Výnos ministerstva školství, věd a umění, vydaný v dohodě s ministerstvem informací a osvěty, kterým se vydává organisační a jednací řád divadelní a dramaturgické rady pro zemi Českou a Moravskoslezskou.

§ 1.

Divadelní a dramaturgická rada pro zemi Českou a Moravskoslezskou (dále jen rada) je zřízena při ministerstvu školství, věd a umění.

§ 2.

(1) Rada má 18 členů a 6 náhradníků.

(2) Z nich jmenují ministr školství, věd a umění 12 členů a 4 náhradníky, ministr informací a osvěty 6 členů a 2 náhradníky, vyžádavše si návrh odborných a zájmových organisaci a jednotné odborové organisace, jež se na tomto návrhu usnesou ve společné schůzi.

(3) Při jmenování je přihlížeti k tomu, aby — pokud možno — zastoupeny byly všechny obory. Zastoupeni mají býti zejména: původci divadelních děl, výkonní umělci z povolání, dramaturgové, divadelní theoretikové, divadelní výtvarníci, provozovatelé divadel, divadelní ochotnické spolky, loutkáři, organisace divadelních návštěvníků a jednotná odborová organisace.

(4) V jednotlivých skupinách, jež zejména mají býti zastoupeny, budiž podle možnosti úměrně pamatováno: u původců divadelních děl na zástupce činohry, zpěvohry, baletu a operety, u výkonných umělců z povolání na dirigenty, režiséry, choreografy, herce, pěvce, tanečníky a hudebníky, u dramaturgů na činohru, zpěvohru, balet, operetu, u divadelních ochotnických spolků jak na spolky ryze ochotnické, tak i na divadelní odbory jiných spolků, u nichž veřejné provozování divadelních děl jest aspoň podstatnou částí nebo podstatným doplňkem jejich osvětového poslání, a u loutkářů jak na loutkáře ochotnické, tak na loutkáře z povolání.

(5) Sluší přihlížeti i k tomu, aby se dostalo zemi české a Moravskoslezské úměrného počtu zástupců, a aby byly zastoupeny též ženy.

(6) Pokud jde o náhradníky, je třeba volbu osob zaříditi tak, aby byli snadno a rychle dosažitelní.

§ 3.

(1) Jmenování děje se na dobu tří let.

(2) Opětné jmenování je přípustné.

(3) Členové a náhradníci jsou po dobu funkčního období neodvolatelní, leč že některý z nich je pravoplatným soudním výrokem zcela nebo částečně zbaven svéprávnosti, ztratí volební právo pravoplatným výrokem trestního soudu, pokud ztráta tohoto práva trvá, nebo je v donucovací pracovně.

(4) Zemře-li některý člen, vzdá-li se členství nebo pozbude-li ho z příčin uvedených v předcházejícím odstavci, určí rada, který z náhradníků nastoupí na jeho místo na zbytek jmenovacího období, přihlížejíc k tomu, aby nastupující náhradník byl z téhož oboru nebo z oboru nejblíže příbuzného tomu, který zastupoval odstupující člen.

(5) Je-li některý člen nemocen, nepřítomen nebo jinak zaneprázdněn déle než měsíc, učiní rada obdobné opatření na dobu, po kterou překážka trvá.

§ 4.

(1) Předsedu rady jmenuje z jejích členů na dobu tří let ministr školství, věd a umění.

(2) Náměstka předsedy jmenuje z jejích členů na tutéž dobu ministr informací a osvěty.

(3) Opětné jmenování je přípustné.

(4) Náměstek předsedy zastupuje předsedu, je-li předseda nemocen, nepřítomen nebo jinak zaneprázdněn nebo je-li podjat.

(5) Pro případ delší současné nemoci nebo nepřítomnosti obou určí ministr školství, věd a umění v dohodě s ministrem informací a osvěty, který ze členů je má na tuto přechodnou dobu zastupovati.

§ 5.

(1) Rada jest iniciativní a poradní sbor ve věcech divadelních.

(2) Jakožto iniciativní sbor je povolána, aby z vlastního podnětu jednala o divadelních poměrech vůbec, a shledá-li toho potřebu, předkládala ministerstva školství, věd a umění příslušné zprávy a návrhy.

