Výnos ministerstva financí č. 213/78.424/50, kterým se vydávají pokyny k provedení zákona o dani ze samostatné činnosti.

K § 1.

(1) Vykonává-li určité zaměstnání, povolání nebo určitou činnost sdružení fysických osob, které netvoří právnickou osobu, jest poplatníkem daně ze samostatné činnosti každá jednotlivá osoba patřící k tomuto sdružení, a to co do příjmů, které jí plynou z takto vykonávaného zaměstnání, povolání nebo činnosti.

(2) Předmětem daně ze samostatné činnosti jsou příjmy, které plynou poplatníkovi z jeho vlastního zaměstnání, povolání nebo činnosti, jsou-li splněny ostatní předpoklady pro jeho daňovou povinnost.

(3) Dani ze samostatné činnosti nepodléhají příjmy plynoucí ze zaměstnání, která jsou nebo budou ministrem financí prohlášena za zaměstnání vykonávaná v poměru podobném poměru pracovnímu. Dosud jsou to zaměstnání uvedená ve vyhlášce ministerstva financí č. 553/1949 Ú. l. I. Z jednatelů (obchodních cestujících a zástupců) podléhají dani ze samostatné činnosti pouze ti, jejichž příjmy nemohou být podrobeny dani ze mzdy ani vzhledem k tomu, že činnost obchodních cestujících a zástupců byla cit. vyhláškou prohlášena za zaměstnání vykonávané v poměru podobném pracovnímu (t. j. jednatelé, jimž příjmy plynou z ciziny).

K § 2.

(4) Předmětem daně ze samostatné činnosti jsou též příjmy z literární, umělecké nebo vědecké činnosti. Daň ze samostatné činnosti z těchto příjmů vyměří se však pouze tehdy, nespokojí-li se poplatník co do těchto příjmů se zdaněním daní z literární a umělecké činnosti a požádá-li za vyměření daně ze samostatné činnosti. Co do vyměření daně ze samostatné činnosti z příjmů z literární, umělecké a vědecké činnosti, viz též pokyny v odstavcích 5, 7, 8, 20 a 24.

(5) Má-li poplatník (na př. architekt) příjmy z činnosti, kterou lze kvalifikovat jako činnost literární, uměleckou nebo vědeckou a vedle toho příjmy z jiné činnosti téhož druhu, kterou takto kvalifikovat nelze, vyměří se daň ze samostatné činnosti pouze z příjmů z činnosti, kterou nelze kvalifikovat jako literární, uměleckou nebo vědeckou, pokud poplatník nepožádá, aby mu daň ze samostatné činnosti byla vyměřena i z příjmů z činnosti literární, umělecké nebo vědecké. Pokud jde o základ daně v případě, že poplatník podá takovouto žádost, viz odstavec 7.

(6) Někteří dentisté vykonávají své zaměstnání na podkladě živnostenského oprávnění podle živnostenského řádu, jiní dentisté vykonávají tutéž činnost podle jiného oprávnění. Ministerstvo financí svoluje, aby příjmy ze zaměstnání všech dentistů (zubních techniků) byly podrobeny dani ze samostatné činnosti, jsou-li jinak splněny předpoklady tohoto zákona.

K § 4.

(7) Má-li poplatník příjem z několika zaměstnání, povolám nebo činností, započte se do základu daně ze samostatné činnosti příjem ze všech těchto zaměstnání, povolání nebo činností dohromady. Zažádá-li poplatník daně z literární a umělecké činnosti za vyměření daně ze samostatné činnosti z příjmů z literární, umělecké nebo vědecké činnosti, přičtou se k těmto příjmům i příjmy z ostatních zaměstnání, povolání nebo činností, podrobené dani ze samostatné činnosti.

(8) Honoráře z literární, umělecké nebo vědecké činnosti, z nichž plátce při jejich výplatě daň nesrazil buď vůbec nebo srazil méně než sraziti měl, započtou se do základu daně ze samostatné činnosti částkami, jež byly základem pro vybrání daně z literární a umělecké činnosti u plátce podle § 5 odst. 4 zákona č. 59/1950 Sb., t. j. vyplacenými částkami zvýšenými o daň na ně připadající (srov. odst. 15 a 16 prováděcích pokynů k dani z literární a umělecké činnosti).

