Vyhláška č. 9/1945 Svazu pro hospodaření s obilím, kterou se vydávají ustanovení pro hospodářský rok 1945/1946.

Příloha č. 1

1. A.

   Skladování obilí.

   1. 1. Jakost obilí převáženého na odlehčovací sklady.

      Hlavní komisionáři smějí převzíti na odlehčovací sklady obilí pokud se hodí k účelu, pro který se ten který druh obilí pravidelně dodává, jestliže počet porostlých zrn u pšenice, žita a ječmene není větší než 8%, u ovsa není větší než 6% podle počtu a pokud při jiných vadách musí býti ten který druh obilí kupujícím převzat podle zvyklostí plodinových burs při doložce o nižší ceně.

   1. 2. Skladovací náhrady související se skladováním pšenice, žita, ječmene a ovsa (v dalším obilí).
      1. a) U obilí skladovaného na vykupovačských skladech hradí Svaz vykupovačům skladovací náhrady ve výši K 2.50 za každý započatý měsíc a každých 100 kg, za dobu počínající prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž obilí bylo vykoupeno,
      2. b) u obilí skladovaného na odlehčovacích skladech hradí Svaz hlavním komisionářům skladovací náhrady ve výši K 2.50 za každý započatý měsíc a každých 100 kg včetně měsíce, v němž bylo obilí převzato na odlehčovací sklad, a to z množství obilí v tom kterém měsíci v odlehčovacím skladě celkem uskladněného.

         Ve skladovacích náhradách u obilí uskladněného na odlehčovacích skladech jest zahrnuta odměna hlavního komisionáře za převzetí obilí co do množství a jakosti, za pojištění proti požáru, transportní manko, za ošetřování nutné k udržení dobré jakosti obilí volně sypaného a občasné překládání zboží pytlovaného, po př. za přemístění obilí v témže odlehčovacím skladu za účelem získání prostoru a veškeré jiné práce, úkony a výlohy potřebné k tomu, aby obilí v žádném směru co do množství a jakosti neutrpělo.

         Súčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na vykupovačských skladech provádějí hlavní komisionáři z příslušné počáteční zásoby toho kterého měsíce. Vyúčtování doručí hlavní komisionáři Svazu do 20. dne měsíce, za který se súčtování skladovacích náhrad provádí. Částky vyplývající z vyúčtování jsou splatny podle § 176, odstavec 1 (šestá část této vyhlášky).

         Vyúčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na odlehčovacích skladech se provádí na účtovací tabulce I. Toto vyúčtování jest doručiti Svazu nejdéle do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se vyúčtování podává. Skladovací náhrady jsou splatny podle § 176, odstavec 1 (šestá část této vyhlášky).

         Vyúčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na vykupovačských i odlehčovacích skladech provádí se zvlášť pro každý druh obilí a zvlášť pro každou sklizeň.

      1. c) Mlýnům, které převezmou se souhlasem Svazu pšenici, žito a ječmen v dřívějších měsících, než pro které jim byly k semletí na mouku po př. k výrobě krup (krupek) mlecími poukazy přikázány, nahradí Svaz skladovací náhrady v paušální částce K 2.— za měsíc a každých 100 kg takto skladovaného obilí.

         Pro určení měsíce,ve kterém mlýn obilí převzal, jest směrodatný den dojití vagonu do přijímací stanice mlýna a při obilí jinak dodávaném než drahou den skutečného převzetí obilí ve skladišti mlýna.

         Skladovací náhrady vypočítají se v tabulce II pro výpočet skladovacích náhrad při obilí skladovaném u mlýnů. Zpracuje-li mlýn z jakéhokoliv důvodu větší množství obolí, než množství jež mělo býti semleto, slouží pro výpočet skladného skutečně zpracované množství.

         Mlýny jsou povinny předložiti vyúčtování Nákupnímu a prodejnímu družstvu mlýnů v ČSR v Praze I., Revoluční tř. 1, a to za dobu od 1. července do 31. prosince nejpozději do 8. ledna a za dobu od 1. ledna do 30. června nejpozději do 8. července. Toto družstvo předloží tato vyúčtování Svazu nejpozději do 20. ledna, po případě do 20. července.

         Skladovací náhrady za pololetí od 1. července do 31. prosince budou splatny posledním dnem měsíce ledna a za pololetí od 1. ledna do 30. června posledním dnem měsíce července.

         Bližší směrnice pro způsob vyúčtování náhrad, o počtu vyhotovení tabulek a vyúčtování, jakož i o předkládání příslušných dokladů stanoví Svaz.

