Vyhláška státního úřadu plánovacího o hospodářských smlouvách o odběru a dodávce zboží a o službách a pracích.

§ 1

Aby bylo uvedeno v soulad plnění jednotlivých prováděcích plánů, zpřesněno plnění plánem stanovených úkolů a umožněna důsledná kontrola plnění plánu, uzavírají se o dodávce a odběru zboží hospodářské smlouvy.

§ 2.

Smluvní strany

(1) Rámcové smlouvy uzavírají strany, které určí podle § 4 zákona příslušné ministerstvo v dohodě se státním úřadem plánovacím vyhláškou v Úředním listu (dále jen rámcoví kontrahenti).

(2) Dílčí smlouvy uzavírají podniky (závody), jakož i orgány státní správy, a to zpravidla tak, jak byly určeny v rámcové smlouvě jako strany smluv dílčích.

(3) Přímé smlouvy uzavírají podniky, jakož i orgány státní správy v případech uvedených v § 17.

§ 3.

Výjimky z povinnosti uzavírat hospodářské smlouvy.

(1) Hospodářské smlouvy se neuzavírají:

1. a) o dodávkách zemědělských výrobků prováděných zemědělci a jednotnými zemědělskými družstvy,
2. b) o dodávce a odběru takového množství zboží, o němž se rámcoví kontrahenti nebo za jejich souhlasu dodavatelé a odběratelé dohodli, že je maloobchodního rozsahu.

(2) Československý státní film neuzavírá jako dodavatel hospodářské smlouvy s výjimkou smluv o dodávce filmové suroviny.

§ 4.

Souvislost smluv s hospodářským plánem.

(1) Hospodářské smlouvy musí vyčerpat příslušné úkoly hospodářského plánu a uvést v soulad plnění jeho jednotlivých částí; nevyčerpají pouze množství, o němž se strany dohodly, že je maloobchodního rozsahu. Dílčí smluvy musí být ve shodě s příslušnou smlouvou rámcovou.

(2) K uzavření rámcové smlouvy, jejíž obsah se odchyluje od úkolů, stanovených hospodářským plánem, je třeba předchozího souhlasu bilančního místa nebo orgánu jím pověřeného. Tohoto souhlasu je třeba i při kontrahování výroby nebo dovozu zboží nad plán. Jinak je takové odchylné ustanovení rámcové smlouvy neplatné.

§ 5.

Změny a zrušení smluv.

(1) Strany samy mohou dohodou změnit nebo zrušit smlouvu, jen pokud tím není dotčeno plnění úkolů určených plánem hmotného zásobování. Ke zrušení dílčí smlouvy nebo k její změně, kterou by byl dotčen obsah smlouvy rámcové, je třeba též souhlasu obou rámcových kontrahentů.

(2) Nadřízená ministerstva mohou ve vzájemné dohodě povolit nebo nařídit ze závažných důvodů změnu nebo zrušení smlouvy jen, jde-li o zboží decentralisované. Jinak může změnu nebo zrušení smlouvy povolit nebo nařídit státní úřad plánovací.

(3) Byla-li změněna hmotná bilance v plánu hmotného zásobování, jsou smluvní strany povinny provést odpovídající změny smluv rámcových do 21 dnů a dílčích (přímých) do dalších 14 dnů ode dne, kdy oznámení o změně hmotné bilance bylo doručeno příslušným rámcovým kontrahentům.

§ 6.

Vyšší moc.

Ve smlouvě nesmí být sjednána výhrada vyšší moci ani jiných nepředvídaných okolností.

§ 7.

Překážky plnění smluv — oznamovací povinnost.

(1) Zjistí-li smluvní strana, že nebude moci smlouvu řádně plnit, musí to ihned oznámit druhé smluvní straně s udáním důvodu a rozsahu neplnění. Tím se však nic nemění na její odpovědnosti za plnění smlouvy.

(2) Je-li překážka takového druhu, že splnění smlouvy je zřejmě ohroženo, jsou strany povinny ohlásit to svým rámcovým kontrahentům a nadřízeným ministerstvům s návrhem na řešení.

§ 8.

Forma smluv.

Smlouvy se uzavírají, mění a zrušují písemně, a to buď listinou podepsanou smluvními stranami anebo výměnou dopisů.

§ 9.

O dodávce a odběru zboží se zpravidla uzavírají smlouvy rámcové a dílčí nebo místo nich v případech uvedených v § 17 smlouvy přímé.

§ 10.

Uzavírání.

(1) Rámcové smlouvy musí být uzavřeny nejpozději do 45 dnů po dni, kdy byl rámcovým kontrahentům doručen výpis z plánu hmotného zásobování, nebo jde-li o dovážené investice, výpis z plánu investic.

(2) Rámcový kontrahent, nadřízený odběratelům, je povinen zaslati rámcovému kontrahentu, nadřízenému dodavatelům, do 14 dnů ode dne, kdy mu byl doručen výpis z plánu hmotného zásobování (výpis z plánu investic), doporučeným dopisem nebo na potvrzení pro sebe závaznou poptávku. Poptávka obsahuje návrh věcné náplně rámcové smlouvy, včetně údajů, potřebných k vypracování návrhu rámcové smlouvy a po případě návrh zvláštního ujednání.

(3) Rámcový kontrahent, nadřízený dodavatelům, je povinen zaslat stejným způsobem poptávajícímu se rámcovému kontrahentu pro sebe závazný návrh rámcové smlouvy nejpozději do 21 dnů po dni, kdy obdržel poptávku; jestliže mu v této době nebyl ještě doručen výpis z plánu hmotného zásobování (výpis s plánu investic), je povinen tuto skutečnost druhé smluvní straně ihned oznámit a nejpozději do 21 dnů po dni, kdy mu byl doručen výpis z plánu, jí odeslat závazný návrh rámcové smlouvy.

(4) Rámcoví kontrahenti se mohou dohodnout, že není třeba zasílat poptávku; v takovém případě je kontrahent, nadřízený dodavatelům, povinen zaslati druhé smluvní straně pro sebe závazný návrh rámcové smlouvy, a to nejpozději do 28 dnů po dni, kdy mu byl doručen výpis z plánu hmotného zásobování (výpis z plánu investic). Jestliže není takové dohody a rámcový kontrahent nadřízený odběratelům nezašle druhému rámcovému kontrahentu včas poptávku, je tento rámcový kontrahent oprávněn zaslat mu svůj návrh rámcové smlouvy.

(5) Rámcová smlouva musí být uzavřena do 10 dnů po dni, kdy byl její návrh doručen.

(6) Nebyla-li rámcová smlouva uzavřena do 10 dnů po doručení návrhu, nejpozději však do 45 dnů po dní, kdy byl rámcovým kontrahentům doručen výpis z plánu hmotného zásobování (výpis z plánu investic), jsou strany povinny do dalších 10 dnů navrhnout smírčí jednání; nedojde-li ke smíru, musí strany zažádat ihned o zahájení arbitrážniho řízení.

§ 11.

Náležitosti.

(1) Rámcová smlouva musí obsahovat:

1. a) označení smluvních stran,
2. b) určení období, na které se smlouva uzavírá,
3. c) označení zboží podle jednotlivých položek seznamu zboží pro plán hmotného zásobování s uvedením jejich pořadového čísla,
4. d) celkové množství zboží,
5. e) rozvrh dodávek na jednotlivé odběratele a dodavatele s uvedením jím nadřízených ministerstev a s určením, kdo s kým a na jaké množství uzavře dílčí smlouvu,
6. f) datum a podpisy smluvních stran.

