pamatovat na zřízení závodní kuchyně a jídelny.**)
účinné od 28. 4. 1950(2) Šatny***) nemají být umístěny v suterénu; jen výjimečně lze je připustit ve zvýšeném suterénu. Nutno je umístit tak, aby se zaměstnanci mohli převléci i přezout při vstupu do mlékárny (podle možnosti v provozní budově).
účinné od 28. 4. 1950(3) Je pamatovat na samostatné záchody pro dopravce mléka, umístěné mimo provoz mlékárny. Záchody jest nutno oddělit předsíní a umístit v nich zařízení k mytí rukou.
účinné od 28. 4. 1950(4) Lázně a umyvárny vybavené teplou a studenou vodou, dále šatny a záchody musí být od provozu dostatečně odděleny za šetření zásad nejpřísnější hygieny.
účinné od 28. 4. 1950(5) Šatny, lázně, umyvárny i záchody jsou oddělené podle pohlaví.
účinné od 28. 4. 1950(6) Budiž dodržována zásada soustřeďování instalací.
účinné od 28. 4. 1950(1) Dvůr, v němž je umístěna příjezdní a výjezdní rampa, je třeba řešit tak, aby byl bezprašný a snadno čistitelný (dlážděný se sparami zalitými asfaltem, asfaltovaný nebo betonový), řádně odvodněný, vybaven hydranty a dostatečně prosorný, aby v něm nedocházelo ke křížení provozu.
účinné od 28. 4. 1950(2) Příjezdné cesty je třeba upravit s bezprašným povrchem.
účinné od 28. 4. 1950(3) Pamatovat jest na zřízení garáží*) se zařízením na mytí vozů.
účinné od 28. 4. 1950(4) Je třeba vyhradit dostatečně velké prostory pro rekreaci mimo provozní prostor s menší travnatou plochou, po případě s hřištěm a pod.
účinné od 28. 4. 1950(5) Při budování studní je nutno dodržovat platné zdravotní předpisy.
účinné od 28. 4. 1950(1) U všech provozních místností je třeba pamatovat na účinné, pokud možno příčné větrání ventilačními křídly oken. V místnostech, kde je toho zvlášť zapotřebí, jest toto větrání doplnit přívodem čerstvého vzduchu odstředivým ventilátorem. U místností vyžadujících bezpodmínečně bezprašný provoz (ošetřovna, máslárna, místnost s otevřeným chladičem mléka a vůbec místnosti, kde se zachází s volným mlékem a jeho výrobky) jest třeba přiváděný vzduch vésti přes olejový filtr k zachycení prachu.
účinné od 28. 4. 1950(2) Při zařizování větrání je třeba pamatovat na umělé větrání místností (úkrytu) určených pro účely civilní ochrany.
účinné od 28. 4. 1950(1) K vytápění kancelářských místností se použije teplovodního topení. K vytápění provozních místností možno použít jak topení teplovodního, tak i parního. U teplovodního topení třeba volit topná tělesa hladká k snadnému udržování čistoty. Pro vytápění a odmlžování, zejména velkých prostorů, přicházejí v úvahu nástěnné teplovzdušné parní ohřívače vzduchu s ventilátory.
účinné od 28. 4. 1950(2) K snížení spotřeby železa je teplovodní topení volit s nuceným oběhem vody (odstředivými čerpadly). K parovodnímu vytápění lze použít jen páry o nízkém tlaku (redukovaném). Příslušné měniče tepla, čerpadla, redukční stanice a zařízení pro přípravu teplé vody jest umístit ve vhodných prostorech mimo provozovny.
účinné od 28. 4. 1950(3) Zařízení kotelny a volba kotlů, jejich systémů a velikostí musí být provedena na podkladě odborného tepelně-ekonomického propočtu mlékárenského provozu a musí zde být uplatněny zásady provozu kotelny. Stupeň temperování jednotlivých místností musí být předem určen stavebníkem. Nutno zařídit, aby — pokud to dovoluje provoz a strojní zařízení — bylo co největší množství parních kondensátů vráceno zpět do kotelny k napájení parních kotlů.
účinné od 28. 4. 1950(4) Pro účely ústředního vytápění v době mimo provoz se doporučuje použít zvláštního kotle pro ústřední vytápění.
účinné od 28. 4. 1950(5) Napájecí voda pro parní kotle musí vyhovovat požadavkům kotelní konstrukce a způsob případného změkčování musí být překontrolován, po případě nařízen kotelním odborníkem pro úpravu napájecí vody.
