Vyhláška ministerstva sociální péče, kterou se upravují pracovní a mzdové podmínky sklářského dělnictva průmyslu jablonecké výroby.

§ 1.

Působnost.

1. Vyhláška se vztahuje
2. 1. místně na sklářskou oblast jablonecké výroby,
3. 2. věcně na všechny závody, vyrábějící a zušlechťující tyčové a lampové sklo, skleněné trubice a trubičky, komposiční sklo, jabloneckou krystalerii a na strojní výrobu perel a knoflíků,
4. 3. osobně na všechny dílenské zaměstnance nepodléhající zákonu z 11. července 1934, č. 154 Sb., o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích).

§ 2.

Pracovní doba.

Pracovní doba se řídí zákonnými ustanoveními.

§ 3.

Příplatky.

1. 1. Při práci v časové mzdě i v úkolu se platí za práci přes čas, práci noční, nedělní a sváteční tyto příplatky:

   § 3. Příplatky.

   a)	Za práci přes čas, t. j. přes 48 hodin týdně jež nepřísluší za přípravné a pomocné práce podle § 7 zákona č. 91/1918 Sb.,	25%,
   b)	za noční práci, t. j. od 22. do 5. hodiny ranní, nejde-li o pravidelné směny	50%,
   c)	za práci v neděli	50%,
   d)	za práci o svátcích a památných dnech podle zákona ze dne 20. prosince 1946, č. 248 Sb. o úpravě svátkového práva, ve znění zákona ze dne 7. dubna 1948, č. 78 Sb., jímž se mění a doplňuje zákon o úpravě svátkového práva.

1. 2. Přijde-li v úvahu několik výše uvedených příplatků, jest zaplatiti toliko nejvyšší příplatek.
2. 3. Příplatky za noční práci a za práci v neděli nenáležejí vrátným a hlídačům.
3. 4. Práce přes čas a pomocné práce podle §§ 6 a 7 zákona č. 91/1918 Sb. mohou býti placeny úhrnně. Paušalovaná částka musí býti přiměřená předpokládanému průměrnému úhrnu práce přes čas a pomocných prací.
4. 5. Příplatky za práci přes čas náležejí vrátným a hlídačům jedině za práci přes 60 hodin týdně.
5. 6. Dělnictvo je povinno vykonávati práci přes čas, práci noční, nedělní a sváteční, nařízenou správou závodu v rámci zákonitých ustanovení.
6. 7. Základem pro výpočet příplatků jest u příjemců hodinových mezd hodinová sazba, stanovená vyhláškou, včetně eventuálního kvalifikačního příplatku, u dělníků v úkolu směrná úkolová sazba, u příjemců týdenních mezd s pravidelnou 48-, po př. 60hodinovou pracovní dobou ¹/₄₈, po př. ¹/₆₀ denní mzdy.
7. 8. Ošetřování koní a práce ve stáji v neděli, jakož i krmení koní v odpoledních hodinách těchto dnů nemá přesahovati 3 hodiny v jednom dnu. Jako náhradu za to dostane dělník (včetně všech příplatků) Kčs 15.— za koně a den.

§ 4.

Dovolená.

Dovolená se řídí zákonnými ustanoveními.

§ 5.

Mzdy.

Mzdy jsou stanoveny v této vyhlášce podle těchto směrnic:

1. 1. Časové mzdy jsou stanoveny za každou normální skutečně odpracovanou hodinu nebo týden.
2. 2. Zařadění dělnictva do jednotlivých mzdových skupin provede správa závodu po slyšení závodního zastupitelstva zaměstnanců.

§ 6.

Úkolová a prémiová práce.

1. a) Úkol:
   1. 1. Dělníci jsou povinni pracovat v úkolu, kde jsou pro to technické předpoklady a kde tím není ohrožena jakost práce, jestliže to nařídí správa závodu po slyšení závodního zastupitelstva zaměstnanců.
   2. 2. Základem pro výpočet úkolové sazby (tarifu) je směrná úkolová sazba (všeobecně — časová mzda příslušné mzdové skupiny, zvýšená o 15% a u prací, u kterých budou vyhlášeny závazné normy — časová mzda příslušné mzdové skupiny, zvýšená o 20%).