   1. 3. Z titulu skladování obilí a všeho co s tím souvisí, není ani hlavní komisionář ani vykupovač oprávněn v žádném případě uplatňovati vůči Svazu a Společnosti jakékoliv nároky, pokud Svaz a Společnost podle tohoto řádu a jeho příloh nejsou k jejich zaplacení výslovně zavázáni nebo takových závazků výslovně nepřevzali.

1. B.

   Odměna vykupovačů a hlavních komisionářů.

   1. 1. Odměny vykupovačů činí:

      Příloha č. 1 Skladování obilí. Odměna vykupovačů a hlavních komisionářů.

      a)	za každých 100 kg pšenice a žita vykoupených v době od 1. července do 31. prosince 1945 včetně	K 2.—
      b)	z každých 100 kg pšenice a žita vykoupených v době od 1. ledna 1946 do ukončení výkupu	K 1.—

   1. 2. Odměna hlavních komisionářů činí:

      Příloha č. 1 Skladování obilí. Odměna vykupovačů a hlavních komisionářů.

      a)	u plodin uvedených v příloze č. 11 pod písm. B 1, které hlavní komisionář se Svazem súčtoval za každých 100 kg	K 1.—
      b)	Nákupnímu a prodejnímu družstvu mlýnů v ČSR v Praze I., Revoluční tř. 1, za každých 100 kg obilí, ze kterého se mlýnům platí skladovací náhrady s výjimkou množství obilí skladovaného ve mlýnech, které vykupují obilí podle § 2. první části	K 0.05

1. C.

   Jiné náhrady u obilí skladovaného na odlehčovacích skladech.

   1. 1. Náhrady za uskladnění a vyskladnění obilí.
      1. a) Náhrada za uskladnění pšenice, žita, ječmene a ovsa (v dalším obilí) na odlehčovacích skladech a za vyskladnění obilí z odlehčovacích skladů činí za 100 kg obilí dodaného z odlehčovacího skladu K 4.—.

         V této částce jsou obsaženy:

         Náhrada za veškeré úkony a výlohy spojené s převzetím a uskladněním, jakož i s dodávkou obilí z odlehčovacího skladu, zvláště také náhrada za odvoz z nádraží nebo na nádraží (vlečné), poplatky za zjištění váhy obilí, dovozné prázdných pytlů, dodání pytlů nebo záhražek na nádraží, půjčovné z pytlů, půjčovné ze záhražek, poselné, výlohy uskladnění a vyskladnění, prodejní odměny, jakož i všechny ostatní výlohy, vznikající při vyložení z vagonu a uskladnění, nebo při naložení do vagonu a vyskladnění, při podání nebo odeslání zásilky.

      1. b) Dodává-li se kupujícímu obilí na odlehčovacím skladě kupujícím spravovaném, činí odměna uvedená v odst. a) K 0.68 za 100 kg obilí ve skladě převzatého.
   1. 2. Vyúčtování dovozného.

      Kromě náhrady uvedené v odstavci 1, nahradí Svaz povinně zaplacené dovozné (bez vedlejších drážních poplatků) z nakládací stanice vykupovače do přijímací stanice odlehčovacího skladu. Při dodávkách povozy (auty) bude dovozné súčtováno jen na základě přiměřené, v převozním příkaze předem stanovené sazby dovozného. Tato sazba dovozného nesmí převyšovati sazbu dovozného, odpovídající vzdálenosti mezi nakládacími stanicemi vykupovače a odlehčovacího skladu vypočtené podle hlavní tarifní třídy 17 B 1. Dovozné bude Svazem uznáno jen po předložení originálních nákladních listů, pokud bylo hlavním komisionářem povinně hrazeno, po odečtení veškerých slev.

      Přeplatky na dovozném jest hlavní komisionář povinen vyreklamovati sám.

1. D.

   Společná ustanovení.

   1. 1. Mimořádné ošetřování obilí.

      Svaz může ve zvláště odůvodněných případech naříditi mimořádné fukarování nebo mimořádné přehazování obilí. V takových případech určí Svaz všechny bližší podmínky k provedení těchto mimořádných opatření, zvláště způsob použití odpadu. Svaz může v takových případech poskytnouti vykupovači nebo hlavnímu komisionáři náhradu za provedení nařízených mimořádných opatření, která smí činiti za 100 q obilí nejvýše při fukarování K 100.— a při přehazování K 40.—.

   1. 2. Knihovní vyskladnění manka.

      Manko ve skladě odlehčovacím i komisionářském vykáže se jako vyskladněné dnem, kdy manko bylo skutečně zjištěno nebo s ohledem na skutečně skladované množství obilí mohlo býti bezpečně zjištěno, nejpozději však dnem vyklizení toho kterého druhu obilí té které sklizně a v tom kterém skladu.

