B. Vlastní zdolávání ohňů.§ 40.
Odkaz § 40.Oheň v jámě.
(1) Hoří-li výdušná jáma, budiž postaráno o to, aby mužstvo co nejrychleji vyjelo vtažnou jámou. Když se tak stalo, zastaví se větráky hořící jámy a zahájí se zmáhání ohně.
(2) Hoří-li vtažná jáma a je-li při tom pro kouř a horko přístup do dolu nemožný, budiž co nejrychleji působeno k tomu, aby se stala hořící vtažná jáma výdušnou. V tomto případě budiž učiněno opatření, aby mužstvo rychle vyjelo jinými nedotčenými vtažnými jamami, nebo kde těchto není, výdušnou jámou, případně záchrannou cestou k sousednímu dolu. Větráky výdušných jam se zastaví na rozkaz závodního. Proudí-li po zastavení větráků ještě větry, uzavřou se i uzávěrky větrních kanálů na dobu, pokud se bezpečně větry neobrátí vlivem hořící jámy.
(3) Zdolávání ohně ve vtažných nebo výdušných jamách vpouštěním vody smí se podniknouti teprve tehdy, když mužstvo bezpečně opustilo důl, případně ohrožené větrní proudy, nebo možno-li předpokládati, že se v dole nebo v ohrožených větrních proudech nikdo živý nemůže nacházeti.
§ 41.
Odkaz § 41.Oheň v důlních dílech.
(1) Vznikne-li z jakékoliv příčiny oheň v důlních prostorách a zpozoruje-li se ještě v zárodku, třeba jej ihned hasiti kamenným prachem, vodou, kusem látky a pod. Je-li oheň způsoben elektrickým proudem, nutno před jeho hašením vodou vypnouti proud, který se nesmí zapínati dříve, dokud místo nebylo odborníkem prohlédnuto a zjištěno, že závada je odstraněna Nedá-li se tímto způsobem oheň ihned uhasiti, nutno při volatí hasičský vůz a podati zprávu nejbližšímu dozorci, který ihned podá hlášení správě dolu za účelem opatření potřebných sil k hašení a záchrany horníků v postižené části dolu, ohrožených kouři, obsahujícími otravný kysličník uhelnatý, kysličník uhličitý a nedostatek kyslíku.
(2) Závodní zařídí ihned po hlášení ohně svoláni záchranného mužstva.
(3) Hasičské mužstvo musí býti opatřeno elektrickými akumulátorovými lampami a za účelem zjišťování plynů benzinovou větérkou i indikátorem kysličníku uhelnatého. Hasičské mužstvo musí doprovázeti záchranná četa, opatřená dýchacími přístroji, aby byla pro případ nutného zákroku v pohotovosti.
(4) Postup hašení třeba dobře promysleti a postupovati plánovitě. Hašení má býti řízeno jen z jednoho místa. Řízení hasicích prací třeba soustřediti jen v ruce závodního a po příchodu úřední komise jen do rukou jejího předsedy. Dozorci při halení a vedoucí záchranných čet musí se přesně držeti daných příkazů, samostatné mohou jednati jen při přímém nebezpečí života.
(5) V případě, že je vodovod po ruce, připojí se na nejbližší odbočku ve vodovodu před ohněm hadice s proudnicí, kterou hasí se hořící výdřeva postupně směrem po větrech. Přitom třeba, vyžadují-li tak poměry, zajišťovati uhašenou část chodby výpomocnou výstrojí, aby mohlo býti dále postupováno s hašením bez nebezpečí závalu.
(6) Hoří-li uhelné boky, třeba žhoucí uhlí strhovati a na spodku chodby je pak hasiti vodou nebo kamenným práškem. Přímé stříkání vody do žhoucího uhlí vyvolává vývin vodního plynu i rozklad vody žárem na vodík a kyslík, které tvoří výbušnou směs.
(7) Jelikož oheň se šíří v chodbách, ve kterých proudí větry, velmi rychle, nesmí býti trpně vyčkáváno, až snad bude k ohni přivedena voda, nýbrž musí se oheň hasiti i bez vody, zejména kamenným práškem.
(8) K hašení otevřených ohňů v důlních dílech lze použiti hasicích přístrojů vodních, práškových nebo pěnových a to buď ručních nebo velkých tak zv. důlních hasicích přístrojů. Hasicích přístrojů s tetrachlorovou náplní nesmí se použiti v důlních prostorách pro možnost vývinu fosgenu a chloru.
(9) Použije-li se (v začátcích ohně) ručních hasicích přístrojů, musí býti použity současně nejméně tři s přiměřenou zásobou náplní, aby nepřetržitě — i po dobu výměny náplní — byl aspoň jeden přístroj v činnosti.
