Vyhláška ministerstva financí o osvobození mzdy za vyšší výkony a za práci přes čas od daně ze mzdy.

„(1) Mzdy za vyšší výkony a za práci přes čas se osvobozují od daně ze mzdy do 31. prosince 1950.

(2) Ministerstvo financí určí po slyšení jednotné odborové organisace a ústředních hospodářských organisací vyhláškou v Úředním listě zásady, podle nichž se posuzuje, co je podle tohoto usnesení pokládati za mzdu za vyšší výkony a za mzdu za práci přes čas, jakož i příslušnost finančních úřadů k rozhodování v jednotlivých případech.

(3) Usnesení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949.“

Na základě odstavce 2 tohoto usnesení stanoví ministerstvo financí po slyšení Ústřední rady odborů a ústředních hospodářských organisací toto:

1. I. Mzdy za vyšší výkony:

   (1) Za mzdu za vyšší výkony pokládá se zásadně část mzdy (platu), o kterou:

   1. a) úkolový výdělek přesahuje směrnou úkolovou sazbu zvýšenou o 15 %,
   2. b) premiový výdělek přesahuje základní časovou sazbu zvýšenou o 30 %.

   (2) U zaměstnanců pracujících v časové mzdě (hodinové, denní, týdenní, měsíční) jest pokládati za mzdu (plat) za vyšší výkony zásadně část výkonnostního příplatku, o kterou tento příplatek, poskytovaný až do výše stanovené platnými předpisy, přesahuje 15% základní mzdové (platové) sazby. V oborech, pro něž příslušné mzdové vyhlášky připouštějí nejvýše 15% výkonnostní příplatky, snižuje se v předchozí větě uvedených 15% na 10%.

   (3) Základní sazbou se rozumí základní mzdové (platové) podle platných mzdových předpisů.

   (4) Za součást mzdy za vyšší výkony se nepovažují kvalifikační příplatky, příplatky za obtížnou, nečistou a nebezpečnou práci, podíly na zisku, provise, remunerace, jubilejní věnování, sociální přídavky, vyrovnávací úkolové přídavky, dani podrobené zášti náhrad služebních výdajů a pod.

   (5) U zaměstnanců, kteří mají zavedenou soustavu mezd podle zásluhy (na př. v kovoprůmyslu, v chemickém průmyslu a pod.), se rozumí směrnou úkolovou sazbou uvedenou v odst. 1, písm. a) 115% základní časové mzdy bez ohledu na skutečnou výši směrné úkolové sazby. Základní časovou mzdou je v těchto závodech t. zv. osobní třída zaměstnance.

   Není-li pro některý obor stanovena směrná úkolová sazba, zašumí se jí 115% základní časové mzdy.

   (6) Z jednorázových (neopakujících se) odměn za vyšší výkon, na př. za zkrácení pracovního času, materiálních úspor a pod., schválených ministerstvem sociální péče, jest dani nepodrobena ta část, která přesahuje 30% základní časové mzdy (odst. 3) vyplacené za dobu, za kterou se odměna vyplácí.

   1. Příklad:

      Za vyšší výkon pří práci, která trvala 6 měsíců, dostal zaměstnanec prémii Kčs 12.000.—. Jeho základní časová mzda za teto dobu činila Kčs 30.000.—. Z premie podléhá Kčs 9.000.— (t. j. 30% z Kčs 30.000.—) dani a zbytek Kčs 3.000.— je od daně osvobozen.

   (7) Výkonnostní přídavky vyplácené státním a jiným veřejným zaměstnancům a zaměstnancům, jimž je plat vyplácen podle platových předpisů platných pro státní zaměstnance, se osvobozují od daně plně.

1. II. Mzdy za práci přes čas.

   (8) Za předpokladu, že v závodě nejsou vypláceny t. zv. černé mzdy, se jako mzda za práci přes čas osvobozují od daně:

   1. a) u zaměstnanců placených za práci přes čas podle skutečně odpracovaných hodin ony částky, které vedle mzdy (platu), stanovené pro ně v platných mzdových (platových) úpravách, jsou jim za práci přes čas zvláště vypláceny, nejvýše však za dobu čtyř týdnů nebo za měsíc mzda za dvacet přesčasových hodin. Toto omezení pojmu mzdy za práci přes čas neplatí pro hornictví, hutnictví, kovoprůmysl, stavebnictví, pro závody s nepřetržitým provozem a pro práci přes čas v neděli a ve svátek. V těchto oborech bude osvobozena od daně ze mzdy mzda za 49. a další hodiny v týdnu, placené jako přesčasová práce podle platných mzdových (platových) předpisů. Je-li však pro některé kategorie ve mzdových (platových) úpravách stanovena paušální odměna za delší týdenní pracovní dobu, uznávají se za mzdu za práci přes čas hodiny překročující tuto delší pracovní dobu, ovšem opět nejvýše 20 hodin v čtyřnedělním resp. měsíčním období. U podniků uvedených v čl. I. vl. nař. č. 11/1919 Sb. bude osvobozena mzda v období 4nedělním za 193. až 212. hodinu;
   2. b) u zaměstnanců placených za práci přes čas pevným předem stanoveným paušálem, skutečná výše tohoto paušálu, pokud jeho zavedení je v rámci platných mzdových (platových) úprav přípustné a pokud jest paušál přiměřený průměrnému počtu skutečně odpracovaných přesčasových hodin, nejvýše však 10% celkové hrubé mzdy (platu) stanovené v rámci platných mzdových (platových) úprav.

