Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v grafických závodech.

§ 1.

Působnost.

1. 1. Vyhláška se vztahuje:
   1. A. místně:

      na země Českou a Moravskoslezskou;

   1. B. věcně:
      1. I. na všechny závody grafické, jakož i na státní tiskárny a domácí tiskárny nebo rozmnožovny jiných soukromých závodů, jakož i státních a veřejnoprávních úřadů a podniků; jsou to zvláště závody:
         1. a) pro tisk s výšky: knihtiskárny a tiskárny novin, akcidenční tiskárny, závody stereotypérské, galvanoplastické a na výrobu strojní sazby;
         2. b) pro tisk plochý: litografické ústavy, kamenotiskárny a ofsetové tiskárny, keramické tiskárny, závody pro bromostříbrný umělecký tisk, rytectví not, tiskárny not, tiskárny na plech, na sklo, světlotiskárny, reprodukční ústavy soukromé i státní, planografie;
         3. c) pro tisk z hloubky: měditiskárny, hlubotiskárny, reprodukční ústavy pro hlubotisk;
         4. d) pro výrobu tiskacích forem: rytectví, výrobu razítek, dřevorytecké podniky, písmolijny, továrny na mosazné linky a chemigrafické ústavy, výrobu leptaných štítků;
         5. e) pro rozmnožování;
      1. II. na expediční oddělení periodických časopisů a deníků, pokud se jedná o dělnictvo, zaměstnané stále nebo převážně výpravou;
   1. C. osobně:
      1. a) na všechny zaměstnance, kteří nepodléhají ustanovení § 1 zákona ze dne 11. července 1934, čís. 154 Sb., o soukromých zaměstnancích;
      2. b) na korektory a revisory;
      3. c) na učně.

1. 2. Vyhláška se nevztahuje na faktory.
2. 3. Pro dělníky, kteří jsou zaměstnáni v podnicích grafických živností v oddělení pro zpracování papíru a lepenky, jakož i pro zušlechťování papíru kromě knihařských oddělení platí ustanovení této vyhlášky vyjma mzdových ustanovení.

§ 2.

Všeobecná ustanovení.

1. 1. Odborné práce v knihtiskárnách, grafických závodech a knihárnách mohou vykonávati jen dělníci oboru řádně vyučení. Zaměstnavatel jest povinen plně zaměstnávati zaměstnance ve stanovené pracovní době. Zaměstnanec jest povinen přesně zahajovati a dodržovati pracovní dobu. Každý zaměstnanec ručí za řádnou a správnou práci.
2. 2. Chce-li se zaměstnanec vzdáliti z práce, musí si napřed vyžádati dovolení. Nemůže-li se dostaviti do práce na př. pro náhlé onemocnění nebo události vyžadující si jeho přítomnosti doma, jako: úmrtí, porod, náhlá těžká nemoc, stěhování, musí zaměstnanec o tom pokud možno ihned podati zprávu zaměstnavateli, nejpozději následujícího dne.
3. 3. Zůstal-li zaměstnanec vzdálen z práce bez omluvy a bez dostatečného důvodu, odpočítá se mu zameškaná pracovní doba z týdenní mzdy.
4. 4. Správa závodu má právo kontrolovati dodržení pracovní doby a pracovní výkon zaměstnancův. Správa podniku jest povinna se dohodnouti o způsobu této kontroly se závodní radou nebo důvěrníkem.

§ 3.

Pracovní doba.

1. 1. Pravidelná pracovní doba kromě přestávek činí 48 hodin týdně. Může býti přerušená nebo nepřetržitá.
2. 2. Denní pracovní doba jest rozvržena mezi 7. a 18. hodinou.
3. 3. Pohybuje-li se pracovní doba mimo denní hodiny, uvedené v předešlém odstavci, nutno zaměstnancům poskytnouti za nepříznivě stanovenou pracovní dobu tyto náhrady:

   § 3. Pracovní doba.

   Za každou začatou hodinu:
   od 18. do 20. hod.	20%,
   od 20. do 21. hod.	30%,
   od 21. do 23. hod.	40%,
   od 22. do 2. hod.	50%,
   od 2. do 6. hod.	60%,
   od 6. do 7. hod.	20%

   1. hodinové mzdy.

   Trvalá noční práce musí býti podle možnosti v určitých časových obdobích střídána odpovídající denní prací.

1. 4. Za pracovní dobu nepřerušenou, začínající v době od 11 až do 14 hodin a trvající až do večerních hodin se vyplatí ještě přirážka ve výši dvou mzdových hodin týdně jako náhrada za nevhodný pracovní počátek. Tato náhrada se vyplatí celá i při nevhodném počátku pracovní doby v jediném dni v týdnu.
2. 5. Denní pracovní přestávky se stanoví po dohodě se závodní radou nebo důvěrníkem.
3. 6. Při výjimečném přeložení polední přestávky stanovené na půl hodiny, dostane zaměstnanec, pokud je mu tím znemožněno včasně obědvati, zvláštní náhradu ve výši mzdové půlhodiny.

§ 4.

Dny pracovního klidu.

1. 1. Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu a nesmí být za ně provedena srážka ze mzdy.

   Na Bílou sobotu, svatodušní sobotu, Štědrý den a Silvestra zkracuje se pracovní doba vždy o dvě hodiny, za něž nesmí býti provedena srážka ze mzdy.