(3) Přitom není však jejím úkolem jen, aby upozorňovala na zjevy nepříznivé, nýbrž stejně jí náleží, aby si všímala také činností a snah, které zasluhují zvláštního uznání a po případě podpory.

(4) Naproti tomu jí nepřísluší, aby projednávala spory mezi původci divadelních děl nebo výkonnými umělci z povolání a provozovateli divadel, jsou-li ryze soukromoprávní povahy.

(5) Jakožto poradní sbor podává rada ministerstvu školství, věd a umění na jeho požádání vyjádření ve všech zásadních otázkách divadelních, zejména posuzuje-li se kulturní činnost provozovatelů divadel i divadelních ochotnických spolků, vydávají-li se směrnice pro výkon osvětového dozoru zemských a okresních národních výborů, plánuje-li se činnost divadelní, zřizují-li se divadla a poskytují podpory na jejich zřizování a provozování, jakož i tehdy, rozhoduje-li se nebo činí-li se opatření v otázkách provozovacího povolení.

§ 6.

(1) Zvláštním úkolem rady jest pečovati o všechny dramaturgické otázky divadel a divadelních ochotnických spolků.

(2) Pro tento úkol zřídí rada dramaturgický odbor, ve kterém pověří stálým úkolem pracovním nejvýše 6 členů a 2 náhradníky, a to zejména zástupce původců divadelních děl a dramaturgů, po případě též zástupce provozovatelů divadel, divadelních ochotnických spolků, loutkářů a organisací divadelních návštěvníků.

(3) Rada ustanoví též předsedu dramaturgického odboru z jeho členů.

(4) Vykonávajíc tento úkol, nesmí však rada ani uvedený pracovní odbor její omezovati svobodu umění, zejména vnucovati divadlům a divadelním ochotnickým spolkům pořad her nebo jednotlivá díla.

§ 7.

(1) Podle potřeby může rada i pro jiné obory zříditi ze sebe zvláštní pracovní odbory, a to zpravidla o 3 členech a 1 náhradníku.

(2) Učiní-li tak, musí však přesně určití obor jejich působnosti i meze jejich zmocnění, a při volbě osob musí přihlížeti k jejich znalostem v oboru, o který jde.

(3) Předsedy těchto pracovních odborů ustanoví rada z jejich členů.

§ 8.

Výši honoráře příslušejícího členům, po případě i náhradníkům, za jejich činnost v radě, pokud se týče v pracovních odborech jejích, náhrady hotových výloh přespolním členům a náhradníkům (cestovného, stravného a nocležného) a přiměřené odměny členům a náhradníkům, zejména původcům divadelních děl a dramaturgům, kteří budou pověřeni stálým úkolem pracovním v oboru dramaturgickém, určí ministerstvo školství, věd a umění v dohodě s ministerstvy informací a osvěty a financí.

§ 9.

(1) Ministerstvo školství, věd a umění dá radě k používání vhodnou místnost s potřebným příslušenstvím a opatří podle potřeby administrativní práce.

(2) Požádá-li o to rada, bude jí také přidělen stálý zapisovatel, z osobního stavu zaměstnanců ministerstva školství, věd a umění.

§ 1.

(1) Věci, které spadají do působnosti rady, vyřizují se zpravidla v neveřejných schůzích.

(2) Dramaturgické otázky divadel a divadelních ochotnických spolků vyřizuje samostatně dramaturgický odbor a podává o nich úhrnnou zprávu v nejbilžší schůzi rady. Doplněním dramaturgického odboru divadelní a dramaturgické rady stejným počtem členů divadelní propagační komise může být vytvořen lektorský sbor dramaturgického odboru.

(3) Obdobně může rada samostatné vyřizování svěřiti i jiným pracovním odborům v oboru jejich působnosti a v mezích jejich zmocnění, jak je rada těmto pracovním odborům určila.

(4) Jde-li však o věc do té míry neodkladnou, že by jiný postup nevyhovoval, může i v oborech, pro něž rada nezřídila zvláštní pracovní odbor, příslušný referent se souhlasem předsedovým v mezích obecného zmocnění, na kterém se rada usnesla, samostatně vyříditi věc pod odpovědností vlastní i předsedovou. O vyřízeních toho druhu musí býti podána podrobná zpráva v nejbližší schůzi rady.

