Vyhláška ministerstva výživy o výrobě, označování a balení hořčice.

§ 1.

účinné od 22. 5. 1950Hořčicí se rozumí výrobek kašovité, mazavé konsistence, barvy žlutohnědé, ostré chuti a specifické vůně, získaný z jemně mletých semen hořčice (§ 2) s přídavkem cukru, octa, soli a jemně mletého koření, případně barviva.

§ 2.

účinné od 22. 5. 1950(1) K přípravě hořčice smí býti použito jen hořčičných semen těchto odrůd:

1. účinné od 22. 5. 1950a) hořčice bílé (žluté — Sinapis alba L. = Brassica alba Hook fil. et Thompson, Napus leucosinapis Spanns),
2. účinné od 22. 5. 1950b) hořčice černé (Brassica nigra Koch, Sinapis nigra L., Brassica sinapoides Roth, Nelanosinapis communis Epanns),
3. účinné od 22. 5. 1950c) hořčice sareptské (Brassica Besseriana Andrz, Brassica junces var. russica Hook fil. et Thompson, Sinapis juncea L., Brassica juncea Cosson),
4. účinné od 22. 5. 1950d) hořčice hnědé (Sinapis dissecta Lagasca).

účinné od 22. 5. 1950(2) Semeno použité k výrobě hořčice musí býti zralé, suché a zdravé, nesmí páchnouti po plísních, zatuchlině nebo cizích látkách a nesmí být rozmačkáno. Bezprostředně před použitím k výrobě musí být semeno očištěno a zbaveno cizorodých příměsí.

§ 3.

účinné od 22. 5. 1950Ostatní látky použité pro výrobu hořčice musí vyhovovat platným předpisům, případně ustanovením Potravního kodexu čsl.

§ 4.

účinné od 22. 5. 1950Hořčice se vyrábí v těchto druzích:

1. účinné od 22. 5. 1950a) hořčice stolní či francouzská vyrábí se podle francouzského způsobu z jemně mleté směsi, a to semene žlutého, které může být nejvýše do 30% nahrazeno semenem černým nebo hnědým, s přidáním kvasného octa, cukru, soli, koření a barviva;
2. účinné od 22. 5. 1950b) hořčice estragonová (kozalcová) připravuje se stejným způsobem jako hořčice stolní, avšak s použitím octa s příchutí estragonovou (kozalcovou-Artemisia dracunculus Besser);
3. účinné od 22. 5. 1950c) hořčice kremžská vyrábí se z hrubě mleté směsi semen hořčičných, která může obsahovat nejvýše 60% semen hořčice hnědé nebo černé s přidáním kvasného nebo jiného octa nebo moštu, potřebného množství cukru, soli, koření a barviva.

účinné od 22. 5. 1950Tato hořčice je řidší a sladší než druhy uvedené pod písm. a) a b) a má výraznou křenovou chuť.

§ 5.

účinné od 22. 5. 1950Vyrobená hořčice, pokud nejde o zvlášť perný druh, uloží se po potřebnou dobu, aby vyzrála a ztratila příliš pernou chuť, jakož i aby se stala lahodnější. K zamezení rozkladu hořčice lze přidat jako konservačního činidla kyselinu benzoovou, a to nejvýše 0,15% váhy nebo benzoan sodný. Hořčici lze přibarvovat pouze cukrovým kulérem, škrobu nesmí hořčice obsahovat více než 2% v sušině. Větší množství písku než 0,3% v sušině je nepřípustné. Popelu prostého soli a písku nesmí hořčice obsahovat více než 6% v sušině. Soli (NaC) smí hořčice obsahovat nejvýše 2% v popelu.

§ 6.

účinné od 22. 5. 1950Druhy hořčice uvedené v § 4 se rozdělují do dvou jakostních tříd:

1. účinné od 22. 5. 1950I. jakost se vyrábí z nelisovaného semene s použitím ostatních látek uvedených v § 4 co nejlepší jakosti a kvasného octa. Stolní (francouzská) a estragonová hořčice musí obsahovat nejméně 22% sušiny, hořčice kremžská pak nejméně 32% sušiny (stanovené při 105° C);
2. účinné od 22. 5. 1950II. jakost se vyrábí ze semene, z něhož bylo odlisováno nejvýše 20% váh. oleje. Stolní (francouzská) a estragonová hořčice musí obsahovat nejméně 19% sušiny, hořčice kremžská pak nejméně 30% sušiny (stanoveno při 105° C).

§ 7.

účinné od 22. 5. 1950(1) Hořčice se označuje na obalech nálepkami, na nichž musí být uvedeno jméno a sídlo výrobny, druh a jakost hořčice, příp. použití chemického konservačního činidla s udáním jeho množství a čistá váha výrobku. Označení druhu a jakosti hořčice musí odpovídat ustanovením této vyhlášky.

účinné od 22. 5. 1950(2) Na nálepkách (odstavec 1) nesmí být vyobrazení plodů (vinných hroznů, ovoce atd.), kterých výrobek neobsahuje.

§ 8.

účinné od 22. 5. 1950Hořčice se balí do obalů zdravotně nezávadných a jakost výrobků neporušujících. Použije-li se jako uzávěrů kovových folií, je nutno dbáti ustanovení vládního nařízení č. 99/1931 Sb., jímž se omezuje používání zdraví škodlivých kovů a kovových směsí při zacházení s potravinami (poživatinami) a kosmetickými prostředky, jakož i při dětských hračkách.

§ 9.

účinné od 22. 5. 1950Ministerstvo výživy může v dohodě s ministerstvem zdravotnictví povoliti výnosem výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 10.

účinné od 22. 5. 1950Porušení ustanovení této vyhlášky se trestá podle §§ 8 a 9 dekretu č. 118/1945 Sb. ve znění zákona č. 274/1948 Sb.

§ 11.

účinné od 22. 5. 1950Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem po dni vyhlášení.