Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě pracovních a platových podmínek zaměstnanců v kancelářích advokátů, notářů, obhájců ve věcech trestních a patentových zástupců.

§ 1.

Dosah.

Vyhláška se vztahuje:

1. 1. místně: na území země České a Moravskoslezské,
2. 2. věcně: na všechny kanceláře advokátů, notářů, obhájců ve věcech trestních a patentových zástupců,
3. 3. osobně: na všechny zaměstnance administrativní, technické a odborné, na něž se vztahuje zákon ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb.

§ 2.

Pracovní doba.

Pracovní doba se řídí ustanoveními zákona čís. 91/1918 Sb. o osmihodinové době pracovní a jeho prováděcími nařízeními.

Pracovní doba budiž rozdělena tak, aby práce o sobotách a ve dnech 24. a 31. prosince se končila podle možnosti ve 12 hod. Polední přestávka činí zpravidla 2 hodiny.

§ 3.

Sváteční dny.

Sváteční dny podle této vyhlášky jsou neděle, svátky a památné dny státem uznané. Tyto dny jsou zásadně dny pracovního klidu.

§ 4.

Práce přes čas, práce o nedělích a svátcích a příplatky za ni.

1. 1. Prací přes čas je každá práce konaná nad 48 hod. týdně, kterou nařídil nebo dodatečně schválil zaměstnavatel nebo zástupce jím zmocněný. Práci přes čas, práci noční a o svátečních dnech lze naříditi jen ve zcela výjimečných případech.
2. 2. Pokud v této vyhlášce není výslovně stanoveno nic jiného, přísluší jako odměna:
   1. a) za každou hodinu práce přes čas, t. j. za práci konanou nad pracovní dobu uvedenou v § 2, ¹/₂₀₀ hrubého měsíčního platu s připočtením 25%,
   2. b) za práci noční (od 22. do 5. hod.) a za práci o nedělích za každou hodinu ¹/₂₀₀ hrubého měsíčního platu s připočtením 50%,
   3. c) za práci o svátečních dnech kromě neděle se platí podle všeobecných předpisů o tom vydaných.

   Přišlo-li by v úvahu více příplatků, platí se vždy jen nejvyšší.

1. 3. Pracovní výkony spojené s vypravením pošty nebo s ukončením jiných denních prací, které netrvají déle než 15 min. denně nad zákonnou pracovní dobu, se zvláště neodměňují. Pracovní výkony přesahující těchto 15 minut, jakož i čas ztrávený v pohotovosti jest třeba odměniti alespoň půlhodinou a je-li překročena půlhodina, celou hodinou s připočtením příplatku za práci přes čas.
2. 4. Za práci přes čas, práci noční a práci o svátečních dnech může býti sjednána přiměřená paušální odměna. Tato odměna má odpovídati výměře práce konané přes čas.
3. 5. Odměna za práci přes čas i případnou práci noční a práci o svátečních dnech jest splatna nejpozději při nejbližší výplatě platů.

§ 5.

Omezení práce.

1. 1. V kancelářích s pravidelnou týdenní pracovní dobou kratší než 48 hod. až včetně do 42 hod. týdně nemůže býti plat stanovený touto vyhláškou snížen.
2. 2. Došlo-li by z důležitých důvodů k pravidelnému omezení pracovní doby pod 42 hod. týdně, může se snížiti plat za každou hodinu jdoucí pod 42 hod. o ¹/₂₀₀ hrubého měsíčního platu. Snížení platu nesmí však v žádném případě překročiti 20% měsíčního hrubého platu.
3. 3. Byl-li zaměstnanec vypověděn během omezení práce, má po dobu výpovědní lhůty právo na plný plát. Totéž platí, byla-li dána výpověď před omezením práce a konec služebního poměru spadá do období omezení práce.

§ 6.

Platová úprava.I.