   1. 3. Směrodatná váha.

      Při expedici obilí drahou od vykupovačů na odlehčovací sklad platí pro vyskladnění u vykupovačů váha zjištěná podle zvyklostí plodinových burs ve stanici nakládací a pro uskladnění v odlehčovacích skladech váha zjištěná úředně ve stanici odlehčovacího skladu.

      Při expedici zboží z odlehčovacího skladu drahou jest hlavní komisionář povinen postupovati podle ustanovení plodinových burs tak, aby pro súčtování byla rozhodnou váha, zjištěná úředně ve stanici podací.

   1. 4. Daň z obratu.

      Veškeré odměny a náhrady uvedené v této příloze se rozumějí včetně daně z obratu.

   1. 5. Zvláštní ustanovení.

      Ustanovení uvedená v této příloze se nevztahují na uznané osivo.

   Tabulka I.

   

   Tabulka 2

   

Příloha č. 2.

Sazba náhrad za dopravu chlebového obilí a ječmene do mlýna.

Za každý započatý kilometr ze skladu dodavatele do mlýna nebo jeho skladu při nejkratší cestě a za 100 kg:

Příloha č. 3

Vzor objednacího listu pro objednávku obilí mlýnů u Svazu.

Schváleno podle vl. nař. Sb. č. 186/40. Státní úřad statistický č. P - 111/305, ze dne 3. února 1944.

Svazu pro hospodaření obilím,

Praha II., Senovážná ul. 3.

Objednací list

Příloha č. 4

Ustanovení o výrobě mlýnských výrobků.

1. 1.

   Zpracování obilí.

   (1) Pro účely jmenované ve třetí části, § 65 smějí býti vyráběny a uváděny do oběhu pouze tyto mlýnské výrobky:

   1. a) Z pšenice:
      1. pšeničná krupice (typ 550),
      2. pšeničná mouka hrubá (typ 550),
      3. pšeničná mouka hladká (typ 1050).
      4. Způsob vymílání podle jednotlivých typů mouk v obchodním mletí Svaz vždy vyhlásí.
      5. Pro zpracování pšenice ve mzdě platí ustanovení uvedená v čís. 4.
      6. Mlýnské výrobky získané při zpracování pšenice na mouku, které nejsou určeny k lidské výživě, jest uváděti do oběhu s označením „jadrné pšeničné otruby“.
   1. b) Ze žita:
      1. žitná mouka (typ 1370).
      2. Při zpracování žita na mouku v obchodním mletí musí býti vyrobeno nejméně 85% žitné mouky (typ 1370). Pro zpracování žita ve mzdě platí ustanovení uvedená v čís. 4.
      3. Mlýnské výrobky získané při zpracování žita, které nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „žitné otruby".
   1. c) Z ječmene:
      1. kroupy č. 10,
      2. kroupy č. 7,
      3. krupky.
      4. Při zpracování ječmene na kroupy musí měsíční podíl výroby krup č. 10 činiti nejméně 15%, měsíční podíl výroby krup č. 7 nejvýše 20% z množství ječmene zpracovaného na kroupy a krupky.
      5. Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování ječmene na kroupy nebo krupky a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „ječné otruby“,
   1. d) Z ovsa:
      1. ovesná rýže,
      2. ovesné vločky.
   1. e) Z kukuřice:
      1. mouka.
   1. f) Z prosa:
      1. jáhly.
   1. g) Z pohanky:
      1. pohanková krupice.
   1. h) Z hrachu:
      1. loupaný hrách,
      2. hrachová mouka.

   (2) Svaz může se souhlasem nejvyššího úřadu cenového naříditi odchylnou úpravu od předpisů o vymílání uvedených v odstavci 1.

   1. 2.

      Typy mlýnských výrobků.

      (1) Množství popela udané u jednotlivých typů značí minerální, t. j. nespalitelnou část mlýnského výrobku. Množství popela předepsaná pro jednotlivé typy jsou vypočtena na sušinu. Mlýny nesmějí překročiti směrem dolů přípustné nejmenší množství popela, směrem nahoru přípustné největší množství popela.

      (2) Vyrobené mlýnské výrobky musejí odpovídati dále uvedeným typům:

      Příloha č. 4 Ustanovení o výrobě mlýnských výrobků. Zpracování obilí. Typy mlýnských výrobků.

      Typ:				Předepsané množství popela v %	Přípustné nejmenší množství popela v %	Přípustné největší množství popela v %
      550	(pšeničná krupice)			0,550	0,490	0,580
      550	(pšeničná mouka hrubá)			0,550	0,490	0,580
      1050	(pšeničná mouka hladká)			1,050	1,000	1,200
      1370	(žitná mouka)			1,370	1,250	1,500

   1. 3.

