2609.
VYHLÁŠKA
ministerstev průmyslu, sociální péče a školství, věd a umění
ze dne 30. října 1948
o opatřeních k zajištění plynulého zásobování elektřinou a topnou parou.
Ministerstva průmyslu, sociální péče a školství, věd a umění stanoví v dohodě s ministerstvy vnitra, výživy, vnitřního obchodu, zemědělství, národní obrany a dopravy podle §§ 1 až 3 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 109 Sb., o řízení výroby, § 43 zákona ze dne 9. května 1947, č. 87 Sb., o některých opatřeních k provedení národní mobilisace pracovních sil, §§ 5, 8 a 9 zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb., o osmihodinné době pracovní, § 3 zákona ze dne 13. září 1946, č. 177 Sb., o úpravě pracovní doby v pekárnách, podle § 1 vládního nařízení ze dne 21. prosince 1939, č. 330 Sb., o státním řízení mzdové politiky, a podle § 73 zákona ze dne 21. dubna 1948, č. 95 Sb., o základní úpravě jednotného školství (školský zákon):
(1) Vytápění místností a jiných prostor elektřinou se zakazuje. Používati akumulační kamna jest dovoleno, jsou-li zařízena na odběr elektřiny jen v době noční.
(2) Ohřivače vody (boilery) a pařáky se smějí zapínati jen na noční proud.
(3) Omezovači ustanovení uvedená v odstavcích 1 a 2 platí pouze pro dny pracovní; ve dnech pracovního klidu platí jen v době od 16 do 19 hodin.
(1) Elektrické motory u maloodběratelů se nesmějí používati v době ranní od 6 do 8 hodin a v době večerní od 16 do 20 hodin.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na používání elektrických motorů v podnicích potravinářských, jakož i pro účely lékařské a výtahy. Zvláštní ustanovení platí pro používání elektrických motorů v zemědělských podnicích (§ 3).
Zemědělské podniky nesmějí v zimním období, počínaje od. 1. prosince, používati elektrických motorů v době od 6 do 12 hodin a od 16 do 20 hodin. Zákaz netýká se elektrických motorů používaných pro dojení, automatické vodárny, nákladní výtahy a líhně. Motory pro výmlat a čištění obilí a semen není dovoleno používati v době od 6 do 9 hodin.
(1) Pro podniky, s výjimkou podniků, které sjednaly odběr elektřiny podle diagramu (§ 6), platí pro odběr elektřiny mimo omezení uvedená v §§ 1 až 3 tato další omezení:
(2) Omezení uvedená v odstavci 1, č. 1 a 2 se nevztahují na lékárny.
(1) Používání elektřiny pro světelné reklamy, pro osvětlování výkladních skříní a pod. se zakazuje v době od 7 do 21 hodin.
(2) Cesty a prostranství veřejně používané jest dovoleno osvětlovati elektřinou v době od 7 do 21 hodin jen, pokud to naléhavě vyžaduje zájem veřejné bezpečnosti.
(3) Slavnostní osvětlování, na př. budov, památek a pod. se zakazuje.
Závody, u nichž bylo vyhláškou ministra průmyslu ze dne 24. října 1947, č. 1094 Ú. l. I, o zavedení evidence odběru elektřiny u závodů s energetickými hospodáři ve znění vyhlášky ministerstva průmyslu ze dne 11. října 1948, č. 2451 Ú. l. I, zavedeno povinné sledování průběhu zatížení odběru elektřiny, jsou povinny sjednati s dodávajícím energetickým podnikem odběr elektřiny podle diagramu tak, aby byl postradatelný odběr, zejména pro velké spotřebiče (elektrické pece, čerpací stanice a pod.), přeložen do doby nižšího zatížení elektráren. Nedojde-li k dohodě o sjednání odběru elektřiny, rozhodne příslušný okresní národní výbor po slyšení energetické komise (§ 13).
(1) V zájmu účelné úpravy zatížení elektráren v zimních měsících musí průmyslové závody včetně dílen a závodů veřejné správy při 48hodinové pracovní době pracovati 6 dnů v týdnu. Vyžaduje-li toho zvláštní povaha provozu průmyslového závodu, může mu příslušný okresní úřad ochrany práce k návrhu energetické komise (§ 13) povoliti výjimku, dohodne-li se o tom závod předem s příslušným energetickým podnikem.
