Vyhláška ministerstva techniky o tvoření cen podnikových výkonů v podnicích stavebního průmyslu.

§ 1.

Základní ustanovení.

(1) Podniky stavebního průmyslu, které jsou povinny sestavovati kalkulace podnikových výkonů podle vyhlášky generálního sekretariátu Hospodářské rady č. 3477/1948 Ú. l. I, kterou se vydávají pro podniky stavebního průmyslu vysvětlivky k závazným směrnicím, pro kalkulaci nákladů v průmyslových podnicích (dále jen „vysvětlivky“), tvoří ceny podnikových výkonů podle ustanovení této vyhlášky, s výjimkou podnikových výkonů, jejichž ceny jsou nebo budou upraveny zvláštními cenovými předpisy.

(2) Stavby, jež má podnik (závod) provésti a jež podléhají kalkulační povinnosti ve smyslu vysvětlivek, musí býti přesně a podrobně popsány v rozpise prací a dodávek co do účelu, rozsahu a způsobu provedení, aby již nabídka obsahovala všechny práce a dodávky, jichž je k dokonalému provedení stavby zapotřebí. Rozpis vlastních stavebních prací a dodávek, uvedených v čl. 9 odst. 1 bod 3 a 4 vysvětlivek, je povinen dodati stavebník jako příslušenství projektu.

(3) Stavební podnik je povinen předložiti stavebníkovi vyplněný rozpis prací a dodávek s uvedením jednicových nákladů, připadajících na jednotky jednotlivých prací a dodávek. Rozbor těchto jednicových nákladů podnik (závod) stavebníkovi v nabídce nepředkládá, je však povinen umožniti mu na jeho žádost kdykoliv do něho nahlédnouti. Jako další přílohy nabídky je nutno připojiti přehledný seznam mezd podle kategorií, které na stavbě budou předpokládány, tabulku cen hmot a rozbor režijních přirážek, použitých při vypracování nabídky, pokud tyto náklady nebudou úředně jednotně stanoveny.

(4) Při tvoření cen a provádění podnikových výkonů je nutno vždy dbáti požadavku hospodárnosti, zvláště se zřetelem k ustanovením příslušných předpisů, aby se dosáhlo co nejvyšší produktivity práce a odborného provedení podnikových výkonů náklady pokud možno nejmenšími.

§ 2.

Tvoření cen.

(1) Nejvýše přípustná cena se tvoří:

1. a) z vlastních nákladů, vypočtených podle vysvětlivek, zejména podle jejich čl. 11, s přihlédnutím k ustanovením této vyhlášky,
2. b) z plánovaného zisku, jehož výši stanoví ministerstvo techniky v dohodě se státním úřadem plánovacím. Dokud se tak nestane, nelze uvažovati ziskovou složku v kalkulacích podnikových výkonů, jejichž ceny se tvoří podle ustanovení této vyhlášky.

(2) Přímá či nepřímá spoluúčast stavebníka při provádění podnikového výkonu se při tvoření ceny podnikového výkonu neuvažuje. Stavebník vyfakturuje podniků (závodu) náklady, které podniku (závodu) v důsledku spoluúčasti stavebníka nevznikly. Ve sporných případech rozhodne ministerstvo techniky.

§ 3.

Mzdy (služné).

Mzdy (služné) smějí býti v ceně podnikového výkonu obsaženy nejvýše částkami odpovídajícími mzdovým předpisům ministerstva práce a sociální péče.

§ 4.

Jednicový materiál.

(1) Náklady na jednicový materiál jest rozuměti ceny početní (zúčtovací), stanovené podle váženého průměru nákupních cen. Pokud není početních (zúčtovacích) cen, jest uvažovati nákupní ceny materiálu nejvýše přípustné podle platných cenových předpisů. Veškeré ztráty materiálu jest uvažovati nejvýše hodnotami plynoucími ze skladního účetnictví.

(2) Odkupní cenu materiálu, uvedeného v čl. 13 odst. 1 písm. b) vysvětlivek, nutno stanoviti s přihlédnutím k jeho přiměřenému opotřebení, případně je nutno tento materiál, započísti nejvýše částkou odpovídající jeho přiměřenému opotřebení, pokud by ministerstvo techniky nestanovilo míru opotřebení zvláštními předpisy.

§ 5.

Stroje, nářadí, přenosné objekty a dopravné.

(1) Za použití stavebních strojů, nářadí a přenosných zařízení staveniště smějí býti započteny nejvýše částky stanovené, případně vypočtené podle platných předpisů cenových.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně o nákladech dodopravních.

§ 6.

Náklady režijní.

(1) Jiné než jednicové náklady patří k nákladům režijním, které se připočítávají způsobem stanoveným v čl. 25 vysvětlivek.

