Vyhláška ministerstev vnitra a národní obrany, kterou se vydávají podrobnější předpisy k provedení zákona o zbraních a střelivu.

§ 1.

Předměty, které se nepovažují za zbraně.

Z ustanovení zákona, pokud se týkají zbraní, jsou vyňaty:

1. 1. poplašné a startovací pistole (revolvery),
2. 2. poplašné samostříly,
3. 3. přístroje k omráčení nebo porážení zvířat,
4. 4. lovecké nože a lovecké tesáky,
5. 5. t. zv. skautské nože a předměty jim podobné, pokud podle způsobu jejich používání je zřejmo, že jde o nástroje denní potřeby,
6. 6. nástroje a předměty denního života, pokud jejich původní podoba nebyla změněna k tomu účelu, aby jich bylo použito jako zbraně střelné, sečné, bodné nebo úderné,
7. 7. chemické látky, kterých lze též používat jako bojových látek chemických, jichž se však používá jako surovin, polotovarů nebo pomocných látek pro další použití k provozním účelům ve výrobě nebo k účelům vědeckým, studijním nebo k hubení škodlivého hmyzu.
8. 8. neškodné dětské zbraně (hračky).

§ 2.

Predměty, které se nepovažují za střelivo.

Z ustanovení zákona, pokud se týkají střeliva, je vyňato střelivo do poplašných a startovacích pistolí (revolverů), do poplašných samostřílů a do přístrojů určených k omráčení nebo porážení zvířat.

§ 3.

Záznamy výrobců zbraní a střeliva a obchodníků s nimi.

(1) Osoby (podniky) oprávněné k výrobě zbraní nebo střeliva nebo k opravě zbraní jsou povinny řádně vést a na vyzvání kdykoli předložit k nahlédnutí okresnímu národnímu výboru záznamy o zbraních, jež vyrobily, koupily, prodaly, opravily nebo mají na skladě, po případě k opravě.

(2) Osoby (podniky) oprávněné k obchodu se zbraněmi nebo střelivem jsou povinny řádně vést a na vyzvání kdykoli předložit k nahlédnutí okresnímu národnímu výboru záznamy o zbraních, jež koupily, prodaly nebo mají na skladě; totéž platí o nakoupeném střelivu pro pistole a revolvery.

(3) Osoby (podniky), uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou povinny vésti záznamy podle vzorů a způsobem, jež určí ministerstvo vnitra.

(4) Záznamy musí býti uschovány po dobu 10 let, počínajíc ode dne posledního zápisu, který byl do nich učiněn.

(5) Úlevy z ustanovení odstavců 1 až 4 může povoliti ministerstvo vnitra.

(6) Povolí-li krajský národní výbor výrobu zbraní nebo střeliva k účelům studijním nebo vyučovacím (§ 1 odst. 2 zákona), bude způsob vedení záznamů o takto vyrobených zbraních nebo střelivu určen v rozhodnutí o povolení.

§ 4.

Držení zbraní a střeliva — zbrojní listy.

(1) Zbrojní list se vydává na dobu nejdéle 3 let; platí, není-li v něm jinak uvedeno, pro celé území Československé republiky.

(2) Přestěhuje-li se osoba, jíž byl vydán zbrojní list, do obvodu jiného okresního národního výboru, je povinna zbrojní list předložit do 8 dnů tomuto národnímu výboru k potvrzení.

(3) Kdo střelnou zbraň nebo střelivo oprávněně drží, smí je mít ve svém příbytku uschovány tak, aby se nemohly snadno dostat do rukou nepovolaných osob. Má-li oprávněná osoba při sobě zbrojní list, smí příslušnou střelnou zbraň nebo střelivo po koupi nebo jiném nabytí donést do svého bytu nebo je za účelem prodeje sama odnést ve stavu, jež vylučuje okamžité použití. Jinak nesmí oprávněná osoba střelnou zbraň nosit.

(4) Kdo má právo držet střelnou zbraň, může si dát donést nebo odnést osobou starší 15 let střelivo patřící ke zbrani.

(5) Vzor zbrojního listu určí ministerstvo vnitra.

§ 5.

Nošení zbraní a střeliva — zbrojní pasy.