účinné od 28. 4. 1950(6) Parní kotle jest volit v dohodě s ústřední rozdělovnou uhlí, pokud jde o volbu druhu paliva, jenž bude podniku v rámci plánovaného hospodářství pro kraj přidělen. Přitom nutno přihlédnout k tomu, aby i kotel na ústřední vytápění byl pokud možno na totéž palivo.
účinné od 28. 4. 1950Je pamatovat na krytou skládku paliva a účelné automatické zauhlování kotlů i bezprašné odpopelňování. Při malé spotřebě paliva stačí odvoz popelovými nádobami. Při větší spotřebě jest účelné zřídit popelový bunkr s potřebnou mechanisací.
účinné od 28. 4. 1950Na odmlžování je třeba pamatovat zejména v příjmu zboží, v ošetřovně při pasteurech a odstředivkách, při mytí konví a lahví, ve stáčírně, v sýrárně, v tvarohárně a sušárně mléka.
účinné od 28. 4. 1950(1) Výkon chladicího zařízení musí být stanoven odborníkem podle kapacity mlékárny se zřetelem na největší zatížení a veškeré požadavky na spotřebu chladu.
účinné od 28. 4. 1950(2) K úspoře v tepelném hospodářství se doporučuje svádět vlažné čisté vody od chladičů mléka a smetany do sběrné nádrže dostatečné dimensované k dalšímu použití k mycím účelům.
účinné od 28. 4. 1950(3) Pro pravidelnou kontrolu bezvadnosti ohřáté vody z chladicího zařízení je pamatovat na vložení kohoutu pro odebírání vzorků. Potrubí chladicí vody je zapojit též na kanalisaci, kam je možno svést chladicí vody při poruše chladicího zařízení.
účinné od 28. 4. 1950(1) Veškeré elektrické zařízení musí vyhovovat platným předpisům a normám, při čemž jest třeba uvažovati stupeň bezpečnosti místnosti, v níž elektrické zařízení jest umístěno (vlhká, mokrá, nečistá, s žíravinami, parami atd.).
účinné od 28. 4. 1950(2) Ovládání elektrických přístrojů a motorů jest soustředit na podružných rozváděčích skupinově podle potřeby a bezpečnosti provozu.
účinné od 28. 4. 1950(1) Je třeba zpravidla použít pilířové konstrukce, a to u provozních místností železobetonové a u ostatních cihelné, aby se dosáhlo potřebných volných prostor provozních. U menších mlékáren často postačí provést jen železobetonové konstrukce stropní.
účinné od 28. 4. 1950(2) Při navrhování třeba přihlédnout ke všem momentům hospodárnosti, zejména pokud jde o stavebniny, kterých není dostatek. Řešení fasády musí být jednoduché, ne příliš členité; zřizování vyložených arkýřů nebo balkonů se vylučuje.
účinné od 28. 4. 1950(3) Základy možno provádět z kamene nebo betonu podle daných možností.
účinné od 28. 4. 1950(4) Venkovní zdivo budiž cihelné, u železobetonových pilířových staveb výplňové z tvárnic s isolačními schopnostmi nejméně 45 cm silného zdiva z plných cihel.
účinné od 28. 4. 1950(1) Příčky buďte lehké a vyzděné. Kde z důvodů provozních je to nezbytně třeba, buďte obloženy pokud možno do výše 90 cm od podlahy a zbytek stěny zasklen.
účinné od 28. 4. 1950(2) Podlahy nutno provádět nepropustné, snadno omyvatelné, s kameninovými dlažbami světlých barev, ve spádu k odpadní gule a se zapojením na kanalisaci. V pracovních místnostech i komunikacích jsou podlahy se zaobleným přechodem ve stěny. V místech, kde je dlažba vystavena nárazům těžkých konví, zejména na rampách, v příjmu a výdeji, je třeba navrhnout desky zvlášť silné a odolné, nejméně 4—5 cm, s řádnými sparami dokonale vylitými keramickými tmely, odolnými proti kyselinám, nárazům a tepelným změnám. Je třeba se vystříhat úzkých spar, na př. u běžných tenkých dlaždic. Nahodilé a užitečné zatížení podlah musí být předem ve stavebním programu stanoveno podle provozních poměrů jednotlivých místností a podle strojního zařízení. Výše zatížení vyplývá z výrobního typu závodu a hlavně typů instalovaných strojů.
účinné od 28. 4. 1950(3) Stěny místností sloužících pro zpracování mléka nebo mléčných výrobků musí být odolného povrchu, hladké, s obklady do výše nejméně 180 cm ve světlých barvách, snadno čistitelné. Provádění výstupků, výklenků a zbytečných koutů je nepřípustné. Napojení stěn na sebe je provádět se zaoblením.
