§ 76.
změněno 1. 1. 1950 zákonem 282/1950 Ú. l. I
§ 76. Sazba základního platu za případ vyšetření. (1) Sazba základního platu za případ vyšetření u odborného lékaře činí u odborných lékařů pro: Kčs a) nemoci vnitřní; nemoci srdce a cév; nemoci žaludeční, střevní a přeměny látek 40.—, b) nemoci plicní a tuberkulosu 55.—, c) nemoci nervové; nemoci duševní 58.—, d) nemoci dětské 35.—, e) chirurgii 35.—, f) orthopedii 35.—, g) urologii 30.—, h) porodnictví a ženské lékařství 30.—, i) oční lékařství 30.—, j) nemoci ušní, nosní a krční 30.—, k) nemoci kožní a pohlavní 30.—, l) nemoci vnitřní a nervové 45.—, m) chirurgii a orthopedii 35.—. (2) Ustanovení § 71, odst. 2 a 3 platí obdobně. Jestliže odborný lékař během jednoho čtvrtletí provedl u jednoho nemocného vyšetření vícekráte, obdrží nejvýše částku stanovenou jako základní plat za případ ošetřování podle § 71. (3) Sazba platu podle odstavce 1 se zvyšuje o 50%, jestliže bylo vyšetření provedeno u lůžka nemocného za přítomnosti ošetřujícího lékaře a k jeho žádosti (konsilium). (4) Základní plat za případ vyšetření podle odstavce 1 zahrnuje plat za: a) všechny obvyklé úkony vyšetřovací, zejména ty, které jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky, nikoliv však plat za zvláštní úkony uvedené v příloze č. 2; b) všechny administrativní a posudkové úkony lékaře vyplývající ze zákona o národním pojištění, léčebného řádu, této vyhlášky a z předpisů na jejím podkladě vydaných (§ 22, odst. 5).