1. 2. Za mzdu se považuje smluvená týdenní mzda i se všemi přirážkami a příplatky.
2. 3. Za svátek se neplatí, připadne-li na začátek prvního mzdového týdne nově začínajícího pracovního poměru. Končí-li pracovní poměr uznaným svátkem, musí býti svátek zaplacen.
3. 4. Zmeškání práce přímo před svátkem nebo po něm, způsobené uznanou pracovní neschopností (nemocí nebo z jiné důležité příčiny), nezkracuje nárok na zaplacení svátku. Bezdůvodným zameškáním práce přímo před svátkem nebo po něm, ztrácí se nárok na jeho zaplacení.

§ 5.

Práce o nedělích, svátcích a památných dnech.

1. 1. Práce v neděli není vůbec dovolena.
2. 2. Práce ve svátek se odměňuje 100%, práce ve 2. svátku velikonočním, svatodušním a vánočním 150% k hodinovému výdělku.
3. 3. Pří práci ve svátek se platí za odpracované hodiny hodinová mzda zaměstnance a odškodnění podle odst. 2. Platí se nejméně 4 hodiny, i když zaměstnání trvalo kratší dobu.
4. 4. Pracuje-li se o svátcích déle než 8 hodin, odměňují se další odpracované hodiny jako práce přes čas. Přestávky o svátcích započítávají se do pracovní doby.
5. 5. Každý zaměstnanec je povinen na přání správy závodu pracovati také ve svátek. Důvodné příčiny zaměstnance pro nepracování buďtež uznány.

§ 6.

Práce přes čas.

1. 1. Hodiny přes čas jsou takové pracovní hodiny, které přesahují pravidelnou pracovní dobu. Nutno se jim pokud možno vyhýbati přijímáním nezaměstnaných nebo zavedením pracovních směn v rámci podnikových a technických možností.

   Nelze-li provésti takováto opatření, může se pracovati přes čas.

1. 2. Práce pres čas se má dělníkům s přerušenou pracovní dobou ohlásiti napřed, nejpozději dopoledne téhož dne. Při nepřetržité pracovní době den napřed. Není-li práce přes čas včas ohlášena, platí se zvláštní odškodné ve výši mzdové půlhodiny.
2. 3. Přirážky za prací pres čas činí 25% za prvou hodinu a za každou další hodinu téhož dne o 5% více.

   Při omezené práci platí se hodiny pres čas přesahující smluvenou pracovní dobu až k plné normální pracovní době stanovené pro podnik nebo jeho oddělení, 10%ním příplatkem. Pracovní hodiny přesahující plnou pravidelnou pracovní dobu, se odměňují normálními příplatky za práci přes čas podle odstavce prvého.

1. 4. Zjištění hodinového výdělku pro stanovení odměny za práci přes čas se provádí dělením celkové mzdy (smluvená týdenní mzda s připočtením všech pravidelně vyplácených přirážek a příplatků) počtem hodin týdenní v podniku obvyklé pracovní doby.
2. 5. Vydávati zaměstnancům práci domu za tím účelem, aby se prodlužovala pracovní doba stanovená v § 3, je zakázáno (§ 2 zák. č. 91/1918 Sb.).
3. 6. Při dvou hodinách práce pres čas, které za sebou následují nebo se rozdělují na dobu před začátkem nebo po skončení pracovní doby nebo jsou výjimečně kladeny do polední přestávky, je nutno každému zaměstnanci poskytnouti čtvrthodinovou přestávku na jídlo a při více než 3 hodinách práce přes čas přestávku půlhodinovou. Přestávka se počítá do pracovní doby.
4. 7. Mezi skončením práce a jejím opětovným zahájením příštího dne má býti nejméně 10hodinová přestávka pro odpočinek. Vyžaduje-li zaměstnavatel kratší přestávku odpočinku, musí se zaměstnanci kromě jeho mzdy platit zvláštní náhrady ve výši půl mzdové hodiny za každou hodinu zkrácené doby odpočinku.
5. 8. Každý zaměstnanec je povinen na přání správy závodu pracovati přes čas. K důvodným příčinám zaměstnance pro nekonání práce přes čas musí však býti přihlíženo.

§ 7.

Výpovědní lhůta.

1. 1. Platí právo vzájemné výpovědi s udáním důvodů.
2. 2. Nově vyučené pomocníky je nutno zaměstnávati nejméně 6 měsíců jako pomocníky, po kteroužto dobu nelze oboustranně rozvázali pracovní poměr. Výjimky jsou přípustný, je-li dalším zaměstnáním nově vyučeného ohroženo pracovní místo jiného zaměstnance a jestliže by propuštění tohoto zaměstnance znamenalo nepřiměřenou tvrdost. V tom případě se nedovoluje po dobu půl roku přijmouti nového učně.
3. 3. Výpovědní lhůta je čtyřtýdenní. Výpověď je přípustná jenom v pátek a musí býti dána písemně.
4. 4. Dojde-li k výpovědi z jakéhokoliv podnětu v jiný pracovní den než v pátek, začíná přesto výpovědní lhůta teprve následující sobotu. Připadne-li den výplaty na svátek; považuje se za den výplaty předchozí den pracovní.
5. 5. Zpravidla má dojiti k výpovědi v pracovní době nebo při výplatě mzdy; výpověď je však také účinná, dojde-li druhé straně až do uplynutí výpovědního dne (do 24. hodiny).

   Nerozhoduje, je-li příjemce při dojití výpovědi přítomen v bytě nebo v obchodní místnosti.

