Vyhláška ministerstva zemědělství, kterou se vydávají předpisy o výrobě surového dříví v lese., 255/1949 Ú. l. I, účinné od 8. 5. 1950

Příloha.

PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE.

(Zkratky: pr. s k. = průměr s kůrou, b. k. = bez kůry, prm = prostorový metr, plm = plnometr.)

Výroba dříví.Část první.

a) Podle tloušťky.
1. 1. Podle tloušťky průměru třídí se dříví na hroubí a nehroubí.
2. 2. Hroubí je nadzemní dřevní hmota od 7 cm pr. s k. bez hmoty pařezu. Hmota tyčí se počítá do hroubí.
3. 3. Nehroubí jest ostatní dřevní hmota pod 7 cm pr. s k., kůra a pařezí.
4. 4. Při výrobě dříví musí býti suky hladce přiseknuty a dříví na obou koncích pilou zaříznuté; vršek tyčoviny může býti useknut.

b) Podle způsobu upotřebení.
1. 5. Podle způsobu upotřebení dělí se dříví na užitkové a palivové.
  1. I. Užitkové dříví.
    1. A. Kulatina.
      1. 6. Kulatina je zpravidla dlouhé užitkové dříví, které má 1 m od tlustého konce průměr nejméně 14 cm s k. Tloušťka kulatiny na tenkém konci nesmí klesnouti pod 8 cm s k.
        Kulatina listnatá a z kulatiny jehličnaté dýhové výřezy a kulatina na loupání se vyrábí zpravidla v kůře. Ostatní jehličnatá kulatina se zpravidla co nejdříve odkorňuje.
    1. B. Tyčovina.
      1. 7. Tyčovina jest dlouhé užitkové dříví, které má 1 m od tlustého konce průměr nejvýše 13 cm s k. Dělí se na tyče (hroubí) a tyčky (nehloubí). Vyrábí se zpravidla s kůrou.
    1. C. Rovnané užitkové dříví.
      1. 8. Rovnané užitkové dříví je dříví pro technické účely, které se zpracovává, rovná nebo váze do prostorových měr.
        Dělí se na:
        a) užitkové hroubí, t. j. štěpiny I. a II. tř., válce I. a II. tř. a koláče,
        b) užitkové nehroubí, t. j. klest, vánoční stromky.
  1. II. Palivové dříví.
    1. 9. Palivové dříví je dříví nezpůsobilé k technickým účelům. Palivové dříví se dělí na:
      1. a) palivové hroubí, t. j. štěpiny, kuláče a výmět,
      2. b) palivové nehroubí, t. j. kuláčky, klest, pařezí.
  1. III. Kůra.
    Dělí se na:
    1. 10. Užitkovou kůru, způsobilou pro technické účely, zejména na výrobu třísla.
    2. 11. Palivovou kůru.

Měření a určení obsahu.Část druhá.

I. Užitkové dříví.
1. A. Kulatina.
  1. 12. Hmota vypočítává se pro každý kus z jeho délky a středního průměru na plm (plnometry) bez kůry. Obsah jakostně rozdílných nebo nestejnoměrně spádných kmenů může se zjistiti úsekově. Délky měří se na celé metry a poloviny metrů, není-li, jako pro listnáče a pro jednotlivé sortimenty, stanoveno měření na dm. Délka měří se od nejhlubšího řezu do kmene; u kmenů s násekem měří se délka od středu náseku. Při kmenech zakřivených měří se délka úsekově po kmenu.
    Pro měření středního průměru u kmenu v kůře od korní se středový pás s výjimkou u buku a javoru, na nichž se střed kulatiny vyznačí buď črtákem nebo křídou a odpočítá se do 29 cm průměru 1 cm, od 30 cm průměru 2 cm na kůru.
    Střední průměr zjišťuje se u kusů do 19 cm jedním měřením, tak jak kmen v lese leží (rovnoběžným s terénem), kdežto při tlustších kmenech dvěma k sobě kolmými měřeními, z nichž jedno jest pokud možno rovnoběžné s terénem.
    Připadne-li místo měření na přeslen suků nebo jinou nepravidelnost kmene, zjistí se průměr z průměrů měření ve stejné vzdálenosti nad a pod místem, kde mělo býti měřeno.
    Při jednotlivých měřeních a při stanovení průměru měření nedbá se zlomků centimetrů.
    Při zpracování dříví přidává se až 1 cm na 1 m délky, v celku však nejvýše 10 cm; při určení středu kmene se nepřihlíží k nadmíře.
    Na tlustém konci kmene vyznačí se číslo, délka a střední průměr dotčeného kusu. Dýhové výřezy se označí D a kulatina na loupání L.
1. B. Tyčovina.
  1. 13. Tyčovina se třídí podle délky a průměru měřeného 1 m od tlustého konce s kůrou. Délka měří se až do tloušťky 2 cm s kůrou na tenkém konci; hmota počítá se na plm podle stanovených převodních čísel.
1. C. Rovnané užitkové dříví.
  1. 14. Rovnané užitkové hroubí a kuláčky měří se na prostorové metry (prm). Rovná se proto do prostorových metrů, a to o stejné výšce bez rozdílu, zda dřevo je v kůře nebo bez kůry (loupané, křesané nebo do běla strouhané). Hranice dříví stavějí se s výsušným (nadmírou na výšce) 5%; při prodeji musí býti alespoň plná míra bez výsušného. Užitkové válce mohou býti měřeny též na plm.
  2. 15. Užitková klest. Hmota se zjišťuje na prm po vyrovnání do prm, nebo po svázání do svazků se počítá na kusy.