(1) Zbrojní pas se vydává na dobu nejdéle 3 let; platí, není-li v něm jinak uvedeno, pro celé území Československé republiky.

(2) Přestěhuje-li se osoba, jíž byl zbrojní pas vydán, do obvodu jiného okresního národního výboru, je povinna předložiti zbrojní pas do 8 dnů tomuto národnímu výboru k potvrzení. Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na majitele loveckých lístků, pokud jde o tyto lístky.

(3) Kdo má právo nosit střelnou zbraň, může si dát osobou starší 15 let donést střelivo k ní patřící.

(4) Osoby (podniky), oprávněné k výrobě zbraní nebo střeliva, k obchodu s nimi nebo k opravě zbraní, jakož i jejich zaměstnanci mohou — i když nemají zbrojní pas — přenášet zbraně a střelivo, pokud je toho třeba při provozování podniku. Musí se však při přenášení zbraní nebo střeliva prokázat osobním průkazem.

(5) Okresní národní výbor může vydat služebnám národních dopravních podniků a národního podniku Československá pošta, jakož i jiným podnikům a zařízením, jež určí ministerstvo vnitra v dohodě s příslušným ústředním úřadem, přenosné zbrojní pasy pro jejich zaměstnance, kteří potřebují zbraň k své ochraně při výkonu služby (zaměstnání). Vydání přenosného zbrojního pasu lze vázat na splnění zvláštních podmínek tak, aby byla zaručena v plné míře veřejná bezpečnost.

(6) Vzor zbrojního (i přenosného zbrojního) pasu určí ministerstvo vnitra.

§ 6.

Zbrojní průvodní listy pro cestující z ciziny.

(1) Osoby cestující z ciziny do Československé republiky smějí mít s sebou zbraň nebo střelivo — nemají-li platný zbrojní pas nebo, jde-li o loveckou zbraň, lovecký lístek — jen tehdy, obdrží-li od příslušného československého zastupitelského úřadu zvláštní povolení (zbrojní průvodní list pro cestující).

(2) Zbrojní průvodní list se vydává na dobu nejdéle jednoho roku; platí, není-li v něm jinak uvedeno, pro celé území Československé republiky.

(3) Osoby cestující do Československé republiky, jež mají při sobě zbraň nebo střelivo, jsou povinny předložit zbrojní průvodní list československým pohraničním orgánům k potvrzení a na vyzvání se jím prokázat orgánům Sboru národní bezpečnosti nebo jiné veřejné stráže. Zdržuje-li se osoba, jež přicestovala z ciziny, na území Československé republiky alespoň 8 dnů, musí zbrojní průvodní list dát potvrdit okresnímu národnímu výboru místa pobytu. Přeloží-li tato osoba svůj pobyt do obvodu jiného okresního národního výboru, musí si zbrojní průvodní list dát potvrdit i tímto národním výborem, zdržuje-li se v jeho obvodě alespoň 8 dnů.

(4) Zdržuje-li se taková osoba v Československé republice nepřetržitě 3 měsíce, musí, chce-li i při dalším pobytu zbraň nebo střelivo držet (nosit), požádat o zbrojní list (zbrojní pas). Dokud o žádosti nebude rozhodnuto, zůstává zbrojní průvodní list v platnosti, při čemž je dbát ustanovení o potvrzování zbrojních průvodních listů okresními národními výbory (odstavec 3 věta třetí).

(5) Pro příslušníky branné moci cizích států a pro zaměstnance a orgány cizích států může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí, a jde-li o příslušníky branné moci cizích států, též v dohodě s ministerstvem národní obrany, povolit úlevy z ustanovení předchozích odstavců.

§ 7.

Nákup a jiný způsob převodu zbraní (střeliva).

(1) Prodává-li oprávněný výrobce zbraní nebo střeliva nebo oprávněný obchodník se zbraněmi a střelivem střelnou zbraň nebo střelivo jiné osobě než oprávněnému výrobci nebo oprávněnému obchodníkovi, je oprávněný výrobce po případě obchodník povinen zaznamenat při prodeji do zbrojního listu nebo pasu osoby kupující dobu prodeje, množství, druh, ráži, značku a číslo prodaných zbraní (množství, druh a ráži střeliva), své jméno (firmu) a sídlo podniku.