účinné od 28. 4. 1950(4) Stropy buďte hladké s rovným hladkým podhledem. V provozních místnostech se nesmí provádět stropy s rákosovými omítkami na dřevěném šalování. Lze užít i pálených cihelných desek se stykem na rybinu, obílených a vylučujících odprýskávání a odpadávání omítky, nebo keramického pletiva.
účinné od 28. 4. 1950(1) Okna*) buďte dvojitá (sdružená či zdvojená), normalisovaná, dostatečně veliká, aby intensita osvětlení se rovnala průměrně 150—200 luxům, a buďte provedena pokud možno až těsně pod strop (s maximální špaletou 5 cm), s větracími dílci (v horní i dolní části okna na pákové zařízení ovladatelné na dosah ruky) tak seřízenými, aby bylo zabráněno vnikání hmyzu do provozovny. Nejlépe lze použít sklobetonové konstrukce s větracími dílci.
účinné od 28. 4. 1950(2) Dveře*) do exponovaných provozních místností buďte kovové, hladké s odolným povrchem, normalisované velikosti do ocelových zárubní.
účinné od 28. 4. 1950(1) Osvětlení buď zásadně přímé pro všechny místnosti, při čemž lze výjimečně užít i stropního osvětlení při přízemních stavbách. Intensita umělého osvětlení musí odpovídat potřebě provozu.
účinné od 28. 4. 1950(2) K vnitřním isolacím proti vlhku, teplu, zimě i plísním je nezbytně nutno používat pouze osvědčených isolačních hmot.
účinné od 28. 4. 1950(1) Střechy je třeba provést z trvanlivé krytiny.
účinné od 28. 4. 1950(2) Omítky fasádní se doporučuje zřizovat tvrdé, kyselinám vzdorující. Musí být navrhovány jen v jednoduchém provedení a v klidných světlých tónech. Ve výjimečných zvláště odůvodněných případech lze užít i obkladového materiálu keramického, jestliže hospodárnost užití při exponovaných částech fasády bude prokázána.
účinné od 28. 4. 1950(3) Podezdívky buďte prováděny ustupující, neomítané, pokud možno z přirozených materiálů nebo s obklady se sparováním.
účinné od 28. 4. 1950(4) Používání cementových tvárnic (napodobujících kámen) a nevhodných betonových plotů se zakazuje. Oplechování budiž pokud možno nahrazeno keramickými tvárnicemi.
účinné od 28. 4. 1950(1) Zásadně je třeba uplatňovat požadavek oddělení kanalisace domovní, t. j. záchodů, umyváren, závodní kuchyně atd., od kanalisace provozní. Kanalisace záchodů musí být připojena ke hlavní kanalisaci dostatečně daleko za kanalisací vedoucí z provozních místností. Vpusti do stok pro odvádění provozních odpadních vod musí být ve všech místnostech opatřeny vhodnými uzávěry proti vnikání zápachu ze stok.
účinné od 28. 4. 1950(2) Kanalisační potrubí v provozovnách buď z asfaltované litiny, v suterénu z kameniny. Veškerá kolena a odbočky musí být přístupné k čištění vhodně umístěnými čisticími kusy. Dimensování kanalisace musí být v souladu s největším množstvím odpadních vod, udaným předem stavebníkem.
účinné od 28. 4. 1950(3) V místech, kde není vybudována kanalisace s čistírnou, je třeba odpadní vody upravovat ve vlastní čistírně. V místech, kde odpadní vody jsou čištěny obcí, postačí částečná úprava (předčištění, lapač tuku).
účinné od 28. 4. 1950(1) Pokud v této vyhlášce není jinak stanoveno, platí příslušná ustanovení vyhlášky ministerstva techniky č. 614/1949 Ú. l. I, kterou se vydávají pokyny a směrnice pro navrhování a provádění pozemních staveb vyjímaje stavby typisované, a vyhlášek, jimiž se stanoví závaznost norem stavebního oboru.
účinné od 28. 4. 1950(2) Jsou-li pro určité druhy staveb nebo jejich části stanoveny závazné typy anebo vydány závazné směrnice, třeba se řídit těmito typy a směrnicemi.
účinné od 28. 4. 1950(3) Nedotčena zůstávají ustanovení směrnic vydaných pro stavebně-technická opatření proti leteckým a jiným podobným útokům a směrnic vydaných podle § 10 vládního nařízení č. 75/1934 Sb., o výrobě mléka a výrobků z mléka a obchodu s těmito potravinami.
účinné od 28. 4. 1950(4) Výjimky z této vyhlášky povoluje v důvodných případech ministerstvo techniky nebo orgán jím zmocněný.
účinné od 28. 4. 1950Tato vyhláška nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení.