Vyhláška ministerstva sociální péče, kterou se stanoví pro účely národního pojištění vyměřovací základy u zemědělců, spolupracujících členů jejich rodiny, deputátníků v zemědělství a zemědělské čeledi.

§ 1.

(1) Roční vyměřovací základ u zemědělských podnikatelů (§ 4 zákona) se stanoví podle § 20, odst. 3 zákona takto:

(2) Do výměry zemědělského podniku rozhodné pro stanovení vyměřovacího základu se započítává obhospodařovaná půda vlastní, půda spolupracujících členů rodiny (§ 5 zákona) a rodinných příslušníků (§ 54 zákona) i půda pachtovaná. Nezapočítává se vsak půda, která byla zemědělci přikázána do povinného pachtu podle § 3 zákona č. 55/1947 Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, a kterou zemědělec obhospodařuje vedl^ půdy vlastní, po případě vedle zaměstnání zajišťujícího mu obživu po větší část roku. U zemědělských spolupodnikatelů pojištěných podle § 4 odst. 2 zákona se stanoví roční vyměřovací základ podle poměrů jejich podílů.

§ 2.

(1) Pro zařazení do zemědělských výrobních oblastí platí obdobně vládní nařízení č. 183/1947 Sb., jímž se určují zemědělské výrobní oblasti, se zřetelem ke změnám, jež byly, po případě budou v zařazení provedeny ústřední zemědělskou daňovou komisí podle § 31 č. 3 zákona č. 49/1948 Sb., o zemědělské dani. Usnesení ústřední zemědělské daňové komise o přeřazení je směrodatné pro zařazení do jiné výrobní oblasti podle § 1 této vyhlášky od 1. ledna roku následujícího po zdaňovacím období.

(2) Leží-li zemědělský podnik ve více zemědělských výrobních oblastech, stanoví se vyměřovací základ pro celý podnik podle té výrobní oblasti, ve které leží větší část podniku, při čemž se přihlédne k ustanovení § 3 této vyhlášky. Měří-li části podniku ležící v různých výrobních oblastech stejnou výměru, stanoví se vyměřovací základ pro celý podnik podle oblasti, pro kterou jsou stanoveny touto vyhláškou vyšší vyměřovací základy.

§ 3.

Jde-li o pozemky věnované zvláštním kulturám, stanoví se výměra půdy rozhodná pro určení vyměřovacího základu u zemědělských podniků násobky skutečné výměry, stanovenými ústřední daňovou komisí podle § 31 č. 2 zákona č. 49/1948 Sb. pro příslušná zdaňovací období; násobky touto komisí takto stanovené platí pro účely národního pojištění vždy od 1. ledna příštího roku.

§ 4.

Výměra pozemků věnovaných lesnictví, pokud nepřesahuje 15% veškeré půdy, na níž zemědělec hospodaří, se pro vyměřovací základ započítává plně. Zbytek, přesahující uvedených 15%, se započítává pouze jednou pětinou své skutečné výměry.

§ 5.

Půda neplodná a zastavěná se nezapočítává do výměry rozhodné pro stanovení vyměřovacího základu.

§ 6.

(1) Vykonává-li zemědělec zároveň více výdělečných činností (§ 10 zákona), rovná se jeho vyměřovací základ součtu vyměřovacích základů z jednotlivých činností, nejvýše však částce Kčs 120.000.— ročně.

(2) Přesahuje-li součet vyměřovacích základů Kčs 120.000.— ročně a je-li některý z těchto základů ze zaměstnanecké činnosti, krátí se vyměřovací základy ze samostatně výdělečných činností.

§ 7.

(1) Pro stanovení vyměřovacího základu podle předchozích ustanovení je rozhodný stav směrodatných okolností ke dni vzniku povinného pojištění.

(2) Vyměřovací základ stanovený podle odstavce 1 platí až do konce kalendářního roku, v němž pojištění vzniklo. Pro každý následující kalendářní rok jest pro výši vyměřovacího základu rozhodný vždy stav směrodatných okolností k 1. lednu. Změny směrodatných okolností mající vliv na výši dosavadního vyměřovacího základu jest osoba samostatně výdělečně činná povinna ohlásiti pojišťovně nejpozději do 31. ledna každého roku.

(3) Zvýší-li nebo sníží-li se však skutečná výměra zemědělského podniku nejméně o 5 ha v důsledku úředního opatření nebo rozhodnutí, změní se vyměřovací základ od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž došlo ku změně výměry. Za tento den se pokládá den, v němž nastala změna v držbě. Tuto změnu výměry jest zemědělec povinen ohlásiti do 15 dnů příslušné okresní národní pojišťovně.

§ 8.

(1) Vznikne-li pojištění osob samostatně výdělečně činných před 1. lednem 1949, zůstává jejich vyměřovací základ stanovený podle § 7 této vyhlášky nezměněn až do 31. prosince 1949. Změny v okolnostech směrodatných pro stanovení vyměřovacího základu se proto nebudou k 1. lednu 1949 oznamovati.

(2) Ustanovení § 7, odst. 3 platí obdobně.

§ 9.

(1) Za vyměřovací základ u spolupracujících členů rodiny zemědělcovy (§ 5 zákona) se stanoví tyto pevné částky:

1. jestliže by však takto stanovený vyměřovací základ byl vyšší než vyměřovací základ zemědělského podnikatele (§§ 1 až 5 této vyhlášky), rovná se vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny vyměřovacímu základu zemědělského podnikatele.

(2) U spolupracujících členů zemědělcovy rodiny starších 21 let, jejichž pracovní výkonnost je trvale a podstatně omezena jejich duševními nebo tělesnými vadami, sníží se na žádost zemědělce, o jehož člena rodiny jde, vyměřovací základ na částku Kčs 9000.— ročně. Pojišťovna může přezkoumati důvodnost této žádosti vlastním šetřením, po případě dáti prohlédnouti spolupracujícího člena rodiny svým lékařem.

(3) Za trvalé a podstatné omezení pracovní výkonnosti podle odstavce 2 se pokládá trvalé snížení pracovní schopnosti alespoň o 50%.

§ 10.

(1) Za vyměřovací základ u deputátníků v zemědělských podnicích do 50 ha skutečné výměry se stanoví částka Kčs 31.200.— ročně.

(2) Vyměřovací základ u deputátníků v zemědělských podnicích od 50 ha skutečné výměry výše se stanoví podle obecných předpisů zákona.

(3) U deputátníků, jejichž pracovní výkonnost je trvale a podstatně omezena jejich duševními nebo tělesnými vadami, stanoví se vyměřovací základ podle skutečného výdělku, dal-li příslušný krajský národní výbor souhlas k vyplácení nižší mzdy pro sníženou pracovní výkonnost (§ 20 vyhlášky ministerstva sociální péče ze dne 11. července 1947, č. 744 Ú. l. I, o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva).

§ 11.

(1) Za vyměřovací základ u zemědělské čeledi se stanoví tyto částky:

(2) Ustanovení § 10, odst. 2 a 3 platí obdobně.

§ 12.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1948.