(2) Uvedené režijní náklady, k nimž náleží i kalkulační úroky zvýšené o částky potřebné k úhradě daní a dávek tyto úroky postihujících, směji býti počítány nejvýše sazbami neb přirážkami plynoucími z ustanovení čl. 26 vysvětlivek. Jejich výše tudíž může býti pro jednotlivá roční rozpočtová období různá. Ministerstvo techniky může v dohodě se státním úřadem plánovacím stanoviti jinou započitatelnou výši režijních sazeb nebo přirážek. Sazby nebo přirážky režijních nákladů, vypočtené podle čl. 26 vysvětlivek nebo stanovené ministerstvem techniky, jsou nejvyšší a nesmějí býti překročeny při sestavování předběžné kalkulace, souvisící s nabídkou, a při výsledné fakturaci, a to pro podnikové výkony, uvedené v § 1 odst. 1, nebo jejich části, pokud mají býti, nebo byly převedeny v období, pro které byly sazby nebo přirážky vypočteny nebo stanoveny. Těchto sazeb nebo přirážek smí býti použito i pro dílčí faktury, nejsou-li podle vyhlášky ministra techniky č. 822/1949 Ú. l. II, stanoveny pro ně jiné hodnoty.

(3) Jestliže by stavební podnik (závod) tvořil cenu určitého podnikového výkonu připočtením režijních sazeb nebo přirážek vypočtených zvláště pro tento podnikový výkon, jež by byly vyšší než režijní sazby nebo přirážky, vypočtené podle čl. 26 vysvětlivek a nebyly ministerstvem techniky přímo stanoveny, musí dáti stavebníkovi na jeho požádání možnost, aby se mohl přesvědčiti o tom, že jest dodržováno ustanovení § 1 odst. 4, zejména pokud jde o hospodárnost zakalkulovaného počtu režijního osazenstva a jeho skutečné pracovní nasazení.

§ 7.

Daně, dávky a poplatky.

(1) Ceny vypočtené podle ustanovení této vyhlášky, se rozumějí bez všeobecné daně.

(2) Ostatní daně, dávky a poplatky, pokud se nevyměřují ze zisku, jsou započitatelným nákladem.

§ 8.

Fakturování staveb.

(1) Podkladem pro vyfakturování stavby je předběžná kalkulace, která je součástí smlouvy, sestavená podle vysvětlivek s přihlédnutím k ustanovením této vyhlášky. Při stanovení fakturační částky jest uvažovati množství jednotek (m², m³, bm, ks, kg, a pod.) jednotlivých položek rozpisu podle skutečného provedení.

(2) Dojde-li po podání nabídky ke konstruktivním změnám, jež mají za následek změnu věcného rozsahu stavebních prací a dodávek, uvedených v rozpisu, musí se upraviti původní předběžná kalkulace; dojde-li k provedení nových prací, jež nejsou v rozpisu uvedeny, sestaví se pro tyto nové práce dodatečná kalkulace se samostatným kalkulačním listem. Za novou práci jest považovati též změnu původně předpokládaného způsobu provedení jednotlivých prací nebo dodávek, jakož i náhradu původně předpokládaných hmot hmotami jinými. Úhrada zvýšení stavebního nákladu, z této změny plynoucího smí býti požadována od stavebníka jen tehdy, byla-li taková změna provedena na přání nebo se souhlasem stavebníka, případně byla-li stavebnímu podniku (závodu) nařízena v zájmu včasného plnění hospodářského plánu nebo z jiných důvodů obecného zájmu. Případné snížení stavebního nákladu, plynoucí z takových změn, jde v každém případě k dobru stavebníkovi.

(3) Dojde-li po podání nabídky k úřednímu zvýšení mezd (služného) a cen hmot, po př. i jiných kalkulačních složek cenových, smějí býti zvětšeny částky dotčených složek o rozdíly mezi zvýšenými a kalkulovanými částkami, nejvýše však o rozdíly mezi částkami zvýšenými a částkami platnými nebo nejvýše přípustnými v den podáni nabídky. Nastane-li naopak úřední snížení nákladů uvedených v předešlé větě, musí býti zmenšeny částky dotčených složek o rozdíly mezi částkami kalkulovanými a sníženými. Obdobným způsobem jest postupovati, dojde-li po podání nabídky k zavedení nových nebo k zrušení zakalkulovaných daní, dávek, poplatků a pod. Zvýšeni nebo snížení se stanoví procentní přirážkou k fakturované částce nebo srážkou z této částky. Procentní přirážka nebo zrážka se vypočte jako podíl celkového zvýšení nebo snížení příslušných kalkulačních složek cenových a celkové ceny stavby podle předběžné kalkulace s přihlédnutím k nastalým změnám jejího věcného rozsahu.