II. Palivové dříví.
1. 16. Hmota se měří na prm po příp. se váží (kg), nebo se odhaduje, je-li palivo v nezpracovaném stavu.
  1. a) Palivové hroubí:
    1. 17. Štěpiny, kuláče a výmět rovnají se do prm., a to o stejné výšce bez rozdílu, zda dřevo je v kůře nebo bez kůry (loupané nebo křesané). Hranice dříví se stavějí s výsušným (nadmírou na výšce) 5%. Při prodeji musí býti alespoň plná míra bez výsušného.
  1. b) Palivové nehroubí:
    1. 18. Kuláčky rovnají se do prm jako palivové hroubí.
    2. 19. Palivová klest se buď rovná po zpracování větví a vršků do prm, nebo se váže do otýpek, vyrovnává do pravidelných hromad, po příp. odhaduje se nezpracovaná v plošných dílech.
    3. 20. Pařezí se buď dobude, přiřeže, rozštípá a vyrovná do prm, nebo se odhaduje nedobyté v zemi.

III. Kůra.
1. 21. Užitková kůra. Stočená užitková kůra se rovná do prm nebo se váže do svazků (otepí) a váží se.
2. 22. Palivová kůra se měří na prm nebo se váží.

Druhování podle jakosti a rozměrů.Část třetí.

23. Druhování sleduje účel roztříditi vyrobené dříví podle jakosti a upotřebení a je podmíněno dřevinou, rozměry, tvarem a ostatními vlastnostmi dřeva, jakož i požadavky trhu.

I. Užitkové dříví.

A. Kulatina.

a) Jehličnatá kulatina.

24. Dýhové výřezy.
Dýhové výřezy jsou oddénkové výřezy v kůře, musí býti zdravé, rovné, plnodřevné, nikoliv točitě rostlé, se stejnoměrnými letokruhy, bez suků, kořenových náběhů, trhlin, boulí, neodlupčivé, a nepoškozené hmyzem.
Dýhové výřezy vyrábějí se v délkách od 1.80 m (10% počtu kusů může býti v délce 1.60 m), s odstupňováním délek po 10 cm a o nejmenší tloušťce u modřínu a douglasky od 35 cm a u ostatních dřevin od 40 cm na tenkém konci bez kůry.
Sem patří též dříví resonanční, dříví na dřevěný drát a na luby, dříví řezbářské a dříví na žaluzie; toto může býti ve středu i vyhnilé.

25. Kulatina na loupání.
Kulatina na loupání vyrábí se v kůře; musí býti zdravá, rovná, plnodřevná, nikoliv točitě rostlá, téměř bezsuká, neodlupčivá, nepoškozená hmyzem, pokud možno kruhovitého průřezu, bez trhlin, jen s malými vadami, které nesnižují její technickou použitelnost.
Kulatina na loupání vyřezává se v délkách 1.30 m, 2.30 m, 2.60 m a od 3 m výše s odstupňováním délek po 10 cm a o průměru u smrku a jedle od 30 cm, u borovice, modřínu a vejmutovky od 23 cm na tenkém konci b. k. a může býti ve vnitřní třetině průměru vyhnilá.