      Odměny za zpracování a opracování obilí pro samozásobitele. Přípustný promelek.

      (1) Odměna za opracování a zpracování obilí smí býti placena pouze v penězích, a to hotově. Tato odměna činí za 100 kg včetně daně z obratu:

      Příloha č. 4 Ustanovení o výrobě mlýnských výrobků. Zpracování obilí. Typy mlýnských výrobků. Odměny za zpracování a opracování obilí pro samozásobitele. Přípustný promelek.

      a)	za mletí pšenice a ječmene	K	36.—,
      b)	za mletí žita	K	32.—,
      c)	za šrotování všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže	K	12.—,
      d)	za mačkání všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže	K	8.—,
      e)	za výrobu krup	K	36.—,
      f)	za zpracování prosa a pohanky	K	30.—,
      g)	za výrobu ovesných vloček	K	40.—.

      Uvedené sazby nesmějí býti ani zvýšeny ani sníženy.

      (2) Procento promelku je při semílání pšenice a žita 4%, při semílání ječmene 5%, při šrotování 2%, při mačkání 1% a při výrobě krup, ovesných vloček a zpracování prosa a pohanky 6%.

   1. 4.

      Výdej mlýnských výrobků z námezdního mletí.

      (1) Mlýn vydá mleči z každých 100 kg převzatých ke zpracování ve mzdě:

      1. a) u pšenice:
         1. pšeničné krupice (typ 550) a pšeničné mouky hrubé dohromady 25 kg, z toho nejvýše 5 kg pšeničné krupice (typ 550), nejméně 53 kg pšeničné mouky hladké (typ 1050), zbytek do 96 kg pšeničných jadrných otrub,
      1. b) u žita:
         1. nejméně 83 kg žitné mouky (typ 1370) a zbytek do 96 kg žitných otrub,
      1. c) u ječmene, ovsa, prosa a pohanky druh a množství výrobků podle dohody s mlečem.

      (2) Docílí-li mlýn většího výtěžku než jest uvedeno v odstavci 1, písm. a) a b), jest podle tohoto většího výtěžku zvýšiti množství uvedená v odst. 1.

      (3) Vydané mlýnské výrobky k lidské výživě musí odpovídati předepsaným typům.

      (4) Množství mlýnských výrobků, které má mlýn vydati podle odstavců 1 a 2, může býti zaokrouhleno tak, že množství nad půl kilogramu jest zaokrouhliti na nejbližší celý kilogram směrem nahoru a množství pod půl kilogramu na celý kilogram směrem dolů; množství o rovných půl kilogramech se nezaokrouhlují.

Příloha č. 5a

Základní mlýnské ceny mlýnských výrobků pro lidskou výživu.

Základní mlýnské ceny mlýnských výrobků pro lidskou výživu činí za 100 kg:

Ceny uvedené pod 1—4 josu ceny pevné. Ceny uvedené pod 5—7 jsou ceny nejvyšší.

Příloha č. 5b

Přehled prodejních cen mlýnských výrobků.

O vyjímkách z níže uvedených cen platí příslušná ustanovení této vyhlášky.

Mlýnské základní ceny, ceny pro velkorozdělovače, malorozdělovače a pekaře uvedené pod 1—9 jsou ceny pevné. Ceny uvedené pod 10—13 jsou ceny nejvyšší.

Prodejní ceny u velkorozdělovače při dodávkách malorozdělovačům platí též při odběru samozásobitelem u vykupovače.

Příloha č. 6

Vzor závěrečného listu pro prodej mlýnských výrobků k lidské výžive.

Příloha č. 7

Směrnice pro stanovení prodejních podmínek a cen krmivových směsí.

(1) Prodejní cena krmivových směsí z nakládací stanice výrobny se počítá na základě těchto položek:

1. A. Pořizovací cena surovin.

   Tato se skládá:

   1. a) z nákupní ceny jednotlivých krmiv, z nichž je krmivová směs vyrobena.

