Vyhláška ministerstva zdravotnictví o způsobu hlášení nemocí přenosných na lidi.

§ 1.

účinné od 1. 1. 1949(1) Každý lékař, který zjistí onemocnění, podezření z onemocnění, vyměšování choroboplodných zárodků nebo úmrtí na přenosnou nemoc uvedenou v § 1, odst. 1 zák. č. 60/1948 Sb., jest povinen podati hlášení pro každý jednotlivý případ na tiskopisu „Oznámení přenosné nemoci“ (dále jen „Oznámení“), vydaném Státní tiskárnou v Praze, čís. skl. 700/A, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky. O osobách podezřelých z nákazy se hlášení nepodává.

účinné od 1. 1. 1949(2) „Oznámení“ je třeba vyhotoviti ve třech exemplářích. Dva z těchto exemplářů jest zaslati příslušnému okresnímu národnímu výboru do 24 hodin od zjištění skutečností uvedených v odstavci 1 a třetí ve stejné lhůtě příslušnému státnímu obvodnímu (obecnímu, městskému) lékaři. Příslušným je orgán, v jehož obvodu je místo pobytu (úmrtí) osoby onemocnělé, podezřelá z onemocnění přenosnou nemocí nebo osoby, která vyměšuje choroboplodné zárodky.

účinné od 1. 1. 1949(3) Ve městech s vlastním statutem nebo se zřízeným magistrátem se podává hlášení podle odst. 1 a 2 jen příslušnému orgánu ústředního národního výboru, t. j. pouze ve dvou exemplářích.

§ 2.

účinné od 1. 1. 1949Je-li nebezpečí v prodlení, možno hlášení učiniti ústně, telefonicky nebo telegraficky. Do 24 hodin od takto učiněného hlášení jest nutno podati hlášení předepsané v § 1.

§ 3.

účinné od 1. 1. 1949(1) Nemocným ve smyslu zákona č. 60/1948 Sb., je ten, u něhož byla nemoc bezpečně zjištěna.

účinné od 1. 1. 1949(2) Z nemoci podezřelým je ten, u něhož se sice projevují některé příznaky přenosné nemoci, ale není možno bezpečně souditi na onemocnění,

účinné od 1. 1. 1949(3) Osobou vyměšující choroboplodné zárodky je ta osoba, která, ač není sama nemocna, vyměšuje zárodky infekce z poživatin, paratyfu, tyfu, přenosné uplavice nebo záškrtu.

účinné od 1. 1. 1949(4) Z nákazy podezřelým je ten, kdo vešel přímo nebo nepřímo ve styk s nákazou (s nemocným přenosnou nemocí nebo s předmětem, který chová zárodky přenosné nemoci) a neprojevují se u něho příznaky onemocnění přenosnou nemocí.

§ 4.

účinné od 1. 1. 1949(1) Po skončení nemoci vyplní ošetřující lékař, po případe vedoucí lékař léčebného a ošetřovacího ústavu nebo lékař, který ho zastupuje „Konečné oznámení přenosné nemoci“ (dále jen „Konečné oznámení“) vydané Státní tiskárnou v Praze, čís. skl. 700/B, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 této vyhlášky.

účinné od 1. 1. 1949(2) O vyhotovení „Konečného oznámení“ a jeho zaslání příslušným orgánům platí obdobně ustanovení § 1, odst. 2 a 3.

§ 5.

účinné od 1. 1. 1949Okresní národní výbor si originál došlého „Oznámeni („Konečného oznámení“) ponechá a opisy shromažďuje a odešle vždy počátkem nejblíže příštího týdne, nejpozději ve středu, statistickému oddělení Státního zdravotního ústavu k dalšímu zpracování.

§ 6.

účinné od 1. 1. 1949Lékaři jsou povinni vyplňovati tiskopisy uvedené v §§ 1 a 4 pečlivě ve všech rubrikách. Patřičnou pozornost musí věnovati zejména změnám proti dosavadnímu způsobu hlášení, které byly provedeny na podkladě získaných zkušeností a které jsou důležité pro statistické zdravotnické hlášení.

§ 7.

účinné od 1. 1. 1949Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949.