   (9) Danové osvobození se vztahuje na celý výdělek ze práci přes čas, t. j. mzdu normální i příplatek.

   (10) Za práci přes čas může býti uznána jen práce konané přes čas u téhož zaměstnavatele, a to v jeho provozovnách nebo na pracovišti, kam byl zaměstnanec vyslán. Nelze uznati za práce přes čas práci konanou u druhého a dalšího zaměstnavatele nebo práci konanou doma. V žádném, případě se neosvobozují odměny za práci do. 48 hodin týdenní pracovní doby.

   (11) U zaměstnanců, u nichž jest v jejich mzdě, stanovená buď vyhláškou nebo individuelní smlouvou, obsažena odměna m případnou práci přes čas, jest 10% hrubé mzdy (platu) považovati za dani nepodrobenou mzdu za práci přes čas. U zaměstnanců, v jejichž mzdě jest zahrnuta i mzda za případný vyšší výkon, jakož i náhrada služebních výdajů, zaměstnavatelem individuelně nehrazených, jest v těchto 10% obsažena i tato mzda. Podmínkou pro to, aby uvedená část mzdy byla uznána za daněprostou, jest, že příjemci

   1. a) pobírají platy schválené ministerstvem sociální péče (nikoliv tedy příjemci platů zálohových) a
   2. b) že práci přes čas skutečně vykonávají (podávají vyšší výkony).

   (12) U příjemců, jimž v důsledku výnosu ministerstva sociální péče ze dne 23. února 1948, č. A-III-2161/17-23/2 (výnos ministerstva financí ze dne 17. března 1948, č. 50.013/48-V/2) resp. pověřenectva sociální starostlivosti ze dne 12. března 1948, č. II/1-706/1-1948 nesmí býti vyplácena celá jim příslušející mzda za práci přes čas, nýbrž jen taková částka, aby součet normální mzdy a odměny za práci přes čas nepřesáhl 10.000 Kčs měsíčně, odečte se místo skutečně vyplacené odměny za práci přes čas příp. místo 10% paušálu uvedeného v odst. 11, částka 1000 Kčs měsíčně.

   (13) Je-li podle platných mzdových předpisů dovoleno vypláceti mzdu za práci přes čas, nelze paušál zmíněný v odstavcích 11 a 12 odečítati, i když ve skutečnosti odměna za práci přes čas vyplacena nebyla.

   (14) Hrubou mzdou ve smyslu odstavce 11, z níž se vypočte 10% paušál, jest rozuměti celkovou hrubou mzdu stanovenou platovou úpravou. Z náhrad služebních výdajů (diet, jízdného a pod.) a částek osvobozených od daně podle § 3 zákona o dani ze mzdy (na př. odměn za zlepšovací návrhy, darů, jubilejních darů a pod.) se 10% paušál nepočítá.

   (15) Ustanovení odstavce 11 se nevztahuje na generální a oblastní ředitele ústředních orgánů národních podniků a jejich náměstky, na generálního ředitele Národní banky a jeho náměstka, na generálního ředitele čsl. rozhlasu, na státní a jiné veřejné zaměstnance a na zaměstnance jim platově na roveň postavené.

   (16) Náhrada za nevybranou dovolenou se pokládá za mzda za práci přes čas a je celá od daně ze mzdy osvobozena, a to i u příjemců zmíněných v odstavci 11.

1. III. Společná ustanovení.

   (17) Členům závodních rad, kteří byli podle § 11, odst. 2 dekretu presidenta republiky č. 104/1945 Sb. zproštěni výkonu prací a mají nárok na mzdu, která by jim náležela, kdyby pracovali, přísluší daňové výhody podle této vyhlášky, které by jim náležely, kdyby zmíněnou funkci nezastávali.

   (18) Je-li zaměstnanec na dovolené, nelze mu po dobu dovolené ani osvobozovali mzdy za vyšší výkony a za práci přes čas, ani odčítati paušál podle odstavce 11.

   (19) U domáckých dělníků, jakož i u cestujících, zástupců a jednatelů nelze vzhledem k zvláštní povaze jejich práce uznati, že by část mzdy byla odměnou za vyšší výkony nebo za práci přes čas.