      Úkolové sazby je stanoviti tak, aby průměrně výkonný dělník, pracující v úkolu, dosáhl za obvyklých pracovních podmínek v závodě úkolového výdělku, který by odpovídal směrné úkolové sazbě jeho mzdové skupiny, násobené odpracovanou dobou. Skutečná výše výdělku jednotlivého dělníka pracujícího v úkolu podložená vyšším výkonem není tím omezena.

   1. 3. Pracuje-li se na druzích skla, pro které nebyly stanoveny sazby (tarify), vyplácí se za tuto práci mzda, vyplývající z průměrného výdělku posledního uzavřeného mzdového období. Po uplynutí dvou týdnů po započetí práce na těchto druzích, nedojde-li k dohodě v ceníkové komisi (§ 7), vyplácí se směrná úkolová sazba.
   2. 4. Výdělek dělníka pracujícího v úkolu nesmí klesnouti pod směrnou úkolovou sazbu, není-li příčina menšího výdělku prokazatelně v osobě dělníkově. Je-li příčina v osobě dělníkově, má dělník nárok jen na výdělek jím skutečně v úkolu dosažený.
   3. 5. Úkolové sazby (tarify) a podmínky nutno sděliti dotčeným dělníkům před započetím práce písemně nebo vývěskou v závodním oddělení. V každém závodě třeba vésti knihu nebo kartotéku platných úkolových sazeb (tarifů).
   4. 6. Správa závodu jest povinna přezkoušeti úkolové sazby a po případě nově stanoviti po slyšení závodního zastupitelstva zaměstnanců, změní-li se předpoklady, za kterých byly původně stanoveny, na příklad
      1. a) při změně pracovního postupu,
      2. b) při větších provozních změnách,
      3. c) při nutnosti použití jiného nářadí nebo výrobních pomůcek než bylo původně stanoveno,
      4. d) při použití materiálu odlišných hodnot než předepsáno v pracovním postupu,
      5. e) při podstatné změně počtu kusů, které mají býti stejně (seriově) zhotoveny,
      6. f) při postupném zavádění více malých změn při provádění pracovních úkonů, jestliže všechny změny dohromady se podstatně projeví v délce úkolového času,
      7. g) při prokazatelně chybném stanovení úkolové sazby. Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.
   1. 7. Dělníci (pomocníci a pod.) spolupracující s předním dělníkem ve skupinovém úkolu jsou zúčastněni podle procentálních sazeb stanovených ve mzdovém sazebníku této vyhlášky na výdělku příslušného předního dělníka. Chybí-li v dílně jeden nebo více dělníků, přísluší dělníkům v tomto obsazení dílny podíl ve výši mzdy v závodě obvyklé.
   2. 8. Odchylkou od ustanovení uvedených v odst. 7 může býti úkolová mzda jednotně stanovena při práci ve skupinovém úkolu pro stejné výrobky při stejné velikosti úkolové skupiny bez zření k její sestavě. Podíl jednotlivce zúčastněného na společném výdělku upraví správa závodu podle výkonu jednotlivcova. Úprava se provede tak, aby každý ze zúčastněných vydělal při normálním výkonu směrnou úkolovou sazbu, která je pro něho směrodatnou. Jiné ustanovení podílových sazeb jest přípustno jen se schválením ministerstva sociální péče.

      Skupinová sazba jest souhrn směrných úkolových sazeb stanovených vyhláškou pro dělníky náležející ke skupině. Pracuje-li se ve skupině částečně v úkolu, částečně v časové mzdě, je skupinová sazba souhrn příslušejících směrných úkolových sazeb a časových mezd. Při tom se použijí předpisy odst. 4 (zaručený nejmenší výdělek, po př. směrná úkolová sazba) a § 13 (zmenšená výkonnost). Při změně výkonu jednotlivce se upraví nově podílové sazby. Z tohoto důvodu se nesmí provésti změna skupinové sazby.

      Závody, které použijí úpravy uvedené v tomto odstavci, jsou povinny oznámiti to ministerstvu sociální péče.

   1. 9. Dosavadní úkolové sazby musí býti v rámci této vyhlášky znovu propočteny a stanoveny tak, aby odpovídaly jejím ustanovením.
   2. 10. Řemeslníci, nemohou-li pracovati z technických důvodů v úkolů a pracují-li na udržování vlastního závodního zařízení, obdrží úkolový vyrovnávací příplatek ve výši 20% k základní hodinové mzdě.
   3. 11. Úkolový sazebník bude vydán dodatečně.