(2) Rámcová smlouva má zpravidla obsahovat též:

1. a) rozvrh celkového množství zboží na jednotlivá období dílčích smluv,
2. b) podrobnější rozdělení jednotlivých druhů zboží, než je uvedeno v položkách v seznamu zboží pro plán hmotného zásobování v těch případech, kdy k výrobě různých druhů zboží téže plánovací podskupiny je třeba rozdílných surovin nebo rozdílného výrobního zařízení, anebo kde dodací lhůta přesahuje období dílčí smlouvy, pokud podrobné podmínky pro odvětví (dále jen „sektorové podmínky“) nestanoví jinak,
3. c) přibližný finanční objem smlouvy,
4. d) ujednání, na jaká období a ve kterých lhůtách mají být uzavírány smlouvy dílčí, není-li to určeno sektorovými podmínkami,
5. e) obecné určení místa plnění, není-li to určeno sektorovými podmínkami,
6. f) množství zboží, o němž se strany dohodly, že je maloobchodního rozsahu.

(3) Rámcová smlouva může také obsahovat zvláštní ujednání dohodnutá mezi stranami.

§ 12.

Odpovědnost rámcových kontrahentů.

(1) Rámcoví kontrahenti odpovídají za to, že jim podřízené podniky (orgány) uzavřou ve stanovených lhůtách dílčí smlouvy tak, aby jimi byl vyčerpán obsah rámcové smlouvy.

(2) Narušuje-li změna činnosti podniku plnění smluvních závazků, je nadřízený rámcový kontrahent povinen k zajištění plynulého plnění plánovaných úkolů určit, kdo převezme závazky, z ohrožených smluv a včas oznámit nastalé změny dílčím kontrahentům, kteří jsou tím dotčeni.

§ 13.

Uzavírání.

(1) Dílčí smlouvy upraví podrobně dodávky a odběr zboží připadající na jednotlivé odběratele a dodavatele a uzavírají se zpravidla na čtvrtletí. Dílčí smlouva musí být uzavřena nejpozději 28 dní před počátkem období, na něž se vztahuje, jestliže sektorové podmínky nestanoví jinak. Dílčí smlouva může být uzavřena s výhradou, že o sporných otázkách bude rozhodnuto smírčím jednáním nebo příslušnou arbitrážní komisí. Byla-li uzavřena dílčí smlouva s takovou výhradou, je povinna strana, která výhradu požaduje, navrhnout ihned smírčí jednání; nedojde-li ke smíru, musí strany zažádat ihned o zahájení arbitrážního řízení.

(2) Odběratel je povinen zaslat, není-li stanoveno sektorovými podmínkami jinak, nejpozději 63 dnů před počátkem období, v němž má být plněno, doporučeným dopisem nebo na potvrzení pro sebe závaznou poptávku. Poptávka obsahuje věcnou náplň dílčí smlouvy spolu s údaji potřebnými k vypracování návrhu dílčí smlouvy, jakož i návrhy zvláštních ujednání. Dodavatel je povinen zaslat stejným způsobem nejpozději do 21 dnů po dni, kdy obdržel poptávku, poptávajícímu se odběrateli pro sebe závazný návrh dílčí smlouvy.

(3) Obě strany se mohou dohodnout, že není třeba zasílat poptávku; v takovém případě zašle dodavatel, nestanoví-li sektorové podmínky jinak, nejpozději 42 dnů před obdobím, v němž má být plněno, odběrateli pro sebe závazný návrh dílčí smlouvy. Není-li takové dohody a odběratel nezašle dodavateli ve lhůtě a způsobem stanoveným v předcházejícím odstavci poptávku, je dodavatel oprávněn zaslat mu svůj návrh dílčí smlouvy.

(4) Dílčí smlouva musí být uzavřena nejpozději do 10 dnů po dni, kdy byl její návrh doručen. Nebyla-li dílčí smlouva uzavřena do 10 dnů po doručení jejího návrhu nebo nejpozději 28 dnů před počátkem období, na něž se vztahuje, jsou obě strany povinny do dalších 10 dnů navrhnout smírčí jednání; nedojde-li ke smíru, musí strany zažádat ihned o zahájení arbitrážního řízení.

(5) Při uzavírání dílčích smluv na druhé a další smluvní období, nežádá-li žádná ze smluvních stran o změnu textu dílčí smlouvy, sjednané v předchozím období, může být dílčí smlouva na další období uzavřena tím způsobem, že strany se písemně odvolají na text předcházející dílčí smlouvy, při čemž jej doplní hmotnou náplní na toto nové období, a to ve lhůtách podle předchozích odstavců.

§ 14.

Náležitosti.

(1) Dílčí smlouva musí obsahovat:

1. a) označení smluvních stran,
2. b) určení období, na které se smlouva vztahuje,
3. c) přesné označení zboží a jeho jakosti s uvedením pořadového čísla seznamu zboží pro plán hmotného zásobování a čísla jednotného seznamu zboží,
4. d) určení množství v jednotkách (kusech, kilogramech, metrech, hektolitrech a pod.), a je-li množství vyjádřeno v jiných než plánovacích jednotkách, též přepočet těchto jednotek na jednotky plánovací,
5. e) určení cen za jednotku, po případě odkaz na ceníky nebo cenové předpisy,
6. f) dodací lhůty, v nichž bude smlouva plněna, nebo ujednání, že odběratel zašle dodavateli buď v určitých termínech nebo ve lhůtě, na níž se strany před dodávkou dohodnou, konkretní odvolávky,
7. g) údaj o tom, zda zboží bude dodáno do daňově vázaného nebo volného oběhu,
8. h) údaj o tom, které sektorové podmínky platí pro dílčí smlouvy,
9. i) název a sídlo peněžního ústavu (pobočky), s nímž je odběratel v peněžním spojení, a číslo účtu,
10. j) datum a podpisy smluvních stran.

(2) Dílčí smlouva má zpravidla obsahovat též:

1. a) podrobnou specifikaci označení zboží jako obchodní název označující určitý druh, velikost a pod., dále na př. tvar, třídění (sortiment), vzor, barvu atd.,
2. b) způsob a rozsah kvalitativního a kvantitativního převzetí zboží,
3. c) místo určení, pokud není u kusových zásilek dohodou stran vyhrazeno odvolávkám nebo disposicím,
4. d) místo plnění,
5. e) přibližný finanční objem smlouvy,
6. f) určení lhůt ke sdělení dopravních disposic potřebných pro dodavatele.

(3) Dílčí smlouva může také obsahovat:

1. a) podrobná ujednání o tom, zda a jak budou jednotlivé druhy zboží baleny, jak bude naloženo s opotřebovanými obaly, jak bude účtována cena za obal, po případě jaká náhrada přísluší za jeho použití (§ 36),
2. b) určení dopravního prostředku,
3. c) zvláštní ujednání.

§ 15.

Odvolávky.

Odvolávka nemění, nýbrž toliko doplňuje, po případě zpřesňuje některá ustanovení dílčí (přímé) smlouvy. Odvolávkou není dopravní disposice. Způsob odvolávání, náležitosti a lhůty odvolávek se stanoví buď v sektorových podmínkách nebo v rámcové smlouvě, nejpozději však ve smlouvě dílčí.

§ 16.

Dopravní disposice.

(1) Odběratel je povinen sdělit dodavateli včas způsob dopravy, stanici určení a údaje potřebné pro sjednání dopravních smluv. Odběratel, který tak neučiní, nemá vůči dodavateli, který připravil včas zboží k odeslání, nárok ani na penále ani na náhradu škody; je naopak povinen nahradit dodavateli i způsobenou škodu.

(2) Má li být zboží dodáno do zahraničí, je odběratel oprávněn vyzvat dodavatele, aby odeslal zásilku na jeho účet a nebezpečí přímo do zahraničí; musí tak učinit v přiměřené sjednané lhůtě před uplynutím dodací lhůty nebo, je-li dodavatel v prodlení, před skutečným splněním dodávky. Odběratel je povinen odevzdat ve sjednané lhůtě dodavateli vedle přesných disposic i veškeré doklady a podklady potřebné k řádnému vypravení a vybavení zásilky a nahradit částku, o níž se zvýšily náklady dodavatelovy. Dodavatel vypraví takové zásilky podle smluvených podmínek s péčí řádného hospodáře a ohlásí odběrateli neprodleně odeslání zásilky.