(2) Kupuje-li oprávněný výrobce nebo oprávněný obchodník střelnou zbraň nebo střelivo od osoby, která není oprávněným výrobcem nebo oprávněným obchodníkem, je povinen oprávněný výrobce po případě obchodník zaznamenat při koupi do zbrojního listu nebo do zbrojního pasu osoby prodávající dobu koupě, množství, druh, ráži, značku a číslo koupených zbraní (množství, druh a ráži střeliva), své jméno (firmu) a sídlo podniku.

(3) Jde-li o prodej (koupi) střelné zbraně nebo střeliva mezi jinými osobami, jsou prodávající i kupující povinni oznámit to do 8 dnů okresnímu národnímu výboru příslušnému podle jejich bydliště a současně mu předložit zbrojní list (zbrojní pas). Okresní národní výbor zaznamená v povolení prodávajícího (kupujícího) dobu prodeje (koupě), množství, druh, ráži, značku a číslo prodaných (koupených) střelných zbraní, jakož i množství, druh a ráži střeliva a jméno a bydliště kupujícího (prodávajícího).

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují obdobně též na veškeré jiné druhy nabytí, po případě zcizení střelných zbraní nebo střeliva (jako na př. darování, směna a pod.).

(5) Osoby, jimž byl vydán lovecký lístek, jsou povinny při nákupu nebo při prodeji loveckých zbraní předložit lovecký lístek k provedení záznamu; ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují obdobně i na ně. Lovecké střelivo (brokové i kulové) do zbraní vyznačených v loveckém lístku smí býti prodáno nebo jiným způsobem zcizeno (darováno, směněno a pod.) oprávněným držitelům těchto lístků na podkladě předložení loveckého lístku; záznamy o prodaném nebo jiným způsobem zcizeném loveckém střelivu se do loveckého lístku nezapisují.

(6) Majitelé (provozovatelé) úředně povolených střelnic mohou koupit střelnou zbraň nebo střelivo, pokud je potřebují při provozu těchto střelnic, na podkladě nákupního povolení, které vydává okresní národní výbor.

(7) Osoby, které nepotřebují k držení nebo k nošení střelné zbraně nebo střeliva zbrojní list nebo zbrojní pas (§ 13 odst. 2 zákona), mohou koupit střelnou zbraň nebo střelivo — pokud nejde o zbraň (střelivo) opatřené jim nadřízenými úřady nebo orgány — na podkladě nákupního povolení, které vydává okresní národní výbor. Úlevy z tohoto ustanovení může povolit okresní národní výbor.

(8) Cizinci nebo jiné osoby, které přechodně bydlí na území Československé republiky, mohou — nemají-li zbrojní list nebo zbrojní pas, po případě lovecký lístek — koupit zbraň nebo střelivo nebo je prodat jen se souhlasem okresního národního výboru.

(9) Osoby uvedené v § 19 mohou koupit střelnou zbraň nebo střelivo — nemají-li zbrojní list nebo zbrojní pas — pouze na podkladě nákupního povolení, které těmto osobám vydá ministerstvo zahraničních věcí v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 8.

Nákup a jiný způsob převodu zbraní (střeliva) vojenskými osobami z povolání v činné službě a příslušníky Sboru národní bezpečnosti v činné službě.

(1) Povolení vydaná vojenským osobám z povolání v činné službě nebo příslušníkům Sboru národní bezpečnosti v činné službě (§ 13 odst. 1 věta druhá zákona) nahrazují při koupi, prodeji nebo při jiném nabytí, nebo zcizení střelné zbraně (střeliva) zbrojní list, po případě zbrojní pas.

(2) Pro převod střelných zbraní (střeliva) mezi osobami vojenskými z povolání v činné službě a příslušníky Sboru národní bezpečnosti v činné službě platí předpisy zvláštní. Jinak platí ustanovení dalších odstavců.

(3) Prodává-li oprávněný výrobce zbraní nebo střeliva nebo oprávněný obchodník se zbraněmi a střelivem střelnou zbraň nebo střelivo vojenské osobě z povolání v činné službě nebo příslušníku Sboru národní bezpečnosti v činné službě, postupuje oprávněný výrobce (obchodník) obdobně podle ustanovení § 7 odst. 1.

