Vyhláška generálního sekretariátu Hospodářské rady, kterou se vydávají závazné směrnice pro rozpočetnictví průmyslových podniků.

§ 1.

Podnikový rozpočet podle § 8, odst. 1 vládního nařízení ze dne 26. července 1948, č. 202 Sb., kterým se stanoví jednotné rozpočetní zásady (dále jen „vládní nařízení“), v průmyslových podnicích se skládá

1. a) z rozvahových rozpočtů (§§ 5 až 14) a z výsledkového rozpočtu (§§ 15 až 19) a
2. b) z rozpočetní závěrky (§§ 20 až 23).

§ 2.

(1) Podnikový rozpočet se musí sestaviti pro rozpočetní období

1. a) roční a
2. b) čtvrtletní.

(2) Čtvrtletní podnikové rozpočty lze sestaviti postupně pro každé jednotlivé čtvrtletí, po případě pro několik čtvrtletí, nebo současně pro všechna čtvrtletí téhož roku.

(3) Sestaví-li se čtvrtletní podnikové rozpočty současně pro všechna čtvrtletí téhož roku, musí se zachovati shoda mezi jejich rozpočetními předpoklady a příslušnými rozpočetními předpoklady ročního podnikového rozpočtu.

§ 3.

(1) Z rozpočtů uvedených v části druhé a třetí se musí sestaviti pro rozpočetní období nejvýše měsíční

1. a) rozpočet příjmů a výdajů ve všech podnicích,
2. b) rozpočet zásob a výsledkový rozpočet v těch podnicích, u nichž je v provozním účetnictví předepsáno zúčtovací období kratší než čtvrtletní.

(2) V těch podnicích, u nichž je v provozním účetnictví zúčtovací období kratší než čtvrtletní, musí se rozpočetní období podle odstavce 1 shodovati se zúčtovacím obdobím provozního účetnictví podniku nebo s jeho násobkem.

(3) Rozpočty uvedené v odstavci 1 se musí sestaviti současně pro všechna kratší rozpočetní období téhož čtvrtletí a musí se zachovati shoda mezi jejich rozpočetními předpoklady a příslušnými rozpočetními předpoklady čtvrtletního podnikového rozpočtu.

§ 4.

(1) V rozpočetních zápisech se musí používati názvů nebo číselných označení, z nichž je zřejmý vztah k zápisům ostatních oborů podnikového početnictví, které vyjadřují splnění příslušných rozpočetních předpokladů.

(2) Rozpočetní zápisy jednotlivých rozpočtů se mohou provésti na několika listinách, je-li zajištěna jejich vzájemná spojitost; rozpočetní zápisy několika rozpočtů se mohou provésti na jediné listině, je-li z rozpočetních zápisů zřejmé, kterého rozpočtu se týkají.

(3) Rozpočetní zápisy, opakující se v rozpočtech téhož podnikového rozpočtu, stačí provésti pouze jednou, je-li jejich opakování buď zřejmé z odvolání nebo jinak vyznačeno.

(4) Je-li postaráno o rozlišení rozpočetních zápisů od zápisů účetních, lze prováděti rozpočetní zápisy (§ 18 vládního nařízení)

1. a) rozpočtu výsledkového v účetních knihách provozního účetnictví,
2. b) rozpočtu zásob v účetních knihách skladního nebo provozního účetnictví a
3. c) rozpočtu investičního majetku v účetních knihách investičního účetnictví.

§ 5.

(1) Rozpočet investičního majetku musí obsahovati

1. a) stav investičního majetku, předpokládaný k počátku a ke konci rozpočetního období,
2. b) přírůstky a úbytky investičního majetku, předpokládané v rozpočetním období.

(2) Stavy, přírůstky a úbytky investičního majetku podle odstavce 1 se musí rozčleniti podle účtových skupin účtové třídy 0 směrné účtové osnovy pro průmyslové podniky (§ 1 vyhlášky generálního sekretariátu Hospodářské rady ze dne 23. listopadu 1946, č. 2018 Ú. l. I, kterou se vydávají závazné směrnice pro organisaci finančního účetnictví průmyslových podniků — dále jen „směrná účtová osnova“).

(3) Předpokládané přírůstky nakupovaného investičního majetku se musí zachytiti odděleně od ostatních předpokládaných přírůstků investičního majetku.

§ 6.

Předpokládané odpisy investičního majetku se zachycují oprávkami k investičnímu majetku, rozčleněnými podle účtových skupin 01 až 08 směrné účtové osnovy.