§ 17.

Přímé smlouvy.

(1) Přímé smlouvy o dodávce a odběru zboží se uzavírají zejména:

1. a) mezi podniky (orgány) podléhajícími témuž rámcovému kontrahentu,
2. b) mezi podniky (orgány), pro které nebyl rámcový kontrahent určen,
3. c) o dodávkách a odběru zboží, jež je postupně dodáváno a u něhož zároveň dodací lhůta překračuje období prováděcího plánu,
4. d) o dodávkách a odběru zboží, jež mají být uskutečněny v obdobích následujících prováděcích plánů.

(2) Přímé smlouvy mezi podniky (orgány) podléhajícími témuž rámcovému kontrahentu se uzavírají zpravidla na období, na něž se jinak uzavírají smlouvy dílčí, a to ve lhůtách a způsobem stanoveným pro dílčí smlouvy. K jejich platnosti je třeba souhlasu rámcového kontrahenta, jenž zajišťuje soulad těchto smluv s plánem hmotného zásobování.

(3) Přímé smlouvy mezi podniky (orgány), pro které nebyl určen rámcový kontrahent, se zpravidla uzavírají na celé období prováděcího plánu do 45 dnů po doručení výpisu z plánu, hmotného zásobování (výpisu z plánu investic), a to přiměřeně ve lhůtách a způsobem stanoveným pro rámcové smlouvy.

(4) Přímé smlouvy, u nichž dodací lhůta překračuje období prováděcího plánu, nebo které mají být uskutečněny po uplynutí tohoto období, ohlásí dodavatel bilančnímu místu souborně vždy koncem čtvrtletí.

§ 18.

Předběžné smlouvy.

(1) Před schválením prováděcích plánů, jakmile to dovolí stav plánovacích prací, se uzavírají dílčí a jim odpovídající přímé smlouvy jako smlouvy předběžné, a to stejným způsobem jako smlouvy definitivní.

(2) Předběžné smlouvy navazují na stav plánovacích prací v době jejich uzavírání; uzavírají se v týchž lhůtách jako smlouvy definitivní, vždy na nejbližší příští období. K uzavírání předběžných smluv je třeba souhlasu rámcových kontrahentů, kteří zajistí, aby na předběžné smlouvy byl vzat zřetel při uzavírání rámcových smluv.

(3) Nejpozději do 21 dnů po uzavření rámcových smluv musí být přeměněny na definitivní i předběžné smlouvy dílčí. Předběžné přímé smlouvy musí být přeměněny na definitivní nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy rámcovému kontrahentu a není-li ho, nadřízenému plánovacímu místu, byl doručen výpis z plánu hmotného zásobování (výpis z plánu investic). Tato lhůta se počítá u podniků v odvětví místního hospodářství a u národních výborů ode dne doručení výpisu z plánu hmotného zásobování (výpisu z plánu investic) krajskému národnímu výboru. Pokud se věcná náplň neliší, stávají se předběžné dílčí a přímé smlouvy bez dalšího smlouvami definitivními.

(4) Nedojde-li ve stanovené lhůtě k přeměně předběžných dílčích nebo přímých smluv na smlouvy definitivní, jsou strany povinny navrhnout do dalších 10 dnů smírčí jednání; nedojde-li ke smíru, musí strany zažádat ihned o zahájení arbitrážního řízení.

§ 19.

Množství.

(1) Množství zboží se určuje, pokud není v sektorových podmínkách, v rámcové, dílčí nebo přímé smlouvě stanoveno jinak, podle váhy, počtu, objemu, plochy nebo délky zjištěné v místě plnění; udává se podle tovární vážní konsignace, podle přejímacího, dodacího nebo vydacího listu a pod.

(2) Udá-li se množství ve smlouvě dvojím nebo několikerým způsobem (na př. vahou a počtem), musí smlouva zároveň obsahovat ujednání, v jakých jednotkách bude fakturováno. Pro posouzení plnění smlouvy je rozhodující plnění v jednotkách, v nichž bylo bilancováno, není-li v sektorových podmínkách stanoveno jinak.

(3) Úřední vážení, měření nebo počítání se provádí na náklad dodavatele, pokud je k tomu smlouvou zavázán, jinak na náklad toho, kdo k tomu dal příkaz. Nedal-li odběratel takový příkaz, neručí dodavatel za újmu, která odběrateli vznikne tím, že dopravní podnik (u pojištěného zboží pojišťovna) odmítá nahraditi škodu z důvodu, že podle jeho předpisů mělo býti zboží úředně váženo, měřeno nebo počítáno. Jestliže při úředním vážení, měření nebo počítání bylo zjištěno menší množství než bylo udáno, a bylo-li zároveň zjištěno zavinění dodavatele, nese náklady úředního zjištění dodavatel.

(4) Vážení, měření nebo počítání se pokládá za úřední, je-li prováděno:

1. a) zaměstnanci veřejné dopravy v rámci jejich služebních povinností nebo
2. b) za účasti orgánu k tomu povolaného podle zvláštních předpisů nebo určeného úředním opatřením nebo
3. c) způsobem uznaným za úřední vážení, měření nebo počítání v sektorových podmínkách, rámcové nebo dílčí (přímé) smlouvě.

(5) Množství jednotlivých druhů zboží, dodávaná nebo odebíraná v jednotlivých obdobích smlouvy, smějí se odchylovat od množství, kontrahovaných dílčí smlouvou až o 5%, není-li v sektorových podmínkách stanoveno jinak. Tento rozdíl však musí být vyrovnán v následujícím období téhož roku.

§ 20.

Minimální množství.

(1) Minimální množství je nejmenší množství jednoho druhu zboží, které dodavatel smí dodat v jedné zásilce; pokud není zvyklostí, má být stanoveno nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě.

(2) Dodávky pod minimální množství jsou dovoleny, jestliže to odběratel žádá. Žádosti odběratelově musí být vyhověno, jsou-li pro takovou dodávku závažné důvody s hlediska rozvoje zahraničního obchodu. Částka, o kterou se zvýšily náklady spojené s vyřízením takové dodávky, jde na vrub odběratele.

§ 21.

Jakost.

(1) Pokud není závazných předpisů o jakosti nebo pokud tyto předpisy připouštějí odchylky, platí o jakosti ustanovení sektorových podmínek, není-li jich, rámcové, dílčí nebo přímé smlouvy; neupravuje-li jakost ani rámcová, dílčí či přímá smlouva, platí o jakosti zvyklosti pro obchod zbožím, o něž jde. Jakost lze stanovit též odkazem na zvyklosti pro obchod zbožím, o něž jde, podle jakostního vzorku, kolekce, podle specifikace podstatných vlastností, podle rozborů, podle jakostní značky, podle údajů rozhodných pro účel a způsob použití zboží kupujícím, poukazem na přesně označený typ nebo jinými údaji o jakosti. Při dodávkách pro vývoz možno dohodnout jakost odchylnou od jinak obecně závazných předpisů o jakosti.

(2) Nejpozději v dílčí smlouvě musí být stanoveny krajní meze požadovaných technických vlastností zboží, nejvyšší procento nebo přípustný podíl výrobků nižší jakostní třídy v dodávce, největší nebo nejmenší, po případě obě krajní meze průměrné jakosti celé dodávky, nejvyšší přípustné procento vadných výrobků v dodávce a pod.

(3) Zboží podléhající rychlé zkáze musí být jako takové označeno nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě. Nestalo-li se tak, odpovídá dodavatel za škodu vzniklou tím, že odběratel nebyl upozorněn na nebezpečí zkázy zboží, ledaže dodavatel prokáže, že tato vlastnost zboží odběrateli byla známa.