(4) Kupuje-li oprávněný výrobce zbraní nebo střeliva nebo oprávněný obchodník se zbraněmi a střelivem střelnou zbraň nebo střelivo od vojenské osoby z povolání v činné službě nebo od příslušníka Sboru národní bezpečnosti v činné službě, postupuje oprávněný výrobce (obchodník) obdobně podle ustanovení § 7 odst. 2.

(5) Prodává-li osoba, která má střelnou zbraň (střelivo) na podkladě zbrojního listu nebo zbrojního pasu tuto zbraň nebo střelivo vojenské osobě z povolání v činné službě nebo příslušníku Sboru národní bezpečnosti v činné službě, je prodávající povinen oznámit to do 8 dnů okresnímu národnímu výboru, příslušnému podle místa svého bydliště a současně mu předložit svůj zbrojní list (zbrojní pas). Okresní národní výbor poznamená do zbrojního listu (zbrojního pasu) prodávajícího dobu prodeje, množství, druh, ráži, značku a číslo prodaných střelných zbraní (množství, druh a ráži střeliva), jméno kupujícího a údaj o tom, že jde o vojenskou osobu z povolání v činné službě nebo o příslušníka Sboru národní bezpečnosti v činné službě.

(6) Kupuje-li osoba, která má právo držet nebo nosit střelnou zbraň (střelivo) na podkladě zbrojního listu nebo zbrojního pasu střelnou zbraň nebo střelivo od vojenské osoby z povolání v činné službě nebo od příslušníka Sboru národní bezpečnosti v činné službě, je kupující povinen oznámit to do 8 dnů okresnímu národnímu výboru a současně mu předložit svůj zbrojní list (zbrojní pas). Okresní národní výbor zaznamená do zbrojního listu (zbrojního pasu) kupujícího, dobu koupě, množství, druh, ráži, značku a číslo koupených střelných zbraní (množství, druh a ráži střeliva), jméno prodávajícího a údaj o tom, že jde o vojenskou osobu z povolání v činné službě nebo o příslušníka Sboru národní bezpečnosti v činné službě.

(7) Ustanovení předchozích odstavců se vztahují obdobně též na veškeré jiné druhy nabytí, po případě zcizení střelných zbrani nebo střeliva (jako na př. darování, směna a pod.).

§ 9.

Získání zbraní a střeliva z pozůstalosti.

(1) Dědic nebo jiná osoba, která má správu pozůstalosti, je povinna do 14 dnů poté, co se ujala správy pozůstalosti, oznámit okresnímu národnímu výboru druh a počet (množství) střelných zbraní a střeliva, náležejících do pozůstalosti; tuto lhůtu může okresní národní výbor ve výjimečných případech prodloužit. Okresní národní výbor svěří úschovu zbraní a střeliva vhodné osobě nebo je převezme sám do úschovy.

(2) Střelné zbraně (střelivo), jež připadnou dědici nebo jiné osobě z pozůstalosti, smí okresní národní výbor vydat jen tehdy, jestliže nabyvatel předloží povolení opravňující ho k držení, po případě k nošení příslušné střelné zbraně (střeliva). Střelné zbraně (střelivo), k jejichž držení, po případě nošení, nebylo dáno povolení, může nabyvatel převést na jinou osobu oprávněnou k jejich držení nebo nošení nebo může navrhnout, aby byly učiněny na jeho náklad neupotřebitelnými. Neučiní-li tak nabyvatel střelných zbraní (střeliva) do 3 měsíců, může je prodat okresní národní výbor sám; čistý výtěžek připadne nabyvateli střelných zbraní (střeliva). Nelze-li střelné zbraně (střelivo) prodat, učiní je okresní národní výbor neupotřebitelnými na náklad nabyvatele, dříve než mu je vydá.

(3) Jestliže střelné zbraně (střelivo) nemohou býti z pozůstalosti vydány dědici nebo jiné osobě pro nedostatek věku, buďtež tyto zbraně (střelivo) na žádost jejich nabyvatele a na jeho náklad uschovány. Jestliže nabyvatel střelných zbraní (střeliva) nepředloží do 3 měsíců ode dne, kdy dovršil 18. rok věku, povolení k držení, po případě nošení těchto zbraní (střeliva), postupuje se obdobně podle ustanovení odstavce 2 věty druhé, třetí a čtvrté.

