vyhlášené znění

349.

Vyhláška

ministra sociální péče

ze dne 4. dubna 1947

o pracovně-právních a mzdových důsledcích souvisících s náhradní prací za zameškanou pracovní dobu o velikonočním pondělí.

Vzhledem k vládnímu usnesení ze dne 1. dubna 1947, podle něhož není námitek, aby byl zachován za určitých podmínek o velikonočním pondělí pracovní klid, stanovím v dohodě s ministry průmyslu, vnitřního obchodu a výživy podle zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb., o osmihodinné době pracovní a podle vládního nařízení ze dne 21. prosince 1939, č. 330 Sb., o státním řízení mzdové politiky:

§ 1.

Odkaz § 1.

(1) Aby bylo možno nahraditi práci, která odpadla v důsledku zachování pracovního klidu o velikonočním pondělí, mohou závody v mezích zákonných předpisů pravidelnou pracovní dobu prodloužiti.

(2) Bude-li se z důvodu uvedeného v předchozím odstavci pracovati v době noční, mohou býti po tuto dobu zaměstnávány také ženy starší 18 let; bude-li se pracovati v sobotu odpoledne, mohou býti toho dne po 14. hodině zaměstnávány ženy i v továrních závodech.

(3) Bude-li z téhož důvodu pracováno v neděli, dlužno tyto práce pokládati za práce dovolené podle čl. III., odst. 4 zákona ze dne 16. ledna 1895, č. 21 ř. z., ve znění zákona ze dne 18. července 1905, č. 125 ř. z.

§ 2.

Odkaz § 2.

Na náhradní práce ve smyslu § 1 nevztahují se ustanovení příslušných mzdových (platových) úprav o placení příplatků za práci přes čas a za práci noční a nedělní.

§ 3.

Odkaz

Tato vyhláška platí v zemích České a Moravskoslezské a nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1947.

Ministr:
V zastoupení:
Docent Dr. M. Šťastný v. r.