(9) Dnem 1. ledna 1949 vstoupil v platnost nový advokátní řád (zákon č. 322/1948 Sb.), takže za rok 1949 budou advokáti po prvé zdaněni za nové úpravy advokacie. Ministerstvo financí upozorňuje tudíž k vyměření daně ze samostatné činnosti u advokátů na to, že příjmy z provozování advokacie za této nové úpravy jsou pouze příjmy plynoucí advokátu v jeho prospěch, jako na př. příjmy za dobu před novou úpravou, odměna od krajského sdružení advokátů a pod.; dani podrobenými příjmy nejsou však příjmy plynoucí advokátu ve prospěch krajského sdružení advokátů. Odčitatelnými položkami jsou pouze výdaje (§ 7), odpisy a škody (§ 8), které jdou k tíži advokáta; položky, které jdou k tíži krajského sdružení advokátů, u advokáta ovšem odčitatelnou položkou nejsou. Obdobné platí i pokud jde o zjišťování základu dané u notářů, jejichž činnost jest nyní nově upravena zákonem č. 201/1949 Sb.

(10) Vykonává-li určité zaměstnání, povolání nebo určitou činnost sdružení fysických osob, zjistí se čistý příjem připadající na každou osobu tak, že od hrubých příjmů sdružení se odečtou odčitatelné výdaje, odpisy a škody a stanoví se, kolik z tohoto výtěžku plyne jednotlivým členům sdružení. O tom rozhoduje především úmluva zúčastněných osob o dělení čistého výtěžku. Není-li takové úmluvy, rozhoduje zákonný předpis.

(11) Ustanovení § 4 odst. 3 nemá místo v případě, zjišťuje-li se základ daně podle řádných účetních zápisů (záznamů).

K § 6.

(12) Ustanovení § 6 č. 2 druhé věty má místo pouze v případě, zjišťuje-li se základ daně rozdílem příjmů a výdajů.

K § 7.

(13) Odčitatelnými výdaji, ať jde o výdaje provozovací, udržovací a správní, úroky z dluhů, pojistné nebo cestovní výdaje, jsou jen ty výdaje, jež byly učiněny na dosažení a udržení dani podrobených příjmů.

(14) Odčitatelnými výdaji nejsou zejména částky vybírané poplatníkem pod jakýmkoliv titulem, nebo částky vynaložené na zlepšení a rozmnožení majetku (na př. na pořízení investic), úroky z vlastního kapitálu poplatníkova, dále splacené zápůjčky, vrácené společenské vklady nebo podobné výdaje, jakož i výdaje na osobní potřeby poplatníkovy, kromě cestovních výdajů a výdajů spojených s přenocováním poplatníka na cestách při výkonu samostatné činnosti (srov. § 7 č. 4). Odčitatelným výdajem tedy není výdaj na stravu poplatníkovu, a to ani částkou, o kterou tento výdaj na cestách převyšuje výdaj na stravu v domácnosti.

K § 8.

(15) Pro posouzení, je-li odčitatelnou škoda na investicích nebo na ostatním majetku sloužícím samostatné činnosti, je nerozhodné, z jakého důvodu nebo jakým způsobem škoda na tomto majetku nastala.

(16) Škody na majetku, pokud nejde o škody na investicích, jsou srážkovou položkou jen potud, poklid se neprojevují snížením příjmů nebo pokud výdaje na pořízení majetku, na němž škoda nastala, nejsou odčitatelným výdajem podle § 7. Tam kde se škody projevují snížením příjmů, nebo kde výdaj na pořízení majetku, na kterém škoda nastala, jest odčitatelným výdajem podle § 7, jest již škoda vyjádřena nižším příjmem resp. uplatněným výdajem podle § 7 a nelze ji proto ještě zvláště — po druhé — odečítati. Tak na příklad škoda na pohledávce, která vznikla tím, že se pohledávka stala částečně nedobytnou, způsobí, zjišťuje-li se základ daně rozdílem příjmů a výdajů, že nedobytná část pohledávky se nedostane do příjmů; škoda, která vznikla na zásobě kancelářských potřeb, je v daňové základně již vyjádřena jako výdaj s jejich pořízením.