§ 10.

Hlášení ztráty nebo odcizení střelných zbraní (střeliva).

(1) Ten kdo je oprávněn k držení nebo k nošení střelné zbraně nebo střeliva, je povinen nejpozději do 8 dnů oznámit okresnímu národnímu výboru ztrátu nebo odcizení střelné zbraně nebo střeliva; okresní národní výbor potvrdí v příslušném povolení, že oznámení bylo učiněno. Nalezení nebo vrácení střelné zbraně nebo střeliva je třeba oznámit do 8 dnů okresnímu národnímu výboru, který to poznamená v povolení.

(2) Vojenské osoby z povolání v činné službě, jakož i příslušníci Sboru národní bezpečnosti v činné službě hlásí ztrátu nebo odcizení zbraně nebo střeliva způsobem, který určují zvláštní předpisy.

§ 11.

Zasílání zbraní a střeliva do ciziny.

(1) Zbraně a střelivo je dovoleno zasílat do ciziny nebo z ciziny nebo je provézt celním územím Československé republiky jen na podkladě povolení (zbrojní průvodní list pro zásilky), které dává, jde-li o zásilku do ciziny, okresní národní výbor místa odeslání, jde-li o zásilku z ciziny, okresní národní výbor místa určení a jde-li o průvoz celním územím Československé republiky, okresní národní výbor, v jehož obvodě je vstupní celní úřad.

(2) U zásilek zbraní a střeliva, vyvážených do ciziny nebo z ní dovážených společnostmi, jimž byl opatřením ministra zahraničního obchodu podle zákona č. 119/1948 Sb., o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství, vyhrazen dovoz a vývoz zbraní a střeliva, stačí, potvrdí-li dopravní listinu (nákladní list, poštovní průvodku a pod.), okresní národní výbor místa odeslání, po případě místa určení.

(3) Pokud k vývozu, dovozu nebo k průvozu zbraní nebo střeliva je podle platných předpisů třeba povolení vojenské správy, budiž nejprve zažádáno o toto povolení a teprve po jeho udělení o povolení podle odstavce 1, po případě o potvrzení podle odstavce 2.

§ 12.

Podrobnější vymezení vojenských zbraní a vojenského střeliva.

(1) Vojenskými zbraněmi jsou zejména:

1. 1. pušky všech druhů
   1. a) kterých užívá československá branná moc nebo branná moc cizích států,
   2. b) kterých dříve užívala československá branná moc nebo branná moc cizích států a kterých i nyní lze vzhledem k jejich výkonnosti použít pro účely vojenské;

1. 2. revolvery a pistole ráže 9 mm a větší, jakož i pistole ráže pod 9 mm, kterých užívá československá branná moc nebo branná moc cizích států a které jsou opatřeny vojenskou přejímací značkou,
2. 3. samopaly,
3. 4. kulomety,
4. 5. děla,
5. 6. granátomety a všechny jiné přístroje na vrhání granátů, min, pum a torped,
6. 7. plamenomety a jiná zařízení k vrhání zápalných látek,
7. 8. ruční granáty, granáty, pumy, torpeda a miny,
8. 9. bojové chemické látky a přístroje k jejich vojenskému použití,
9. 10. zbraně, spočívající na raketovém systému,
10. 11. zbraně bodné, kterých užívá československá branná moc nebo branná moc cizích států.

(2) Vojenským střelivem je veškeré střelivo do vojenských střelných zbraní.

§ 13.

Záznamy výrobců vojenských zbraní (střeliva).

Osoby (podniky), jimž bylo uděleno povolení k výrobě a k opravě vojenských zbraní (střeliva), jsou povinny vést záznamy o vyrobených a o opravených vojenských zbraních a o vyrobeném vojenském střelivu podle podmínek uvedených v rozhodnutí o povolení (§ 8 zákona).

§ 14.

Držení a nošení vojenských zbraní (střeliva) — zbrojní listy a pasy.

(1) Zbrojní list nebo zbrojní pas pro vojenskou zbraň (střelivo) smí se dát pouze osobě starší 18 let; platí, není-li v něm jinak uvedeno, pro celé území Československé republiky. Zbrojní list (pas) lze vydat na dobu nejdéle 3 let.