(4) Je-li zboží podřadné jakosti, musí to být zřetelně označeno trvalým způsobem na výrobku samém nebo na obalu, pokud není dohodnuto něco jiného. Není-li z technických důvodů možno označit jakost zboží ani na výrobku, ani na obalu, je dodavatel povinen odběratele na podřadnou jakost zboží výslovně upozornit a vyznačit ji ve faktuře a v dodacím listě.

§ 22.

Ceny.

Ceny se určují podle cenových předpisů platných v den uzavření dílčí nebo přímé smlouvy, pokud pozdější cenové předpisy nestanoví, že mají být účtovány ceny jiné. U zboží, u něhož ceny nejsou stanoveny cenovými předpisy, musí ceny upravit rámcová, dílčí nebo přímá smlouva.

§ 23.

Místo plnění.

1. Smlouva musí být plněna v místě, na němž se obě strany dohodnou; nedohodnou-li se a není-li stanoveno místo plnění v sektorových podmínkách, je místem plnění:
   1. A. při železniční dopravě:
      1. a) v tuzemském obchodě a při vývozu:

         nakládací vagon v místě převzetí vozové zásilky železnicí,

         nakládací stanice u kusových zásilek,

      1. b) při dovozu:

         vagon stanice příjemce u vozových zásilek,

         železniční stanice příjemce u kusových zásilek;

   1. B. při dopravě po ose v tuzemském i zahraničním obchodě:
      1. a) závod nebo sklad odběratele, použije-li se vozidla dodavatele nebo vozidla jím najatého,
      2. b) vozidlo v závodě dodavatelově při vývozu, není-li zboží určeno pro sklad, nýbrž přímo k dopravě do zahraničí,
      3. c) při dopravě autobusy místo, kde dodavatel předal zboží k přepravě,
      4. d) závod dodavatele v ostatních případech:
   1. C. při poštovní dopravě:
      1. a) podávací poštovní úřad v tuzemském obchodě a při vývozu,
      2. b) dodávací poštovní úřad příjemce při dovozu;
   1. D. při sdružené dopravě tuzemských výrobků:

      místo, které podle předchozích ustanovení je místem plnění při prvním veřejném dopravním prostředku.

   Nejde-li o případy uvedené pod písm. A—D je místem plnění místo, kde je zboží se souhlasem stran uskladněno.

§ 24.

(1) Dodací lhůta se stanoví buď určením dne nebo určením časového období (měsíc, týden a pod.).

(2) Dodací lhůta se považuje za splněnou:

1. a) je-li zboží v určený den nebo nejpozději v poslední den určeného období v místě plnění;
2. b) v poslední den původně stanovené lhůty, jestliže dodavatel povolil odběrateli na jeho žádost odklad jakostní zkoušky na dobu po dodací lhůtě, s výjimkou těch případů, v nichž odběratel zboží pro vady jakosti nepřevzal;
3. c) měl-li odběratel podle smlouvy udělit dodavateli odesílací disposice dodatečně a nejdojdou-li disposice dodavateli ve smluvené lhůtě, považuje se dodací lhůta za splněnou v den, kdy bylo zboží připraveno k dodávce, stalo-li se tak ještě v dodací lhůtě. Nebyla-li smluvena lhůta pro zaslání disposic odběratelem, je dodavatel povinen oznámit nejpozději v poslední den dodací lhůty odběrateli pohotovost zboží k převzetí, čímž je dodací lhůta splněna;
4. d) jestliže odběratel zboží v dodací lhůtě neodebral nebo jestliže se odeslání zboží jeho vinou zdrželo.

§ 25.

Jestliže se odběratel dohodne s dodavatelem o změně v provedení zboží proti sjednaným podmínkám, prodlužuje se dodací lhůta o přiměřenou dobu, kterou si vyžádají tyto změny. Dodavatel má nárok na náhradu veškerých nákladů spojených se sjednanou změnou v provedení zboží.

§ 26.

(1) Strany mohou ujednat, že dodavatel je oprávněn uskutečnit dodávku nebo její část (vcelku nebo v dílčích dodávkách) ještě před dodací lhůtou.

(2) Uskuteční-li dodavatel dodávku nebo její část před dodací lhůtou bez souhlasu odběratele, je odběratel oprávněn žádati náhradu případné škody; místo toho může dodávku (s výjimkou zboží dováženého) odmítnouti, může-li ji použíti pro svou plánovanou činnost teprve po uplynutí 13 týdnů po uskutečnění této dodávky. Dodávku nutno odmítnout tak, aby nejpozději následujícího dne po dojití zboží byl dodavatel o odmítnuti zboží uvědomen; u traťových vozových zásilek je třeba to učinit ještě téhož dne telefonicky nebo telegraficky.

(3) Pokud sektorové podmínky, rámcová nebo dílčí (přímá) smlouva nestanoví jinak, je dodavatel povinen vyrozumět odběratele o odeslání zásilky, a to u vozových zásilek tuzemských a u zásilek vývozních současně s odesláním zboží, u vozových zásilek dovozních, jakmile zboží překročilo hranice. Nevyrozumí-li dodavatel odběratele o odeslání zásilky, je povinen nahradit případnou škodu. U vozových zásilek dovozních je dodavatel povinen současně s vyrozuměním o odeslání zásilky předložit doklady potřebné k celnímu odbavení zásilky.

§ 27.

(1) Nejpozději v dílčí smlouvě musí být stanoveno, zda, v jaké lhůtě a jaké technické podklady potřebné pro výrobu kontrahovaného zboží nebo pro splnění dodávky je odběratel povinen dodat dodavateli. Nedodá-li odběratel dohodnuté technické podklady ve sjednaném provedení nebo ve stanovené lhůtě, prodlouží se sjednaná dodací lhůta o přiměřenou dobu. Při prodloužení dodací lhůty se přihlédne k nutným přesunům ve výrobě a dovozu nebo ke změnám projektového programu a pracovních postupů. Pokud jde o penále a náhradu škody, má prodlení v dodání technických podkladů ve sjednaném provedení nebo v dohodnuté lhůtě stejné následky jako opožděná dodávka, po případě neodebrání zboží v dodací lhůtě. Penále se počítá z hodnoty zboží, které nemohlo být vyrobeno nebo včas dodáno proto, že odběratelem nebyly dodány technické podklady ve sjednané lhůtě nebo ve sjednaném provedení.

(2) Ukáže-li se, že překážka způsobená prodlením v dodání technických podkladů nebo jejich dodáním v jiném než ujednaném provedení je neodstranitelná nebo že potrvá tak dlouho, že na dodavateli nelze spravedlivě požadovat, aby smlouvu dále plnil, musí se strany dohodnout o zrušení smlouvy (jde-li o změnu prováděcího plánu, se souhlasem příslušného bilančního místa) a o důsledcích z toho plynoucích, zejména o povinnosti k náhradě škody vzniklé dosavadním postupem podle smlouvy nebo v souvislosti s ním.

(3) Dodavatel je povinen v přiměřené lhůtě sjednané nejpozději v dílčí smlouvě dodat odběrateli technické pomůcky, dodávané obvykle v souvislosti s kontrahovaným zbožím, jako jsou plány zazdívek, plány základů, návody k použití, montážní příručky a pod. Tyto technické pomůcky, vyhotovené v jazyce českém nebo slovenském, dodá dodavatel zboží odběrateli zdarma podle povahy zboží v množství odpovídajícím počtu dodaných kusů zboží nebo v množství obvyklém; náklad, spojený s dodáním požadovaného většího množství, je odběratel povinen dodavateli nahradit. U zboží dováženého nebo vyváženého pořídí překlad nebo zhotoví technické pomůcky v cizojazyčném znění na svůj náklad podnik určený nebo zřízený k provozování zahraničního obchodu; tuzemský výrobce je u vývozního zboží povinen odběrateli poskytnouti technickou spolupráci a nahradit mu náklady ušetřené tím, že nemusí dodat odpovídající počet technických pomůcek v českém nebo slovenském jazyce. Manuály, dílenské příručky, seznamy náhradních dílů a pod., které se obvykle nedodávají v počtu odpovídajícím množství dodávaného zboží, se nepovažují za technické pomůcky ve smyslu tohoto odstavce; o jejich dodání se musí strany zvlášť dohodnout za šetření zásad, stanovených v tomto odstavci. Nedodrží-li dodavatel sjednanou lhůtu nebo nedodá-li sjednané pomůcky v dohodnuté lhůtě nebo v dohodnutém provedení, je povinen nahradit odběrateli vzniklou škodu.