1. b) Prémie:

   Při pracích, které se svou povahou nehodí, aby se konaly v úkolu, se zvýšený výkon odměňuje prémiemi, pro které musí býti vypracován prémiový řád podle rámcových směrnic uvedených v příloze vyhlášky ze dne 25. května 1947, č. 522 Ú. l. I, který podléhá schválení ministerstva sociální péče.

§ 7.

Ceníková zkušební komise.

1. 1. V každém závodě se zřídí ceníková komise, jejíž počet členů stanoví správa závodu po slyšení závodního zastupitelstva zaměstnanců.

   Ceníková komise stanoví tarify tak, aby při tarifování na směrnou úkolovou sazbu byl vzat za podklad normální pracovní výkon z r. 1937.

   Stanovené úkolové sazby musí býti zapsány v tarifní knize, do níž má právo nahlédnouti každý dělník pracující v úkolu.

1. 2. V každém závodě tohoto průmyslu se ustaví zkušební komise složená paritně ze zástupců závodu a zaměstnanců, která zkouší kvalifikaci pomocníků a stanoví jaká mzda, po př. vyšší mzda náleží zkoušenému dělníku, jestliže vykonal zkoušku s úspěchem.

§ 8.

Výkonnostní příplatky.

1. 1. Ke mzdám stanoveným v připojeném mzdovém sazebníku lze dělníkům, kteří pracují v časové mzdě, poskytovati výkonnostní příplatky jen za nadprůměrné výkony a přesnost v práci nebo na vyrovnávání rozdílné hodnoty práce uvnitř téže pracovní skupiny.
2. 2. Výkonnostní příplatky mohou se u jednotlivých dělníků odstupňovati až do výše 25% jejich časové mzdy stanovené touto vyhláškou. Úhrnná částka výkonnostních příplatků nesmí však přesahovati 15% úhrnu časových mezd v závodě.
3. 3. Přiznání výkonnostního příplatku se oznamuje vývěskou v závodě, z níž je patrno jméno dělníka, zevrubné odůvodnění a výše poskytovaného příplatku.
4. 4. Poskytování výkonnostního příplatku nesmí však vésti k lineárnímu zvýšení mezd. Lineární zvýšení mezd je na př. neodůvodněné plné využití ustanovení o výkonnostních příplatcích, poskytnutí výkonnostního příplatku jednotlivým kategoriím dělnictva stejným procentem bez přihlédnutí k zvýšenému výkonu, přesnosti v práci, po př. k rozdílné hodnotě práce.
5. 5. Pokud se vyplácí výkonnostní prémie (§ 6 b), nemůže býti poskytován výkonnostní příplatek.

§ 9.

Přejímání skla v úkolové práci.

1. 1. Zboží zhotovené v úkolu se přebírá:
   1. A. Od skláře
      1. a) u hotového hutního skla po prvním třídění,
      2. b) u druhů, jež se pak dále opracovávají nebo zušlechťují, po opukávání nebo prvním třídění po opukávání. Není-li třídění po opukávání z technických důvodů možné, je přejímáno zboží po obroušení a zatavení. Provádí-li se opukávání teprve v brusírně, nutno tříditi zboží již v huti.
   1. B. Od kulíře, brusiče, malíře a jiných, prošlo-li zboží dílnami a bylo-li tříděno.

1. 2. Zboží nutno přejmouti nejpozději do týdne po ukončení dotčené úkolové práce.
2. 3. Přebírá a zaplatí se jedině zboží, jež vyhovuje předpisům a bylo bezvadně vyrobeno.

   Za výměty z viny skláře se považují

   1. a) sklo nestejné síly nad nebo pod předepsané a obvyklé velikosti a váhy,
   2. b) sklo o rozdílných odstínech a tvarech,
   3. c) sklo s bublinkami od nabírání a
   4. d) sklo, které při dalším zpracování praská z toho důvodu, že bylo opožděně vloženo do chladicích pecí nebo vadným zpracováním skloviny, na př. že zbytky předcházejícího tahu nebyly z píšťaly náležitě odklepnuty a při příštím nabírání byly zavaleny do nového tahu nebo nedostatečným promícháním, po př. nepřiměřeným náhlým chladěním skloviny nebylo docíleno stejnorodé a jednotné barvy a výrobky vykazují nejednotnou barvu.