(2) Přestěhuje-li se osoba, jíž byl zbrojní list nebo zbrojní pas vydán, do obvodu jiného okresního národního výboru, je povinna —není-li ve zbrojním listu (pasu) jinak uvedeno — předložit zbrojní list (pas) do 8 dnů tomuto okresnímu národnímu výboru k potvrzení. Další podmínky pro držení, po případě nošení vojenské zbraně (střeliva) mohou být stanoveny ve zbrojním listě (pasu).

(3) Vzory zbrojního listu a zbrojního pasu určí ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany.

§ 15.

Zbrojní průvodní listy na vojenské zbraně (střelivo) pro cestující z ciziny.

(1) Ustanovení § 6 odst. 1 až 4 se vztahují obdobně též na osoby cestující do Československé republiky, které mají při sobě vojenskou zbraň nebo vojenské střelivo.

(2) Pro příslušníky branné moci cizích států a pro zaměstnance a orgány cizích států, kteří mají při sobě vojenské zbraně (střelivo), může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvy národní obrany a zahraničních věcí povolit úlevy.

§ 16.

Získání vojenských zbraní (střeliva) z pozůstalosti.

(1) Dědic nebo jiná osoba, která má správu pozůstalosti, je povinna do 14 dnů poté, co se ujala správy pozůstalosti, oznámit okresnímu národnímu výboru druh a počet (množství) vojenských zbraní a vojenského střeliva, náležejících do pozůstalosti; tuto lhůtu může okresní národní výbor ve výjimečných případech prodloužit. Okresní národní výbor převezme vojenské zbraně (střelivo) sám do úschovy a odevzdá je vojenské správě, nebude-li možno předat zbraně (střelivo) z pozůstalosti právním nástupcům zůstavitele.

(2) Dědici nebo jiné osobě, jíž mají vojenské zbraně (střelivo) připadnout z pozůstalosti, budou tyto zbraně (střelivo) vydány jen tehdy, předloží-li povolení k držení nebo nošení příslušné vojenské zbraně (střeliva).

§ 17.

Hlášení ztráty nebo odcizení vojenských zbraní (střeliva).

O hlášení ztráty nebo odcizení vojenských zbraní a vojenského střeliva a jejich nalezení nebo vrácení platí obdobně ustanovení § 10. Ustanovení to se však nevztahuje na případy, kdy vojenská zbraň (střelivo), jež je součástí výzbroje, byla odcizena vojenské osobě nebo příslušníku Sboru národní bezpečnosti, nebo kdy tyto osoby takovou vojenskou zbraň (střelivo) ztratily.

§ 18.

Zasílání vojenských zbraní a vojenského střeliva do ciziny.

Vojenské zbraně (střelivo) je dovoleno zasílat do ciziny nebo z ciziny nebo je provést celním územím Československé republiky jen na podkladě povolení, které vydá ministerstvo zahraničního obchodu po předchozím souhlasu ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra.

§ 19.

1. a) Pro diplomatické osoby.

   Ustanovení zákona a této vyhlášky o držení a nošení zbraní a střeliva se netýkají členů diplomatického sboru, jiných osob, jež v Československé republice používají práva exteritoriality a konsulů z povolání, pokud vzájemnost je zaručena. Potřebné směrnice vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí, a jde-li o vojenské zbraně nebo o vojenské střelivo, též v dohodě s ministerstvem národní obrany.

§ 20.

1. b) Pro jiné orgány a zaměstnance cizích států.

   Ustanovení zákona a této vyhlášky o držení a nošení zbraní a střeliva se netýkají zaměstnanců a orgánů cizích států, pokud nošení zbraní (střeliva) těmito osobami na území Československé republiky je nebo bude připuštěno mezinárodními smlouvami nebo dohodami.

§ 21.

1. c) Pro majitele (provozovatele) střelnic.

   Ustanovení zákona a této vyhlášky o držení zbraní a střeliva se netýkají majitelů (provozovatelů) úředně povolených střelnic, jakož i osob na nich střílejících, avšak jen pokud jde o zbraně a střelivo, které patří majiteli (provozovateli) střelnice a jichž používání na střelnici povolí okresní národní výbor.