§ 28.

Vzorky, kolekce, plány, výkresy a kalkulace.

(1) Vyžádá-li si odběratel od dodavatele plány, projekty, výkresy, kalkulace a pod., je povinen nést veškeré náklady přípustné podle cenových předpisů, které jsou spojeny s jejich pořizováním a odesíláním, pokud nejsou podle obchodních zvyklostí zahrnuty v předací ceně zboží. Dodavatel poskytne u zboží určeného k vývozu odběrateli na požádání údaje o zboží, které jsou důležité pro jeho další odbyt v zahraničí.

(2) Vzorky a kolekce, dodané v přiměřeném množství podle obchodních zvyklostí, vyfakturuje dodavatel odběrateli za běžné ceny, jsou-li dodané vzorky a kolekce v prodejném stavu jako běžné zboží. Jestliže k výrobě takovýchto vzorků a kolekcí, odběratelem výslovně žádaných, bylo použito zvlášť k tomuto účelu zhotovených pomůcek jako forem, raznic a pod., fakturuje dodavatel odběrateli náklady spojené se zhotovením takovýchto pomůcek a s výrobou dodaných vzorků a kolekcí ve výši přípustné podle cenových předpisů. Dojde-li do 9 měsíců po dodání vzorků ke sjednání hospodářské smlouvy o dodávce a odběru vzorkového zboží v takovém množství, jež je hospodářsky úměrné uvedeným nákladům, je dodavatel povinen z první faktury za vzorkované zboží zmíněné náklady odečíst; totéž platí v případě, že odběratel si vyžádá dodání vzorků, odchylujících se od běžných kolekcí. Vzorky běžného zboží v neprodejném stavu dodá dodavatel zdarma; při dodávce vzorků jiného zboží nebo musí-li být zvlášť zhotoveny, má dodavatel právo vyúčtovati odběrateli náklady spojené s výrobou takovýchto neprodejných vzorků, včetně potřebných pomůcek, ve výši přípustné podle cenových předpisů. U potravin se vzorky účtují za běžnou cenu.

(3) Odběratel je povinen vyjádřit se k dodaným vzorkům, podle nichž má býti vyráběno, nebo k výpadním vzorkům ve lhůtě stanovené nejpozději v dílčí smlouvě. Neučiní-li tak, platí, že vzorek schvaluje a nemůže později vytýkat vady, které by bylo možno seznat při odborném přezkoumání dodaného vzorku.

(4) Pro způsob převzetí, odevzdání, schválení a úschovy vzorků platí ustanovení sektorových podmínek nebo, není-li takového ustanovení, ujednání mezi stranami, k němuž musí dojít nejpozději v dílčí smlouvě. Pokud není smluveno jinak, odebírá a odevzdává se vzorek v závodě dodavatelově, u dováženého zboží v závodě odběratelově.

(5) Jestliže odběratel kontrahuje zboží podle vzorků, které sám dodal, je povinen nejpozději současně se svou poptávkou (návrhem na věcnou náplň dílčí smlouvy), není-li smluvena jiná lhůta, dodat dodavateli vzorek v potřebné velikosti, množství a stavu, po případě i jakostní popis nebo chemický rozbor.

§ 29.

Původské a patentní právo.

(1) Odběratel nenabývá původských práv k vzorkům, kolekcím, plánům a pod. ani jejich zaplacením, ani sjednáním hospodářské smlouvy, ledaže by tak bylo výslovně ujednáno. Bez výslovného svolení dodavatele nesmí jich použití jinak, než ke smluvnímu účelu, ani nesmí sdělit jejich obsah třetím osobám.

(2) Dodá-li odběratel dodavateli projekty, plány, výkresy, receptury a pod., odpovídá mu za to, bude-li jejich použitím podle smlouvy porušeno patentní nebo původské právo třetích osob. Dodavatel naopak odpovídá odběrateli za to, použije-li dodaných podkladů jinak, než je smluveno.

§ 30.

Převzetí zboží.

(1) Dodané zboží musí odpovídati sjednaným podmínkám a není-li jich, podmínkám, obvyklým pro obchod se zbožím, o něž jde.

(2) O přípustnosti odchylek od předepsaných rozměrů, vah a jiných náležitostí platí československé závazné normy, a není-li jich, ustanovení sektorových podmínek. Neobsahují-li sektorové podmínky takového ustanovení, platí podmínky sjednané mezi stranami a nebylo-li nic ujednáno, zvyklosti.

(3) Zboží se přejímá buď v závodě dodavatelově nebo odběratelově nebo na jiném dohodnutém místě. Odběratel je povinen ohledat zboží při převzetí způsobem sjednaným nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě. Pokud je zboží přejímáno za přítomnosti obou stran, pořídí se o převzetí zápis, podepsaný oběma stranami.

§ 31.

Jakostní zkouška.

(1) Jakostní zkouška záleží v tom, že se provede rozbor nebo jiná technická zkouška přejímaného zboží. Provádí se jen, bylo-li to výslovně sjednáno. Způsob a rozsah jejího provedení se určí v sektorových podmínkách, nejpozději však v dílčí smlouvě. Je-li vyžádána odběratelem později nebo u zboží, kde není obvyklá, jdou na jeho vrub veškeré náklady, které jsou s ní spojeny.

(2) Jakostní zkouška se provádí v provozovně dodavatelově, jsou-li tam k tomu řádné technické předpoklady; jinak se strany musí dohodnout o místě, kde jakostní zkouška bude provedena. Dodavatel připraví vzorek zboží k jakostní zkoušce a je-li to vzhledem k povaze zboží nutné, zajistí zaměstnance, stroje a nástroje, potřebné k řádnému průběhu zkoušky; ve sjednané lhůtě pak oznámí odběrateli doporučeným dopisem nebo na potvrzení, že zboží je připraveno k jakostní zkoušce, a dobu a místo konání zkoušky. Jestliže jakostní zkouška nebyla na žádost odběratelovu, uplatněnou v sjednané lhůtě, odložena a odběratel se k jakostní zkoušce nedostavil, může dodavatel provést jakostní zkoušku bez jeho účasti, ale musí ho uvědomit o výsledku. Bude-li na základě dohody stran v takovémto případě jakostní zkouška opakována, jdou veškeré náklady s ní spojené na vrub odběratele.

(3) Odklad zkoušky je vyloučen u zboží podléhajícího rychlé zkáze.

(4) Liší-li se strany v názoru na výsledek jakostní zkoušky, jsou povinny uznat za závazný posudek zkušebního orgánu nebo ústavu, určeného příslušnými předpisy v oboru, o nějž jde; není-li takových předpisů a strany se nedohodly na takovém orgánu nebo ústavu, určí jej ministerstvo nadřízené dodavateli v dohodě s ministerstvem nadřízeným odběrateli. Do vydání tohoto posudku je dodavatel (u dováženého zboží odběratel) povinen zboží odděleně uskladnit. Náklady na vypracování posudku včetně nákladů opakované jakostní zkoušky jdou na vrub strany, v jejíž neprospěch posudek vyzněl.

§ 32.

Vady zboží a reklamace.

(1) Dodavatel je povinen nejpozději při plnění dodávky označit odběrateli všechny vady zboží, o nichž ví nebo při náležité péči vědět musí.