1. 4. Sklář je povinen žádati od správy závodu ihned výměnu nedostatečných nástrojů. Je také odpovědným za dělníky pracující v jeho četě.
2. 5. Sklář je povinen dbáti toho, aby sklo jím zpracované bylo se zřením k vyráběnému zboží čisté. Závady (špatné sklo) musí hlásiti ihned správě závodu.

   Za „špatné“ sklo se považuje sklo kamenovité, pískovité, cuckovité, kapenkovité, bublinkovité, šmouhovité, nitkovité a puchýřovité, nedostatečně protavené nebo takové sklo, jež se nepojí s rubínem nebo jinými barvami (podjímané nebo vrstvené sklo).

1. 6. Za výměty se považuje také to, co bylo vyrobeno bez výslovného příkazu ze špatného surového skla.
2. 7. Sklář je povinen vypracovati z pánví a z půlpánví sklo v rozsahu nařízeném správou závodu. Neplatí se vadné sklo, vyrobené nad rozsah nařízený správou závodu.
3. 8. Nařídí-li správa závodu vypracovaní skla, ačkoliv sklář upozornil na jeho vadnou jakost (viz odstavec 4 a 5), musí zaplatiti plný počet kusů.
4. 9. V chladicích pecích zpukané nebo ztavené sklo platí se plně, zjistí-li se, že obsluha nebo dozor u chladicích pecí nekonaly správně svou dozorčí povinnost. Vinu nese však sklář, jestliže nepoučil náležitě obsluhovače nebo dozorce u chladicích pecí o podstatě zpracovaného skla a podstatě chladícího pochodu.
5. 10. Vyskytnou-li se výměty při přejímání skla při jeho dalším zpracování nebo zušlechťování, možno srážeti ze mzdy jen tehdy, jsou-li prokazatelně zaviněny sklářskou dílnou.
6. 11. Všichni členové pracovní čety jsou zúčastněni při výmětech uvedených v odstavcích 3 a 7, 9 a 10.

   Prohlížeč skla jest povinen ukázati skláři odložené sklo jako výmět.

§ 10.

Placení výmětu a náhrada za ušlou mzdu.

1. 1. Za výměty, způsobené při řádném chodu podniku nitkami, kameny nebo kapenkami a pod. se neplatí až do výše 5% denní výroby jedné dílny u každého druhu skla. Zaplatí se jedině procenta nad těchto 5%.

   Toto ustanovení neplatí, není-li sklo pro špatné suroviny nebo palivo tak čistě utaveno jako normálně a přesahují-li výměty pravidelně 3% denní výroby.

   Započítá-li se při stanovení úkolu vyšší ušlá mzda, odpadá placení do výše této vyšší započítané ušlé mzdy.

1. 2. Při opravě pece obdrží odborní dělníci vyučení a v úkolu pracující, kteří byli přinuceni takto k prozahálce, náhradu za ušlou mzdu ve výši 50% průměrného výdělku za poslední uzavřené zúčtovací období, a to po dobu vykonávání těchto prací.

   Doba přerušení výroby může býti použita k dělnické dovolené v rámci zákonitých ustanovení; v tom případě se však neprodlužuje šestitýdenní odškodňovací lhůta podle odst. 1 o dobu poskytnuté dovolené.

1. 3. Započne-li se s prací z důvodů provozních později než jest pravidelný počátek pracovní doby v závodě, náleží zaměstnancům za takto promeškanou pracovní dobu, pokud činí za týden více jak jednu hodinu, ušlý výdělek. Lze však požadovati, aby takto promeškaná pracovní doba byla napracována, a to do plných 48 hodin pracovních týdně bez jakéhokoliv příplatku.
2. 4. Průměrná mzda dělníka za směnu se vypočítá tak, že výdělek dosažený v posledním mzdovém zúčtovacím období se dělí počtem směn odpracovaných v tomto období, při čemž se při tomto výpočtu odpočítá práce přes čas, nedělní a sváteční, dosažená v uvedeném období.

§ 11.

Placení mzdy.

1. 1. Zúčtování mezd se děje měsíčně. Jinak možno poskytovati dělníkům v měsíčním mzdovém období jen jednu zálohu.
2. 2. Výplatní den stanoví správa závodu po slyšení závodního zastupitelstva zaměstnanců.
3. 3. Každému dělníku se vydá písemné vyúčtování mzdy, ze kterého je patrna hrubá mzda a všechny srážky (daně, příspěvky na soc. pojištění a pod.).
4. 4. Námitky proti zúčtování mzdy, nároky na náhradu nesprávného výpočtu nebo nesprávně stanovených úkolových sazeb (tarifu), se mají uplatniti u správy závodů co možná do 6 týdnů po jejich vzniku.