§ 7.

(1) Předpokládané přírůstky investičního majetku se musí zachytiti též podle druhů, budou-li předepsány v závazných směrnicích podle § 13 vládního nařízení nebo jsou-li pro podnik významné velikostí investovaného kapitálu.

(2) U přírůstků investičního majetku podle odstavce 1 musí býti zřejmé tyto údaje:

1. a) označení příslušné účtové skupiny (účtových skupin) směrné účtové osnovy,
2. b) označení druhu investic a
3. c) přírůstky investic, zachycené v peněžních částkách, a pokud je to možné, i v jednotkách množství s jejich označením.

§ 8.

(1) Rozpočet zásob musí obsahovati

1. a) stav zásob, předpokládaný k počátku a ke konci rozpočetního období,
2. b) přírůstky a úbytky zásob, předpokládané v rozpočetním období; u rozpracovaných výrobků stačí zachytiti místo předpokládaných přirůstků a úbytků zásob jen změny jejich stavu, předpokládané v rozpočetním období.

(2) Předpokládané přírůstky nakupovaných zásob se musí zachytiti odděleně od ostatních předpokládaných přírůstků zásob a předpokládané úbytky zásob určených k odbytu se musí zachytiti odděleně od ostatních předpokládaných úbytků zásob.

§ 9.

Zásobami podle § 8 se rozumějí nakupované suroviny, materiál, pomocné a provozovací látky, obchodní zboží, obaly a ostatní hmotné předměty s výjimkou investičního majetku, jakož i materiál, rozpracované a hotové výrobky vlastní výroby a vyřazené investice.

§ 10.

(1) Ve čtvrtletním a ročním rozpočtu zásob se musí zachytiti zásoby odděleně podle druhů, budou-li předepsány v závazných směrnicích podle § 13 vládního nařízení nebo jsou-li pro podnik významné velikostí spotřeby, tržeb nebo stavu zásob.

(2) U zásob uvedených v odstavci 1 musí býti zřejmé tyto údaje:

1. a) označení druhu zásob a
2. b) předpokládané stavy, přírůstky a úbytky zásob, zachycené v peněžních částkách, jakož i v jednotkách množství s jejich označením.

§ 11.

(1) Rozpočet finančního majetku a pasiv musí obsahovati

1. a) stav hotovostí, jakož i pohledávek a dluhů u peněžních ústavů k počátku a ke konci rozpočetního období, dále přijmy a výdaje v rozpočetním období (rozpočet příjmů a výdajů),
2. b) stav ostatního finančního majetku a pasiv k počátku a ke konci rozpočetního období, dále přírůstky a úbytky ostatního finančního majetku a pasiv v rozpočetním období.

(2) V rozpočtu finančního majetku a pasiv není dovoleno kompensovati majetek a pasiva.

§ 12.

(1) Stavy, přírůstky a úbytky ostatního finančního majetku a pasiv podle § 11 odst. 1 písm. b) se musí rozčleniti aspoň podle účtových skupin účtové třídy 2 směrné účtové osnovy; přechodné a dohadné položky lze zachytiti společně, avšak rozčleněné podle jednotlivých nákladových a výnosových druhů (aktivní a pasivní složky, vyplývající z časového rozlišení nákladů a výnosů).

(2) Předpokládaný počáteční a konečný stav pohledávek a dluhů u peněžních ústavů se musí rozčleniti podle toho, zda jde o peněžní ústav, oprávněný poskytovati úvěr investiční nebo provozní.

§ 13.

(1) Příjmy a výdaji podle § 11 odst. 1 písm. a) se rozumějí přírůstky a úbytky hotovostí, jakož i pohledávek a dluhů u peněžních ústavů, bez vzájemných převodů.

(2) Předpokládané příjmy se musí rozčleniti podle jejich pramenů, předpokládané výdaje podle jejich účelu.

§ 14.

Rozpočet kmenového (čistého) jmění.

(1) Rozpočet kmenového (čistého) jmění musí obsahovati

1. a) stav kmenového (čistého) jmění k počátku a ke konci rozpočetního období,
2. b) přírůstky a úbytky kmenového (čistého) jmění v rozpočetním období.

(2) V národních průmyslových podnicích se musí stavy, přírůstky a úbytky kmenového jmění podle odstavce 1 rozčleniti podle toho, zda jde o stavy, přírůstky a úbytky základního fondu nebo obratového fondu.

(3) V ostatních průmyslových podnicích se musí stavy, přírůstky a úbytky čistého jmění podle odstavce 1 rozčleniti podle účtových skupin 90 až 96 směrné účtové osnovy.