(2) Přejímá-li se zboží za účasti obou stran, je odběratel povinen vytknout chybějící množství nebo zjevné vady v zápisu o převzetí a současně v něm navrhnout způsob řešení této reklamace (na př. odstranění závady, prepracování, poskytnutí slevy, náhradní plnění a pod.).

(3) Nebylo-li zboží převzato za účasti obou stran, vytýká odběratel chybějící množství nebo zjevné vady doporučeným dopisem nebo na potvrzení ihned po jejich zjištění, nejpozději však do 15 dnů po obdržení zboží, u zboží podléhajícího rychlé zkáze do 5 dnů, jestliže v sektorových podmínkách nebyla stanovena, po případě při dovozu nebyla smluvena doba kratší.

(4) Skryté vady musí odběratel vytknout dodavateli ihned, jakmile je zjistí, nejpozději však do 6 měsíců po obdržení zboží, pokud sektorové podmínky nestanoví jinak. Není-li v sektorových podmínkách ustanovení o lhůtě pro vytýkání skrytých vad, mohou se strany se souhlasem rámcových kontrahentů dohodnout na lhůtě odlišné od ustanovení tohoto odstavce.

(5) V oboru výroby a distribuce potravin a u dodávek a odběru zemědělských a lesnických výrobků může býti v sektorových podmínkách nebo nejpozději v dílčí smlouvě upraveno vytýkání vad odlišným způsobem než je stanoveno v předcházejících odstavcích.

(6) Za zjevné se považují takové vady, které může odborník při běžném přejímání zjistit, zachovávaje při tom pečlivost, obvyklou při přejímání příslušného druhu zboží. Ostatní vady se považují za skryté.

(7) Lhůty pro reklamace a vytýkání vad počínají dnem, následujícím po dni, kdy odběratel obdržel zboží a podklad, z něhož je patrno, jaké zboží a kolik dodavatel dodává.

(8) Požadoval-li odběratel určitou konstrukci, provedení nebo uspořádání objednaného zboží nebo zboží podle receptury jím předložené, neodpovídá dodavatel za vady dodaného zboží, pokud jejich příčiny tkví v konstrukci, v uspořádání nebo v provedení požadovaných odběratelem nebo v receptuře jím předložené. Dodavatel je povinen upozornit odběratele na zřejmé konstrukční vady nebo zřejmé nesrovnalosti v uspořádání, provedení nebo receptuře ihned, jakmile je zjistí, a vyžádat si před započetím výroby nové příkazy. Odběratel je povinen dát je neprodleně, jinak odpovídá dodavateli za škodu.

§ 33.

Lhůty pro vytýkání vad při vývozu.

Při dodávkách zboží určeného pro vývoz platí o lhůtách pro vytýkání vad zvláštní předpisy.

§ 34.

Vyřízení reklamace.

(1) Pokud není v sektorových podmínkách nebo v rámcové smlouvě stanoveno jinak, je dodavatel povinen do 15 dnů, u potravin do 8 dnů po obdržení reklamace, odběrateli oznámit, zda ji uznává nebo odmítá. Nemůže-li tak učiniti proto, že reklamace vyžaduje delšího šetření, je povinen v uvedené lhůtě odběrateli oznámit přiměřený termín, do kterého zaujme k reklamaci konečné stanovisko. Jestliže se dodavatel do 15 dnů po obdržení reklamace k ní nevyjádří, platí, že reklamaci uznal.

(2) Nebude-li dohodnuto jinak, musí být reklamované zboží uloženo odděleně od jiného zboží až do úplného vyřízení reklamace. Ode dne, kdy dodavatel obdržel zprávu o reklamaci, jdou náklady skladování a nebezpečí na vrub strany, proti níž vyzněl výsledek reklamace.

(3) Reklamuje-li odběratel, ačkoliv mu musí být zřejmo, že reklamace je bezdůvodná, má dodavatel vůči odběrateli nárok ne jen na náhradu škody, která mu vznikla přešetřováním reklamace, nýbrž i na poplatek z prodlení, po případě úroky podle vyhlášky ministra financí o fakturování a placení za zboží a výkony, jestliže mu faktura za reklamované zboží nebyla včas proplacena.

§ 35.

Fakturování a placení.

O fakturování a placení za zboží a výkony, jakož i o následcích opožděného fakturování a placení platí předpisy ministra financí.

§ 36.

Obaly.

(1) Zboží se odesílá buď nebalené nebo v předepsaném nebo obvyklém (standardním) anebo smluveném obalu. Úmluva o obalu se musí stát nejpozději v dílčí smlouvě. Při vývozu je odběratel povinen předepsat podrobně způsob a druh obalu podle nároku dopravy a zvyklostí na zahraničních trzích. Opožděné předepsání obalu se posuzuje stejně jako opožděné dodání technických podkladů.

(2) O ceně použitých obalů, půjčovném, zdržném, přistavování, předávání nebo vracení obalů platí zvláštní předpisy.

(3) Je-li vrácení obalu nařízeno nebo smluveno nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě, nebo je-li obvyklé a není-li pro vrácení stanovena nebo sjednána lhůta, je odběratel povinen vrátit zapůjčené obaly včas podle obchodních zvyklostí a ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení. Vracení se děje na nebezpečí odběratele, a neodporuje-li to příslušným předpisům, vyplaceně do místa plnění, není-li dohodnuto jinak. Při opožděném vracení obalů je odběratel povinen zaplatit dodavateli částku podle příslušných předpisů a po případě nahradit způsobenou škodu.

(4) Zasílá-li odběratel podle sektorových podmínek, rámcové, dílčí (přímé) smlouvy nebo podle obchodních zvyklostí vlastní obaly k plnění, musí je dodat vyplaceně a v použitelném stavu do příslušného tuzemského skladu dodavatele, z něhož bude dodávka plněna, a to ve smluvené době před odesláním zboží; jinak je dodavatel oprávněn dodat zásilku ve vlastních obalech.

(5) Dohodne-li se odběratel s dodavatelem na jiném obalu, než který byl zahrnut do ceny zboží, hradí odběratel částku, o kterou se zvýšily náklady dodavatele splněním odběratelova požadavku. Má-li býti použito obalů určených odběratelem je dodavatel povinen upozornit odběratele na jemu známé technické vady obalů ihned, jakmile je zjistí, a vyžádat si před upotřebením obalů nové příkazy. Odběratel je povinen dát tyto příkazy neprodleně, nejpozději tak, aby mohla být dodržena smluvená dodací lhůta; jinak odpovídá dodavateli za škodu.

(6) Ustanovení o obalech platí obdobně i o upevňovadlech, přikrývkách a jiných zařízeních, používaných k ochraně zboží.

(7) Speciální vagony, náležící podniku dodavatele (soukromé vozy) a zapůjčené za sjednaný poplatek odběrateli, musí být ihned po vyložení nákladu vráceny vyplaceně do podniku dodavatele.

§ 37.

Pojištění.

Dodavatel je povinen pojistit zásilky jen na výslovný příkaz odběratele a na jeho vrub.

§ 38.

Nesplnění smlouvy dodavatelem.

(1) Dodavatel je povinen dodat zboží ve smluveném množství, smluvené dodací lhůtě a ve smluvené nebo obvyklé jakosti do místa plnění s uvedením příjemce podle smlouvy nebo dopravních disposic; neučiní-li tak, je odběratel povinen vždy účtovat penále.

(2) Kromě penále může odběratel požadovat ještě náhradu škody, která mu vznikla tím, že dodavatel smlouvu nesplnil.