26. Jakostní třída I.
Kulatina jakostní třídy I. musí býti zdravá, rovná, plnodřevná, neodlupčivá, nepoškozená hmyzem a nerozpraskaná; ojedinělé malé zdravé suky, nepatrná točitost a malé vady, nesnižující technickou použitelnost, se připouštějí. Kulatina jakostní třídy I. musí míti nejmenší délku 3 m s odstupňováním po ½ m a nejmenší střední průměr 20 cm b. k. a 18 cm na tenkém konci b. k.
Sem patří též vybraná borová a modřínová kulatina, vhodná na výrobu sloupů na elektrická vedení.

27. Jakostní třída II.
Obyčejná kulatina (též ze souší), s běžnými vadami, mimo měkkou hnilobu a zřejmou odlupčivost (přes vnitřní ⅓ průměru na tlustém konci).

28. Podle středního průměru se zařazuje kulatina do těchto tloušťkových tříd:

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů.
Třída 1a		do 14 cm středního pr. b. k.
Třída 1b	od 15 cm	do 19 cm středního pr. b. k.
Třída 2a	od 20 cm	do 24 cm středního pr. b. k.
Třída 2b	od 25 cm	do 29 cm středního pr. b. k.
Třída 3a	od 30 cm	do 31 cm středního pr. b. k.
Třída 3b	od 35 cm	do 39 cm středního pr. b. k.
Třída 4	od 40 cm	do 49 cm středního pr. b. k.
Třída 5	od 50 cm	do 59 cm středního pr. b. k.
Třída 6	od 60 cm	do 69 cm středního pr. b. k. atd.