Zařádění:

1. 1. Zaměstnanci se zařaďují do zaměstnaneckých skupin, které jsou rozděleny na platové skupiny. Směrodatný je platový řád, který tvoří podstatnou součást této vyhlášky.
2. 2. Pro zařádění zaměstnanců do platových skupin A 1 až A 3 je rozhodující pouze jejich vzdělání. Pro zařádění zaměstnanců do platových skupin B 1 až B 3 a T 1 a T 2 je rozhodující pouze druh jejich činnosti. Pro zařádění zaměstnanců do platových skupin B 4 a B 5 se požaduje vysokoškolské vzdělání s předepsanými zkouškami.

O zařádění je třeba zpraviti zaměstnance písemně při nástupu zaměstnání a při změně platové skupiny.

1. 3. a) Léta v povolání se počítají v každé platové skupině nově (viz písm. ch). Počítání let v povolání se začíná vstupem do příslušné platové skupiny platového řádu.
   1. b) Jako léta v povolání se počítají jenom léta po ukončeném 20. roce věku. Z let zaměstnání před dosažením 20. roku věku se započítá polovina do let v povolání.
   2. c) Léta ztrávená v určité platové skupině v kancelářích spadajících pod tuto vyhlášku se započítávají plně jako léta v povolání této platové skupiny. Jako léta v povolání se plně započítávají také léta, po která byli zaměstnanci vězněni v koncentračních táborech nebo vězeních z důvodů politických, národnostních nebo rasových, a léta ztrávená ve službě v československé zahraniční armádě a v partyzánských oddílech.
   3. d) Pokud si zaměstnanec získal rovnocennou činností, která není zachycena touto vyhláškou, znalostí, jež odpovídají jeho nynější činnosti, nutno započítati také dřívější dobu zaměstnání podle předchozích ustanovení jakožto léta v povolání platové skupiny v ten který čas právě směrodatné.
   4. e) Doba nezaviněného vyřadění z pracovního poměru, spadající do doby v povolání, může býti započítána až po roce obnovené činnosti v povolání při patřičném zapracování a osvědčení se zaměstnance do činnosti v povolání.
   5. f) Při prvním zařadění po vydání této vyhlášky, jakož i při nástupu zaměstnání jest stanoviti počet let v povolání, která se započítávají pro vyměření platu v pracovním poměru podléhajícím této vyhlášce. Počet let v povolání nutno při tom zjistiti tak, jako by. bylo došlo v minulosti k zařadění a k platové úpravě zaměstnance podle této vyhlášky.
   6. g) U zaměstnanců platové skupiny B 4 a B 5 se započítává plně jako léta v povolání pouze praxe, která je započitatelná do přípravné služby kandidátů advokacie, případně kandidátů notářství nebo kandidátů patentového zastupitelství.
   7. h) Při změně pracovního místa se započítávají zaměstnanci, jehož pracovní a platové podmínky již byly upraveny podle předpisů této vyhlášky, při stejné činností létá v povolání v platové skupině jeho zaměstnání, která odpovídají platu, jenž mu příslušel podle vyhlášky v jeho dosavadním služebním poměru. Jde-li při změně pracovního poměru o kanceláře, jež jsou v různých místních třídách, užije se za základ platu, odpovídajícího místní třídě kanceláře, jež zaměstnance přijímá. Na přídavky, které dostává zaměstnanec v dosavadním pracovním poměru k platu, směrodatnému podle vyhlášky, nebéře se zřetel při zjišťování let v povolání.
   8. ch) Při přechodu z platové skupiny nižší do vyšší obdrží zaměstnanci nejblíže vyšší plat nové platové skupiny; zaměstnanci se pak započítávají v nové platové skupině ta léta v povolání, jež odpovídají jeho novému platu. Dobu ztrávenou v posledním platovém stupni před přestupem do vyšší platové skupiny jest započítati v příslušném platovém stupni nové platové skupiny. Plat zaměstnance. v nové platové skupině nesmí býti nižší než celkový hrubý plat před přestupem.
   9. i) Byl-li zaměstnanec při změně pracovního místa přijat pro nižší druh činnosti než jakou vykonával u posledního zaměstnavatele, nutno započítati v příslušné platové skupině jako léta v povolání všechna léta, která ztrávil ve skupině B, příp. T.