1. 6. Pracovní poměr může býti zrušen bez dodržení výpovědní lhůty, jsou-li zákonné důvody k jeho předčasnému zrušení.

§ 8.

Dovolená.

1. 1. O dovolené platí zákonná ustanovení.
2. 2. Délka dovolené nesmí však z titulu této vyhlášky býti snížena.

§ 9.

Mzdy a jejich výplata.

1. I. Kategorie zaměstnanců.
   1. A. Pro pomocníky.

      (Vyučení dělníci v oboru.)

      1. 1. Jsou přípustny časové mzdy pevné (v jistých penězích); u dělnictva, zaměstnaného v knihařských odděleních, též v úkolu. Naturální zaopatření pomocníků není přípustno.
      2. 2. Výše časové mzdy jest vyznačena ve mzdovém ceníku (příloha B).
      3. 3. Pro mzdový ceník platí tato základna:
         1. a) pro pomocníky:
            1. aa) v prvním pomocnickém roce (třída A),
            2. bb) ve stáří až do 23 let (třída B),
            3. cc) ve stáří přes 23 let (třída C).
         1. b) Mzda ručního sazeče, strojmistra v knihtisku, stereotypéra, galvanoplastika, routinkáře a planografa ve mzdovém ceníku právě platném jest výpočtovou základnou mezd všech pomocníků.

            K těmto základním mzdám se poskytují tyto příplatky;

            § 9. Mzdy a jejich výplata.

            10%:	kopisté pro chemigrafii, preparatéři a chemigrafičtí tiskaři, strojmistři obsluhující stroj se samonakladačem a sazeči razítek;
            15%:	retušéři negativů a positivů v chemigrafii a litografii, sazeči tabelí a běžných akcidencí;
            20%:	sazeči not, sazeči matematické sazby, strojmistři ilustrací černých v knihtisku;
            25%:	reprodukční fotografové pro černé, leptaři černých v chemigrafii, rytci obyčejní, kopisté pro ofset a hlubotisk, přetiskaři, nátiskaři, strojmistři kamenotiskařští, fotomontéři, světlotiskaři, metéři děl a časopisů, korektoři;
            30%:	první akcidenční sazeči (návrháři), knihtiskařští strojmistři tří- a čtyřbarvotisků, ofsetoví strojmistři na jednobarevce, tiskaři na plech, retušéři hlubotisku a retušéři američtí, leptaři hlubotisku pro černé, reprodukční fotografové pro barvy;
            35%:	strojní sazeči, korektoři znalí cizích jazyků a stálí revisoři, rotační strojmistři, písmolijci, metéři deníků, strojmistři na hlubotiskových strojích při tisku z archů, barvoleptaři hlubotisku, ofsetoví strojmistři na dvoubarevce a jednobarevných rychloběžkách, kartolitografové, merkantilní litografové, chromolitografové, reprodukční fotografové pro barvy na aparátech přes 60 cm, barvoleptaři v chemigrafii, rytci not, retušéři barev v litografii a hlubotisku;
            50%:	ofsetoví strojmistři na více než dvoubarevných strojích a dvoubarevných rychloběžkách, hlubotiskařští strojmistři na rotačkách a rotační strojmistři u deníků.

            Ofsetoví strojmistři na čtyřbarevných strojích dostanou příplatek Kčs 120.— a na pětibarevných strojích Kčs 150.— týdně ke své časové mzdě.

            Knihaři, zaměstnaní v podnicích grafických závodů, dostanou 95% mzdy ručního sazeče. Pokud pracují na strojích dostanou 10%ní přídavek svého základního platu.

            Dále se stanoví tyto příplatky:

            1. a) příplatky za práci na strojích knihtiskařských:
               1. aa) za obsluhu druhého rychlolisu Kčs 100.— týdně;
               2. bb) za obsluhu tyglovky vedle rychlolisu Kčs 50.— týdně;
               3. cc) příplatky za výcviku na hlubotiskových strojích v prvním až pátém týdnu 10%, v šestém až desátém týdnu 15%, v jedenáctém až patnáctém týdnu 20%, v šestnáctém až dvacátém týdnu 30% k dosavadní mzdě;
               4. dd) za obsluhu stříkacích aparátů všech druhů a značek, sloužících k postřikování tisků jedno- i vícebarevných a podobných prací patří pomocníku denní příplatek Kčs 15.—.
            1. b) Příplatky pro písmolijce:,
               1. písmolijec zaměstnaný na dvojité kompletce dostane příplatek Kčs 100,— týdně. Označením dvojitý kompletní stroj se rozumí kompletní stroj se dvěma licími hlavami, které jsou obě v činnosti.
   1. B. Pro pomocné dělníky a pomocné dělnice.
      1. 1. Pro mzdový ceník (příloha B) platí tato základna:

         Rozlišuje se mezi:

         1. a) technickými pomocnými dělníky:
            1. aa) do jednoho roku při oboru,
            2. bb) po jednom roce při oboru;
         1. b) ostatními pomocnými dělníky:
            1. aa) do jednoho roku při oboru,
            2. bb) po jednom roce při oboru;
         1. c) nakladačkami:
            1. aa) do jednoho roku při oboru,
            2. bb) po jednom roce při oboru;
            3. cc) po třech letech při oboru;
         1. d) kvalifikovanými pomocnými dělnicemi:
            1. aa) do jednoho roku při oboru,
            2. bb) po jednom roce při oboru,
            3. cc) po třech letech při oboru;
         1. e) ostatními pomocnými dělnicemi:
            1. aa) do jednoho roku při oboru,
            2. bb) po jednom roce při oboru,
            3. cc) po třech letech při oboru.