§ 42.
Odkaz § 42.Oheň v rubání.
(1) Vznikla-li zápara v rubání postupujícím do pole a nevyžadují-li poměry jiného postupu, může se zápara zdolávati také omítnutím základky nad spodní vtažnou chodbou, kudy mohou pronikati větry do stařin, a pod vrchní výdušnou chodbou, kudy vychází záparové zplodiny, a to silnou omítkou slínovou nebo vápennou, kterou třeba postupně a urychleně rozšířiti na obou chodbách na celou odrubanou směrnou délku sloje, aby se zabránilo pronikání vtažných větrů stařinami k výdušné chodbě. Při tom třeba utěsňovati i trhliny ve stropu chodeb, jimiž by mohly větry pronikati nad základkovými pásy do nebo z vyrubaných prostor.
(2) Lze-li ze značně vysoké teploty záparových zplodin, pronikajících základkovým pásem usuzovati, že ohnisko zápary není daleko, možno se pokusiti proniknouti základkou až k němu, aby horké uhlí nebo horniny byly odstraněny, uhašeny vodou a odvezeny, okolí zápary vychlazeno a vzniklé dutiny vyplněny nehořlavými hmotami jako pískem, slínem a pod.
(3) Dále lze někdy utlumiti záparu vpouštěním vody do pravděpodobného ohniska zápary železnými trubkami nebo zaplavováním hnízda zápary vodou s jemným popelem, kamenným práškem nebo i vpouštěním kysličníku uhličitého do ohniska zápary.
(4) Nepodaří-li se žádným z uvedených způsobů utlumiti záparu v základce nebo závalech v rubání, postupujícím do pole, ba objevují-li se známky, že zápara se rozšiřuje a přechází v oheň (větší vývin par a kouře, více CO, zvýšená teplota a j.). nezbývá než zastaviti a — pokud ještě možno — urychleně vyklidit rubání, aby mohlo býti záparou postižené pole co nejrychleji uzavřeno hrázemi ve všech do rubání vedoucích chodbách a přerážkách. Toto uzavírání třeba připravovati bez ohledu na pokusy o přímé hašení zápary, tedy ihned po zjištění zápary.
(5) Při stavění uzavíracích hrází postupuje se pak obdobně jako při uzavírání rozdmychaných ohňů v chodbách (§§ 46 až 53).
§ 43.
Odkaz § 43.Oheň za vyzdívkou.
(1) Vznikne-li za hotovou vyzdívkou chodeb nebo jam zápara nebo oheň, budiž nejdříve odstraněna netěsnost zdiva, umožňující oheň a to prodloužením zdiva nebo jiným vhodným způsobem. Selhou-li tyto prostředky, budiž po případném předchozím opatrném ochlazení požářiště vtlačením vody přikročeno s náležitou opatrnosti k otevření zdiva a zdolání ohně tím, že se odstraní zapařená nebo hořící část sloje.
(2) Jsou-li však za vyzdívkou již větší zapařené nebo hořící volné prostory, smí se zdivo otevříti jen podle ustanovení §§ 54 až 56 (jako zmáhání důlních prostorů uzavřených pro oheň).
(3) Otevřený, příp. odstraněním hořících částí vzniklý volný prostor nesmí se opět uzavříti prostě znovuzřízením vyzdívky chodby nebo jámy, nýbrž musí být vzduchotěsně vyplněn zdivem k uhlí těsně přiléhajícím nebo případně vzduchotěsně omítnut maltou a úplně zaplaven nehořlavými těsnicími hmotami. Obezdívka nebo rozpukaná část uhlí budiž, je-li třeba, ještě dotěsňována vyzdívkou přiléhající k uhlí nebo řádnou maltovou omítkou a opakovaným obílením chodeb a prostorů vznikých vytěžením zapařeného nebo hořícího uhlí, vtlačením vody s vápenným mlékem nebo řídkou maltou, zaplavením nehořlavou těsnící hmotou, vypěchováním popelem zvlhčeným vápenným mlékem atd.
(4) Zakládati takové volné prostory suchým popelem k utěsnění zapařených částí uhlí se smí zpravidla jen dočasně.
§ 44.
Odkaz § 44.Oheň v důlní strojovně.
(1) K hašení ohně v důlních strojovnách nebo dílnách s elektrickým zařízením nelze použíti vody, nýbrž jen nevodivých hasicích prostředků, určených pro hašení ohně na elektrickém zařízení. V první řadě třeba vypnouti elektrický proud ve strojovně, po případě v nejbližší rozvodně.