      Nákupní cenou se rozumí:

      1. aa) u zboží (surovin) domácího původu:

         cena účtovaná dodavatelem, která byla stanovena nebo schválena nejvyšším úřadem cenovým nebo na niž se vztahuje ustanovení nařízení předsedy vlády Sb. č. 175/1939, t. j. cena platná k 20. červnu 1939;

      1. bb) u zboží (surovin) dovezeného:

         účtovaná prodejní cena, která musí býti schválena nejvyšším úřadem cenovým nebo úřadem jím pověřeným, pokud nebylo ustanoveno, že pro dovezené zboží má platiti táž cena jako pro zboží domácí. K nákupní ceně pokrutin, šrotů a kukuřice se může připočítati manko zjištěné úředním odvážením v nakládací stanici a ve stanici příjemce, pokud jde o zboží volně sypané a pokud toto manko nepřesahuje 2%;

   1. b) ze cla, z daně z obratu, z poplatku za úřední važení a z jiných prokazatelných skutečných a nutných výloh, pokud ovšem tyto položky nejsou již obsaženy v ceně nákupní podle odstavce a);
   2. c) ze skutečně vzniklého dopravného, jakož i z přiměřené přirážky za dovozní výlohy do výrobny. Účtování přiměřené přirážky za dovozní výlohy bude uznáno za přípustné, jen pokud tyto výlohy jsou hospodářsky odůvodněny, avšak nejvýše K 0.50 za každý započatý kilometr za 100 kg, v krajním případě pak nejvýše K 10.— za 100 kg;
   3. d) z výloh spojených s vyložením a eventuálním naplněním zboží do pytlů a uskladněním zboží (počítaje v to manko, které vznikne po převzetí zboží ve stanici příjemce), které úhrnem nesmějí přesáhnouti částku K 2.— za 100 kg;
   4. e) ze skladného za krmiva, počítaje v to pojištění a úroky, a to jen tehdy, pokud krmiva určená k výrobě krmivových směsí byla uložena déle než 3 týdny.

   V takových případech se skladné, pojistné a úroky účtují ode dne převzetí na sklad až do konce toho měsíce, který předchází měsíci, v němž bylo zboží zpracováno. Na skladném včetně pojistného nesmí se počítati více než K 0.80 za každý započatý měsíc a 100 kg. Z nákupní ceny lze účtovati nejvýše půl procenta úroku za každý započatý měsíc.

1. B. Výlohy za opracování a zpracování krmiv použitých k výrobě krmivových směsí.

   Tyto výlohy nesmějí přesáhnouti:

   Příloha č. 7 Směrnice pro stanovení prodejních podmínek a cen krmivových směsí.

   u melasové pokrutinové směsi (pro dojnice) za 100 kg,	K	14.—
   u melasové směsi, v níž je více než 15% semleté slámy nebo sena nebo vojtěšky za 100 kg,	K	17.50
   u ostatních melasových směsí za 100 kg,	K	15.—
   u melasové příměsi (bez ovsa, po př. jiného krmného obilí) za 100 kg,	K	13. —
   u směsi pro kuřata, byly-li její součásti rozdrobeny za 100 kg,	K	35.—
   u formovaného krmiva pro drůbež za 100 kg,	K	27.—

   u ostatních krmivových směsí vždy sazbu stanovenou nejvyšším úřadem cenovým.

   Těmito sazbami jest kryto opracování a zpracování jednotlivých součástí (šrotování, mletí, míchání, loupání, klasňování, prosívání, pražení, pečení, lisování atd.), případně vzniklý výtrat při opracování a zpracování a při výrobě, jakož i výlohy za míchání, počítaje v to návěsky, plombování, vážení a uzavírání a výlohy za skladování hotové krmivové směsi, úroková ztráta tím vzniklá a naložení krmivové směsi na povoz atd.

1. C. Skutečná cena pytlů použitých při expedici hotového zboží.
2. D. Daň z obratu z hotového zboží.
3. E. Skutečné výlohy spojené s odvozem zboží z výrobny ke dráze (nakládací stanici) výrobny, které však nesmějí přesáhnouti sazby uvedené v odstavci 1, A, c),

(2) Výslední cena vypočtená podle předchozích ustanovení je cena prodejní za 100 kg čisté váhy z nakládací stanice výrobny včetně pytle a daně z obratu. Jestliže však byla stanovena pro jednotlivé krmivové směsi uvedené v odstavci 1 jednotná cena pro dodávky rozdělovačům, platí cena vypočtená podle příslušné věty jako základ pro súčtování cenového rozdílu prostřednictvím Společnosti.

(3) Použije-li se při výrobě krmivových směsí surovin různých pořizovacích cen, je dovoleno utvořiti průměrnou cenu. Tato průměrná cena musí býti zjištěna se zřetelem na množství, tedy váženým průměrem.

Výpočet průměrné ceny musí býti připojen jako příloha k příslušné položce cenové kalkulace.

(4) Výrobci krmivových směsí jsou povinni poříditi na podkladě ustanovení odst. 1—3 cenové kalkulace té či oné krmivové směsi, kterou budou vyráběti ve složení schváleném Svazem.

