Vyhláška ministerstva národní obrany o úpravě služebních a platových podmínek občanských lékařů vojenské nemocenské péče.

§ 35.

Přehled o platovém řádu.

1. Plat za lékařskou činnost pro osoby, které mají podle zákona nárok na lékařské ošetření k vojenské správě, určuje se zásadně takto:
2. 1. u lékařů skupiny II a III služebním platem za hodinu práce a měsíc a příplatky k tomuto platu;
3. 2. u lékařů skupiny IV pevným měsíčním platem a příplatky k tomuto platu;
4. 3. u lékařů skupiny V a VI podle ustanovení vyhlášky ministerstva sociální péče ze dne 4. prosince 1948, č. 3137, Ú. l. 241 (§ 1, odst. 4 této vyhlášky ministerstva národní obrany).

§ 36.

(1) Služební platy lékařů skupiny II se skládají:

1. 1. ze základního služného (§ 37);
2. 2. z příplatků k základnímu služnému, a to při splnění podmínek dále v této vyhlášce uvedených, t. j.
   1. a) z kvalifikačního příplatku (§ 38);
   2. b) z funkčního příplatku (§ 39);
   3. c) z risikového příplatku (§ 40);

1. 3. z platů podle §§ 41, 42, 50—53.

(2) Sejdou-li se v osobě jednoho lékaře důvody pro nárok na různé druhy příplatků, dostane lékař všechny druhy těchto příplatků. Jsou-li však u jednoho lékaře dány důvody pro nárok na funkční příplatek různého stupně, dostane lékař jen funkční příplatek vyššího stupně.

(3) Zvyšovat služební platy podle odstavce 1 o jakékoli přídavky nebo příplatky není přípustné; výjimky může povolit ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem sociální péče.

§ 37.

Základní služné.

(1) Základní služné se vypočte násobkem mezi průměrným počtem denních pracovních hodin, který se stanoví jako šestina pravidelné týdenní doby, a platem za hodinu práce a měsíc podle odst. 3 v příslušném platovém stupni.

(2) Služební platy podle § 36, odst. 1 mohou být stanoveny i na zlomky denních pracovních hodin.

(3) Plat za hodinu práce a měsíc, t. j. měsíční plat připadající na jednu hodinu počítáno průměrně na den při šestidenním pracovním týdnu, činí:

(4) Pro určení služebních let podle odstavce 3 započte se lékaři do postupu na základě předložených dokladů:

1. a) doba vojenské služby podle zákona ze dne 19. prosince 1934, č. 279 Sb., o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech, ve znění zákona č. 131/1946 Sb.;
2. b) doba strávená po promoci ve zdravotnické službě v jakémkoli postavení nebo lékařské službě;
3. c) doba účasti v národním boji za osvobození, která se započte podle zásad zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících čs. armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození;
4. d) doba, po kterou bylo lékaři i mimo případ podle ustanovení písmene c) v době nesvobody znemožněno z důvodů národnostních, politických nebo rasových vykonávat lékařské povolání.

(5) Lékařům zařaděným do platového stupně 1 (1. až 3. služební rok), kteří nemohli pro uzavření českých škol v r. 1939 dokončit vysokoškolská studia v normální době, lze z tohoto důvodu podle obdoby vládního usnesení ze dne 5. listopadu 1946 přiznat zvláštní osobní přídavek až do výše rozdílu mezi základním služným jim příslušejícím a základním služným podle 2. platového stupně (4. až 6. služební rok) podle odst. 3.

(6) Postupové lhůty začínají vždy prvního dne následujícího kalendářního měsíce.

§ 38.

Kvalifikační příplatek.

(1) Kvalifikační příplatek náleží lékařům, kteří zastávají místa, která jsou podmíněna zvláštní kvalifikací předepsanou zákonem nebo právní normou v době, kdy lékař kvalifikace dosáhl.

(2) U odborných a odborných zubních lékařů je kvalifikací ve smyslu této vyhlášky nejkratší doba povinného vzdělání lékaře v ústavech, nemocnicích a na klinikách, nutná k tomu, aby získal oprávnění užívat titulu odborného lékaře. Jestliže lékař splňuje i přísnější kvalifikační podmínky, předepsané pozdější normou vydanou pro dosažení kvalifikace, lze započíst dřívější dobu skutečně absolvovanou, jestliže vyhovuje těmto přísnějším podmínkám.