(2) Pro uzavřené prostory může se použíti i hasicích přístrojů s kysličníkem uhličitým nebo práškových hasicích přístrojů. Hasicích přístrojů se vzduchovou pěnou lze použíti k hašení ohně na elektrických zařízeních jen do napětí 500 V, ježto při vyšším napětí je již pěna vodivou.
(3) Důlní ohně ve strojovnách a dílnách lze také uhasiti jejich těsným uzavřením se strany vtažných a výdušných větrů.
§ 45.
Odkaz § 45.Oheň na lokomotivě.
(1) Zpozoroval-li řidič, že na lokomotivě vznikl oheň, musí okamžitě chod lokomotivy zastaviti, uzavříti přívod pohonné látky k motoru a bezodkladně přikročiti k hašení ohně, pokud je v začátcích, aby se nerozšířil na výdřevu nebo dřevěné součásti výstroje důlních chodeb. U Dieselových lokomotiv spustí řidič se svého stanoviště hasicí přístroj s kysličníkem uhličitým. U lokomotiv se spalovacími motory pokusí se o hašení s hasicím přístrojem nebo tlumí oheň uplácáváním hustou látkou nebo zasypává oheň pískem nebo kamenným práškem ze zásoby na lokomotivě nebo z beden na trati.
(2) Došlo-li k ohni na lokomotivě hned po jejím výjezdu z nádraží na trať, lze postiženou lokomotivu odtáhnouti jinou po ruce v nádraží se nacházející lokomotivou do vozovny a tam ji uzavříti uzavřením vstupních a výdušných otvorů a tak oheň uhasiti. Případně může se dopraviti hořící lokomotiva do prostoru mezi hrázovými dveřmi, aby tam oheň byl oddělen od ostatního dolu, po případě tlumen nebo i udušen nedostatkem kyslíku. V tom případě nutno však utěsňováním hrázových dveří zameziti co nejvíce přístup vzduchu k hořící lokomotivě v prostoru mezi dveřmi.
(3) Došlo-li však k ohni na lokomotivě dále na trati a je-li zřejmé, že nebude oheň v nejkratší době uhašen, třeba bez prodlení zahájiti zákroky k záchraně horníků ohrožených jedovatými kouři, unášenými důlními větry. Nejprve třeba zastaviti co nejdříve větrák u příslušné výdušné jámy, aby se aspoň zmírnila rychlost větrů v důlních chodbách. Horníci mají býti co nejrychleji varováni a vyzváni k okamžitému opuštění pracovišť a k odchodu k záchranným cestám podle místních poměrů. V hašení ohně na lokomotivě musí býti bez přerušení pokračováno s největším úsilím a také vzniklý snad oheň výdřevy musí býti bez prodlení hašen způsobem uvedeným v § 41.
Uzávěry požářiště hrázemi.
§ 46.
Odkaz § 46.(1) Ukáže-li se, že opatření uvedená v §§ 41—45 jsou nedostatečná, nebo nabyl-li oheň již takového rozsahu, že jeho přímé zdolávání uvedenými způsoby se jeví již předem jako nedostatečné nebo nemožné a není-li obavy z vývinu třaskavých plynů, buďtež dotčené důlní prostory ihned uzavřeny těsným dřevěným pažením, hrázemi z pískových pytlů a pod., příp. přípravnými dveřmi nebo hrázemi (§ 20), nelze-li ohrožený úsek uzavříti v užším kruhu. Na to se přikročí ihned k trvalému uzavření hrázemi.
(2) Hráze staví se na dobrou cementovou maltu (1 : 3), k níž se za účelem rychlého tvrdnutí a zpevnění hráze přidávají přísady na př. tricosal. Hráze třeba pečlivě připojovati maltou na horniny v zásecích, případně na ozuby v přípravných hrázích a pozorně zalévati spáry mezi cihlami maltou. Hotové hráze, se pak omítnou nejprve hrubší a pak jemnou maltou podle možností z obou stran za účelem lepšího utěsnění.
(3) Je-li vývin třaskavých plynů takový, že nelze vyloučiti jejich výbuch, musí se po prvním uzavření přípravnými dveřmi nebo hrázemi vyčkati tak dlouho, až nebezpečí výbuchu pomine a pak teprve se přikročí k dohotovení (dozdění) hrází.
(4) Uzavírací práce nutno provésti co nejrychleji s nejmenším počtem lidí a za stálého dozoru.
§ 47.
Odkaz § 47.(1) Strana vtažná a výdušná uzavírají se současně. Není-li to možné z jakýchkoliv důvodů, (pro horko, kouř, nebo požárové plyny na výdušné straně), budiž napřed uzavřena vtažná strana.
