Pokyny ministerstev sociální péče a průmyslu k provedení vyhlášky ministerstev průmyslu, sociální péče a školství, věd a umění ze dne 30. října 1948, č. 2609 Ú. l. I, o opatřeních k zajištění plynulého zásobování elektřinou a topnou parou.

Za maloodběratele ve smyslu odstavce 1 se považují všichní odběratelé elektřiny, používající těchto sazeb, uvedených ve vyhlášce nejvyššího úřadu cenového ze dne 25. července 1947, č. 786 Ú. l. I:

1. B bytová jednoduchá,
2. BD bytová dvojitá,
3. R rolnická jednoduchá,
4. RD rolnická dvojitá,
5. S živnostenská jednoduchá světelná,
6. SD živnostenská dvojitá světelná,
7. P živnostenská jednoduchá pro pohon,
8. PD živnostenská dvojitá pro pohon
9. MS pro malá zařízení světelná,
10. MP pro málo užívané pohony,
11. D pro drobné spotřebitele
12. C pro osvětlování schodišť, benzinových stanic, domovních čísel atd.,
13. H pro osvětlování hasičských stanic.

Ve sporných případech, zda jde o podnik potravinářský podle odstavce 2, rozhodne příslušný okresní národní výbor.

Za zemědělské podniky ve smyslu tohoto ustanovení se považují také hospodářská družstva skladištní a výrobní.

Živnostenskými podniky podle tohoto ustanovení se rozumějí všeobecně podniky provozované po živnostensku, tudíž nikoliv jen podniky, podléhající živnostenskému řádu, s výjimkou podniků, na které se vztahuje § 7.

Potravinářskými závody, vyňatými z omezení podle odstavce 1, bod 1, jsou zejména mlékárny, pekárny a závody masného průmyslu: Vyňaty však nejsou mlýny s jednosměnným provozem a závody vyrábějící masové konservy.

Závody ve smyslu tohoto ustanovení se rozumějí také vodárny.

Toto ustanovení se vztahuje všeobecně na závody, které jsou členy Ústředního svazu průmyslu.

Pro povolení výjimky z ustanovení odstavce 1 přicházejí v úvahu především závody, které mají vlastní energetické zdroje.

Závody, které v den nabytí účinnosti této vyhlášky dosud pracují v pětidenním týdnu a požádají o povolení výjimky, mohou v dohodě s energetickým podnikem až do vyřízení své žádosti pracovati v pětidenním týdnu. Energetické komise podávají své návrhy urychleně a po přísném přezkoušení každého jednotlivého případu.

Ustanovení odstavce 2 se provede v nejkratší době postupně, jak to připustí místní dopravní poměry.

Potravinářskými závody (odst. 3) jsou zejména mlékárny, pekárny a závody masného průmyslu, s výjimkou výroby masových konserv.

Pracovní doba v živnostech nesmí býti zkrácena, i když začátek pracovní doby jest stanoven na 8.15 hod. a elektřina k účelům pohonným smí býti odebírána pouze v době od 8 do 16 hodin (viz § 2).

Za soukromé kanceláře podle odstavce 1, písm. c) se považují také kanceláře ředitelství národních podniků, spolků, sdružení, korporací, zájmových organisací a pod.

Při provádění úsporných opatření jest čeliti zbytečně nadměrné spotřebě elektřiny, zvláště při úklidu kanceláří, který má býti zásadně prováděn po skončení pracovní doby a při osvětlení omezeném na nezbytně nutnou míru. Z důvodů uvedených v 2. větě odstavce 1 nelze povolovati práci přes čas.

Přesunutí pravidelné pracovní doby lze uložiti zásadně všem výrobním podnikům, které jsou členy Ústředního svazu průmyslu a Ústředního svazu řemesel. Týká se tedy i živností pekařských, na něž se jinak vztahuje ustanovení o zákazu noční práce podle zákona č. 177/1946 Sb.

Rovněž všem podnikům a závodům, ústavům a jiným zařízením jest možno naříditi, aby omezily, případně zastavily odběr elektřiny. Při provádění tohoto opatření jest postupovati podle zásad oddílu I vyhlášky. Nevystačí-li úsporná opatření podle oddílu I k překonání obtíží při dodávce elektřiny, budou vydány pokyny další. Při tom bude dbáno zásady, aby výrobní podniky živnostenské byly omezovány v odběru elektřiny podle stupně důležitosti výroby.