         Ad a) Techničtí pomocní dělníci jsou:

         Pomocní dělnici, kteří jsou výlučně nebo převážně zaměstnáni těmito technickými pomocnými pracemi: litím válců, obtahováním sazby, obsluhou hlubotiskových strojů, ofsetových rychloběžek, pracemi ve stereotypii, tavením kovů, pracemi při sázecích strojích, při rotačkách, mazáním strojů, zvedáním a mytím válců, uzavíráním a vkládáním forem, přinášením a naložením papíru do stroje a pod., obrušováním litografických kamenů; měděných, zinkových a aluminiových desek, při galvanoplastickém procesu a podobnými pracemi, jakož i v expedici periodických časopisů.

         Dělníci ve streotypii, galvanoplastice, galvanu a planografii, vykonávající převážně práce uvedené v § 11, odst. e/1 a kopisté pro chemigrafii, routinkáři a retušéři negativů v chemigrafii a litografii, dostanou příplatek 15% ke mzdě technického pomocného dělníka.

         Stejně tak patří 15% ke mzdě technickým pomocným dělníkům u rotaček. Příplatek 30% dostane ke mzdě pomocné dělnictvo v hluboleptárně, u hlubotiskových strojů nebo u jiných strojů, v téže místnosti a u rotaček denních listů.

         Ad d) Kvalifikované pomocné dělnice jsou dělnice zaměstnané stále nebo převážně při skládacích strojích, linkovacích strojích, šicích strojích, vysekávacích strojích, gumovacích, lakovacích a perforovacích strojích, razících lisech, u rylovacích a nařezávacích strojů nebo u kruhových nůžek, jakož i dělnice, zaměstnané tříděním v expedicích periodických časopisů.

         Za bronzovací a práškovací práce, jakož i při nakládání barvotisku platí se za hodinu příplatek 10% příslušné hodinové mzdy.

   1. C. Pro dělníky různých oborů

      platí se týdenní mzdy, uvedené v příloze B.

      Kočí a řidiči motorových vozidel dostanou týdenní mzdu za pracovní dobu až 54 hodin týdně; vrátní, hlídači a noční hlídači za týdenní pracovní dobu až 60 hodin týdně.

1. II. Mistní třídy:

   Veškerá tisková místa (obce) se rozdělují na dvě místní třídy vyznačené v příloze A.

1. III. Všeobecná ustanovení o mzdách a jejich výplatě.
   1. 1. Pro zařadění dělníků do jednotlivých mzdových skupin jest směrodatná jejich převážná činnost, při čemž při přechodném použití ku práci lépe honorované jest rozhodující zaměstnání nejméně 8 hodin v týdnu při této práci.
   2. 2. Mzda stanovená podle vyhlášky opravňuje zaměstnavatele k požadování normálního pracovního výkonu. Dělnictvu, pracujícímu v časové mzdě, mohou rýti za nadprůměrné výkony poskytovány výkonnostní příplatky. Tyto výkonnostní příplatky mohou býti u jednotlivých zaměstnanců odstupňovány do výše 25% časové mzdy, určené vyhláškou pro jednotlivé kategorie. Úhrnná mzdová částka výkonnostních příplatků nesmí však přesahovati 10% úhrnné částky časových mezd v závodě.
   3. 3. Výpomocné zaměstnání musí trvati nejméně 2 týdny a nejdéle 4 týdny. Propuštění z práce může se stati jen v sobotu.
   4. 4. Výplata mzdy děje se týdně v pátek, a to v pravidelné pracovní době.
   5. 5. Koná-li se výplata mzdy po ukončení práce, tedy mimo pracovní dobu, platí se tím zaviněné zdržení v podniku jako hodiny práce přes čas.

§ 10.

Učňové.

1. 1. Vychovávací příspěvky učňů jsou upraveny zvláštní vyhláškou.
2. 2. § 27 kolektivní smlouvy z r. 1937 zůstává v platnosti.

§ 11.

Zvláštní ustanovení pro různé druhy zaměstnanců.

1. a) Pro ruční sazeče a korektory:
   1. 1. Při sázení cizí řeči mimo ruštinu, bulharštinu a řečtinu náleží příplatek ke mzdě 10%. Při sazbě ruštiny a bulharštiny 20%, řečtiny a jazyků asijských, arabských a jim příbuzných 30%. Příplatek se vyplácí po dobu sázení cizí řeči a počítá se ze mzdy podle této vyhlášky.
   2. 2. Sazeč ručí za řádnou a pravidelnou práci, která se týká jeho oboru. K těmto pracem náleží též vyřazení forem.
   3. 3. Jestliže je vyučený knihtiskař alespoň 8 hodin v týdnu zaměstnán čtením korektur, náleží mu plat korektora.
   4. 4. V závodech, ve kterých je zaměstnáno více korektorů než jeden, má býti polovina korektorů řádně vyučenými knihtiskaři, pokud tito jsou po ruce.

      V závodech, kde až dosud byli zaměstnáni výhradně jen korektoři-knihtiskaři, musí jejich místa býti zachována i nadále korektorům-knihtiskařům.

   1. 5. Pracovny korektorů mají býti světlé, nerušené a od ostatních provozoven oddělené. Vybavení korektoren příslušnými příručkami a pomůckami náleží správě závodu.