§ 15.

(1) Výsledkový rozpočet musí obsahovati

1. a) náklady a výnosy, předpokládané v rozpočetním období, druhově rozčleněné (nákladové a výnosové druhy),
2. b) hospodářský výsledek podniku, předpokládaný za rozpočetní období.

(2) Náklady a výnosy a hospodářský výsledek podniku podle odstavce 1 se musí rozčleniti podle středisek nebo podle podnikových výkonů anebo podle středisek i podnikových výkonů.

§ 16.

(1) Výsledkový rozpočet, zejména pokud se týká nákladových a výnosových druhů, středisek a podnikových výkonů, musí se přizpůsobiti ve své organisaci provoznímu účetnictví, aby bylo možno snadno srovnávati rozpočetní předpoklady výsledkového rozpočtu s jejich splněním.

(2) Druhotné náklady, a vnitropodnikové výnosy, vyplývající zejména z vnitropodnikových výkonů, které si střediska vzájemně poskytují, musí se zachycovati tak, aby při sestavování rozpočetní výsledovky bylo možno je vyloučiti aspoň ze souhrnu vypracovaného za celý podnik ze čtvrtletních a ročních výsledkových rozpočtů v rozčlenění podle nákladových a výnosových druhů (§ 15 odst. 1).

§ 17.

Předpokládané náklady a výnosy se musí rozlišovati časově a věcně.

§ 18.

Ve čtvrtletním a ročním výsledkovém rozpočtu se musí zachytiti v peněžních částkách i v jednotkách množství rozpočetní předpoklady mezd a služného (na př. počtem pracovních sil podle druhů zaměstnanců) a rozpočetní předpoklady energie.

§ 19.

(1) Hospodářský výsledek podniku, předpokládaný ve výsledkovém rozpočtu, musí se rozlišiti na provozní a neprovozní.

(2) Do neprovozního hospodářského výsledku podniku patří výsledky neutrálního střediska, jakož i výsledky, po případě náklady a výnosy, které nesouvisí s vlastním účelem podniku.

§ 20.

Rozpočetní závěrka se skládá

1. a) z rozpočetní rozvahy, která souborně podává předpokládaný stav majetku a kapitálu ke dni, kterým se končí rozpočetní období,
2. b) z rozpočetní výsledovky, která souborně podává předpokládané náklady a výnosy za rozpočetní období a ve které se vykazuje předpokládaný hospodářský výsledek podniku za rozpočetní období.

§ 21.

Hospodářský výsledek podniku, předpokládaný ve výsledkovém rozpočtu, musí souhlasiti s hospodářským výsledkem podniku, vykázaným v rozpočetní výsledovce.

§ 22.

Položky rozpočetní závěrky se musí rozčleniti podle vzorce účetní závěrky průmyslových podniků (§ 1 vyhlášky generálního sekretariátu Hospodářské rady ze dne 20. září 1947, č. 993 Ú. l. I, kterou se vydávají závazné směrnice pro vzorec účetní závěrky průmyslových podniků); přitom lze v rozpočetní rozvaze sloučiti přechodné a dohadné položky jak na straně „Majetek“ (položky 17. a 18.), tak i na straně „Kapitál“ (položky 7. a 8.).

§ 23.

(1) Na označení jednotlivých položek, na jejich rozčlenění a pojmenování, jakož i na obsah rozpočetní závěrky se vztahují přiměřeně ustanovení §§ 2 až 17, 19 a 20 vyhlášky generálního sekretariátu Hospodářské rady č. 993/1947 Ú. l. I.

(2) V položkách rozpočetní výsledovky nesmí býti zahrnuty druhotné náklady a jim odpovídající vnitropodnikové výnosy.

§ 24.

Rozpočetní předpoklady jest stanoviti především podle úkolů, které podniku připadají při provádění a plnění jednotného hospodářského plánu v rozpočetním období, a dále zejména podle

1. a) pokynů orgánů podnikům nadřazených,
2. b) výsledků šetření o odbytových, nákupních, pracovních, finančních a jiných hospodářských podmínkách, významných pro podnik v rozpočetním období,
3. c) technických údajů o provozu podniku,
4. d) zápisů ostatních oborů podnikového početnictví a
5. e) výsledků rozpočetní kontroly za minulá rozpočetní období.

§ 25.

Rozpočetní předpoklady se musí stanoviti tak, aby se jimi uskutečňovalo záměrné zhospodárnění podniku.