§ 2.

(1) Rada koná schůzi nejméně jednou za měsíc kromě divadelních prázdnin nebo požádá-li o to aspoň pět členů, udávajíc předmět jednání.

(2) Může se však scházeti častěji, vyžaduje-li toho naléhavost věcí, které mají býti projednány, a je pak přihlížeti k tomu, aby věci toho druhu byly konečně vyřízeny ještě v téže schůzi.

(3) Jeví-li se toho potřeba pro včasné podání dobrého zdání, jež si vyžádalo ministerstvo školství, věd a umění, koná se schůze v nejkratší lhůtě.

(4) V případě potřeby může se konati schůze divadelní a dramaturgické rady společně se schůzí divadelní propagační komise. Pro jednání platí přiměřeně ustanovení organisačních a jednacích řádů obou sborů, divadelní a dramaturgická rada a divadelní propagační komise usnáší se však odděleně. Totéž platí o odborech (komisích), pokud jsou zřízeny při obou poradních sborech pro týž pracovní obor.

§ 3.

(1) Schůze rady svolává předseda. Pozvání s udáním poradu jednání, po případě i s potřebnými podklady, budiž doručeno členům nejméně 3 dny předem, pravidelné schůze jest však svolávati, pokud možno, 14 dní napřed.

(2) Nemůže-li se člen dostaviti, musí se ihned omluviti; je-li podjat, musí to rovněž ihned oznámiti. Předseda pak místo něho pozve náhradníka téhož oboru nebo oboru nejblíže příbuzného.

(3) Předseda může pozvati na schůzi i jiné odborníky ve funkci expertů. Tyto osoby se účastní jednání s hlasem poradním.

(4) Zástupci ministerstva školství, věd a umění mají právo býti přítomni všem schůzím a mohou se kdykoliv hlásiti o slovo, nemají však práva hlasovacího.

(5) O svolání každé schůze budiž ministerstvo školství, věd a umění zpraveno.

(6) Společné schůze divadelní a dramaturgické rady a divadelní propagační komise svolává a řídí předseda divadelní a dramaturgické rady. Místopředsedou jest v tom případě předseda divadelní propagační komise.

§ 4.

(1) Předseda zahajuje schůzi, stanoví pořad jednání, řídí jednání a hlasování, ukončuje schůzi a dohlíží k tomu, aby učiněná usnesení byla vykonána.

(2) Před schůzí buď vyložena listina přítomných, jakož i zápis o předešlé schůzi.

(3) Předseda zahájí schůzi, je-li přítomno tolik členů, aby se schůze mohla usnášeti (§ 11, odst. 2).

(4) Na počátku schůze určí předseda zapisovatele, není-li přidělen zapisovatel stálý, jakož i člena, který ověří zápis o schůzi, a zjistí, nejsou-li námitky proti zápisu o předešlé schůzi, který byl rozmnožen a zaslán všem členům i náhradníkům. Žádá-li o to některý z členů, dá tento zápis přečísti. Nejsou-li námitky, pokládá se zápis za schválený; byly-li námitky podány, rozhodne o nich rada.

(5) Předseda má právo kdykoliv prohlásit jednání za důvěrné.

§ 5.

Potom podají postupně předseda, předsedové pracovních odborů a referenti povšechnou zprávu o své činnosti, zejména o tom, jak byla provedena usnesení předešlých schůzí, o vyřízeních, o nichž má býti podána zpráva v nejbližší schůzi rady (§ 1, odst. 2 až 4) a o došlých podáních. Také dají zevrubnou odpověď na dotazy nebo stížnosti, kterou si vyhradili v předešlé schůzi (§ 15, odst. 3).

§ 6.

(1) Po referátech funkcionářů přikročí se k jednání o věcech, které byly dány na pořad jednání.

(2) Rada projednává jednotlivé věci zpravidla v tom pořadí, ve kterém došly.

(3) Určuje pořad jednání, nesmí předseda pominout věci, které aspoň 5 členů, žádajíce o svolání schůze, udalo za předmět jednání.

(4) O věcech, které na pořad jednání dány nebyly, lze jednati jenom tehdy, souhlasí-li s tím nejméně 10 členů (věci pilné).