(2) Začátek pravidelné pracovní doby se stanoví s přihlédnutím k místním dopravním poměrům u průmyslových závodů, včetně dílen a závodů veřejné správy:
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahují na potravinářské závody, které v zájmu včasného a plynulého zásobování obyvatelstva musí míti jiný začátek pracovní doby. Ve sporných případech rozhodne okresní úřad ochrany práce v dohodě s příslušným okresním národním výborem.
(4) Závody, jež sjednaly podle § 6, odst. 1 s energetickým podnikem odběr elektřiny podle diagramu, mohou stanoviti začátek pravidelné pracovní doby odchylně od ustanovení odstavce 2, přihlížejíce k místním dopravním poměrům.
(1) Začátek pracovní doby se stanoví:
(2) Začátek vyučování na školách se stanoví:
Odběratelé topné páry od elektrických podniků k vytápění místností a prostor a k ohřívání užitkové vody musí zaříditi svůj odběr co nejúsporněji. V době od 7 do 9 hodin a od 16 do 18 hodin musí odběr páry zcela zastavit. Ustanovení toto se netýká odběru páry od podniků, které nevyrábějí elektrickou energii pro veřejnou dodávku.
(1) Podniky, závody, ústavy a jiná zařízení, jakož i jejich zaměstnanci mají trvalou kontrolou svého provozu, co největší hospodárností ve spotřebě elektřiny a topné páry a svědomitým a důsledným dodržováním úsporných opatření přispěti k zajištění plynulého zásobování energií. Musí též čeliti všem nepravidelnostem ve vlastním provozu, které by přechodně zvyšovaly odběr elektřiny, zejména v dobách špičkového zatížení (na př. napracováním dnů hromadného volna v zimních měsících, doháněním nesplněného plánu ku konci roku a pod.).
(2) Surovinoví hospodáři ustanovení podle vyhlášky ministra průmyslu ze dne 23. dubna 1948, č. 737 Ú. l. I, o surovinových hospodářích jsou povinni spolupracovati s příslušným dodávajícím energetickým podnikem též pokud jde o rozdělení a snížení odběrového zatížení svých závodů.
(3) Dozorem na dodržování ustanovení §§ 1 až 6 a § 9 se pověřují příslušné národní energetické podniky.
(4) Energetické podniky mohou odběratelům, kteří nedodržují ustanovení §§ 1, 2 a 4, přerušiti dodávku elektřiny.
Ministerstvo průmyslu může v dohodě s příslušným ministerstvem podle poměrů ve výrobě elektřiny vyhláškou v Úředním listě stanoviti, že na přechodnou dobu pozbývají účinnosti jednotlivá ustanovení vyhlášky uvedená v §§ 1 až 6 a § 9. Obdobně může tak učiniti ministerstvo sociální péče, pokud jde o ustanovení § 7 a § 8, odst. 1, a ministerstvo školství, věd a umění, pokud jde o ustanovení § 8, odst. 2, a to v dohodě s příslušným ministerstvem.
(1) Vedle opatření podle oddílu I se může podle potřeby
(2) Opatření podle odstavce 1, písm. a) učiní okresní úřady ochrany práce, opatření podle odstavce 1, písm. b) okresní národní výbory, a to podle návrhu energetických komisí zřízených podle § 13. Tato opatření, týkají-li se celých skupin podniků, mohou býti též veřejně vyhlášena způsobem v místě obvyklým.
(3) Přesunutí pravidelné pracovní doby podle odstavce 1, písm. a) na neděli lze uložiti jen po dohodě s příslušnou závodní radou (závodním důvěrníkem).
(1) Pro úkoly podle § 7 a § 12, odst. 1, případně i jiné úkoly ve spojitosti s prováděním opatření k zajištění plynulého zásobování elektřinou se zřizují energetické komise u okresních národních výborů v místech, která určí ministerstvo průmyslu v dohodě s ministerstvem sociální péče, stanovíc přitom obvod jejich působnosti.