b) Listnatá kulatina.
1. 29. Dýhové výřezy.
  Vyrábějí se v kůře, musí býti zdravé, prakticky rovné, plnodřevné, nikoliv točitě rostlé, bez suků, mrazových trhlin, dvojáků a boulí, nesmí býti odlupčivé, ani poškozené hmyzem. Přímá trhlina ve středu průměru až do poloviny délky výřezu je přípustná, vyloučeny jsou však výřezy s trhlinami lomenými a křížovými. Přípustná jest odlupčivost ve středu kmene do 25% průměru, dále výsušné trhliny do hloubky 4 cm na čelné ploše, zdravé suky do 2.5 cm, nepronikající do jádra, jakož i zdravá běl a jádro.
  Nejmenší rozměry:
  Délka u dubů, jasanů, javorů, jilmů, třešně, hrušky, topolů, osiky, vrb, lip, kaštanu koňského a ostatních listnatých dřevin od 1.80 m (přípustno je 10% kusů v délce 1.60 m a 1.70 m). Délka u buku od 3 m (přípustno je 20% kusů od 1.80 m) a u ořechů od 1.20 m. Střední průměr b. k. u dubu cérového od 50 cm, u dubu zimního a letního, buku, ořechů, topolů, osiky, vrb, lip, kaštanu koňského a ostatních listnatých dřevin od 40 cm, u jasanů, javorů, jilmů, třesně a hrušky od 35 cm.
  Kromě shora uvedených jakostních podmínek platí pro jednotlivé dřeviny tyto zvláštní podmínky:
  Duby:
  Musí míti stejnoměrné letokruhy; vlnovité letokruhy jsou nepřípustné. Připouští se poškozená běl.
  Javory a jasan t. zv. bílý:
  Připouští se zdravé jádro ve středu kmene do 25% průměru na tenkém konci, bez ohledu na zabarvení jádra. Nepravidelnost letokruhů nerozhoduje.
  Jilmy a jasan t. z v. horský:
  Jádro musí býti stejnoměrně zabarvené, nesmí býti různobarevné; jasan t. zv. horský musí míti stejnoměrné letokruhy.
  Buk:
  Připouští se zdravé jádro bez jakéhokoli zabarvení do 25% průměru na tenkém konci.
  Ořechy:
  Barevné jádro musí činiti nejméně 75% průměru na tenkém konci. Zdravé suky jsou přípustně. Oddénkové výřezy musí býti s hlavou (pařez s odseknutými kořeny).
  Třešeň:
  Nazelenalé jádro není přípustné.
  Hruška:
  Je přípustné tmavé nezdravé jádro do 25% průměru na tenkém konci.
  Topoly, osiky, vrby, lípy, kaštan koňský:
  Je přípustné jádro jakéhokoliv zabarvení, jakož i zdravé suky do 2 cm průměru.
  Na očkové, vlnité, květované, jakož i kořenité výřezy se nevztahují v předu uvedené rozměrové a jakostní podmínky.
1. 30. Kulatina na loupání.
  Vyrábí se v kůře, musí býti zdravá, prakticky kruhovitého průřezu, plnodřevná, nikoliv točitě rostlá, téměř bezsuká, bez mrazových trhlin, dvojáků a boulí, neodlupčivá, nepoškozená hmyzem a bez křížových trhlin.
  Připouští se:
  Zdravé, pevně zarostlé nebo slepé suky do 25 mm průměru (jeden suk na každý běžný metr od 2 m délky počínaje), zdravé suky do 8 cm průměru na obou koncích 10 cm od řezné plochy, zdravé barevné jádro do 60% průměru na tenkém konci, vyhnilé jádro ve vnitřní třetině, odlupčivost a dvoják ve středu kmene do 8 cm průměru na obou koncích.
  Kulatina na loupání musí býti praktický rovná (t. j. dílčí kusy v nejmenších délkách 1.30 až 2.30 m musí býti rovné), nad 3 m délky, u měkkých listnáčů připouští se malá točivost (do ¼ obvodu) a u všech dřevin rovná trhlina do délky středního průměru na obou koncích, u kmene do 3 m na jednom konci. K průběhu letokruhů se nepřihlíží.
  Kulatina na loupání se vyrábí ze všech listnatých dřevin, kromě habru, akátu a dubu céru, v rozměrech od 23 cm na tenkém konci b. k. v délkách 1.30 m, 2.30 m, 2.60 m aneb podle požadavků trhu, a od 3 m délky s decimetrovým stoupáním.
  Buková kulatina se vyrábí od 3 m délky, jádro hvězdicovité a šedé (nezdravé) nad ⅓ průměru není přípustné; do 3 m musí býti bezsuká.
1. 31. Jakostní třída I.
  Jakostní třída I. musí býti zdravé, do 2 m délky bez suků a boulí. Na každý další běžný metr jest přípustný pevně zarostlý suk do 12 cm průměru, aneb boule, nevystupující 3 cm nad povrch kmene, jakož i slepé suky do 6 cm délky.
  Vyrábí se od 25 cm středního průměru b. k. v délkách od 3 m; 20% kusů od 2 m je přípustné.
  Dále jsou přípustné:
  1. a) Malé suky do 4 cm průměru (i vyhnilé), pokud tyto nepronikají do jádra, a to dva suky na třetí a každý další b. m., jakož i suky do 2.5 cm průměru na celé délce kmene.
  2. b) Jeden žír tesaříkem (Cerambyx) na každý bm mimo 2 m délky, nepatrná točitost do ¼ obvodu, trhliny na obou koncích do délky středního průměru, povrchové krátké mrazové trhliny, jakož i zakřivení 10 cm do 3 m délky, nad 3 m zakřivení do poloviny středního průměru kmene.
  3. c) Povrchová poškození pokud neznehodnocují užitkovou hodnotu kmene. Zdravé jádro do 50% průměru na tenkém konci.
  Vylučují se:
  Větší nahnilé boule a suky, kde hniloba vniká hlouběji do kmene než 10% středního průměru, dvojáky, odlupčivost a červotočivost, která znehodnocuje technickou upotřebitelnost užitkové části dřeva.
  Výjimky pro:
  Duby.
  Tvrdá načervenalost do 20% řezné plochy jest přípustná.
  Buk.
  Nejmenší přípustná délka 2.50 m, která však musí býti bezsuká. Jádro zubovitého tvaru, želvovité (šedé) a zkřenčelost se vylučuje.
  Jilmy.
  Odlupčivost do 20% průměru na tlustém konci jest přípustná.
  Habr, akát.
  Zarůstající svalcovitost (žebrovitost) není přípustná. Vyrábí se od 18 cm středního průměru b. k. v délkách od 2 m; 20% kusů v délkách od 1.10 m je přípustné.
  Dříví kolářské vyrábí se od 16 cm b. k. na tenkém konci.
1. 32. Jakostní třída II.
  Veškerá ostatní kulatina v délkách od 2 m, která se hodí k užitkovým účelům.
  Sem patří též kulatina, která pro svojí menší tloušťku nemůže býti zařazena do I. třídy.
  Zařazení do tloušťkových tříd je stejné jako u kulatiny jehličnaté (č. 28).

B. Tyčovina.

33. Netřídí se podle jakosti.

a) Tyče.