1. b) Pro strojní sazeče:
   1. 1. U strojů odlévajících řádky, jakož i u monotypových klávesnic lze zaměstnávati jen pomocníky řádně vyučené ručnímu sazečství, u líček jen vyučené sazeče nebo písmolijce.
   2. 2. Pomocníky zaučující se u sázecích strojů jest vybírati pokud možno z vlastního personálu.
   3. 3. Pomocníci zaměstnaní u monotypových liček jsou postaveni na roven strojním sazečům.
   4. 4. V pravidelné pracovní době náleží strojním sazečům tři čtvrti hodiny na čištění strojů v každé směně, kteroužto dobu lze při směnách na sebe navazujících také spojiti. Několikrát v roce se má poskytnouti delší doba k čištění strojů. Toto ustanovení neplatí, jestliže čištění provádí mechanik.
   5. 5. Doba pro čištění monotypových klávesnic činí čtvrt hodiny, pro tytéž stroje s perforovacími aparáty půl hodiny, u monotypových líček po půl hodině. Při tom se předpokládá, že v době, kdy se jeden stroj čistí, druhý pracuje.
   6. 6. Kov se dodá zásadně v „buchtách“. Tavení tiskových řádek při sázení není dovoleno, rovněž ne odpadů kovů.
   7. 7. Učební doba strojních sazečů je 15 týdnů. V učební době se platí dosavadní mzda, nejméně však mzda podle vyhlášky.
   8. 8. Průměrný výkon strojního sazeče po uplynutí učební lhůty je u Linotypu, Intertypu a Monotypu 6.000, u Typografu 4.500 písmen za hodinu.
   9. 9. Základem všech ustanovení této vyhlášky, týkajících se průměrného výkonu, je korigovaná sazba bez jakéhokoliv vyznačení, podle plynně čitelného bezvadného rukopisu, při šířce sazby nejméně 55 písmen.

      Strojní sazeč odpovídá za čistotu stroje jen tehdy, čistí-li si stroj sám. Zaučovat na sázecím stroji může jen řádně vyučený a s mechanismem obeznámený strojní sazeč a za zaučování patří mu přiměřená náhrada (podle dohody se správou podniku).

   1. 10. Sazeči, kteří obsluhují odlévací stroj Ludlow a All-Purpose-Linotype jsou platově zařazeni do skupiny strojních sazečů (příp. lijců).
   2. 11. Lití veškerého písma, výplňků, čtverců, olověných linek a veškeré zhotovení a hoblování výšek písma i obrazů, linek olověných i mosazných, hoblování na stroji, úprava matic, jakož i všechny práce na licích a hoblovacích strojích, smějí býti obstarávány jen řádně vyučeným pomocníkem nebo učněm písmolijeckým.
   3. 12. Na licím stroji Supra má býti přednostně zaměstnán pomocník písmolijecký.
   4. 13. Nově uprázdněná místa pracovníků ve stereotypiích pro odlévání ploten na strojích Dreimann a Winkler jsou vyhrazena řádně vyučeným knihtiskařským a písmolijeckým pomocníkům, pokud jsou takto kvalifikovaní pomocníci po ruce.
   5. 14. Obstarává-li sazeč nebo lijec seřizování odlevadel u strojů typu Monotype bez závodního mechanika, náleží mu příplatek 5% hod. mzdy.
   6. 15. Při přemístění strojního sázeče na sazbu ruční (do ruční sazárny) patří mu polovina příplatku strojního sazeče.

1. c) Pro knihtiskařské strojmistry:
   1. 1. Všechny práce u tiskacích strojů náleží strojmistrů, který ručí za řádné zacházení se stroji a za odborné provedení tiskových zakázek jemu předaných, pokud se provádějí pod jeho neomezeným dozorem.
   2. 2. U všech strojů, na kterých se zhotovují tiskové práce, lze zaměstnávati jako strojmistry jen vyučené knihtiskaře, kteří také provádějí pouze technické práce.
   3. 3. Pouze technické práce ve výše uvedeném smyslu u příklopových strojů, rychlolisů a speciálních strojů jsou:
      1. uzavírání forem všeho druhu, příprava všeho druhu, úprava cylindrového povlaku, postavení nakladačů, chapačů, a kalounů, navlečení kalounů (vyjma šití), rozebírání strojních součástek při čištění a olejování strojů.

      Další práce pro strojmistry, pokud není pomocného personálu, jsou:

      1. vkládání a vyjímání forem, nasazování a vyjímání válců, naložení a odkládání papíru; mytí forem, pokud jsou ve stroji.
   1. 4. Všeobecně je strojmistr oprávněn v důsledku své odpovědnosti vykonávati všechny funkce u strojů případně sám.
   2. 5. Nakládání nepatří k povinnostem strojmistrů.
   3. 6. Pokud to provozní poměry v závodě dovoluji, nemá strojmistr obsluhovati více než jeden rychlolis nebo dva příklopové stroje. Každý strojmistr jenž obsluhuje stroj se samonakladačem o tiskové ploše větší než 79 cm ve směru cylindrového objemu, jest — pokud jest stroj v činnosti — zbaven povinnosti převzíti k obsluze druhý stroj.