§ 22.

1. d) Pro drobné opravy zbraní.

   Ustanovení § 1 odst. 3 zákona o zákazu opravovat zbraně bez potřebného oprávnění se nevztahuje na ty případy, kdy oprávněný majitel zbraně provede na své zbrani drobnou opravu, kterou se nesnižuje její bezpečnost nebo která podle platných předpisů nevyžaduje nového úředního přezkoušení zbraně.

§ 23.

1. e) Pro střelivo brokové.

   Majitelé platných loveckých lístků mohou zhotovovat pro vlastní potřebu náboje do brokovnic.

§ 24.

1. f) Pro vzduchovky.

   (1) Ustanovení zákona a této vyhlášky o držení, nošení, nabývání, zcizování a zasílání střelných zbraní se nevztahují, pokud dále není stanoveno jinak, na zlamovací vzduchovky a na vzduchové pistole.

   (2) Ustanovení zákona a této vyhlášky o držení, nošení, nabývání a zcizování střeliva se nevztahují na střelivo určené do kteréhokoli druhu vzduchovek.

   (3) Zlamovací vzduchovky a vzduchové pistole smějí nabývat, zcizovat, držet nebo nosit pouze osoby starší 18 let. Osoby mladší 18 let mohou ze zlamovacích vzduchovek a vzduchových pistolí střílet, po případě je nosit pouze za bezprostředního dozoru zletilých osob.

   (4) Spolky a jiné instituce, které provádějí podle svých stanov nebo podle platných předpisů brannou výchovu nebo výcvik svých členů ve střelbě, nepotřebují k držení nebo k nabývání kteréhokoli druhu vzduchovek zbrojního listu, vykáží-li se zvláštním potvrzením, které vydá okresní národní výbor. Rovněž majitelé (provozovatelé) úředně povolených střelnic nepotřebují k držení nebo k nabývání kteréhokoli druhu vzduchovek zbrojního listu.

   (5) Na veřejných místech lze nosit vzduchovky jen tehdy, jsou-li nenabité. Vzduchovek smí býti použito ke střelbě jen takovým způsobem a na takových místech, aby nebyla ohrožena veřejná bezpečnost.

§ 25.

1. g) Pro zbraně historické.

   (1) Ustanovení zákona a této vyhlášky o držení, nabývání, zcizování a zasílání zbraní se netýkají, pokud dále není stanoveno jinak, zbraní historických.

   (2) Za zbraně historické se považují všechny druhy předovek (pušek i pistolí), jakož i zadovky vyrobené nejpozději roku 1870.

   (3) Střelné zbraně vyrobené v roce 1871 nebo později, mají-li být posuzovány jako zbraně historické, musí být učiněny trvale nezpůsobilými ke střelbě; výjimku může povolit v závažných případech okresní národní výbor.

   (4) Okresní národní výbor rozhoduje v pochybných případech o tom, zda jde o zbraně historické.

   (5) Kdo má více než 10 kusů historických zbraní, byť i rozličného druhu, musí do 14 dnů po nabytí zbraně, jímž se překročí uvedený počet, oznámit sbírku těchto zbraní okresnímu národnímu výboru. Je-li obava ze zneužití, může okresní národní výbor další držení historických zbraní zakázat. Změny v oznámené sbírce buďtež hlášeny do 14 dnů po tom, kdy změna nastala. Kdo nabyl sbírku přede dnem účinnosti této vyhlášky, je povinen učinit oznámení do 4 týdnů od tohoto dne, pokud již po 1. lednu 1947 neučinil okresnímu národnímu výboru oznámení o sbírce historických zbraní.

   (6) Oznamovací povinnosti podle předchozího odstavce jsou zproštěni majitelé sbírek historických zbraní, které jsou přístupny veřejnosti (musea a pod.), jakož i oprávnění obchodníci se zbraněmi a obchodníci se zbraněmi historickými, pokud jde o zbraně jimi prodávané.

§ 26.

1. h) Pro zbraně užívané při divadelních představeních nebo při natáčení filmů.