34. Jehličnaté tyče zařazují se podle délky a průměru v 1 m od tlustého konce do těchto tříd:

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů.
Třída	průměr s kůrou	délka
1	od 7 cm do 8 cm	od 6 m
2	od 9 cm do 10 cm	od 8 m
3	od 11 cm do 13 cm	od 9 m do 12 m
4	od 11 cm do 13 cm	přes 12 m do 15 m
5	od 11 cm do 13 cm	přes 15 m do 18 m
6	od 11 cm do 13 cm	přes 18 m

35. Listnaté tyče zařazují se podle průměru v 1 m od tlustého konce do těchto tříd:

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů.
Třída	průměr s kůrou
1	od 7 cm do 8 cm
2	od 9 cm do 10 cm
3	od 11 cm do 13 cm

36. Tyče které nemají potřebnou délku, patří do nejblíže nižší třídy. Při loupaných tyčích se snižují uvedené průměry o 1 cm.

b) Tyčky.

37. Jehličnaté tyčky se zařazují podle délky a průměru v 1 m od tlustého konce do těchto tříd:

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů.
Třída	průměr s kůrou	délka
1	do 3 cm	do 3 m
2	do 3 cm	přes 3 m
3	od 4 cm do 5 cm	od 3 m do 4 m
4	od 4 cm do 5 cm	přes 4 m do 8 m
5	6 cm	od 5 m

Podměrné tyčky se zařazují vždy do nejblíže nižší třídy. Jehličnaté tyčky vyrábějí se v celých délkách bez zkracování vršků.

38. Listnaté tyčky se vyrábějí o tloušťce do 6 cm pr. s k. v 1 m od tlustého konce. Třídy mohou býti vytvořeny podle potřeby.

C. Rovnané užitkové dříví.

39. Rovnané užitkové dříví je zdravé nebo jen málo nakažené dříví, použitelné k technickým účelům; podle jakosti se toto dříví netřídí. Podle tvaru a rozměrů se třídí na:

a) užitkové hroubí:
1. 1. Užitkové štěpiny I. tř. jsou štěpiny z oblých kusů od 30 cm pr. s k. na tenkém konci,
2. 2. užitkové štěpiny II. tř. jsou štěpiny z oblých kusů od 14 cm do 29 cm pr. s k. na tenkém konci,
3. 3. užitkové válce I. tř. jsou oblé kusy od 20 cm pr. s k. na tenkém konci,
4. 4. užitkové válce II. tř. jsou oblé kusy od 14 cm do 19 cm pr. s k. na tenkém konci,
5. 5. užitkové kuláče jsou oblé kusy od 7 cm do 13 cm pr. s k. na tenkém konci.

b) Užitkové nehroubí:

1. Užitková klest je dříví do 6 cm průměru na tlustém konci, které se hodí pro technické účely.

2. Vánoční stromky:

Vánoční stromky se třídí takto:

a) vánoční stromky jakostní třídy I. musí býti rovné, pravidelně rostlé, nepřehoustlé, u smrků nejméně se čtyřmi větvemi v přeslenu, s přesleny nejvýše 35 cm od sebe vzdálenými; u borovic a ostatních jehličin nejméně se třemi větvemi v přeslenu, s přesleny nejvýše 45 cm od sebe vzdálenými,

b) vánoční stromky jakostní třídy II. Patří do ní vánoční stromky nevyhovující podmínkám jakostní třídy I.

Třídění podle délky:

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů.
Délková třída	délka stromku
1	do 0.50 m
2	přes 0.50 m do 1.00 m
3	přes 1.00 m do 1.50 m
4	přes 1.50 m do 2.00 m
5	přes 2.00 m do 2.50 m
6	přes 2.50 m do 3.00 m
7	přes 3.00 m do 3.50 m
8	přes 3.50 m do 4.00 m
9	přes 4.00 m do 4.50 m
10	přes 4.50 m do 5.00 m
11	přes 5.00 m

II. Palivové dříví.
1. 40. Palivové hroubí:
  Palivové hroubí je dříví vadné (sukaté nebo nakažené a nahnilé), které se nehodí k technickým účelům.
  Třídění:
  1. a) Štěpiny jsou rozštípané válce od 14 cm průměru na tenkém konci s k.
  2. b) Kuláče jsou neštípané kusy od 7 cm pr. s k. na tenkém konci.
  3. c) Výmět jest odpadové dříví (zlomkové, zdrůbky) a dříví velmi nahnilé z třídy a) a b).
1. 41. Palivové nehroubí:
  1. a) Kuláčky jsou oblé kusy do 6 cm průměru s k. na tenkém konci.
  2. b) Palivová klest je dříví do 6 cm průměru na tlustém konci s k., která zbude po vytřídění užitkové klesti a po zpracování kuláčků.
  3. c) Pařezí se co do jakosti netřídí.