(2) V nedýchatelných plynech musí se uzavírati v záchranných dýchacích přístrojích.
(3) Jest dbáno toho, aby byl uzavíraný prostor nebo důlní oddíl větrán při uzavírání natolik, aby se zamezilo hromadění výbušných směsí nebo vzdutí požárních plynů a jejich proniknutí do jiných větrných oddělení.
(4) Nelze-li oheň uzavříti v dole, budiž vzduchotěsně uzavřen celý důl na ohlubních vtažných jam a také výdušných, není-li jejich uzávěrka postačující.
§ 48.
Odkaz § 48.(1) Při vývinu požárových plynů a kouře budiž až na mužstvo ke zdolání potřebné odvolána osádka z postiženého větrního proudu a, je-li nebezpečí výbuchu, z celého dolu.
(2) Horníky, zaměstnané stavbou hrází, nutno chrániti zvláštními prachovými uzávěrami, na nichž jest kamenný prach v množství aspoň 200 kg/m2 rozdělen v celém průřezu chodby. Tyto uzávěry třeba postaviti v takové vzdálenosti od místa možného výbuchu, aby výbuchem mohly býti uvedeny v činnost. Mezi prachovou závěrou a hrází třeba dodržeti větší vzdálenost, 50— 100 m.
§ 40.
Odkaz § 40.Po dobu uzavíracích prací buďtež zkoumány větry uzavíraných důlních prostor na obsah třaskavých plynů a kysličníku uhelnatého. Prokáže-li tato zkouška nebo jiné pozorování nebezpečné zvětšení tohoto obsahu nebo lze-li toto zvětšení předena očekávati, budiž veškeré mužstvo nepracující na uzávěrkách odvoláno z ohrožených dolových polí, příp. z celého dolu.
§ 50.
Odkaz § 50.(1) Plyny v uzavřených důlních prostorách (§§ 46, 47) buďtež zkoumány v přiměřených obdobích až k úplnému uhašení ohně na obsah kyslíku, kysličníku uhelnatého, kysličníku uhličitého, uhlovodíků a vodíku. Také tlak vzdušin v uzavřených prostorách nutno měřiti vodním manometrem a zaznamenávati.
(2) Jest učiniti opatření, aby vzorky vzdušin byly brány a jejich rozbory konány odborně, spolehlivě a rychle. Trubky na braní vzorků vzdušin z požářiště za hrázemi třeba klásti na vtažné i výdušné straně až za přípravné hráze (pažení, zátky a pod.) a umísťovati blíže stropu chodeb.
(3) Zejména budiž dbáno toho, aby se vzorky vzdušin braly na výdušné straně, pokud možno za přetlaku. Je-li více takových míst, budiž dána přednost místu nejblíže k ohnisku požáru.
§ 51.
Odkaz § 51.(1) Je-li uzavírka požářiště dokončena uzavřením poklopů ve hrázích, buďtež s ohledem na možnost výbuchu v požářišti družstva pracující na uzávěrkách, jakož i osádka pracovišť z přiměřeného okruhu okolo požářiště odvolány na nejméně 24 hodiny. Po uplynutí této čekací lhůty mohou býti pracoviště opět osazena, dovolil-li to revírní báňský úřad.
(2) Pro hrubé posouzení výbušnosti vzdušin v požářišti lze použíti tohoto pravidla:
- Za nevýbušné považují se vzdušiny,
- a) obsahují-li 2% nebo více hořlavých plynů (kysličník uhelnatý, uhlovodíky příp. vodík), ale při obsahu kyslíku menším než 8%, nebo
- b) obsahují-li 8% kyslíku nebo i více, ale obsah hořlavých plynů dohromady je menší než 2%.
§ 52.
Odkaz § 52.(1) Prostory před uzavřenými hrázemi buďtež udržovány a větrány pomocně tak, aby hráze zůstaly přístupné, Způsob pomocného větrání (ssací nebo foukací) třeba voliti tak, aby rozdíl tlaku před a za hrází byl vyrovnán, nikoliv zvětšován.
(2) O prohlídkách těchto hrází platí ustanovení § 20 odst. 2.
(3) Větrní proudy, do nichž by mohly vnikati škodlivé plyny z požářiště, byť i uzavřeného, smějí se užívati ku větrání osazených pracovišť za požářištěm jen s povolením revírního báňského úřadu.
§ 53.
Odkaz § 53.Opakovaným odebíráním vzorků a rozborem vzdušin z uzavřených požářišť a prohlídkou hrází nutno sledovati, co se děje v požářišti. Ukáže-li se, že uzávěrka není dosti těsná, nutno netěsnosti včas odstraňovati (s ohledem na znovuotevření uzavřených prostor).