Výrobci zašlou při vyhotovení kalkulace Svazu, který po přezkoušení jim vrátí jedno vyhotovení opatřené schvalovací doložkou.

Veškeré body obsažené ve vzorci cenové kalkulace musí býti podle jednotlivých otázek vyplněny přesně a pravdivě.

Nesprávné údaje jsou trestné.

Veškeré údaje ve vzorci cenové kalkulace musí býti doloženy nákupními účty a jinými doklady, které výrobce je povinen uschovávati. Není přípustno předkládati kalkulace odhadnuté nebo nedostatečně doložené.

Výrobce ručí jak za správnost vykalkulované prodejní ceny, tak i za složení směsi vyráběné podle schválení Svazu.

Příloha č. 8

Nejvyšší obchodní rozpětí a náhrady pro rozdělovače krmiv.

1. 1.

   (1) Při prodeji jadrných a jiných krmiv domácího a zahraničního původu smí se počítati jako nejvyšší cena i s daní z obratu:

   1. a) při prodeji spotřebitelům: stanovená základní cena nejvyšší (cena), zvýšená o nejvyšší obchodní rozpětí pro rozdělovače podle čís. 2;
   2. b) při prodeji rozdělovačům: stanovená základní cena (nejvyšší cena).

   (2) Podle této vyhlášky jsou:

   1. A. jadrnými krmivy:
      1. a) krmné obilí (kukuřice v to), krmné luštěniny, krmné mouky, šroty, otruby a jiné vedlejší mlýnské výrobky,
      2. b) pokrutiny, pokrutinové šroty a sušené výpalky všeho druhu,
      3. c) sladový květ, sladový prach, sušené mláto a splavky,
      4. d) sušená řepa a vyloužené řepné řízky sušené,
      5. e) melasa ke krmení a denaturovaný cukr ke krmení,
      6. f) melasová krmiva všeho druhu,
      7. g) směsi výše uvedených druhů krmiv.
   1. B. jinými krmivy:
      1. a) sušené pivovarské kvasnice,
      2. b) směsi bílkovinných a minerálních krmiv,
      3. c) minerální krmiva,
      4. d) krmiva živočišného původu.

   (3) Podniky zpracovávající krmiva (výrobce krmivových směsí), jakož i vojenské útvary, stráž národní bezpečnosti a podobné veřejné orgány, odebírají-li krmiva přímo z výrobny nebo od dovozce, krmné obilí a krmné luštěniny též od vykupovače, třeba pokládati ve smyslu této vyhlášky za rozdělovače.

   (4) Veškeré cenové výhody poskytnuté rozdělovači třeba pokládati za snížení základních cen a tyto výhody třeba poskytovati dále spotřebiteli.

1. 2.

   (1) Nejvyšší obchodní rozpětí pro rozdělovače činí za 100 kg:

   Příloha č. 8 Nejvyšší obchodní rozpětí a náhrady pro rozdělovače krmiv.

   a)

   při odběru vedlejších mlýnských výrobků samozásobitelem ze skladu vykupovačova na základě mlecího povolení

   K 8.—,

   1. b) při ostatních dodávkách:

      Příloha č. 8 Nejvyšší obchodní rozpětí a náhrady pro rozdělovače krmiv.

      				A.	B.
      				u jadrných krmiv podle čís. 1, odstavec 2, A:	u jiných krmiv podle čís. 1, odstavec 2, B:
      	kg		kg	K	K
      pod	50			30.—	35.—
      od	50	do	500	10.—	16.—
      přes	500	do	1.500	8.—	14.—
      přes	1.500	do	2.500	6.—	12.—
      přes	2.500	do	5.000	5.—	10.—
      přes	5.000			4.50	8.—

   (2) Pro výpočet nejvyššího obchodního rozpětí podle odstavce 1 b) je rozhodující množství krmiv, které má býti podle příkazu Svazu nebo podle poukázky na krmiva dodáno a najednou převzato. Dodávka najednou v celku je uskutečněna, je-li zboží kupujícím během jednoho kalendářního dne na jednom přejímacím místě převzato nebo prodávajícím do jednoho přejímacího místa dodáno. Ve všech ostatních případech není dodávka najednou uskutečněna ani tehdy, bylo-li celkové k dodání určené množství ihned zaplaceno. V takových případech nebo neodebral-li spotřebitel Svazem přidělené mu množství nebo množství, na které má podle poukázky na krmiva nárok, najednou, řídí se obchodní rozpětí skutečně odebraným množstvím.

   (3) Při společných dodávkách různých krmiv je pro výpočet obchodního rozpětí rozhodující součet množství dodaných krmiv náležejících do téže skupiny (A nebo B).