Opatření podle odstavce 1, písm. a) i b) jest možno provésti ve všech oblastech národních energetických podniků, které o to požádají z důvodů naléhavé potřeby.

Návrhy energetických komisí, s výjimkou návrhů podle § 7, odst. 1, jsou závazné jak pro okresní úřady ochrany práce, tak i pro okresní národní výbory, které podle nich učiní v mezích své působnosti příslušná opatření ve formě výměru, příp. vyhlášky. Formy vyhlášky se použije, týká-li se opatření jedné nebo více skupin podniků. Ve výměru jest vyloučiti odkladný účinek opravného prostředku. Výměry doručí okresní úřady ochrany práce nebo okresní národní výbory závodům, jimž se přesunutí pracovní doby nebo omezení odběru elektřiny ukládá, a jeho opis zašlou předsedovi energetické komise a příslušnému krajskému, příp. podnikovému ředitelství národních energetických podniků.

O odvolání proti opatřením okresních úřadů ochrany práce rozhodují zemské úřady ochrany práce, o odvoláních proti opatřením okresních národních výborů zemské národní výbory. Před rozhodnutím o opravném prostředku jest si vyžádati podle potřeby stanovisko ministerstva průmyslu a pokud jde o průmysl potravinářský, ministerstva výživy.

Okresní úřady ochrany práce a okresní národní výbory zruší ihned svá opatření o přesunutí pravidelné pracovní doby nebo o omezení odběru elektrické energie, jakmile podle sdělení krajského, příp. podnikového ředitelství národních energetických podniků pomine potřeba přesunutí nebo omezení. K takovému zrušení opatření není již třeba návrhu energetické komise. Povinnost přesunouti pracovní dobu budiž ukládána pokud možno tak, aby se skupiny závodů střídaly rovnoměrně. Při tom budiž brán náležitý zřetel k možnostem dopravy a k bezpečnosti zaměstnanců, jakož i k počtu mladistvých zaměstnanců a žen, které závody zaměstnávají.

Energetické komise se zřizují u okresních národních výborů v těchto místech:

Za účelem urychlení řízení, které předchází vydání výměru podle § 12, odst. 2, jest třeba, aby předpoklady a rozsah provádění § 12, odst. 1 byly předem projednány mezi všemi příslušnými úředními a hospodářskými činiteli. Při tom jest projednati tyto otázky vždy pro celý obvod krajského, příp. podnikového ředitelství národních energetických podniků. Předseda okresního národního výboru v sídle komise svolá na žádost národního energetického podniku energetickou komisi. Úřady a organisace, které jsou zastoupeny v energetických komisích, sdělí proto neprodleně tomuto předsedovi okresního národního výboru jméno svého zástupce, kterého do komise vysílají.

Pokud jde o omezení odběru elektřiny [§ 12, odst. 1, písm. b)], řídí jednání energetické komise předseda okresního národního výboru a pokud jde o úpravu pracovní doby [§ 12, odst. 1, písm. a)], přednosta okresního úřadu ochrany práce. Program a jednání energetických komisí jest usměrňován návrhy příslušných energetických podniků. Výsledek jednání energetické komise tvoří podklad pro opatření podle § 12, odst. 2. Zápisy, obsahující přesně formulovaná usnesení energetické komise o návrzích energetických podniků, se vyhotoví trojmo; jedno vyhotovení zůstane energetické komisi a další dvě převezmou předseda okresního národního výboru a přednosta okresního úřadu ochrany práce, kteří jsou členy komise. V zájmu urychleného provedení, usnesení energetických komisí sdělí pak přednosta okresního úřadu ochrany práce ihned telefonicky a současně písemně jednotlivým okresním úřadům ochrany práce ta usnesení týkající se pracovní doby, která se vztahují na závody v obvodu jejich působnosti. Stejným způsobem sdělí předseda okresního národního výboru usnesení komise týkající se omezení odběru elektřiny. Podle těchto sdělení učiní pak okresní úřady ochrany práce, po př. okresní národní výbory příslušná opatření.

Energetické komise jsou pouze sbory poradními a nemají samy výkonné moci.