III. Kůra.
1. 42. Užitková kůra je z kmenů oloupená kůra způsobilá k živnostenským a průmyslovým účelům k výrobě třísla; musí býti suchá, zdravá a nesmí býti zplesnivělá a zčernalá.
  Tříslová kůra smrková nesmí býti příliš šupinatá a borkovitá a třídí se takto:
  1. a) kůra ve svitcích asi 1 m dlouhých,
  2. b) zlomková kůra,
  3. c) kůra na výrobu tříslových výtažků získaná strouháním nebo okřesáním dříví; nesmí býti s dřevem,
  4. d) drcená kůra na kousky o velikosti asi 2×2 cm.
  Tříslová kůra dubová se třídí na:
  1. I. třídu: Kůra hladká, loupaná z mladých stromů, málo popraskaná, bez šupin a horky, nejvýše s 2.5% kůry II. třídy.
  2. II. třídu: Z oddénkové části mladých kmenů nebo od prsní výšky loupaná kůra ze starších kmenů bez mechu. Malá šupinatost a borkovitost je přípustná.
  3. III. třídu: Ze starších i oddénkových částí kmenů loupaná kůra bez mechu; šupinatost a borkovitost je přípustná.
1. 43. Palivová kůra jest kůra nezpůsobilá pro živnostenské a průmyslové účely.

Druhy podle upotřebení.Část čtvrtá.

I. Dolovina.

44. Dolovina je dříví odkorněné (smrk, jedle) nebo okřesané (borovice, modřín, dub, akát), zdravé, též ze souší, sukaté, zakřivené, točitě rostlé, načervenalé nebo namodralé ale pinč únosné, které se měří na plm.

Dolovina se dělí na: a) dlouhou dolovinu, b) vzpěry.

a) Dlouhá dolovina jsou kmeny vyříznuté až do tloušťky 7 cm s k. na tenkém konci od 4 m délky a nepřesahující 19 cm středního průměru b. k.

Dlouhá dolovina zařazuje se do 2 tříd:

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení.
Třída 1a	do 14 cm středního pr. b. k.
třída 1b	15 až 19 cm středního pr. b. k.,

b) vzpěry jsou výřezy do 7 m délky o středním průměru od 10 cm do 24 cm b. k.; délky jsou odstupňovány po decimetrech podle potřeby dolů.

Třídí se podle tloušťky středního průměru b. k.:

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení.
Třída 1a	10 cm až 14 cm
třída 1b	15 cm až 19 cm
třída 2a	20 cm až 24 cm

II. Pražcovina.
1. 45. Pražcovina jsou vyřezy, které jsou způsobilé k výrobě železničních a vlečkových pražců; musí býti zdravé, mohou býti i málo točitě rostlé, nesmí býti odlupčivé ani hmyzem poškozené. Zdravé suky a boule jsou přípustné.
  Zakřivení smí býti nejvýše jednostranné, a to u pražcových výřezů na každých 2.50 m délky až 8 cm, u výřezů na výhybkové pražce a mostnice až 1 cm na každý 1 bm délky. Zakřivené výřezy připouští se jen ojediněle.
  U buku připouští se zdravé červené jádro a jádro mrazové, které však musí býti vzdáleno na tenkém konci v místech, kde přijde vrchní ložná plocha pražce nejméně 5 cm od obvodu kmene b. k. Vylučuje se jádro šedé a jádro zubovitého tvaru. U ostatních dřevin připouští se zdravé jádro neomezeně.
  Pražcové výřezy vyrábějí se v celých délkách, dělitelných 2.50 m a o nejmenším průměru 23 cm b. k. na tenkém konci. Výřezy na mostní a výhybkové pražce, v délkách od 2.50 m až 6.00 m s odstupňováním po 10 cm a o nejmenším průměru 28 cm b. k. na tenkém konci.
  Zařazení do tloušťkových tříd jako u kulatiny.