1. d) Pro strojmistry knihtiskových a hlubotiskových rotaček:
   1. 1. Rotačky jsou tiskací stroje, které tisknou s vypouklých desek na nekonečný pás papíru, trvale rovnoměrně se odvinující.
   2. 2. Za výlučně technické práce u rotačky se považují zasazování a vyjímání válců, vkládání, případně vyřazování ploten (stránek), navlékání papíru, nařizování papírových kotoučů a řízení brzd, příprava cylindrových potahů, přestavování stroje, nařizování sčítacího aparátu, nassátí barvy, zavádění a napínání kalounů (mimo šití), olejování a mazání strojů.
   3. 3. U 16-stránkových rotačních strojů jest zaměstnati jednoho strojmistra, u strojů více než 16-stránkových až do 32-stránkových při plné činnosti všech dílů 2 strojmistry, u strojů více jak 32-stránkových až do 48-stránkových 2 strojmistry, u strojů více jak 48-stránkových 3 strojmistry. Pokud toho vyžadují poměry podniku, připouští se, aby u 32-stránkového stroje byl zaměstnán 1 strojmistr. Hlavičkové vtisky (jedna strana), kterých se používá jako takových, nepovažují se ve smyslu tohoto ustanovení za tiskací díly.
   4. 4. Používá-li se výše jmenovaných druhů k výrobě pouze poloviny desek (stránek) nebo méně, může býti jeden strojmistr odvolán.
   5. 5. U novin považuje se za velikost desky formát strany.
   6. 6. Běží-li 64-stránková rotačka se všem díly ve dvou polovinách, zaměstnávají se v každé půlce 2 strojmistři.
   7. 7. U ilustračních a dvoubarevných rotaček zaměstnávají se nejméně 2 strojmistři.
   8. 8. Za ilustrační rotačky platí ony, na kterých se tisknou ilustrační formy s cylindrovou přípravou.
   9. 9. Výcvik strojmistra na rotačního strojmistra trvá 20 týdnů. Po dobu výcviku má zaučující se strojmistr nárok na příplatek a to:
      1. v 1. až 5. týdnu 10%, v 6. až 10. týdnu 15%, v 11. až 15. týdnu 20% a v 16. až 20. týdnu 30% ke mzdě podle této vyhlášky.
   1. 10. Při přechodné nepřítomnosti (dovolená, nemoc a pod.) rotačního strojmistra může býti zaměstnán v jeho zastoupení výlučně technickými pracemi ve smyslu odstavce 2 při rotačce (také hlubotiskové rotačce) i jiný strojmistr.
   2. 11. Hlubotiskové stroje jsou tiskací stroje, které tisknou formy vyleptané do hloubky na archy nebo nekonečný papír.
   3. 12. Všechny práce u hlubotiskového stroje podléhají dozoru strojmistra. Jinak platí ustanovení § 11 c), odst. 3 a 4, a § 11 d), odst. 4.
   4. 13. U hlubotiskových rotaček se zaměstnávají:

      § 11. Zvláštní ustanovení pro různé druhy zaměstnanců.

      na 3	tiskové válce	1 strojmistr,
      na 4	tiskové válce	1 strojmistr
      	s příplatkem Kčs 120.— týdně,
      na 5	tiskových válců	2 strojmistři,
      na 6	tiskových válců	2 strojmistři
      	s příplatkem Kčs 120.— týdně ve dvou dílech,
      na 7	tiskových válců	2 strojmistři,
      	každý s příplatkem Kčs 120.— týdně.

      Tyto příplatky na barevných rotačních strojích do formátu 60 cm (šíře papíru) se snižují na polovinu.

   1. 14. Výcviková doba hlubotiskaře trvá 20 týdnů.
   2. 15. Všichni hlubotiskařští zaměstnanci jsou povinni v zájmu svého zdraví podrobiti se pravidelným lékařským prohlídkám. Závody hradí jim potřebný čas.

1. e) Pro stereotypéry a galvanoplastiky:
   1. 1. Za odbornou práci (také zaučeného) stereotypéra nebo galvanoplastika se považuje každá technická práce u stereotypu a galvanotypu od uzavírání formy až k tisku připravené desky a to zvláště:
      1. a) pro stereotypéry: uzavírání forem, natírání matric, odlepování matric, ražení matric, dohotovení a korigování desek, řezání, obráběni, fasetování, hoblování a lití desek;
      2. b) pro galvanoplastiky: uzavírání forem, ražení, ukrývání, lepení celuloidových matric, grafitování a potahování ražených matric, obsluha lázní a dynam, přelévání galvan a práce s tím spojené, ořezávání, obrábění a fasetování galvan, upravení zapojení a jemná práce spojená se zhotovováním galvan, pokud není provedena rytcem, frézování a hoblování galvan.
   1. 2. Veškeré tyto práce mohou býti provedeny až na další také pomocnými dělníky.
   2. 3. Osobám u lázních zaměstnaným dodá zaměstnavatel vhodné ochranné šatstvo, které zůstává vlastnictvím firmy.
   3. 4. V podnicích, v nichž se čištění olova a slévání ostružky neprovádí ve zvláštních místnostech, lze tyto práce prováděli také po pracovní době. Osoby zaměstnané pracemi s ostružkou dostanou za tyto práce jako odškodnění příplatek 100% ke své normální hodinové mzdě.

      Provádí-li se tato práce v pracovní době přes čas, platí se:

      1. 1. normální hodinová mzda (vypočítaná z ujednané týdenní mzdy), k tomu
      2. 2. 100% odměna za práce s ostružkou, k tomu
      3. 3. odměna za práci přes čas v normální hodinové mzdě podle této vyhlášky.
      4. 5. U zcela a poloautomatických odlévacích deskových strojů mohou býti zaměstnáni kromě stereotypérů i jiné osoby podle pravidla, že u velkých strojů musí býti zaměstnáni nejméně 3 stereotypéři a u malých strojů nebo odlévacích strojů nejméně 1 stereotypér.