(5) Věci, které vybočují z působnosti rady, má předseda z jednání vyloučiti.

(6) Věci, o nichž si ministerstvo školství, věd a umění vyžádalo dobré zdání, dlužno vyřizovati co nejrychleji. Žádá-li ministerstvo školství, věd a umění o vrácení spisů, musí se tak stati neprodleně.

§ 7.

(1) O věci, která je předmětem jednání, přednese předseda, předseda pracovního odboru nebo referent zprávu a návrh. Se souhlasem předsedy může o některé věci podati zprávu a návrh i jiný člen rady.

(2) Hlásí-li se někdo o slovo, zahájí předseda rozpravu.

§ 8.

(1) Předseda udílí přihlášeným slovo v pořadí, v jakém se kdo přihlásil; zpravodaji nebo navrhovateli může však uděliti slovo i mimo pořadí.

(2) Rada může se usnésti, že nikdo nesmí k téže věci mluviti vícekrát než dvakrát, vyjímajíc stručnou opravu věcí, jež byly tvrzeny v rozpravě (§ 10, odst. 4), nebo že se doba řečí omezuje.

(3) Toho, kdo by při jednání nezachovával slušnost, je předseda povinen volati k pořádku.

(4) Uchyluje-li se řečník od věci, má ho předseda upozorniti, aby mluvil k věci.

(5) Byl-li řečník dvakráte bez výsledku volán k pořádku nebo upozorněn, aby mluvil k věci, může mu předseda odejmouti slovo.

§ 9.

(1) Členové mohou k projednávané věci činiti návrhy.

(2) Zejména lze kdykoliv učiniti návrh i usnesení, aby se buď přešlo k dennímu pořádku, nebo aby byla věc odročena nebo aby byla i s podanými návrhy přikázána ke zpracování některému pracovnímu odboru nebo některému referentu. Lhůtu stanoví rada.

§ 10.

(1) Rozprava končí, nehlásí-li se již nikdo o slovo nebo byl-li přijat návrh na konec rozpravy.

(2) Návrh na konec rozpravy může býti podán kdykoliv. O takovém návrhu usnáší se rada ihned bez rozpravy.

(3) Byl-li přijat návrh na konec rozpravy, mohou ještě mluviti a podávati návrhy toliko ti, kdo byli k slovu přihlášeni dříve, nežli byl přijat návrh na konec rozpravy. Závěrečné slovo náleží vždy zpravodaji nebo navrhovateli.

(4) Předseda může i po skončení rozpravy uděliti slovo ke stručné opravě věcí, které byly při rozpravě tvrzeny, a může po případě stanoviti pro takovou opravu dobu nepřesahující jednu minutu.

§ 11.

(1) Jakmile se skončí rozprava, přikročí se k hlasování.

(2) Schůze je schopna se usnášeti, je-li přítomno aspoň 10 členů, mezi nimi předseda nebo jeho náměstek.

(3) K platnosti usnesení se vyžaduje prosté většiny členů, kteří hlasovali, není-li jinak ustanoveno (§ 6, odst. 4).

(4) Předseda má právo hlasovati. Při rovnosti hlasů považuje se návrh za přijatý, hlasoval-li proň předseda.

(5) Menšina může požadovati, aby její odchylné stanovisko bylo zjištěno a připojeno k příslušnému vyjádření, zprávě nebo návrhu.

§ 12.

(1) Bylo-li podáno několik návrhů, ohlásí předseda před začátkem hlasování, v jakém pořadí se bude hlasovati.

(2) Zpravidla budiž hlasováno nejprve o formálních návrzích (§ 9, odst. 2), potom o návrzích věcných, a to především o návrhu nejširším a pak postupně o návrzích užších, a konečně o návrzích eventuálních a dodatečných.

(3) O návrzích, k nimž se nikdo nehlásil o slovo, může předseda dáti hlasovati hromadně.

§ 13.

(1) O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly učiněny.

(2) Za tím účelem přednese předseda před hlasováním podané návrhy tak, aby jeho přednes a výklad nepřipouštěl pochybnosti.

(3) Předseda může také vyzvati navrhovatele, aby sám svůj návrh přesně formuloval, doslovně opakoval nebo aby jej podal písemně.