   (4) Stanovené obchodní rozpětí smí býti sníženo, nesmí však býti překročeno.

   (5) Neprošlo-li zboží, dodané spotřebiteli, skladem rozdělovače, snižuje se obchodní rozpětí o částku K 1.50 za každých 100 kg.

   (6) Je-li v případě hospodářsky odůvodněné nutnosti v zájmu řádného zásobování žádoucí, aby byl zapojen další rozdělovač, náleží mu ze shora uvedeného obchodního rozpětí (čís. 2, odst. 1), částka K 1.50 za 100 kg.

   (7) V jiných případech se musí účastníci dohodnouti o rozdělení obchodního rozpětí pro rozdělovače (čís. 2, odst. 1); stanovené obchodní rozpětí se smí v prodejní ceně projeviti toliko jednou.

1. 3.

   (1) Rozdělovač smí kromě obchodního rozpětí podle čís. 2, odstavec 1, k ceně připočísti:

   1. a) nutné dopravní výlohy při dopravě drahou nebo silničními vozidly ve skutečné výši, nikoli však vyšší částkou, než by činily při dopravě drahou;
   2. b) výlohy dopravní ze stanice rozdělovače nebo z přístavu rozdělovače do skladu rozdělovače ve skutečné výši, nejvýše však:
      1. aa) při dopravě na vzdálenost do 10 km celkem K 4.— za 100 kg,
      2. bb) za jedenáctý a každý další kilometr do 40 km K 0.50 za 100 kg a za kilometr,
      3. cc) při vzdálenosti přes 40 km celkem K 20.— za 100 kg;
   1. c) výlohy spojené s dopravou ze skladu rozdělovače do nejbližší nakládací stanice skladu nebo výlohy spojené s dodávkou zboží franko dům nebo sklad kupujícího ve skutečné výši, nejvýše však částkami uvedenými pod b);
   2. d) při dodávkách po vodě kromě dopravních výloh též výlohy za pojištění a kontrolu.

   (2) Skladné nesmí býti účtováno; Svaz může v odůvodněných případech povoliti se souhlasem nejvyššího úřadu cenového výjimky.

1. 4.

   (1) Příjemci sběrných vagonů (čtvrtá část, § 134) jsou oprávněni zaúčtovati rozdělovačům, kteří mají podíl na dodávce, tyto částky:

   1. a) poměrný díl dovozného,
   2. b) poměrný díl vlečného,
   3. c) poměrný díl z poplatku za úřední vážení v přijímací stanici,
   4. d) poměrný díl skutečně zjištěného schodku na váze. Příjemce sběrného vagonu je však povinen v případech, kdy jsou nároky na náhradu schodku na váze, schodek na váze u příslušných míst reklamovati a rozdělovačům, kteří mají podíl na dodávce, nahrazené částky poměrně rozděliti,
   5. e) skutečné a nutné výlohy telefonní a telegrafní,
   6. f) výlohy inkasní ve výši ½% z účtované částky.

   (2) Náhrady uvedené pod d)—f) jdou na vrub obchodního rozpětí dotčeného rozdělovače a nesmějí proto býti připočteny k pořizovací ceně.

   (3) Jestliže příjemce sběrného vagonu vyložil a uložil zboží na účet některého jiného rozdělovače, který má podíl na sběrné dodávce, jest příjemce sběrného vaganu oprávněn zaúčtovati takovému rozdělovači kromě částek podle odstavce 1 ještě skutečné výlohy, a to těmito paušálními částkami:

   1. a) náhradu za vyložení zboží z vagonu do skladu ve výši 60 h za každých 100 kg a dopravní výlohy podle čís. 3, odst. 1 b);
   2. b) náhradu za event. plnění do pytlů ve výši 80 h za každých 100 kg;
   3. c) náhradu skladného a pojistného ve výši 80 h za jeden skladovací měsíc a za každých 100 kg (započatý skladovací měsíc se počítá za celý skladovací měsíc);
   4. d) náhradu úroků ve výši 6%, pokud příjemce sběrného vagonu zboží sám zaplatil;
   5. e) náhradu za vyskladnění zboží ve výši 60 h za každých 100 kg;
   6. f) půjčovné z pytlů ve výši 3 h za 1 kus a den;
   7. g) jiné zvláštní výlohy, které byly nutné vzhledem k povinnosti opatrovati zboží s péčí řádného obchodníka, pokud byly takové jednotlivé případy ověřeny příslušnou úřadovnou cenové kontroly a schváleny nejvyšším úřadem cenovým nebo zmocněným úřadem.