(2) Předsedou energetické komise jest předseda okresního národního výboru v sídle komise a místopředsedou přednosta okresního úřadu ochrany práce příslušného podle sídla komise. Členy energetické komise jsou: přednosta technické služby strojní u okresního národního výboru příslušného podle sídla komise, zástupce inspektorátu práce při okresním úřadě ochrany práce příslušném podle sídla komise a další čtyři členové, které po jednom vysílají do komise příslušný energetický podnik, Ústřední svaz průmyslu nebo jeho územní skupina, Ústřední svaz řemesla nebo jeho územní složka a Revoluční odborové hnutí.
(3) Energetické komise se řídí při své činnosti pokyny ministerstva průmyslu a ministerstva sociální péče. Jde-li o pokyny všeobecné povahy, budou vydány v dohodě s ministerstvem národní obrany a zúčastněnými ministerstvy po slyšení dotčených ústředních hospodářských organisací a Revolučního odborového hnutí.
(1) Ministerstvo sociální péče stanoví v dohodě s ministerstvem průmyslu a, pokud jde o průmysl výživy, v dohodě s ministerstvem výživy jednotlivé závody nebo skupiny závodů, u nichž nelze použíti ustanovení § 12, odst. 1, písm. a).
(2) Obdobně může ministerstvo průmyslu stanoviti, kdy nelze použíti ustanovení § 12, odst. 1, písm. b).
(1) Je-li v důsledku přesunutí pravidelné pracovní doby podle § 7 nebo § 12 třeba přechodně pracovati v době noční, mohou býti po tuto dobu zaměstnávány při noční práci také ženy starší 18 l t. Je-li třeba z téhož důvodu pracovati v sobotu odpoledne, mohou býti toho dne po 14. hodině zaměstnávány ženy i v továrních závodech.
(2) Je-li v důsledku přesunutí pravidelné pracovní doby třeba pracovati o nedělích nebo ve dnech, které jsou podle zákonných předpisů dny pracovního klidu, dlužno tyto práce pokládati za práce dovolené podle čl. III, odst. 4 zákona ze dne 16. ledna 1895, č. 21 ř. z., o nedělním klidu, ve znění zákona ze dne 18. července 1905, č. 125 ř. z.
Je-li v důsledku přesunutí pravidelné pracovní doby podle § 7 nebo § 12 třeba přechodně pracovati v noci nebo o nedělích, nepříslušejí zaměstnancům příplatky stanovené jinak za práce noční nebo nedělní.
Tato vyhláška musí býti v závodech, v nichž dojde k přesunutí pravidelné pracovní doby nebo k omezení odběru elektřiny podle § 7 nebo § 12, vyvěšena na obecně přístupném místě. Stejným způsobem musí býti uvedeno v závodě ve známost opatření příslušného okresního úřadu ochrany práce o přesunutí pravidelné pracovní doby, případně opatření okresního národního výboru o omezení odběru elektřiny.
Jednání nebo opomenutí, příčící se předpisům této vyhlášky nebo opatřením učiněným na jejím podkladě, se trestají podle § 8 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 109 Sb., o řízení výroby, nebo podle § 6 vládního nařízení ze dne 4. června 1945, č. 13 Sb., o zatímní výstavbě úřadů ochrany práce.
Závodní rady (závodní důvěrníci) jsou podle § 20 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách, povinny spolupůsobiti a dohlížeti podle § 25 tohoto dekretu, zda opatření podle této vyhlášky jsou dodržována.
Dnem účinnosti této vyhlášky pozbývá platnosti vyhláška ministrů průmyslu a sociální péče ze dne 21. listopadu 1947, č. 1191 Ú. l. I, o opatřeních k zajištění plynulého zásobování elektřinou a topnou parou ve znění vyhlášky ministryně průmyslu a ministra sociální péče ze dne 25. února 1948, č. 315 Ú. l. I.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 8. listopadu 1948 a platí v zemích České a Moravskoslezské; provedou ji ministři průmyslu, sociální péče a školství, věd a umění v dohodě se zúčastněnými ministry.