§ 12.

Zameškání práce.

Při zameškání práce platí ustanovení § 1154 b) a násl. všeob. obč. zákoníku.

§ 13.

Zmenšená výkonnost.

Dělníkům s menší tělesnou vadou nebo s nižší duševní zdatností mohou býti placeny snížené mzdy stanovené podle stupně zmenšené výkonnosti.

Toto stanovení nižší mzdy musí býti písemně oznámeno příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotčenému dělníkovi.

Takto stanovená nižší mzda je právně neúčinnou, projeví-li okresní úřad ochrany práce nesouhlas do 30 dnů ode dne doručení podání.

§ 14.

Odškodné za vedlejší odborné práce.

1. 1. Za výměnu a točení pánví a s tím souvisejících prací, jakož i za vsazování loděk, kamenů, kruhů a věnců nebo za jejich výměnu, dále za výměnu bot, pánvových příkrovů a mostů, jsou-li tyto práce vykonávány odbornými sklářskými dělníky, platí se odškodné, a to,
   1. a) od začátku až do zakončení těchto prací směrná úkolová sazba, po př. příslušný mzdový podíl,
   2. b) konají-li se tyto práce přes čas, příplatek 25%, konají-li se v neděli, 50%,
   3. c) při vytečení pánví průměrný výdělek z poslední pravidelné směny.

1. 2. Všichni dělníci zúčastnění na přenášení pánví mají nárok na poměrný díl odškodného. Totéž platí i za jiné práce uvedené v odstavci 1. Vedle toho dostanou jednou za rok pracovní oblek, po př. náhradu odpovídající nákupní ceně. Správa závodu stanoví počet osob bezpodmínečně nutných, pro přenášení pánví. Tuto práci jsou povinni vykonávati všichni dělníci zaměstnaní u pece.
2. 3. Točení a sázení pánví se děje tím způsobem, že otočení jedné pánve obstará tavič nebo sklář se svými pomocníky nebo šalířem.

   Otočení vícero pánví obstarávají skláři se svými pomocníky, při čemž má tavič povinnost také dohlédnouti.

   Nutnost otáčení pánví (i jedné) jest třeba vždy oznámiti předem správě závodu.

1. 4. Za vybírání skla z pánví a za vytahování skla z tašek se platí podle odst. 1.

   Totéž platí i při vyrážení skla z komor a jejich čištění.

§ 15.

Náhrada za náčiní.

1. 1. Správa závodu je povinna dáti dělnictvu k použití všechna potřebná náčiní. Náčiní udržuje správa závodu.
2. 2. Dá-li sklář a brusič k použití své vlastní náčiní, dostane čtvrtletní náhradu sklář Kčs 400.— a brusič Kčs 520.—. Oprava nářadí jde na vrub skláře nebo brusiče.
3. 3. Za řádné udržování a úschovu náčiní, které dodala správa závodu, dostane sklářský mistr čtvrtletní náhradu ve výši Kčs 80.— za jednu dílnu. Pokud brusiči dostávali náhradu za udržování náčiní, dostanou ji i nadále v dosavadní výši.
4. 4. Náhradu za používání vlastního náčiní nelze v žádném případě započítati do úkolových sazeb.

§ 16.

Ochranné pomůcky.

1. 1. Správa závodu musí dáti dělnictvu potřebné ochranné pomůcky bezplatně k použití.

   Dělnictvu zaměstnanému u pece se dávají ochranné brýle nebo chránítka na oči, míchači kmene dostanou ochranné masky a pracovní oděv, topiči ochranný plášť a čepici, leptařům, temničům, leštičům kyselinou, střikačům, střikačkám, přelešťovačům a přelešťovačkám se vydá vhodný ochranný oblek, po př. maska, dělníci zaměstnaní špinavými pracemi při vybírání dehtu a řádném udržování dehtového vedení dostanou pracovní oblek.