   (1) Ustanovení zákona a této vyhlášky o držení a zasílání zbraní, jakož i o jejich nošení na jevišti při divadelních představeních nebo při zkouškách, se nevztahují na zbraně, které jsou v majetku provozovatelů divadel a které jsou výlučně určeny pro divadelní účely. Tyto zbraně musí býti upraveny tak, aby jimi nebylo možno způsobit zranění; střelné zbraně musí býti učiněny trvale nezpůsobilými ke střelbě.

   (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahují obdobně na zbraně, které jsou v majetku Československého státního filmu a kterých se výlučně používá při natáčení filmů.

§ 27.

Osobní doprava zbraní a střeliva.

(1) Při jízdě v motorových vozidlech pro pravidelnou nebo nepravidelnou dopravu osob, dále na lodích a v letadlech nesmějí míti cestující při sobě nebo ve svých zavazadlech nabité střelné zbraně; tato ustanovení neplatí pro vojenské osoby a pro příslušníky jiných ozbrojených sborů, pokud jsou ve službě a pokud to připouští příslušné služební předpisy.

(2) Nabité střelné zbraně jsou vyloučeny z dopravy na dopravních prostředcích uvedených v odstavci 1 i jako cestovní zavazadlo.

(3) Pro dopravu zbraní a střeliva na drahách platí ustanovení železničního přepravního řádu.

(4) Pro dopravu zbraní a střeliva poštou platí ustanovení poštovního řádu.

§ 28.

Bezpečnostní předpisy o střelnicích.

(1) Střelnice lze zřídit jen se souhlasem okresního národního výboru. Střelnice musí být zřízeny a provozovány tak, aby nebyla ohrožena veřejná bezpečnost.

(2) Střelnice podléhají dozoru okresního národního výboru. Zjistí-li okresní národní výbor, že střelnice v ohledu bezpečnostním nevyhovuje, nařídí jejímu provozovateli, aby odstranil do určité lhůty zjištěné závady. Okresní národní výbor může též nařídit, aby provoz na střelnici byl zastaven, dokud zjištěná závada nebude odstraněna.

(3) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje i na střelnice provozované na podkladě produkční licence.

(4) Ustanovení předchozích odstavců se netýkají zřizování a provozu vojenských střelnic a střelnic Sboru národní bezpečnosti, pro něž platí zvláštní předpisy.

§ 29.

Sbírání nevystříleného a nevybuchlého vojenského střeliva a nakládání s ním.

Nevystřílené nebo nevybuchlé vojenské střelivo smějí sbírat a ničit pouze osoby, které k tomu byly zmocněny vojenskou správou. Najde-li jiná osoba nevystřílené nebo nevybuchlé vojenské střelivo, je povinna bezodkladně to oznámit orgánům Sboru národní bezpečnosti nebo místnímu národnímu výboru.

§ 30.

Bezpečné uložení zbraní (střeliva).

Osoby (podniky) oprávněné k obchodu se zbraněmi nebo střelivem jsou povinny po dobu, kdy jejich provozovny jsou uzavřeny, uložit zbraně a střelivo na bezpečném místě tak, aby nemohly být snadno odcizeny; po tuto dobu musí býti zbraně a střelivo odstraněny zejména z výkladních skříní provozoven.

§ 31.

Zákaz přenechávati povolení jiné osobě.

Povolení opravňující k držení nebo nošení zbraně, po případě střeliva (zbrojní list, zbrojní pas, zbrojní průvodní list pro cestující) nesmí jejich oprávněný majitel přenechat jiné osobě; ztráta nebo odcizení tohoto povolení musí býti bezodkladně hlášena okresnímu národnímu výboru.

§ 32.

Povolování výjimek a úlev.

Výjimky a úlevy z ustanovení zákona, jakož i z předchozího ustanovení této vyhlášky může povolit v jednotlivých případech, jsou-li tu důvody zvláštního zřetele hodné

1. a) krajský národní výbor, jde-li o výjimku z povolení, jež uděluje podle zákona nebo podle této vyhlášky okresní nebo krajský národní výbor,
2. b) krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou, jde-li o výjimku z povolení, jež uděluje podle zákona nebo podle této vyhlášky okresní nebo krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou.
3. c) vojenská správa, jde-li o výjimku z povolení, jež uděluje podle zákona nebo podle této vyhlášky vojenská správa sama.

§ 33.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1950.