(4) Každý člen může navrhnouti, aby bylo upraveno znění návrhů, jak je předseda přednesl, jakož i aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu. Nesouhlasí-li předseda, rozhodne rada bez rozpravy.

§ 14.

(1) Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky. V pochybných případech je provésti opačnou zkoušku.

(2) Podle jmen se hlasuje, žádá-li to pětina přítomných členů, a to tak, že každý člen na vyzvání předsedovo prohlásí, hlasuje-li pro návrh či proti návrhu či zdržuje-li se hlasování.

(3) Předseda hlasuje vždy až na konec.

§ 15.

(1) Konečně projednávají se ještě případné dotazy a stížnosti.

(2) Členové mohou ve věcech, které náležejí do působnosti rady, vznášeti dotazy a stížnosti na předsedu, předsedy pracovních odborů nebo na jednotlivé referenty.

(3) Předseda, předseda pracovního odboru nebo referent je povinen odpověděti ihned nebo si vyhradí zevrubnou odpověď do příští schůze.

(4) Na dotazy a stížnosti, které obsahují urážlivé osobní útoky nebo na něž byla již ve schůzi dána vyčerpávající odpověď nemusí býti odpovídáno.

§ 16.

(1) Předseda prohlásí schůzi za ukončenou, byl-li pořad jednání vyčerpán nebo klesl-li počet přítomných členů tak, že schůze není schopna se usnášeti.

(2) Rovněž může předseda ukončiti schůzi, nastaly-li okolnosti znemožňující nerušené jednání.

(3) Předseda může se souhlasem rady jednání přerušiti a stanoviti jeho pokračování na jinou hodinu téhož nebo příštího dne. Takové přerušení nesmí však trvati déle než 24 hodin.

§ 17.

(1) O schůzi rady pořizuje zápis zapisovatel.

(2) Čistopis zápisu buď sepsán nejpozději do příští schůze rady, budiž podepsán předsedou a zapisovatelem a ověřen členem, kterého předseda k tomu určil.

(3) V zápise budiž uvedeno zejména;

1. a) kdy a kde se schůze konala, kdo schůzi předsedal, kteří členové byli přítomni a kteří se omluvili, které jiné osoby (§ 3, odst. 3 a 4) se schůze účastnily, kdo zapisoval a kterého člena určil předseda, aby ověřil zápis;
2. b) které zprávy byly podány;
3. c) o kterých věcech bylo jednáno, jaká usnesení byla učiněna, způsob, jak bylo hlasováno, poměr hlasů, po případě kteří členové se neúčastnili jednání a hlasování pro podjatost;
4. d) které dotazy a stížnosti a kým byly podány, a jak bylo na ně odpověděno.

(4) K zápisu buď připojena listina přítomných, jakož i zprávy, návrhy a projevy, pokud byly podány písemně.

(5) Zápisy o schůzích a jejich přílohy tvoří knihu zápisů.

(6) Každý člen rady i náhradník má právo nahlížeti do knihy zápisů a pořižovati si z ní opisy nebo výpisy.

§ 18.

(1) Pokud tento jednací řád nestanoví jinak, je pro schůze pracovních odborů použiti obdobně ustanovení o schůzích rady.

(2) Předseda pracovního odboru je povinen svolati schůzi, usnese-li se na tom rada nebo žádají-li to dva členové pracovního odboru, udávajíce předmět jednání.

(3) Ve schůzích pracovního odboru podává zprávy její předseda. Se souhlasem předsedy může o některé věci podati zprávu člen pracovního odboru.

(4) Určuje věci, o kterých má schůze pracovního odboru jednati, nesmí předseda pracovního odboru pominouti věci, které stanovila rada nebo které dva členové pracovního odboru, žádajíce o svolání schůze, udali za předmět jednání.

(5) Pracovní odbor může se kdykoliv usnésti, aby věc, která se projednává, byla i s návrhy k ní podanými přikázána ke zpracování předsedovi pracovního odboru nebo některému členu pracovního odboru.

(6) Do knihy zápisů o schůzích pracovního odboru může nahlížeti a pořizovati si z nich opisy nebo výpisy každý člen rady i náhradník.

§ 19.

V mezích ustanovení tohoto jednacího řádu může rada usnesením upraviti podrobnosti jednání rady i pracovních odborů.