(3) Dodá-li dodavatel zboží jiné, než sjednané nebo obvyklé jakosti a nebude-li odběratel v důsledku toho moci použít zboží v rámci své plánované činnosti, není odběratel povinen takové zboží převzít. Zboží, které však může odběratel použít v rámci své plánované činnosti, je odběratel povinen převzít; v takovém případě mu přísluší nárok na přiměřenou slevu, o jejíž výši se dohodne s dodavatelem. Není-li možno použít zboží k účelu, pro který bylo určeno, a trvá-li odběratel na náhradní dodávce, jejíž uskutečnění by znamenalo změnu plánu hmotného zásobování, rozhodne příslušné bilanční místo.

(4) Právo jednostranně odstoupit od dílčí (přímé) smlouvy nebo její části přísluší pouze podnikům určeným nebo zřízeným pro provozování zahraničního obchodu, a to jen v případech kdy se zboží stalo pro nedodržení lhůty nebo pro smlouvě neodpovídající jakost v zahraničí neprodejným nebo prodejným za hospodářsky nepřijatelných podmínek. Tím není dotčena povinnost požadovat penále ani právo na náhradu škody, která odběrateli vznikla nesplněním smlouvy.

(5) Podnikům určeným nebo zřízeným pro provozování zahraničního obchodu přísluší vůči dodavateli nárok na slevu v tom poměru, v jakém ji vinou dodavatele byly povinny přiznat zahraničnímu zákazníkovi, nebo nárok na náhradu prokázané škody.

§ 39.

Nesplnění smlouvy odběratelem.

(1) Odběratel je povinen zboží, které vyhovuje smluveným nebo obvyklým podmínkám, v dodací lhůtě odebrat nebo včas zařídit vše, čeho je obvykle třeba, aby dodavatel mohl zboží v dodací lhůtě odeslat. Neučiní-li tak, je dodavatel povinen počínaje prvním dnem po uplynutí dodací lhůty účtovat odběrateli penále až do převzetí zboží odběratelem a zboží vyfakturovat. Kromě toho je dodavatel počínaje týmž dnem povinen:

1. a) uskladnit zboží s péčí řádného hospodáře ve svém závodě na účet a nebezpečí odběratele, má-li k disposici vhodné skladištní prostory; za uskladnění může účtovat skladné stanovené cenovými předpisy a není-li jich, skladné v místě obvyklé. Odmítne-li dodavatel uskladnit zboží ve svém závodě a bude-li prokázáno, že má vhodné skladištní prostory k disposici, odpovídá za vzniklou škodu;
2. b) obstarat s péčí řádného hospodáře na účet a nebezpečí odběratele prozatímní uložení neodebraného zboží v místě dodávajícího závodu, nemá-li ve svém závodě prokazatelně vhodných skladištních prostorů; není-li ani takové uložení zboží možné, je dodavatel povinen oznámit to neprodleně odběrateli.

(2) Kromě penále může dodavatel požadovat ještě náhradu škody, která mu vznikla nedodržením lhůty se strany odběratele.

(3) Bylo-li nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě ujednáno, že bude plněno podle odvolávek a odběratel ve smluvené lhůtě odvolávku nezašle, je dodavatel oprávněn dodat zboží podle dílčí smlouvy a ve lhůtách podle výrobních a expedičních možností s účinky řádného splnění smlouvy. Nepoužije-li tohoto oprávnění, je povinen oznámiti důvody nadřízenému orgánu. Nepostačují-li k plnění údaje obsažené v dílčí smlouvě, je nutno pokládat nepředložení odvolávek, sjednaných podkladů nebo přesné specifikace, požadovaných dílčí smlouvou, za stejné porušení smlouvy, jako je neodebrání zboží odběratelem. Základem pro výpočet penále pro nepředložení odvolávek je průměrná cena zboží v obvyklém provedení; toto penále se účtuje počínaje prvním dnem po projití lhůty pro nepředložení odvolávek, sjednaných podkladů nebo přesné specifikace, požadovaných dílčí smlouvou.

(4) Odběratel může s dodavatelem uzavříti se souhlasem rámcových kontrahentů dohodu o uskladnění, ve které bude stanoveno za jakých podmínek a v jakých lhůtách dodavatel zboží uskladní a odběratel odebere.

(5) Následky nesplnění smlouvy odběratelem mohou býti u zboží podléhajícího rychlé zkáze a u živých zvířat upraveny odchylně od předcházejících ustanovení v sektorových podmínkách nebo nejpozději v dílčí (přímé) smlouvě.

§ 40.

Výpočet penále.

(1) Nedodá-li dodavatel odběrateli zboží ve smluvené dodací lhůtě vůbec, nebo dodá-li jen část smluveného zboží, je odběratel povinen účtovat mu jednorázové signalisační penále ve výši 1% z hodnoty zboží, nedodaného k poslednímu dni dodací lhůty. Vedle signalisačního penále je odběratel povinen účtovat další penále, a to:

1. a) je-li zboží dodáváno po uplynutí dodací lhůty, 2 promile z hodnoty opožděně dodávaného zboží za každý den prodlení,
2. b) není-li zboží dodáno ani do 5 kalendářních měsíců po posledním dnu, kdy mělo být dodáno, 30% z hodnoty nedodaného zboží.

(2) Neodebere-li odběratel ve smluvené dodací lhůtě zboží vůbec, odebere-li ho pouze část, nebo neumožní-li včasné odebrání zboží, je dodavatel povinen účtovat mu jednorázové signalisační penále ve výši 1% z hodnoty zboží, neodebraného k poslednímu dni dodací lhůty. Vedle signalisačního penále je dodavatel povinen účtovat mu další penále, a to:

1. a) je-li zboží odebíráno po uplynutí dodací lhůty, 2 promile z hodnoty opožděně odebíraného zboží za každý den prodlení,
2. b) není-li zboží odebráno ani do 5 kalendářních měsíců po posledním dnu, kdy mělo být odebráno, 30% z hodnoty neodebraného zboží.

(3) Penále ve výši 2 promile z hodnoty opožděně dodávaného nebo odebíraného zboží za každý den prodlení se účtuje po dobu nejvýše 5 kalendářních měsíců. Jestliže ani v této lhůtě nebyla smlouva zcela splněna, je odběratel, po případě dodavatel povinen účtovat ihned po jejím uplynutí dodavateli, po případě odběrateli, penále ve výši 30% z hodnoty v té době dosud nedodaného nebo neodebraného zboží.

(4) Celková výše účtovaného penále, včetně penále signalisačního, nesmí činit více než 31% z hodnoty zboží, jež nebylo v posledním dnu smluvené dodací lhůty dodáno nebo odebráno.

(5) V případech, kdy neúplná dodávka nemůže býti použita k původně určenému nebo jinému rovnocennému účelu, účtuje se penále tak, jako kdyby nebylo plněno vůbec.

(6) Nedodá-li dodavatel odběrateli zboží v jakosti sjednané nebo obvyklé, činí penále 20% z poskytnuté slevy nebo z cenového rozdílu. Penále vztahuje se jen na tu část vadného zboží nebo zboží nižší jakostní třídy, která přesahuje množství přípustné podle smlouvy.

(7) Signalisační penále se účtuje vždy nejméně částkou 100.— Kčs; nedosáhne-li jiné penále 100.— Kčs, neúčtuje se vůbec.

§ 41.

Prodlení v plnění — oznamovací povinnost.

Jestliže do 3 kalendářních měsíců po posledním dnu dodací lhůty není dodána nebo odebrána ani polovina množství zboží podle smlouvy, jsou strany povinny oznámit to svým nadřízeným ministerstvům s návrhem na řešení. Ministerstva jsou povinna případ spolu projednat a zařídit nápravu.

§ 42.

Účtování penále.

(1) Signalisační penále ve výši 1%, připadající na první den po dni, kdy mělo být plněno, má být vyúčtováno nejpozději do 20 dnů.

(2) Jiné penále se má vyúčtovat souhrnně do 20 dnů po konečném dodání nebo odebrání zboží; není-li zboží dodáno nebo odebráno vůbec, nebo je-li ve lhůtě 5 kalendářních měsíců následujících po dni, kdy mělo být plněno, dodáno nebo odebráno zboží jen zčásti, má se penále vyúčtovat nejpozději do 20 dnů po uplynutí těchto 5 měsíců.