(4) Stavební práce a dodávky, pro které nelze předem určiti jednicové náklady nebo pro která se pro jejich malý rozsah nemusí sestavovati podle čl. 3 odst. 2 a 3 vysvětlivek předběžná kalkulace, vyfakturují se podle skutečných nákladů na mzdy, materiál a dopravné, jakož i ostatních jednicových nákladů výrobních, s použitím režijních přirážek podle § 6. Na přání stavebníka jest podnik (závod) povinen prokázati výši nákladů na mzdy, materiál a dopravné, jakož i ostatních jednicových nákladů výrobních.

(5) Podle kalkulace výsledné se vyfakturuji podnikové výkony, uvedené v čl. 3 odst. 4 a 5 vysvětlivek. Ustanovení odstavce 4 věty druhé platí obdobně.

(6) Ministerstvo techniky může uložiti stavebním podnikům (závodům), aby poskytly poměrné srážky ze smluvených cen podnikových výkonů. Výši těchto srážek a jejich účelové určení stanoví ministerstvo techniky v dohodě se státním úřadem plánovacím.

§ 9.

Fakturování prací a dodávek subkontrahentů.

Práce a dodávky se stavbou souvisící, které neprovádějí zaměstnanci podniku (závodu), za jejichž provedení však technicky i finančně odpovídá podnik (závod) uvedený v § 1 odst. 1, musí býti v rozpise i při fakturaci uvedeny odděleně. Fakturuje-li subkontrahent podle § 13 odst. 1, písm. a) vyhlášky nejvyššího úřadu cenového č. 452/1947 Ú. l. I o tvoření cen stavebních úkonů u vedlejších stavebních živností, případně podle § 2 odst. 3 vyhlášky nejvyššího úřadu cenového č. 1933/1940 Ú. l. I, o tvoření cen v řemeslných živnostech klempířských, musí býti i faktura, určená stavebníkovi, snížena o částku odpovídající rozdílu obou kalkulací subkontrahenta.

§ 10.

Zvláštní risiko.

Zvláštní risiko podle čl. 22 vysvětlivek musí býti posuzováno podle druhu a velikosti staveb a nesmí překročiti sazbu, stanovenou ministerstvem techniky v dohodě se státním úřadem plánovacím. Než bude tato sazba stanovena, nesmí se uvažovati risiková přirážka v kalkulacích podnikových výkonů, jejichž ceny se tvoří podle ustanovení této vyhlášky.

§ 11.

Hlášení kalkulačních podkladů.

(1) Stavební podniky (závody), které tvoří ceny podle této vyhlášky, jsou povinny předložiti nejpozději 30 dnů před začátkem každého ročního rozpočtového období ministerstvu techniky dvojmo sestavené podklady, kterých stavební podniky (závody) použily pro výpočet režijních sazeb nebo přirážek podle čl. 26 odst. 1 vysvětlivek.

(2) Nesdělí-li ministerstvo techniky podniku (závodu), který předložil podklady podle předešlého odstavce, do 30 dnů ode dne podání námitky proti výši sazeb nebo přirážek, smí jich podnik (závod) používati. Změnu kalkulačních podkladů, uvedených v předešlém odstavci, která by měla podstatný vliv na snížení vypočtených nebo stanovených sazeb nebo přirážek, je stavební podnik (závod) povinen ihned oznámiti ministerstvu techniky, které může na základě těchto změn upraviti sazby nebo přirážky režijních nákladů i během období, pro něž byly vypočteny nebo stanoveny.

(3) Seznam sazeb nebo přirážek, vypočtených podle čl. 26 odst. 1 nebo odhadnutých podle čl. 26 odst. 2 vysvětlivek pro rok 1949, předloží stavební podniky (závody) neprodleně, pokud tak již neučinily do dne účinnosti této vyhlášky. O použivatelnosti těchto sazeb nebo přirážek platí obdobně ustanovení § 6 odst. 2, věty čtvrté a páté.

(4) Stavební podniky (závody), které tvoří ceny podle této vyhlášky, jsou povinny hlásiti ministerstvu techniky zadávky staveb, které podléhají kalkulační povinnosti a u kterých kalkulované jednicové náklady překročí 200.000 Kčs, opisem kalkulačního listu předběžné kalkulace, která je součástí nabídky. Opisy kalkulačních listů musí býti předloženy do 14 dnů po zadání stavby a doplněny těmito údaji:

1. a) rozsah stavby, na př. počet obestavěných m³ (příp. i počet a druh bytových jednotek) nebo jiných jednotek, jimiž se obvykle za účelem srovnání rozsah stavby vyjadřuje,
2. b) den převzetí zadávky,
3. c) kdy se zadanou prací bylo (nebo bude) započato,
4. d) lhůta stanovená k dokončení prací (podle zadávací smlouvy),
5. e) zda stavba byla zadána stavebnímu podniku (závodu) se všemi doplňkovými řemeslnickými pracemi; v opačném případě jest nutno udati, které práce podnik (závod) k provedení nepřevzal.