III. Sloupy na elektrická vedení.

46. Sloupy na elektrická vedení jsou zdravé (ne ze souší), pokud možno rovné, ne příliš sukovité vyřezy, o nejmenší délce 6 m a o nejmenším průměru 12 cm b. k. na tenkém konci v rozměrech, předepsaných odběratelem. Výřezy nesmí býti příliš zraněné, nebo ve větší míře poškozené hmyzem, nesmí býti příliš rozpukané (přípustny jsou pouze povrchové trhliny). Suky nesmí býti vyhnilé a zdravé suky musí býti zarostlé těsně do dřeva. Nejsou přípustny hlavně velké suky, seskupené věncovitě v 1 průřezu. Dříví na sloupy na elektrická vedení má býti těženo pokud možno v době od začátku října do konce dubna a musí býti ihned odkorněno.
Sloupy borové a modřínové smí býti zakřivené, avšak spojovací přímka středu čepu se středem průřezu v ⅙ délky sloupu od tlustého konce, nesmí jíti mimo sloup. Přípustny jsou spíše táhlé dlouhé oblouky, ne však krátká náhlá zakřivení (kolena).
Sloupy smrkové a jedlové musí býti rovné nebo jen málo jednostranně zakřivené. Přímka, spojující střed čepu se středem tlustého konce, nesmí vybočovati mimo kmen.
Zařazení do tloušťkových tříd jako u kulatiny.

IIIa. Chmelnicové sloupy.

46a. Chmelnicové sloupy se vybírají ze zdravé odkorněné smrkové, borové nebo modřínové kulatiny a mohou býti i ze zdravých souší; nejméně 70% z celkového počtu musí býti s oddenkem. Nesmějí býti příliš zraněné nebo ve větší míře poškozené hmyzem. Chmelnicové sloupy smějí býti oboustranně zakřivené, avšak spojnice středu průměru na tenkém konci se středem průměru na tlustém konci se nesmí vychýliti více než o 15 cm mimo kmen. Točivý vzrůst se připouští. Vyrábějí se v těchto rozměrech:

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení.
třída	délka:	průměr na tenkém konci:
1	9.0 m	14—16 cm bez kůry
2	8.5 m	12—14 cm bez kůry
3	8.0 m	9—12 cm bez kůry
4	7.5 m	9—11 cm bez kůry.

Měří a zařazují se do tloušťkových tříd jako kulatina.

IV. Lešeňové sloupy.
1. 47. Lešeňové sloupy vybírají se z odkorněné jehličnaté kulatiny, musí býti zdravé, rovné, plnodřevné, netočitě rostlé a málo sukaté; mírná načervenalost nebo namodralost je přípustná. Tloušťka sloupu je 10.—19 cm středního průměru b. k, a od 8 cm průměru na tenkém konci b. k. Zařazení do tloušťkových tříd je stejné jako u jehličnaté kulatiny (č. 28).

V. Tyčové výřezy.
1. 48. Jehličnaté tyčové výřezy jsou odkorněné výřezy ze smrkových a jedlových tyčí, musí býti zdravé, prakticky rovné, v délkách od 4 m, s odstupňováním délky po 0.5 m a od 6 cm průměru b. k. na tenkém konci; tloušťky na tenkém konci jsou odstupňovány po 1 cm.
2. 49. Listnaté tyčové výřezy vyrábějí se z tyčí listnatých dřevin v kůře, musí býti županované nebo kroužkované, zdravé, v délce od 3 m a o průměru od 6 cm na tenkém konci b. k.
3. 50. Tyčkové výřezy jsou odkorněné výřezy ze smrkových a jedlových tyček, musí býti zdravé, prakticky rovné, od 1.5 m délky a o tloušťce 2 až 5 cm b. k. na tenkém konci.

VI. Oje.
1. 51. Oje březové, bukové, jasanové, dubové a akátové jsou výřezy zdravé, prakticky rovné a plnodřevné; větší jednostranné zakřivení do 1 m od tlustého konce, menší hladce přiseknuté suky, malé slepé suky a zdravá běl jsou přípustné. Oje musí býti županované. Vyrábějí se v délkách od 3 do 5 m a o tloušťce od 8 do 13 cm průměru na tenkém konci s k.

VII. Vláknina.
1. 52. Vláknina jakostní třídy I. je rovnané užitkové dříví, zdravé, ojedinělé kusy mohou býti načervenalé, poškozené hmyzem, v délkách u vlákniny listnaté 1 m, u jehličnatě 1 nebo 2 m, ze dřevin způsobilých pro výrobu buničiny nebo dřevoviny.
  Třídění podle tloušťky:
  1. a) Vláknina třídy A: Válce o tloušťce od 14 cm pr. s k. na tenkém konci, nebo z nich vyrobené štěpiny.
  2. b) Vláknina třídy B: Kuláče od 7 do 13 cm pr. s k. na tenkém konci.
    Vlákninu třídy A a B možno vyrovnávati též společně.
  1. c) Vláknina třídy C: Kuláčky z jehličnatých dřevin do 6 cm průměru s k. na tlustém konci.
1. 53. Vláknina jakostní třídy II. je rovnané jehličnaté dříví užitkové, v rozměrech třídy A a B (č. 52), sukovité, odlupčivé, poškozené jmelím, rakovinou a částečně s měkkou hnilobou.