1. 4. Přechodné zastupování zaměstnance vyšší platové skupiny zaměstnancem nižší platové skupiny zakládá nárok na platové požitky vyšší platové skupiny, jestliže výpomocná činnost nebo přechodné zastupování trvá nepřetržitě déle než 2 měsíce a to počínajíc třetím měsícem za další dobu, po kterou činnost vykonával
2. 5. Při událostech, které podle této vyhlášky podmiňují změnu platu, nabývá změna účinnosti od 1. běžného měsíce.

Výše platu.II.

1. 1. Platové sazby uvedené v platovém řádu jsou hrubé měsíční platy, které se vyplácejí dvanáctkrát ročně.

   Dvanáctinásobek platných sazeb stanovených platovým řádem tvoří roční plat.

1. 2. Platy se vyplácejí nejpozději koncem každého kalendářního měsíce.
2. 3. Patem podle této vyhlášky jest souhrn zaměstnancových hrubých požitků (za pravidelnou pracovní dobu), jež mohou sestávati z pevného peněžitého služného, provise, podílu na zisku nebo z jiných peněžitých nebo naturálních požitků.
3. 4. Při postupu do vyššího platového stupně platové skupiny nebo při povýšení do vyšší platové skupiny zaniká nárok na dosud poskytovaný výkonnostní příplatek Nově stanovený plat však nesmí býti nižší než dosavadní plat s výkonnostním, příp. vyrovnávacím příplatkem.
4. 5. Hodnotu naturálních požitků, které se započítávají do platu (byt, strava a otop), nutno stanoviti písemně. Pro její výměru jest směrodatné úřední ocenění pro veřejnoprávní pojišťovací ústavy.
5. 6. Zaměstnanci přijatí na dobu přechodné potřeby nebo trvale na omezený počet pracovních hodin obdrží za každou pracovní hodinu ¹/₂₀₀ měsíčního platu své skupiny s přirážkou 5%.
6. 7. Při služebních cestách náleží zaměstnancům úhrada cestovních. nákladů, stravné a nocležné podle příslušného ustanovení advokátního po příp. notářského tarifu. Za ztrátu času na cestě (mimo normální pracovní dobu) přísluší zaměstnanci odměna stanovená v § 4, odst. 2 a) až c) této vyhlášky. Jestliže zaměstnanec přenocuje, nemá nároku na náhradu za ztrátu času v době od 22. do 5. hod. Zaměstnancům kanceláří patentových zástupců přísluší při služebních cestách náhrada hotových výloh (jízdné dráhou nebo jinými dopravními prostředky), nocležné a denní dieta K 80.—.
7. 8. Zaměstnanci s dokonalou znalostí cizích jazyků mají nárok na přídavek k platovým sazbám této vyhlášky, požaduje-li znalost zaměstnavatel. Za znalost jiného než mateřského jazyka se platí příplatek 150 K měsíčně za každý jazyk kromě němčiny, za niž se platí příplatek 90 K měsíčně.
8. 9. Výkonnostní příplatky: Zaměstnavatel může bez svolení ministerstva ochrany práce a sociální péče poskytovati podle výkonu a podle přiděleného rozsahu odpovědnosti výkonnostní příplatky až do 25% nad platové sazby vyhlášky. Celková částka těchto výkonnostních příplatků nesmí býti vyšší než 10% celkového platového nákladu počítáno pro tu kterou platovou skupinu, vyplývající z vyhlášky. Toto omezení neplatí pro kanceláře, zaměstnávající jediného zaměstnance v té které platové skupině.
9. 10. Zaměstnanci, kteří jsou v téže kanceláři zaměstnáni déle než 15 let, obdrží k sazbám stanoveným touto vyhláškou 15% příplatek.
10. 11. Kandidáti advokacie a patentového zastupitelství, kteří složili předepsanou praktickou zkoušku, obdrží příplatek 5% příslušného platového stupně.
11. 12. Počínaje třetím rokem praxe přísluší kandidátu notářství od té doby, kdy obdrží zmocnění podle opatření stálého výboru čís. 285/1938 Sb., příplatek 20% ke shora uvedeným sazbám. Kandidáti notářství, kteří zastupují notáře po dobu jeho dovolené nebo jeho nemoci jako substituti, obdrží po dobu trvání substituce příplatek 50%.
12. 13. Zaměstnanci, kteří obdrží od výboru advokátní komory substituční oprávnění podle § 31 c. ř. s. (pověřovací list), obdrží k platovým sazbám příplatek ve výši 10%. Bude-li substituční oprávnění zavedeno též pro zaměstnance notářských kanceláří, obdrží stejný příplatek také tito zaměstnanci.