      Z dosud používaných strojů náleží Autoplatte Junior k malým, Autopiatte, Citoplatte, Rotoplatte k velkým strojům.

1. f) Pro chemigrafy, fotografy a příbuzná povolání:
   1. 1. Pomocník ručí za řádnou práci a jest povinen převzíti všechny technické práce náležející kvalifikovaným pomocníkům, pokud je jich potřebí ke zhotovování štočků, dřevorytů, měditisků, světlotisků, hlubotisků atd.
   2. 2. Ruční nástroje a materiál buďtež pomocníku dodány. Pracuje-li pomocník za souhlasu správy závodu s vlastním nářadím, patří mu za to náhrada a to 5% časové mzdy příslušné kategorie.
   3. 3. Pomocník nesmí vykonávati práce svého povolání ani pro jinou firmu, ani pro soukromou osobu, a to ani mimo svoji pracovní dobu.
   4. 4. Leptací stroje smějí obsluhovati pouze vyučení leptaři. Zaměstnávání učňů u leptacích strojů k vyučení jest přípustné.
   5. 5. K výkonu kvalifikovaných prací může býti používáno pouze řádně vyučených pomocníků a učňů ve smyslu vyhlášky.
   6. 6. Chemigrafičtí tiskaři, pokud jsou vyučeni kamenotisku a jsou převážně zaměstnáni zhotovováním barevných nátisků, dostanou mzdu nátiskaře.

1. g) Pro litografy, kamenotiskaře a příbuzná povolání:
   1. 1. Každý strojmistr smí obsluhovati pouze 1 stroj (také vyvolávací).
   2. 2. Ve výjimečných případech je dovoleno za odměnu přechodně obsluhovati druhý stroj, pokud okresní úřady ochrany práce nemohou zprostředkovati způsobilé síly. V takovém případě náleží strojmistrovi odměna ve výši 30% časové mzdy.
   3. 3. Ofsetové stroje a rotačky se zinkovými (hliníkovými) a podobnými deskami obsluhují pouze kamenotiskaři. Zacvičování na ofsetových strojích vymezuje se na dobu 26 týdnů. Zacvičující se obdrží v 7. až 12. týdnu 6%, ve 13. až 18. týdnu 9% a v 19. až 26. týdnu 15% příplatek z časové mzdy.
   4. 4. K výkonu kvalifikovaných prací může býti používáno pouze řádně vyučených pomocníků a učňů ve smyslu vyhlášky.

      Osoby jiných oborů, budou-li v grafických závodech zaměstnány, poněvadž okresní úřady ochrany práce nemohly hledající firmě zprostředkovati způsobilé kvalifikované síly, mohou býti zaměstnány pouze do té doby, až je bude možno nahraditi vyučenými silami, které mají na zaměstnání při oboru přednostní právo.

   1. 5. Pokud se nelze v naléhavých případech obejíti bez práce uvedené v § 6, odst. 5, počítá se tato práce do práce přes čas, přípustné podle vyhlášky a odměňuje se stanovenými příplatky.
   2. 6. Pomocník nesmí vykonávati práce svého povolání ani pro jinou firmu, ani pro soukromé osoby, a to ani mimo pracovní dobu.
   3. 7. Materiál denní potřeby dodá závod (péra, tuš, křídu, držátka, tužky, struhadla, rysovadla a jehly). Pokud se týče ostatního materiálu, platí dosavadní obchodní zvyklosti.
   4. 8. V závodech, ve kterých byly dosud pravidelně dodávány diamanty, má se tak díti i nadále.
   5. 9. Za opatření a opotřebení vlastních nástrojů dostane každý rytec not a mědirytec náhradu ve výši 5% své časové mzdy.
   6. 10. Litografové a litografičtí učňové obdrží na přání zdarma několik výtisků jimi zhotovených prací, opatřených razítkem, jménem pomocníka, příp. učně, a rokem zhotovení.

      Kdyby v jednotlivých případech mohlo odevzdáním takových vzorů dojiti k porušení nebo ohrožení obchodních zájmů závodů, může býti odevzdání odloženo na pozdější dobu nebo ve výjimečných případech odepřeno.

   1. 11. Rozhodnutí, zda jde o takovýto případ, přísluší vedení závodu po dohodě se závodní radou, příp. důvěrníkem.
   2. 12. Při jednání s pomocníky o nastoupení práce mají se vyžadovati jen tiskové vzory, které odpovídají hořejším podmínkám.

1. h) Pro pomocné dělníky a pomocné dělnice:
   1. 1. Ke vkládání, vykládání a mytí forem a válců, jakož i k obsluze rotačních strojů smí se používati jen mužského personálu.
   2. 2. Mladistvých pod 16 let smí se u tiskacích strojů používati pouze k odebírání archů.
   3. 3. Zaměstnávati u rotaček osoby mladší než 18 let není připustno.
   4. 4. Pomocných dělnic nesmí býti používáno ke šlapání tiskacích strojů.
   5. 5. K výcviku nakladaček mají se, pokud možno, vybírati síly z vlastního personálu. Výcvik nakladaček nesmí začíti před dovršením 16. roku.
   6. 6. O začátku výcviku nakladaček nutno uzavříti písemnou smlouvu.
   7. 7. Zaměstnavatel má dbáti o svědomité vycvičení nakladaček u všech strojových systémů, které jsou v závodě.
   8. 8. Nakladačkám, jež naložily velké náklady, poskytne se přiměřený odpočinek tím, že se jim nepřidělí práce.