VIII. Dříví generátorové a na suchou destilaci.
1. 54. Generátorové dříví je zdravé, ne příliš sukovité rovnané dříví od 7 cm s k. na tenkém konci. Vyloučeny jsou: Osyka, vrba, topol a lípa.
  Třídí se na štěpiny a kuláče jako palivové dříví.
1. 55. Dříví na suchou destilaci je zdravé, též sukovité bukové rovnané dříví, štípané z válců od 14 cm pr. s k. na tenkém konci, po příp. s přimísením do 20% válců od 14 cm pr. s k. na tenkém konci.

Převodní čísla.Část pátá.

1. Kulatina.
1. 56. Převádí-li se u kulatiny hmota hroubí b. k. na hmotu hroubí s k., připočítá se u dubu 15%, u ostatních dřevin 10%.

2. Tyčovina.

57. a) jehličnaté tyče

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.
třída 1	100 kusů s k	2.5 plm s k.
třída 2	100 kusů s k	5.5 plm s k.
třída 3	100 kusů s k	7.00 plm s k.
třída 4	100 kusů s k	9.00 plm s k.
třída 5	100 kusů s k	12.00 plm s k.
třída 6	100 kusů s k	14.00 plm s k.

58. b) jehličnaté

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.
třída 1	100 kusů s k	0.1 plm s k.
třída 2	100 kusů s k	0.3 plm s k.
třída 3	100 kusů s k	0.6 plm s k.
třída 4	100 kusů s k	1.3 plm s k.
třída 5	100 kusů s k	2.00 plm s k.

59. c) listnaté tyče

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.
třída 1	100 kusů s k	2.5 plm s k.
třída 2	100 kusů s k	5.5 plm s k.
třída 3	100 kusů s k	9.00 plm s k.

60. d) listnaté tyčky

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.
100 kusů podle tloušťky a délky	0.2 až 1.00 plm s k.

3. Rovnané dříví.

61. a) rovnané užitkové dříví

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.
1 prm užitkových válců nebo štěpin, vyrovnaných s k.	0.82 plm s k.
1 prm užitkových válců nebo štěpin, odkorněných	0.90 plm s k.
1 prm užitkových kuláčů, vyrovnaných s k	0.70 plm s k.
1 prm užitkových kuláčů, odkorněných	0.78 plm s k.

62. b) vláknina

Třída A a B, 1 nebo 2 m délky:

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.
1 prm vlákniny vyrovnaný s k.	0.80 plm s k.
1 prm vlákniny loupané nebo škrabané	0.88 plm s k.
1 prm vlákniny do běla strouhané	0.92 plm s k.

Třída C, 1 nebo 2 m délky:

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.
1 prm vlákniny vyrovnaný s k.	0.70 plm s k.
1 prm vlákniny loupané, škrabané nebo do běla strouhané	0.78 plm s k.

63. c) dříví palivové, dříví generátorové a na suchou destilaci:

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.
1 prm štěpin vyrovnaných s k.	0.80 plm s k.
1 prm štěpin křesaných	0.86 plm s k.
1 prm štěpin vyrovnaných b. k.	0.88 plm s k.
1 prm kuláčů vyrovnaných s k.	0.70 plm s k.
1 prm kuláčů křesaných	0.76 plm s k.
1 prm kuláčů vyrovnaných b. k.	0.78 plm s k.
1 prm výmětu s k.	0.70 plm s k.
1 prm kuláčů s k.	0.60 plm s k.
1 prm pařezí	0.50 plm s k.

4. Kúra.

§ 4. PŘEDPISY PRO VÝROBU SUROVÉHO DŘÍVÍ V LESE. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.
64. 1 prm kůry v lese vyschlé 110 kg	0.30 plm

Poznámka: Tuto částku možno obdržeti též jednotlivě. Objednávky vyřizuje administrace Dřevařských listů, Praha XII.

Vyhláška ministerstva zemědělství, kterou se vydávají předpisy o výrobě surového dříví v lese.

§ 1.

§ 2.

§ 3.

§ 4.