1. 2. Každý dělník je povinen jemu svěřené ochranné pomůcky a oděv pečlivě uchovávati a vzniklá poškození ihned oznámiti. Ručí za hrubé i úmyslné jich poškození. Opravu nezaviněného poškození hradí závod.
2. 3. Nemůže-li správa závodu opatřiti ochranné oděvy, je povinna zaměstnanci, který si opatří sám tyto ochranné oděvy a ochranné pomůcky, nahraditi výdaje za nákup těchto součástí po předložení účtu.

§ 17.

Stravné a nocležné.

Při jízdách nebo při výkonu různých prací nařízených správou závodu mimo obvod pravidelného pracovního působiště se vyplácí dělníkům vedle normálních příplatků za práci přes čas, za práci noční, nedělní a sváteční, které jim snad přísluší, denní stravné, a to

Prokáže-li dělník účtenkami vyšší výdaje přiměřené jeho funkci v závodě, budou mu plně hrazeny.

§ 18.

Výpověď.

Výpovědní lhůta je 14denní.

§ 19.

Věcné požitky.

1. 1. Na volný naturální byt mají nárok odborní dělníci, jsou-li v podniku zaměstnáni a vedou samostatnou domácnost, ostatní dělníci teprve tehdy, když jsou zaměstnáni v průmyslu jablonecké výroby nepřetržitě alespoň jeden rok.
2. 2. Pod pojmem „volný byt“ se rozumí byt, jehož držiteli nesráží zaměstnavatel ze mzdy nájemné ani dávky.
3. 3. O přídělu bytu a jeho velikosti rozhodne správa závodu po slyšení závodního zastupitelstva.
4. 4. Neposkytuje-li správa závodu svým dělníkům(icím) volný byt, zaplatí jim nájemné, u svobodných nejvýše Kčs 50.—, ženatých se dvěma dětmi nejvýše Kčs 90.—, u ženatých s více dětmi nejvýše Kčs 130.— měsíčně. Dosud uhrazované vyšší nájemné zůstává touto úpravou nedotčeno.
5. 5. Nájemné na byt se vyplácí vždy za uplynulý měsíc při nejbližší výplatě. Za kratší dobu než měsíc toto nájemné nepřísluší. Nárok na nájemné ztrácí, kdo bezdůvodně odmítne bydleti v přiděleném závodním bytu. Odmítnutí závodního bytu proto, že dělník bydlí ve vlastním domě, v domě nebo bytě svých příbuzných nebo příslušníků rodiny, se považuje za odůvodněné.
6. 6. Dělníci uvedení v odst. 1 dostanou bezplatný příděl paliva v tomto ročním množství:

   36 q hnědého uhlí nebo

   24 q kamenného uhlí nebo

   12 m³ tvrdého palivového dříví nebo

   24 m³ měkkého palivového dříví.

1. 7. Správa závodu dodá palivo bezplatně až před dům v okruhu dvou kilometrů od místa závodu, při větší vzdálenosti stanoví správa závodu po slyšení závodního zastupitelstva zaměstnanců výši náhrady za dovozné podle místních poměrů.
2. 8. Po dobu vázaného hospodářství s palivem dostane zaměstnanec za nedodané palivo peněžitou náhradu ve výši nákupní ceny paliva závodu.
3. 9. Bydlí-li více členů rodiny, kteří mají nárok na volný byt a bezplatný příděl paliva (uhlí a dříví) ve společné domácnosti, přísluší tento nárok jen jednomu členu rodiny.
4. 10. Nárok na volný byt a bezplatný příděl paliva nezaniká, jestliže dělník je povolán na vojenské cvičení ve zbraní a nejdéle do 7 dnů po ukončení vojenského cvičení vstoupí u téhož zaměstnavatele opět do práce.
5. 11. Nárok na volný byt a palivo nezaniká u dělníků, kteří onemocněli (i v případě úrazu v podniku), po dobu trvání nemoci, nejdéle však jeden rok.

§ 20.

Závěrečná ustanovení.

1. 1. Tato vyhláška nabývá účinnosti 1. října 1948.
2. 2. Tímto dnem pozbývá platnosti vyhláška č. 1561/1946 Ú. l. I pro závody vyrábějící a zušlechťující tyčové a lampové sklo, skleněné trubice a trubičky, komposiční sklo, jabloneckou krystalerii a pro strojní výrobu perel a knoflíků.
3. 3. Vedení závodu jest povinno vyvěsiti výtisk této vyhlášky na místě přístupném dělnictvu.