(3) Kvalifikační příplatek činí 50 Kčs k měsíčnímu hodinovému platu (§ 37, odst. 3), a to za každou hodinu počítanou podle § 37, odst. 1 a 2 a za každý rok doby, započitatelné do kvalifikace podle ustanovení odstavce 2.

§ 39.

Funkční příplatek.

(1) Funkční příplatek je odměnou za výkon funkce (odst. 2) a z poloviny paušalovanou náhradou za práci nad stanovený počet hodin a za práci přes čas (§ 41). Nárok na funkční příplatek má lékař, jemuž byla funkce pravoplatně udělena nebo který byl funkcí pravoplatně pověřen; nárok zaniká odvoláním pověření. Jde-li o pověření zastupováním představeného na určitou dobu, je dán nárok jen na dobu zastupování, trvá-li nejméně 8 neděl.

(2) Funkční příplatek náleží při splněni podmínek §§ 2 a 3 těmto lékařům:

1. a) vedoucím lékařům ambulatoria,
2. b) přednostům oddělení ambulatoria.

(3) Funkční příplatek náleží k měsíčnímu hodinovému platu (§ 37), a to za každou hodinu počítanou podle § 37, odst. 1 a 2:

Při zjišťování počtu přidělených lékařů nebo pomocných sil počítají se dentisté a zkoušení zubní technici, kteří oprávněně pracují v ústech (u křesla) pro tento účel za lékaře; u jiných pomocných sil se provádí propočet tak, že se tři pomocné sily počítají za jednu sílu lékařskou;

§ 40.

Risikový příplatek.

(1) Risikový příplatek náleží lékařům, jejichž zdraví je ve zvýšené míře ohroženo tím, že pracují pravidelně denně na odděleních infekčních, plicních, roentgenologických a radiologických, na prosekturách nebo bakteriologických laboratořích, jakož i těm, kteří pracují pravidelně denně v témž rozsahu s roentgenovým přístrojem (vyjma roentgen zubní), radiem nebo toxickým nebo infekčním materiálem.

(2) Příplatek náleží za dobu, po kterou je lékař mimořádnému ohrožení svého zdraví skutečně vydán; u roentgenologů a odborných lékařů plicních pracovní doba mimořádného ohrožení zdraví je totožná s pracovní dobou, která činí nejvýše 6 hodin denně. Je-li u ostatních lékařů doba mimořádného ohrožení kratší než jejich pracovní doba, stanoví dobu rozhodnou pro určení risikového příplatku ministerstvo národní obrany, a to podle průměrné doby ohrožení, počítané obdobně podle § 37, odst. 1 a 2.

(3) Risikový příplatek činí u lékařů pracujících na roentgenologických nebo radiologických odděleních nebo výhradně s roentgenem nebo s radiem, jakož i u lékařů pracujících na plicních odděleních:

(4) U ostatních lékařů splňujících podmínky odst. 1 činí risikový příplatek 250 Kčs měsíčně za každou hodinu počítanou podle odst. 2, druhá věta.

§ 41.

Plat za práci nad smluvený počet hodin a za práci přes řas.

(1) Lékař má nárok na plat za práci vykonanou nad smluvně stanovený počet služebních hodin, kterou vojenská správa (§ 24, odst. 2) nařídila nebo dodatečně schválila, není-li odměna za ni obsažena ve funkčním příplatku (§ 39). Odměna za tuto práci činí za každou započatou půlhodinu, trvá-li práce alespoň 15 minut, jednu padesátinu měsíčního hodinového platu podle § 37, odst. 3, zvýšeného o příplatky podle §§ 38 a 39, po případě i příplatek podle § 40, jestliže tato práce odpovídá podmínkám v něm stanoveným.

(2) Jestliže pracovní závazek k vojenské správě nebo celkově stanovený závazek k nositelům zdravotní správy i se závazkem k vojenské správě činí alespoň 48 hodin týdně, zvyšuje se sazba uvedená v odstavci 1 za každou půlhodinu práce vykonanou nad uvedenou výměru o 25%.