Plat v případě úmrtí.III.

Příslušníci zaměstnancovy rodiny, kteří mají zákonný nárok, aby jim zaměstnanec poskytoval výživu, mají po smrti zaměstnancově nárok na jeho plat za dobu 6 týdnů, byl-li v kanceláři zaměstnán aspoň 5 let. Byl-li zaměstnanec v kanceláři zaměstnán 10 let, zvyšuje se tento nárok na dobu 3 měsíců.

§ 7.

Doplňující ustanovení.

Pro výměru dovolené platí zákonná ustanovení, při čemž pro stanovení doby dovolené nutno započítati všechna léta ztrávená v pracovním poměru v kancelářích spadajících pod tuto vyhlášku.

O výpovědi, o placení platu při zmeškání práce a o všech ostatních otázkách, které nejsou zvláště upraveny touto vyhláškou, platí předpisy zákona o soukromých zaměstnancích z 11. července 1934 čís. 154 Sb., při čemž do nároku na plat v době nemoci (§ 19 cit. zák.) se započítává po jednoročním zaměstnání u téhož zaměstnavatele veškerá doba ztrávená v kancelářích, na něž se vztahuje tato vyhláška. Zaměstnavatel jest povinen uvésti v potvrzení, které má vydati podle § 44 cit. zák., také dosavadní platovou skupinu, počet let v povolání a výši posledního platu.

§ 8.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

1. 1. Úhrnný roční příjem (včetně naturálních požitků, dosud poskytovaných sociálních přídavků a příbytečného a obvykle placených remunerací), který dosud příslušel jednotlivým zaměstnancům z pracovního poměru, jest zvýšiti při stejné týdenní pracovní době na podkladě této vyhlášky, jestliže a pokud jest nižší než úhrnný roční příjem podle této vyhlášky.
2. 2. Dosud platné příznivější platové a pracovní podmínky nejsou touto vyhláškou dotčeny. Částky, převyšující platové sazby této vyhlášky nutno poskytovati jako vyrovnávací přídavek. Vyrovnávací přídavek odpadá, jestliže a pokud plat, který má býti placen podle předpisů této vyhlášky, dosáhne částky dosavadního platu včetně vyrovnávacího přídavku.
3. 3. Výtisk této vyhlášky nutno vyvěsiti na vhodném a zaměstnancům přístupném místě ve všech kancelářích, na něž se vztahuje tato vyhláška. Zaměstnavatel jest povinen vydati zaměstnanci do 14 dnů od účinnosti této vyhlášky potvrzení o zařazení do skupiny a výši platu (§ 5 zák. čís. 154/1934 Sb.).
4. 4. Tato vyhláška nabývá účinnosti od 1. září 1945. Výplaty případných doplatků podle této vyhlášky za dobu ode dne účinnosti nutno provésti nejpozději do měsíce po vydání této vyhlášky.
5. 5. Zároveň pozbývají platnosti vyhláška ministra sociální a zdravotní správy ze dne 29. února 1940, o úpravě pracovních a platových podmínek zaměstnanců advokátů, notářů a obhájců ve věcech trestních a kolektivní smlouvy a služební řády (pragmatiky) pro zaměstnance v kancelářích, na něž se vztahuje tato vyhláška.