Vyhláška ministerstva průmyslu o činění kůží a kožek a mazání usní.

§ 1.

Pokud touto vyhláškou není jinak stanoveno, jsou pro činění kůží a kožek a mazání usní závazná ustanovení „Jakostních předpisů pro usně“, vydaných r. 1947 čs. společností koželužských chemiků v Brně (dále jen „jakostní předpisy“).

§ 2.

(1) Při vegetabilním činění nutno použíti rostlinných třísliv nebo jejich výtažků, pokud podle ustanovení jakostních předpisů není možno použíti náhražek nebo umělých třísliv. Náhražek a umělých třísliv je nutno použíti v poměrném množství stanoveném ve zmíněných předpisech.

(2) Na čerstvou váhu suroviny je podle vyráběných druhů usní dovoleno spotřebovati tato nejvyšší v procentech čerstvé váhy suroviny udaná množství čisté třísloviny:

(3) U usní kombinovaných (chromotříslených), uvedených v jakostních předpisech pod čísly 600—691 nesmí spotřeba čisté třísloviny překročiti 24% čerstvé váhy suroviny.

§ 3.

(1) Spotřební množství čisté třísloviny stanoví se podle obsahu čistých tříslovin v tříslivu. Tím jest:

1. a) u výtažků z rostlinných třísliv, jejich náhražek, umělých třísliv a u výtažků sulfitcelulosových, nejmenší obsah čistých tříslovin, určený methodou, kterou stanoví Čs. společnost koželužských chemiků v Brně, zaručený prodávajícím,
2. b) u přirozených třísliv průměrné procentní množství čistých tříslovin v nich obsažené, a to:

   § 3.

   	čistých tříslovin:
   v činicích kurách:	%
   smrkové	8
   dubové	7
   malettové	35
   mangrovové	28
   mimosové	28
   v činících dřevech:
   dubovém	4
   kaštanovém	5
   quebrachovém	19
   v činicích plodech:
   algarobilla	38
   divi-divi	35
   duběnkách	26
   borkách	26
   myrobalankách (celých plodech)	32
   myrobalankách (vyzrněných)	40
   valonkách	28
   trillo	40
   v činicích listech:
   sumachových listech	24
   sumachu mletém	26

§ 4.

(1) Kysličníku chromitého (Cr₂O₃) smí býti při činění chromitými solemi spotřebována nejvýše 2,5% z čerstvé váhy kůží a kožek.

(2) Spotřební množství kysličníku chromitého stanoví se podle jeho obsahu v chromitých solích.

(3) Množství kysličníku chromitého uvedené v odstavci 1 smí býti překročeno u svrškovic z teletin a veluru všeho druhu až do nejvyššího množství 3,25% z čerstvé váhy kůží a kožek.

(4) U usní činěných kombinovaně (chromem a jinými činidly) uvedených v jakostních předpisech pod čísly 600—691 nesmí spotřeba kysličníku chromitého překročiti 1,5% z čerstvé váhy kůží a kožek.

§ 5.

(1) Pro mazání jednotlivých druhů usní je na čerstvou váhu kůže dovoleno spotřebovati tato nejvyšší v procentech čerstvé váhy kůže udaná množství čistého tuku:

(2) Spotřební množství čistého tuku se stanoví podle obsahu čistého tuku v tucích, voscích, olejích, mastných kyselinách a minerálních mastnotách a přípravcích z nich, použitých k mazání usní.

(3) Analytický obsah tuku v usních uvedených v odstavci 1 musí odpovídati hodnotám stanoveným jakostními předpisy. Při výrobě usní pro vojenské účely může býti nahrazeno až 25% tuku minerální mastnotou.

§ 6.

Ustanovením §§ 2, 4 a 5 jest vyhověno, jestliže během kalendářního pololetí celková spotřeba použitých činících látek a tuků, nepřekročila spotřebu úměrnou množství kůží zapracovaných v téže době anebo vyrobenému množství usní, přepočítanému na čerstvou váhu suroviny. Příslušné přepočítací klíče vydá ministerstvo průmyslu.

§ 7.

Chemické a mechanické hodnoty usní musí odpovídati hodnotám, které jsou uvedeny v jakostních předpisech.

§ 8.

(1) Nejdelší doba výrobní jest u jednotlivých druhů usní tato:

(2) Pro vyměření nejdelší doby výrobní a pro úpravu na některý ze jmenovaných druhů usní je rozhodující výrobní příkaz udělený zpracovateli.

(3) V odstavci 1 uvedené doby začínají koncem kalendářního měsíce, ve kterém bylo zapracování provedeno. Doby, které nejsou vyjádřeny plnými měsíci, začínají 15. dnem kalendářního měsíce, když zapracování bylo provedeno v první polovině měsíce. Po uplynutí doby musí býti useň zcela upravena a schopna dodávky. Může-li býti úprava provedena teprve podle pokynů odběratele nebo je-li dodávána useň neupravená, musí dohotovení až na úpravu skončiti úměrně dříve.

(4) Zpracovatelé, kteří vyrábějí usně v kratší době než ve lhůtách uvedených v odstavci 1, nesmějí překročiti dobu činění ve svém podniku dosud obvyklou.

(5) V odstavci 1 a 4 uvedené nejdelší doby smějí býti zpracovatelem překročeny jen, vyžaduje-li to nutně řádná výroba nebo dohotoví-li se o odpovídající dobu dříve stejný počet jiných kůží téhož druhu usní.

§ 9.

(1) Za účelem stálé kontroly jakosti vyráběných usní je každý koželužský závod povinen předkládati vzorky svých výrobků k pravidelným rozborům.

(2) Prováděním kontrolních rozborů pověří ministerstvo průmyslu některý výzkumný ústav a stanoví také podrobnosti, týkající se jejich provádění, zejména způsob braní vzorků, počet rozborů v jednom roce a pod.

§ 10.

Ministerstvo průmyslu a výzkumný ústav pověřený podle § 9, odst. 2 jsou oprávněny odebrati kdykoliv a v kterémkoliv závodě koželužském svými orgány vzorky za účelem provedení kontrolního rozboru.

§ 11.

Náklady spojené s prováděním kontrolních rozborů hradí jednotlivé závody podle sazeb, které výzkumnému ústavu pověřenému podle § 9, odst. 2 stanoví nejvyšší úřad cenový.

§ 12.

Ministerstvo průmyslu může v jednotlivých případech stanoviti nebo povoliti výjimky z předpisů této vyhlášky.

§ 13.

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle § 8 dekretu č. 109/45 Sb.

§ 14.

Použivatelnost prvního prováděcího výnosu k vyhlášce č. 466 (L 24) ministra hospodářství a práce ze dne 9. listopadu 1943, č. 271 Ú. l., o činění a mazání kůží a kožek, se zrušuje.

§ 15.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.