(3) Penále se promlčuje uplynutím jednoho roku ode dne, kdy vznikla povinnost ho účtovat.

(4) Penále jako náklad i jako výnos ovlivňuje hospodářský výsledek podniku, takže jeho výše má vliv na výši příspěvku podnikovému fondu pracujících.

§ 43.

Placení penále.

(1) Penále se uhrazuje podle zvláštních předpisů.

(2) Zaplacením penále se strana nezbavuje povinnosti k náhradě škody vzniklé nesplněním smlouvy. Hradí se pouze skutečná škoda, nikoliv ušlý zisk.

(3) Vzájemné započtení (kompensování) penále mezi stranami není přípustné a je neúčinné. Rovněž je neúčinné prominutí nebo snížení penále vzájemnou dohodou. Penále může snížit ve zcela výjimečných případech pouze příslušná arbitrážní komise.

(4) Zaplacením penále nezaniká povinnost dodávky nebo odběru.

§ 44.

O hospodářských smlouvách o službách a pracích platí přiměřeně ustanovení části první, pokud není dále stanoveno jinak.

§ 45.

Druhy smluv.

O službách a pracích se uzavírají se souhlasem příslušných rámcových kontrahentů smlouvy přímé; není-li rámcových kontrahentů, uzavírají se tyto smlouvy se souhlasem příslušných nadřízených orgánů.

§ 46.

Výjimky z povinnosti uzavírat hospodářské smlouvy.

(1) Uzavírání hospodářských smluv o službách a pracích v nákladní dopravě, o přípravných a projektových pracích, jakož i o stavbách je upraveno zvláštními předpisy.

(2) Hospodářské smlouvy se neuzavírají:

1. a) o službách v odvětví:

   zdravotnictví,

   sociálních služeb,

   školství, věd a umění,

   informačních a osvětových služeb,

   tělesné výchovy a sportu,

   výzkumu,

   peněžnictví,

   pojišťovnictví,

   veřejných správních služeb;

1. b) o zřizování a dodávce pobočkových zařízení Československou státní poštou, národním podnikem;
2. c) o výkonech státních strojních a traktorových stanic, jde-li o provádění polních prací.

§ 47.

Souvislost smluv s hospodářským plánem.

Smlouvy o službách a pracích se uzavírají především k zajištění jmenovitých úkolů, obsažených v prováděcím plánu výkonů. U ostatních služeb a prací mohou být uzavírány hospodářské smlouvy, je-li jejich uzavření účelné s hlediska plnění hospodářského plánu. Nedohodnou-li se zúčastněné strany o uzavření smlouvy, rozhodne příslušná arbitrážní komise.

§ 48.

Náležitosti smluv.

(1) Smlouvy mají zpravidla obsahovat:

1. a) označení smluvních stran,
2. b) přesné označení služby nebo práce,
3. c) rozsah služby nebo práce,
4. d) stanovení odměny, po případě určení cen za jednotku (odkaz na ceníky, cenové předpisy a pod.),
5. e) určení období, na které se smlouva vztahuje,
6. f) lhůty, v nichž bude smlouva plněna nebo ujednání, že objednatel zašle druhé smluvní straně buď v určitých termínech nebo ve lhůtě, na níž se před provedením služby nebo práce dohodnou, potřebné podrobné podklady, zejména specifikace, technické popisy a výkresy, pracovní postupy, materiál a pod.,
7. g) přibližný finanční objem smlouvy,
8. h) místo plnění,
9. ch) bližší prováděcí podmínky,
10. i) název a sídlo peněžního ústavu (pobočky), s nímž je objednatel v peněžním spojení,
11. j) datum a podpisy smluvních stran.

§ 49.

Uzavírání smluv.

Smlouvy se uzavírají podle své povahy ve lhůtách a způsobem stanoveným pro smlouvy rámcové nebo dílčí (§§ 10 a 13).

§ 50.

Místo plnění.

Místem plnění je místo, o němž se strany dohodnou; nedohodnou-li se, platí dosavadní zvyklosti pro jednotlivé druhy služeb a prací.

§ 51.

Evidence smluv peněžními ústavy.

(1) Státní banka československá a Investiční banka, národní podnik, mohou si v případě potřeby vyžádat opisy smluv.

(2) Investor musí oznámit Investiční bance, národnímu podniku, uzavření dílčí nebo přímé smlouvy o dodávce investic, překračuje-li jejich cena 100.000— Kčs. V oznámení musí být uvedeny smluvní strany, přesné označení investice, přibližná cena, dodací lhůta a číslo účtu odběratele u Investiční banky, národního podniku

(3) Vyžádá-li si peněžní ústav opis smlouvy uzavřené s vojenskou správou, oznámí dodavatelé peněžnímu ústavu jen číslo smlouvy s povšechným označením „pro vojenskou potřebu“ a výslednou cenu celé dodávky.

§ 52.

Počítání lhůt.

Kde tato vyhláška stanoví počátek lhůt ode dne doručení výpisu z plánu hmotného zásobování (výpisu z plánu investic) rámcovým kontrahentům, počítá se lhůta, nedošel-li výpis oběma rámcovým kontrahentům v týž den, ode dne doručení rámcovému kontrahentu, jemuž výpis došel později.

§ 53.

Tajnost smluv.

O tom, zda se jednotlivé smlouvy považují za tajné nebo důvěrné, rozhodují rozsah a povaha údajů v nich obsažených a předpisy o utajení plánu a statistických hlášení.

§ 54.

Dodávky potřeb pro československou brannou moc.

Pro dodávky potřeb pro československou brannou moc platí ustanovení této vyhlášky a jednotlivých sektorových podmínek jen, pokud není stanoveno jinak ve „všeobecných podmínkách platných pro dodávky potřeb pro československou brannou moc“, vydaných ministerstvem národní obrany se souhlasem státního úřadu plánovacího a v dohodě s příslušnými ministerstvy.

§ 55.

Smlouvy nesplněné v běžném roce.

(1) Veškerá plnění uskutečněná v běžném roce se zásadně započítávají do plnění smluv, uzavřených na tento běžný rok. Závazky ze smluv uzavřených na období roku předcházejícího, není dovoleno plnit v běžném roce.

(2) Státní úřad plánovací může výjimečně povolit plnění některých závazků ze smluv uzavřených na období roku předcházejícího dodávkami v roce běžném.

(3) Právní následky nesplnění smluv uzavřených na období roku předcházejícího, trvají i nadále.

§ 56.

Zrušení předchozích ujednání.

Dnem schválení prováděcího plánu pozbývají účinnosti veškerá ujednání o dodávce a odběru zboží, včetně potvrzených objednávek, pokud jsou s tímto plánem v rozporu.

§ 57.

Řešení sporů.

Neshody, které vzniknou mezi stranami při uzavírání smluv o jejich obsahu a náležitostech, nebo z uzavřených smluv, se řeší především dohodou. Jestliže se strany nedohodnou ani ve smírčím jednání, jsou povinny dát řešit spor státní arbitráží.

§ 58.

Výjimky.

Státní úřad plánovací může v součinnosti s příslušnými ministerstvy povolit nebo nařídit výjimku z ustanovení této vyhlášky nebo podle potřeby povolit jinou úpravu.

§ 59.

Zrušení dosavadních předpisů.

Ustanovení vyhlášky státního úřadu plánovacího č. 682/1950 Ú. l. I, o hospodářských smlouvách, pokud se jimi upravuji odběr a dodávka zboží a uzavírání hospodářských smluv o službách a pracích, se zrušují.

§ 60.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952; vztahuje se však i na plnění smluv uzavřených před tímto dnem, pokud má být uskutečněno po 31. prosinci 1951.