   (4) Výlohy uvedené v předchozím odstavci jdou na vrub obchodního rozpětí toho rozdělovače, který se opozdil s odebráním zboží, takže prodejní cena nesmí býti o tyto výlohy zvýšena.

1. 5.

   Ceny pro spotřebitele a pro rozdělovače se rozumějí při placení za hotové při převzetí zboží. Při dodávkách na úvěr smí býti počítán nejvýše 6% úrok. Požadovati placení předem je přípustné, jestliže je oprávněná pochybnost o platební schopnosti odběratelově. Platí-li se předem, musí býti zboží odesláno (odevzdáno) do 4 všedních dnů po dni, kdy se prodávající o zaplacení dověděl nebo dověděti musil.

1. 6.

   Bylo-li zboží, určené k rozdělení, dodáno za různé nákupní ceny, jsou rozdělovači povinni vypočísti vážený průměr ceny a zboží za tuto cenu spotřebitelům prodávati. Dotčený výpočet ceny, který musí býti prokazatelný záznamy povinně vedenými (pátá část), třeba zaslati ke kontrolním účelům příslušnému okresnímu národnímu výboru (okresní správní komisi) a příslušné úřadovně cenové kontroly.

1. 7.

   Prodavač je povinen vydati kupujícímu při dodávce většího množství krmiv než 50 kg řádný účet. Na tomto účtě musí býti jasně zřejmé jednotlivosti, z nichž se skládá cena, zejména nákupní cena (s event. poskytnutop slevou), obchodní rozpětí rozdělovače, dopravní výlohy atd. Kupující je povinen uschováti účet a prodávající jeho průpis.

Příloha č. 9

Ceny krmiv.

Pokrutiny a extrahovaný šrot.I.

(1) Nejvyšší prodejní cena u všech olejáren činí za 100 kg čisté váhy bez pytlů včetně daně z obratu:

(2) Prodejní ceny stanovené v odstavci 1 platí při zásilkách nejméně 5000 kg a rozumějí se franko vagon stanice výrobny. Při zásilkách menších než 5000 kg nebo odebírá-li se zboží v menších množstvích než 5000 kg z výrobny, zvyšuje se cena o K 3.— za 100 kg.

(3) Použije-li pěstitel při zpětné dodávce pokrutin a extrahovaného šrotu (část čtvrtá, § 139) rozdělovače při odběru pokrutin nebo extrahovaného šrotu z výrobny, smí rozdělovač požadovati za takovou službu totéž nejvyšší obchodní rozpětí, které je uvedeno v příloze č. 78, čís. 2, písmeno b), sloupec A.

Kromě toho smí býti zaúčtována poměrná část skutečné výše dovozného z výrobny do přijímací stanice rozdělovače.

Vedlejší mlýnské výrobky.II.

(1) Základní mlýnské ceny (nejvyšší ceny) činí za 100 kg:

(2) Ceny se rozumějí při placení za hotové při dodávce — ve tkaninových pytlích netto bez pytle, v lepených papírových pytlích netto včetně pytle (s příplatkem K 1.50 za každý lepený papírový pytel) — ze mlýna včetně výloh naložení ve mlýně.

(3) Cena za čisté klíčky získané při zpracování — pokud jsou určeny ke krmným účelům — nesmí činiti více než

K 145.— za 100 kg u žitných klíčků,

K 155.— za 100 kg u pšeničných klíčků.

Toto ustanovení neplatí pro čisté klíčky, které jsou určený k jiným než ke krmným účelům. Pro tyto výrobky platí ustanovení nařízení o zákazu zvýšení ceny.

Pro klíčky, které nejsou určeny ke krmným účelům, platí tyto směrné ceny:

Klíčky, které jsou určeny k získání oleje, smějí býti prodány a dodány jen bezprostředně mezi vyrábějícím mlýnem a zpracující olejnou bez zapojení rozdělovače nebo zprostředkovatele.

Klíčky smějí býti odebírány a dodávány pouze na příkazní listy vystavené Svazem. Mlýny, které samy zpracovávají klíčky na zvláštní výrobky, potřebují k tomuto výslovného povolení, které udílí Svaz.

Zvláštní odstraňování klíčků ke krmným účelům jest až na další zakázáno.

(4) Nejvyšší prodejní cena pro smetenou a vyklepanou mouku činí za 100 kg:

netto bez pytle, z domu prodávajícího.

(5) Nejvyšší prodejní cena pro mouku, která podle nálezu zdravotního ústavu se nehodí k lidskému požívání a používá se ke krmným účelům, činí za 100 kg:

netto, bez pytle, z domu prodávajícího.