Náklady spojené s prováděním funkce jednotlivých členů energetické komise nesou úřady a organisace, které své zástupce do komise vysílají.

Podle odstavce 1 se vyjímají z povinnosti přesunouti pravidelnou pracovní dobu podniky a závody z těchto odvětví průmyslového podnikání:

1. a) báňský průmysl,
2. b) hutní průmysl,
3. c) průmysl masných a tukových výrobků,
4. d) stavební průmysl,
5. e) rafinerie cukru,
6. f) sladovny v kampani,
7. g) mlékárny,
8. h) pivovary,
9. ch) plynárny,
10. i) závody, v nichž se konají práce vázané na denní světlo (štěrkovny, lomy, hliniště, těžba písku, cihelny, barvení v textilních továrnách a niťárnách, tonování ve výrobě barev a laků),
11. j) závody, jejichž provoz vzhledem ke své technické povaze nemůže býti vůbec přerušen,

Povinnost přesunouti pravidenou pracovní dobu nebudiž také ukládána závodům, které spotřebu elektřiny kryjí z vlastních energetických zdrojů, ledaže by o přesunutí pracovní doby dohodly samy s energetickým podnikem. I v těchto případech učiní okresní úřad ochrany práce na formální návrh energetické komise opatření podle § 12, odst. 2.

Poněvadž podle ustanovení § 9, odst. 1 zák. č. 91/1918 Sb., o osmihodinné době pracovní, jest zakázáno zaměstnávati mladistvé při noční práci, jest již při jednání v energetických komisích vyloučiti pokud možno z přesunutí práce na noc ty podniky, které zaměstnávají větší počet mladistvých zaměstnanců. Ve výjimečných případech, kdy vzhledem k tíživé situaci energetických podniků nebude možno ani tyto podniky z přesunutí vyjmouti, nesmí se přesunutí práce na noc vztahovati na mladistvé, což musí býti uvedeno výslovně v písemném rozhodnutí okresního úřadu ochrany práce. Pokud je nebude moci zaměstnavatel v dohodě se závodním zastupitelstvem zaměstnanců zaměstnati v době denní přiměřenými pracemi náhradními, jest postupovati podle vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče č. 392/1945 Ú. l. I, jejíž platnost byla prodloužena vyhláškou č. 722/1946 Ú. l. I.

Podle odstavce 2 jsou vyňaty jen závody důlní, hutní, závody s nepřetržitým třísměnným provozem, závody, jejichž provoz vzhledem ke své technické povaze nemůže býti vůbec přerušen a nezbytné závody potravinářské, jako mlékárny, chladírny, mrazírny, konservárny a pivovary. V ojedinělých zvlášť odůvodněných případech rozhodne o připuštění dalších výjimek ministerstvo průmyslu a pokud půjde o závody průmyslu výživy, v dohodě s ministerstvem výživy.

V písemném rozhodnutí okresního úřadu ochrany práce jest poukázati na ustanovení tohoto paragrafu, aby tak bylo zabráněno zbytečnému podávání žádostí o povolení práce noční, příp. sobotní odpolední práce žen.

V písemném rozhodnutí okresního úřadu ochrany práce i okresního národního výboru jest připomenouti, že jeho obsah musí býti v závodě uveden ve známost vyvěšením na obecně přístupném místě.

Závodní rady (závodní důvěrníci) podniků a závodů, jimž bylo uloženo přesunouti pravidelnou pracovní dobu nebo omeziti odběr elektřiny, jsou povinny působiti k tomu, aby rozhodnutí příslušných úřadů podle § 12 byla dodržována.

Pokud energetické podniky při své kontrolní činnosti podle § 10, odst. 3 zjistí porušování předpisů této vyhlášky, oznámí to ihned okresnímu národnímu výboru příslušnému podle sídla kontrolovaného podniku se žádostí o zavedení trestního řízení. Okresní národní výbory jsou povinny provésti trestní řízení s největším možným urychlením. Obdobně postupují okresní úřady ochrany práce při trestání přestupků, pokud se týkají pracovní doby.

Počátkem každého kalendářního měsíce předloží předsedové energetických komisí ministerstvu průmyslu podrobnou zprávu za předcházející měsíc o důležitějších opatřeních, která byla učiněna při omezování odběru elektřiny podle této vyhlášky.