K § 9.

(17) Vede-li poplatník o výsledcích samostané činnosti řádné účetní zápisy (záznamy), zjistí se základ daně podle zásad platných pro podnikové početnictví, t. j. podle stavu majetku a kapitálu na začátku a na konci zdaňovacího období s přihlédnutím k nákladům a výnosům v tomto období. Přitom náklad považuje se za odčitatelný, jestliže by položka téhož druhu byla odčitatelná podle §§ 4 až 8 v případě, že se základ daně zjišťuje rozdílem příjmů a výdajů. Obdobně výnos považuje se za dani podrobený, jestliže by příjem téhož druhu byl dam podrobeným příjmem podle §§ 4 a 5.

K § 10.

(18) Za cizí osoby ve smyslu tohoto ustanovení nelze pokládati příslušníky domácnosti poplatníkovy.

K § 14.

(19) Stavem koncem zdaňovacího období rozumí se stav 31. prosince. Zemře-li však poplatník během rozhodného roku, je pro snížení daně podle §§ 11 až 13 rozhodným stav v den úmrtí poplatníka.

K § 15.

(20) Zažádá-li poplatník za vyměření daně ze samostatné činnosti z honorářů z literární, umělecké a vědecké činnosti, odečte se od vyměřené daně ze samostatné činnosti daň z literární a umělecké činnosti vybíraná u plátce podle §§ 5 až 9 zákona č. 59/1950 Sb. bez ohledu, byla-li tato daň plátcem při výplatě honoráře sražena či nikoliv, činí-li rozdíl, který by měl poplatník doplatit, nejvýše 100 Kčs, upustí se od jeho vyměření. Podkladem pro zjištění výše daně z literární a umělecké činnosti vybírané u plátce budou zejména potvrzení vydaná plátci při výplatě honoráře; poplatníci připojí tato potvrzení k přiznání k dani ze samostatné činnosti.

K § 18.

(21) Daň, kterou je poplatník povinen si sám vypočíst, zaplatí do 31. ledna po uplynutí kalendářního roku na šekový účet okresního národního výboru příslušného k vyměření daně, a to vplatními lístky, kterými se platí přímé daně, daň zemědělská, živnostenská a pod.

(22) Poplatníkům, kteří provozují kočovně zábavní atrakce na základě zvláštního povolení, stanoví zálohu na daň ze samostatné činnosti okresní národní výbor, který vydává (prodlužuje, rozšiřuje) povolení k provozování. Tomuto okresnímu národnímu výboru jest zálohu zaplatiti. U uvedených poplatníků započte se na vyměřenou daň ze samostatné činnosti daň, kterou před vydáním (prodloužením, rozšířením) povolení k provozování těchto živností zaplatili v roce, za který se daň ze samostatné činnosti vyměřuje. Pokud jde v těchto případech o vyměření daně ze samostatné činnosti za rok 1949, po případě 1950, započte se na tuto daň všeobecná daň výdělková, vyměřená a zaplacená v roce 1949, po případě v roce 1950 podle §§ 64 až 67 zákona o přímých daních. Poplatník připojí k přiznání doklad o zaplacení zálohy na daň ze samostatné činnosti, po případě o zaplacení všeobecné daně výdělkové.

K § 19.

(23) Poplatník je povinen podat přiznání bez vyzvání okresního národního výboru, jestliže základ daně po případném snížení podle §§ 11 až 13 přesahuje 15.000 Kčs. Jinak je poplatník povinen podat přiznání pouze na výzvu okresního národního výboru. Tiskopis přiznání obdrží poplatníci u okresního národního výhoru.

(24) Požádá-li poplatník za vyměření daně ze samostatné činností z příjmů z literární, umělecké nebo vědecké činnosti, je povinen připojiti k žádosti přiznání k dani ze samostatné činnosti, a to bez vyzvání okresního národního výboru, i když základ daně nepřesahuje 15.000 Kčs.