(3) Odměna podle odstavce 1 se zvyšuje při práci noční (v době od 22 hodin do 5 hod.) a při práci ve dnech pracovního klidu (bez rozdílu, zda jde o práci denní či noční) o 50% základní sazby.

§ 42.

Plat za návštěvy a služební cesty.

(1) Při návštěvách a služebních cestách konaných ve stanovené služební době vozem, který neopatřila vojenská správa, dostane lékař jen náhradu dopravních výdajů sazbou podle § 49.

(2) Při návštěvách konaných mimo služební dobu dostane lékař plat podle ustanovení § 41. Koná-li lékař tyto návštěvy vozem, který neopatřila vojenská správa, dostane kromě toho ještě náhradu dopravních výdajů sazbou podle § 49.

(3) Při služebních cestách náleží lékaři náhrada cestovních výdajů (jízdné, dieta, nocležné) podle obecných předpisů o náhradě cestovních výdajů.

(4) Je-li lékař služebně povinen dojíždět ze svého trvalého působiště do zařízení vojenské správy v jiné obci, má nárok na náhradu dopravních výdajů, které skutečně vznikly, jakož i na plat za ztrátu času, a to obdobně podle ustanovení odst. 1 a 2.

§ 43.

Pro určení služebních platů lékařů skupiny III platí ustanovení §§ 37, 41, 42, 49, 50—53.

§ 44.

(1) Služební platy ústavních lékařů (skupina IV) se skládají ze základního měsíčního služného a z příplatků podle ustanovení uvedených dále v §§ 45 a 46.

(2) Pro určení platového stupně k zjištění fiktivního dne počátku služby a pro platové postupy platí obdobně předpisy § 37, odst. 4—6.

(3) Jsou-li lékaři poskytovány také naturální požitky, provede se odpočet z platu ve výši stanovené směrnicemi ministerstva národní obrany, vydanými po slyšení jednotné odborové organisace.

(4) Ustanovení § 30, odst. 3 platí obdobně.

§ 45.

Řídicí primáři, primáři a vedoucí lékaři.

(1) Základní služné řídících primářů, primářů a vedoucích lékařů činí měsíčně:

(2) Kromě základního služného dostanou lékaři vyjmenovaní v odstavci 1 funkční příplatek; funkční příplatek je odměnou za výkon funkce (samostatné a odpovědné vedení ústavu nebo oddělení) a z poloviny paušalovanou náhradou za práci nad stanovený počet hodin a za práci přes čas. Funkční příplatek se přiznává u řídících primářů a vedoucích lékařů podle počtu lůžek v ústavu, ú primářů podle počtu lůžek v oddělení, za které odpovídají, a to takto:

Funkční příplatek může ministerstvo národní obrany zvýšit až o 50% u lékařů podle odstavce 1, jestliže jejich pracovní doba činí méně než 48 hodin týdně a jestliže jim nebyl povolen výkon soukromé praxe; funkční příplatek nesmí však měsíčně činit více než 5000 Kčs úhrnem,

(3) Dále mají lékaři, kteří získali titul odborného lékaře:

1. a) nárok na kvalifikační příplatek ve výši 300 Kčs měsíčně za každý rok nejkratší skutečně absolvované doby povinného vzdělání lékaře v ústavech, nemocnicích a na klinikách, nutného k získání titulu odborného lékaře (vládni nařízení ze dne 1. března 1932, č. 39 Sb., ve znění vyhlášky č. 102/1946 Sb; ustanovení § 38, odst. 2, věty druhé této vyhlášky platí obdobně;
2. b) nárok na další zvláštní příplatek (operatérský) ve výši 1200 Kčs měsíčně mají lékaři, kteří praují na chirurgických nebo porodnických odděleních ústavů, a to za skutečně vykonanou práci na sále, při čemž plat nad stanovený počet pracovních hodin (odstavec 6) je do výše 600 Kčs do této částky zahrnut.