Povinnost hlášení se vztahuje i na všechny změny předběžná kalkulace, která je součástí nabídky.

§ 12.

Uschování dokladů.

Všechny podklady, jichž je třeba k prokázání řádného vyfakturování stavby, se musí uschovávati po dobu nejméně 3 let od konce účetního roku, v němž byla stavba vyfakturována, pokud není podle jiných předpisů stanovena doba delší.

§ 13.

Závěrečná ustanovení.

(1) Podle ustanovení této vyhlášky nutno tvořiti ceny podnikových výkonů, uvedených v § 1 odst. 1, u nichž byly práce na staveništích, příp. práce souvisící bezprostředně s jejich výrobou, započaty po 31. prosinci 1948, pokud tyto podnikové výkony nebyly zadány do dne účinnosti této vyhlášky způsobem uvedeným v odstavci 2. Nebyla-li pro tyto podnikové výkony dosud sestavena předběžná kalkulace, je nutno ji sestaviti dodatečně s použitím jednicových nákladů a režijních přirážek, utvořených podle ustanovení této vyhlášky, pokud nebudou úředně jednotně stanoveny. Tato předběžná kalkulace je podkladem pro fakturaci podnikových výkonů.

(2) Pro části staveb, zadaných za jednotkové nebo paušální ceny, utvořené podle nařízení předsedy nejvyššího úřadu cenového č. 416/1940 Sb., o tvoření cen stavebních úkonů, které budou prováděny po 31. prosinci 1949, musí býti rovněž tvořeny ceny podle ustanovení této vyhlášky.

(3) Práce režijní, provedené v době od 1. ledna 1949 do dne účinnosti této vyhlášky, je nutno vyfakturovati podle výnosu nejvyššího úřadu cenového ze dne 12. července 1949 č. j. 98.915-V/5-1949, o očišťovacích koeficientech pro stavební práce za jednotkové ceny a snížení režijních přirážek u režijních prací, pokud nebyly již do 30. června 1949 vyfakturovány podle výměru nejvyššího úřadu cenového ze dne 26. července 1946 č. j. 65.122-VI/1-1946, doplněného výměrem ze dne 28. srpna 1946 č. j. 65.134-VI/1-1946, o režijních přirážkách ve stavebnictví.

§ 14.

Přidružená výroba.

Ustanovení této vyhlášky o tvoření cen se nevztahují na podnikové výkony přidružené výroby podniků stavebního průmyslu, pro které bude tvoření cen upraveno zvláštním předpisem.

§ 15.

Povolení výjimek.

Pokud je z národohospodářských důvodů nebo pro uvarování zvláštních tvrdostí naléhavě nutná výjimka, může ji ministerstvo techniky buď všeobecně, nebo v jednotlivých případech připustiti nebo naříditi.

§ 16.

Přestupky.

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle § 11 vládního nařízení č. 235/1949 Sb., o plánování a jiné tvorbě cen.

§ 17.

Účinnost.

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Dnem účinnosti této vyhlášky pozbývají platnosti pro podniky stavebního průmyslu, tvořící ceny podle ustanovení této vyhlášky;

1. a) nařízení předsedy nejvyššího úřadu cenového, č. 416/1940 Sb., o tvoření cen stavebních úkonů,
2. b) výnos nejvyššího úřadu cenového ze dne 19. dubna 1943, č. j. 30.140-II/3-1943, o přirážkách hlavních stavebních podnikatelů k pracím podpodnikatelským,
3. c) vyhláška nejvyššího úřadu cenového č. 1088/1947 Ú. I. I, o povinném hlášení zadávek staveb a stavebních úkonů,
4. d) vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 22. února 1941, č. j. 37.001-IV/3-1941, o úpravě cen za práce a dodávky, zadávané nebo subvencované svazky územní samosprávy, jejich ústavy nebo podniky v oboru stavebního podnikání,
5. e) výměr nejvyššího úřadu cenového ze dne 26. července 1946, č. j. 65.122-VI/1-1946, doplněný výměrem ze dne 28. srpna 1949, č. j. 65.134-VI/1-1946, o režijních přirážkách, ve stavebnictví,
6. f) část C výměru nejvyššího úřadu cenového ze dne 12. července 1949, č. j. 98.915-V/5-1949, o očišťovacích koeficientech pro stavební práce za jednotkové ceny a snížení režijních přirážek u režijních prací.

(3) Na Slovensku zůstává v platnosti výměr pověřenectva výživy ze dne 18. srpna 1949, č. 608.975/1949-VI/4, o režijních přirážkách ve stavebnictví; ostatní dosud vydané cenotvorné vyhlášky, výměry a výnosy ve stavebnictví, pokud odporují ustanovením této vyhlášky, se zrušují.