§ 12.

Všeobecná ustanovení o denních listech.

1. 1. Tato ustanovení platí pro všechny tiskárny, které zhotovují denní listy, zvláštní vydání a pondělníky.
2. 2. Při práci ve svátek nabývají platnosti §§ 4 a 5 této vyhlášky s tím, že se ve svátek zaručuje zaměstnanci ku práci povolanému nejmenší příjem (vedle jeho sváteční náhrady) odpovídající 4 hodinám jeho průměrného týdenního výdělku.
3. 3. Na štědrý den končí sazební doba nejpozději o 4. hodině odpolední. K zařazení zpráv mimořádného významu možno prodloužiti pracovní dobu o 1 hodinu po předchozí vzájemné dohodě zvlášť ustanovených zástupců Ústřední rady odborů, Ústředního výboru zaměstnanců v průmyslu tiskárenském a knihařském, Hospodářské skupiny tisk a Tiskového odboru ministerstva informací.
4. 4. Připadne-li na sobotu svátek, nepracuje se v tento den a vyjdou pouze hlavní vydání ranních denních listů pro sobotu a neděli. Připadne-li svátek na pondělí, nepracuje se v pondělí rovněž a denní listy mohou býti vydány až v úterý v rozsahu pondělníku a pro jejich vyhotovení platí ustanoveni o pondělnících. Je-li úterý svátečním dnem, může se pracovati a denní listy mohou vyjíti ve středu v obvyklou hodinu. Stejné ustanovení platí i pro svátky vánoční.
5. 5. V mimořádně důležitých případech v zájmu veřejném a státním může se na příkaz ministerstva informací v dohodě s ministerstvem ochrany práce a sociální péče pracovati i v neděli. V takovém případě patří zaměstnancům příplatek v částce 200% k jejich normální hodinové mzdě.
6. 6. Učňové nesmějí býti zaměstnáváni při zhotovování denních listů.
7. 7. Pracovní doba sazečů ručních i strojních končí o 24. hodině. Sazeči ustanovení k zhotovení posledních zpráv (žury) smějí sázeti nejdéle do 1. hodiny s půlnoci.

   Pro zařazení zpráv mimořádného významu, na př. zhotovení posledních zpráv (žury), možno prodloužiti pracovní dobu o 1 hodinu, t. j. do 2. hodiny ranní, po předchozí vzájemné dohodě správy závodu se závodní radou nebo důvěrníkem.

1. 8. Příplatky pro pracovníky zaměstnané u deníků:
   1. a) pro pracovníky zaměstnané trvale nebo převážně u deníků Kčs 20.— týdne, jestliže pracují mezi 7. hod. ranní a 18. hod. večerní,
   2. b) pro pracovníky zaměstnané trvale nebo převážně u deníků Kčs 30.— týdně, pokud jsou zaměstnáni mezi 18. hod. večerní a 7. hod. ranní.

1. 9. Normální pracovní doba zaměstnanců při sazbě ranních listů pondělních nesmí v žádném případě začíti dříve ani později než o 21. hodině a trvá 3 hodiny. Tisk ranních listů pondělních musí končiti nejpozději po 7. hodině ranní (s výjimkou poruchy na stroji). Zaměstnanců pracujících při pondělních ranních listech nesmí býti v této pracovní době použito ku pracím jiným, s tímto listem nesouvisícím. Učňové nesmějí býti při zhotovování ranních listů zaměstnáni.
2. 10. Mzda: Práce na pondělnících může býti jen v časové pevné mzdě (v jistých penězích). Kvalifikovaní pomocníci dostanou za práci při pondělním ranním listě kromě mzdy náhradu Kčs 150.—, pomocní dělníci Kčs 110.— a pomocné dělnice Kčs 90.— týdně. Při dalším zvýšení mezd zvyšují se tyto náhrady o příslušné procento.
3. 11. Pondělní klid: Zaměstnanci pracující při zhotovování pondělních ranních listů mohou býti v pondělí zaměstnáni kromě práce na pondělníku ještě po dobu 4 hodin. Nastoupení do práce nesmí býti dříve než v 11 hodin dopoledne, při čemž odpadá odškodnění podle § 3, odst. 4.
4. 12. Práce přes čas u pondělníků a zvláštních vydání listů: Kvalifikovaní pomocníci dostanou za každou započatou čtvrthodinu práce přes čas náhradu Kčs 18.75, pomocní dělníci Kčs 13.75 a pomocné dělnice Kčs 12.80. Práce přes čas je dovolena pouze mezi 24. a 7. hod.

§ 13.

Závěrečná ustanovení.

1. 1. Tato vyhláška nabývá účinnosti počátkem mzdového období, které následuje po 1. prosinci 1945.
2. 2. Současně pozbývá účinnosti vyhláška ze dne 24. února 1942, Ú. l. běž. č. 180 o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v grafických živnostech se všemi dodatečnými výnosy a vládními nařízeními.
3. 3. Při zameškání práce platí ustanovení §§ 1164 b) a násl. všeob. obč. zák., příp. příslušná ustanovení zákona č. 154/1934 Sb.
4. 4. Zaměstnavatelé jsou povinni vyvěsiti tuto vyhlášku v podniku.