(4) Lékařům, kteří jsou zaměstnáni v prostředí mimořádně ohrožujícím zdraví způsobem uvedeným v § 40, odst. 1 a 2, náleží risikový příplatek:

1. a) pracují-li v léčebných ústavech pro léčení tbc, v pevné měsíční částce 800 Kčs jako příplatek infekční a v pevné měsíční částce 500 Kčs jako příplatek za ohrožení zdraví při práci s roentgenem,
2. b) pracují-li v ústavech pro léčení nemocí vnitřních, v pevné měsíční částce 500 Kčs jako příplatek za ohrožení zdraví při práci 3 roentgenem;
3. c) pracují-li jinak s roentgenem alespoň jednu hodinu denně, v pevné měsíční částce 300 Kčs, když jde o lékaře, kteří nespadají pod ustanovení písmene a) a b).

(5) Služební platy podle předchozích odstavců jsou stanoveny pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Kdyby služební smlouvou, zejména u vedoucích lékařů, byla stanovena pracovní doba lékaře odchylně, je třeba poměrně upravit služební platy.

(6) Plat za práci nad stanovený počet hodin, která byla vojenskou správou nařízena nebo schválena a není obsažena v paušální náhradě podle odstavce 2 nebo 3, písm. b), činí 1/170 základního měsíčního služného podle odstavce 1 se všemi příplatky, odpovídání tato práce podmínkám pro ně stanoveným. Ustanovení § 41, odst. 3 o platu za práci přes čas a ustanovení § 41, odst. 3 o platu za práci noční a nedělní platí obdobně.

§ 46.

Asistenti a sekundáři.

(1) Základní služné asistentům a sekundářům činí měsíčně:

Léta služby se počítají obdobně podle § 37, odst. 4. V základním služném je zahrnuta mimořádná odměna 1500 Kčs měsíčně z titulu mimořádné pracovní odpovědnosti ústavním lékařům (podle obdoby vládního usnesení ze dne 29. června 1948 o mimořádných odměnách zdravotnického personálu).

(2) K základnímu služnému náleží lékařům uvedeným v odstavci 1 mimořádné příplatky:

1. a) 300 Kčs měsíčně podle obdoby vládního usnesení ze dna 29. června 1948 z titulu zvýšeného pracovního výkonu lékařům, kteří splňují pracovní normy stanovené v článku I, písm. B cit. vládního usnesení;
2. b) lékařům, kteří konají dvanáctihodinové pohotovostní služby (noční, nedělní nebo sváteční), pevnou částkou stanovenou za jednu pohotovostní službu, a to:

(3) Asistentům, kteří zastupují svého představeného déle než 8 neděl, náleží funkční příplatek ve výši, na kterou má nárok tento představený.

(4) Asistentům [§ 4, odst. 2, písm. d) náleží kvalifikační příplatek ve výši stanovené § 45, odst. 3, písm. a)]. Kvalifikační příplatek podle § 45, odst. 3, písm. b), t. j. další příplatek (operatérský) náleží asistentům a sekundářům za podmínek tam uvedených, avšak jen částkou 500 Kčs.

(5) Lékaři, kteří jsou zaměstnáni v prostředí mimořádně ohrožujícím zdraví, náleží risikový příplatek za podmínek a ve výši podle § 45, odst. 4 obdobně.

(6) Mimořádné odměny uvedené v odst. 1 a 2 pokládají se podle obdoby vládního usnesení ze dne 29. června 1948, článek II, z polovice za náhradu služebních výdajů.

(7) Služební platy podle předchozích odstavců jsou stanoveny zásadně pro pracovní dobu 48 hodin týdně, nebude-li pro ústavní lékaře všebecně stanovena jiná pracovní doba. Bude-li výjimečně služební smlouvou určena kratší pracovní doba, je třeba upravit přiměřeně i výši služebních platů.

(8) Asistentům a sekundářům, zařaděným do 1. až 3. roku služby, kteří po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 nemohli dokončit vysokoškolská studia v normální době, lze z toho důvodu podle obdoby vládního usnesení z 5. listopadu 1946 přiznat zvláštní osobní příplatek až do výše rozdílu mezi základním služným jim příslušejícím a základním služným pro 4. služební rok podle odstavce 1.