   (20) Zaměstnavatel upustí od srážky daně ze mzdy s částek, jež jsou touto vyhláškou prohlášeny za dani ne podrobené, jen tehdy, nejsou-li v jeho závodě vypláceny mzdy a platy nad rámec stanovený platnými mzdovými a platovými předpisy (t. zv. černé mzdy).

   (21) Je-li podmínka stanovená v předchozím odstavci splněna, jest zaměstnavatel povinen, zaslali finančníma okresního národního výboru (před jeho zřízením berní správě), příslušnému k dozoru nad srážením daně ze mzdy, ihned prohlášení tohoto znění: „Prohlašujeme místopřísežně, že v našem závodě nejsou vypláceny mzdy a platy nad rámec stanovený platnými mzdovými a platovými předpisy (t. zv. černé mzdy) a že jsme si vědomi toho, že toto prohlášení bylo by trestné podle zákona o přímých daních, kdyby neodpovídalo pravdě.“ Prohlášení musí býti spolupodepsáno podnikovým ředitelstvím a závodní radou (důvěrníkem) příslušného závodu.

   (22) Od srážky daně z mezd za vyšší výkony a za práci přes čas smí zaměstnavatel upustit teprve počínajíc mzdovým obdobím, v němž prokazatelně zaslal finančnímu referátu okresního národního výboru (před jeho zřízením příslušné berní správě) prohlášení podle odstavce 21. Pro měsíce leden až únor 1949 se pokládá prohlášení za včas podané, bude-li zasláno do konce února 1949.

   (23) V případech, kde směrnice uvedené v předchozích odstavcích nejsou používatelny a kde se věc týká velkého počtu zaměstnanců (na př. všech státních a veřejných zaměstnanců, celého resortu veřejné správy, celého národního podniku a pod.), rozhodne o tom, co jest pokládati za mzdu za vyšší výkon nebo za práci přes čas, ministerstvo financí po slyšení Ústřední rady odborů a příslušné ústřední hospodářské organisace. Na Slovensku přísluší o tom rozhodnouti pověřenectvu financí podle pokynů ministerstva financí a po slyšení Slovenské odborové rady. V tom případě podá zaměstnavatel spolu se závodní radou (důvěrníkem) řádně odůvodněný návrh, aby část mzdy byla uznána za odměnu za vyšší výkony, resp. za práci přes čas.

   (24) Návrh uvedený v předchozím odstavci, v němž nutno podrobně uvésti okolnosti, z nichž vysvítá, že jde skutečně o vyšší než normální výkony, budiž nejdříve předložen příslušné ústřední hospodářské organisaci a s jejím dobrozdáním Ústřední radě odborů, která návrh se svým dobrozdáním zašle ministerstvu financí. Na Slovensku bude postupováno obdobně.

   (25) v jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 22, přísluší rozhodnutí o tom, co jest v jednotlivém případě uznati za mzdu za vyšší výkon nebo za práci přes čas, krajským národním výborům, resp. dokud nebude u nich zřízen finanční referát, zemským finančním ředitelstvím a na Slovensku pověřenectvu financí. Ostatní ustanovení odstavců 23 a 24 platí obdobně.

   (26) Ustanovení této vyhlášky se týkají mezd za vyšší výkony a za práci přes čas za dobu po 31. prosinci 1948. Zmíněné mzdy vyplacené za dobu před 1. lednem 1949 se posuzují podle dosavadních předpisů.

   (27) V platnosti zůstávají výnosy ministerstva financí ze dne:

   1. 1. 21. května 1947, č. 27.867/47-V/2, o mimořádných odměnách zdravotnického personálu;
   2. 2. 10. prosince 1947, č. 27.553/47-V/2, o zdanění vysokoškolských profesorů;
   3. 3. 22. ledna 1948, č. 197.136/47-V/2, o služebních požitcích vyplácených za vyšší výkony zaměstnanců ČSD;
   4. 4. 15. března 1948, č. 271.745/47-V/2, o služebních požitcích za vyšší výkony v oboru ministerstva vnitra;
   5. 5. 17. března 1948, č. 50.013/48-V/2, o výkladu ustanovení § 4, odst. 8 a § 14, odst. 2 vyhlášky č. 795/1946 Ú. l.;
   6. 6. 3. dubna 1948, č. 286/48-V/2, o funkčních příplatcích zaměstnanců ROH;
   7. 7. 24. dubna 1948, č. 80.596/48-V/2, ve věci akce „30 milionů pracovních hodin republice“;
   8. 8. 10. května 1948, č. 128.716/48-V/2, o požitcích za dovolenou ve stavebních a vedlejších stavebních živnostech;
   9. 9. 24. listopadu 1948, č. 195.135/48-V/2, o zaměstnancích divadel;
   10. 10. 25. listopadu 1948, č. 241.660/48-V/2, o vojenském přídavku.