§ 26.

Úprava rozpočetních předpokladů.

(1) Kromě případu uvedeného v § 6, odst. 1 vládního nařízení se musí stanovené a zachycené rozpočetní předpoklady též upraviti, neposkytují-li podniku podklady pro plánovité řízení, zhospodárnění a kontrolu hospodaření. Upravené rozpočetní předpoklady se zachytí buď provedením nových nebo opravením původních rozpočetních zápisů.

(2) Úprava podle odstavce 1 se netýká rozpočetních předpokladů běžného čtvrtletního a ročního podnikového rozpočtu.

(3) Úprava rozpočetních předpokladů podle odstavce 1 a podle § 6, odst. 1 vládního nařízení se musí písemně odůvodniti. Původní rozpočetní zápisy se musí označiti jako neplatné.

§ 27.

Rozpočetní kontrola se musí prováděti po skončení každého rozpočetního období

1. a) srovnáním rozpočetních předpokladů s jejich splněním,
2. b) písemným zachycením podstatných rozdílů mezi rozpočetními předpoklady a jejich splněním a
3. c) písemným odůvodněním těchto rozdílů.

§ 28.

(1) Rozpočetní kontrola se musí prováděti v tomto rozsahu:

1. a) v rozpočtu příjmů a výdajů a ve výsledkovém rozpočtu, sestavených pro kratší rozpočetní období než čtvrtletní (§ 3), musí se kontrolovati splnění všech rozpočetních předpokladů;
2. b) ve čtvrtletním podnikovém rozpočtu se musí kontrolovati splnění rozpočetních předpokladů
   1. aa) rozpočetní závěrky,
   2. bb) přírůstků a úbytků investičního majetku,
   3. cc) přírůstků a úbytků zásob,
   4. dd) výsledkového rozpočtu, nesestavuje-li se pro kratší rozpočetní období než čtvrtletní;

1. c) v ročním podnikovém rozpočtu se musí kontrolovati splnění rozpočetních předpokladů rozpočetní závěrky.

(2) Rozpočetní kontrola podle odstavce 1 se vztahuje na rozpočetní předpoklady, stanovené v peněžních částkách, a jsou-li povinně předepsány, i na rozpočetní předpoklady v jednotkách množství. Provádí-li se však v provozním účetnictví zúčtování nákladů a výnosů a sledování stavu a změn zásob v cenách zúčtovacích, převzatých z příslušného rozpočtu, stačí kontrolovati rozpočetní předpoklady v peněžních částkách.

§ 29.

Podstatnými rozdíly mezi rozpočetními předpoklady a jejich splněním se rozumějí odchylky, které svou velikostí ovlivňují splnění úkolů, připadajících podniku při provádění a plnění jednotného hospodářského plánu, jakož i hospodářský výsledek podniku tak, že se k nim musí v podniku přihlížeti při plánovitém řízení, zhospodárnění a kontrole hospodaření.

§ 30.

V odůvodnění podstatných rozdílů mezi rozpočetními předpoklady a jejich splněním se musí uvésti příčiny rozdílů.

§ 31.

Nepřipojují-li se k příslušným rozpočetním zápisům nebo k příslušným zápisům ostatních oborů podnikového početnictví o jejich splnění zápisy o rozpočetní kontrole, musí se v samostatných zápisech používati názvů nebo číselných označení, z nichž je zřejmý vztah k rozpočetním zápisům.

§ 32.

Při organisaci rozpočetnictví se musí dbáti zásady hospodárnosti.

§ 33.

Skládá-li se průmyslový podnik z více samostatně hospodařících a samostatně financovaných závodů, musí sestavovati podnikový rozpočet podle této vyhlášky i tyto závody.“

§ 34.

V závazných směrnicích, které vydá generální sekretariát Hospodářské rady podle § 13 vládního nařízení, předepíší se druhy investic, zásob, pracovních sil a energie, po případě další rozčlenění rozpočtů a jiné údaje podle potřeb jednotného hospodářského plánu, jichž se musí dbáti při stanovení rozpočetních předpokladů.

§ 35.

Generální sekretariát Hospodářské rady stanoví vyhláškou v Úředním listě a v Úředním věstníku (§ 3 zákona), kdy vznikne pro určitý okruh podniků povinnost říditi se ustanoveními této vyhlášky a rozsah této povinnosti.

§ 36.

Generální sekretariát Hospodářské rady může v případech hodných zvláštního zřetele povoliti výjimku z ustanovení této vyhlášky.

§ 37.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.