Vyhláška č. 15/1945 Svazu pro hospodaření obilím, kterou se vydávají ustanovení pro hospodářský rok 1945/1946.

Pátá část. Pátá část.

1. A.

   Chléb a pečivo.

   § 151.

   Odkaz § 151.

   Předpisy o výrobě.

   1. 1. Jako chléb a pečivo se smí vyráběti a uváděti do oběhu:
      1. a) Žitný chléb, t. j. chléb vyrobený ze žitné mouky bez příměsi nebo s příměsí sojové mouky.

         Při výrobě chleba po živnostensku jest zpracovávati žitnou mouku ve směsi se sojovou moukou. Ve směsi 100 kg musí býti obsaženo 98 kg žitné mouky a 2 kg sojové mouky. Tato povinnost přimíchávání nastává, jakmile bude sojová mouka velkorozdělovačem pekařům (pekárnám) dodána a trvá až do úplného vyčerpání přidělených zásob této mouky.

      1. b) Speciální chléb, t. j. chléb vyrobený z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány neb zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem.
      2. c) Žitné pečivo, t. j. pečivo vyrobené ze žitné mouky bez příměsi nebo s příměsí sojové mouky. Žitné pečivo se vyrábí jako hladké, tlačené nebo řezané, na př. dalamánky, bosňáci, sůvy a pod: a jest posypáno buď kmínem nebo solí, případně obojím.

         Při výrobě žitného pečiva po živnostensku platí o povinnosti přimíchávání sojové mouky a o trvání této povinnosti ustanovení o výrobě žitného chleba po živnostensku.

      1. d) Pšeničné pečivo, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku (počítáno na mouku).

         Pšeničné pečivo se vyrábí jako:

         1. pšeničné pečivo hladké, t. j. zpracované hladce, tlačené neb řezané, na př. žemlovky nebo bulky, žemle, večky a pod.
         2. Pšeničné pečivo pletené, t. j. zpracované pletením, vinutím neb jiným způsobem, a to nesypané neb sypané solí, kmínem a pod., případně solí a kmínem a pod., na př. housky, rohlíky, hvězdičky a pod.
      1. e) Pšeničné jemné pečivo, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky s použitím více než 3% cukru a více než 3% tuku (počítáno na mouku), nesypané neb různě sypané, s náplní neb bez náplně.

         Jemné pečivo smí býti zpracováno do různých tvarů, na př. koláčky, koláče, buchty, záviny, vánočky, mazance a pod.

      1. f) Speciální pečivo, t. j. pečivo vyrobené z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány nebo zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem.

   1. 2. K výrobě speciálního chleba neb pečiva jest třeba písemného povolení Svazu. Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel.
   2. 3. V pochybných případech rozhoduje Svaz o tom, do které skupiny chléb nebo pečivo náleží.
   3. 4. Jako pšeničná strouhanka se smí uváděti do oběhu strouhanka vyrobená rozemletím pšeničného pečiva bez sypání.
   4. 5 a) při výrobě žitného chleba se musí vyrobiti z každých 100 kg žitné mouky nebo směsi žitné mouky se sojovou moukou nejméně 137 kg žitného chleba.
      1. b) Při výrobě žitného pečiva se musí vyrobiti z každého kg žitné mouky nebo směsi žitné mouky se sojovou moukou nejméně 27 kusů žitného pečiva à 46 g.
      2. c) Při výrobě pšeničného pečiva hladkého neb pleteného se musí vyrobiti z každého kg pšeničné mouky nejméně 26 kusů pšeničného pečiva à 46 g nebo u žemlovek buď 2 kusy a 460 g nebo 1 kus 920 g.
      3. d) Při výrobě pšeničného a jemného pečiva se musí vyrobiti z každého kg pšeničné mouky nejméně 26 kusů à 46 g nebo 13 kusů à 92 g neb 4 kusy à 230 g neb 2 kusy à 460 g neb 1 kus 920 g a pod.
      4. e) Při výrobě pšeničné strouhanky se musí vyrobiti z každého kg pšeničné mouky nejméně 700 g strouhanky (z 1500 g mouky se vyrobí 1000 g strouhanky).

   1. 6. Při výrobě chleba, pečiva a strouhanky jest dovoleno používati jen takových pomocných pekařských prostředků ku zlepšení pečivosti, vaznosti a pod., jakož i prostředků konservačních, barvících a pod., jejichž výroba byla písemně Svazem povolena.

      Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel.

   § 152.

   Odkaz § 152.

   Označování chleba.

   1. 1. Každý chléb musí býti opatřen značkou výrobce, t. j. jménem nebo začátečními písmeny jeho jména nebo jeho zapsanou ochrannou známkou. Značka musí býti vytlačena do kůrky chleba tak, aby byla zřetelná. K označení chleba lze též použíti papírových štítků, které se vpekou na chléb; přilepování těchto štítků lepidlem na hotový chléb není dovoleno.
   2. 2. Je-li uváděn do oběhu chléb balený v papírových neb jiných obalech, může býti značka uvedena přímo na obalu. V tomto případě lze upustiti od označování na kůrce.

   § 153.

   Odkaz § 153.

   Váha chleba.

   1. 1. Chléb smí býti vyráběn pouze o váze buď 1, 2, 3, 4 neb 5 kg.
   2. 2. Chléb o jiné váze se smí vyráběti pouze s písemným povolením Svazu.

   § 154.

   Odkaz § 154.

   Kontrola váhy chleba.

   Na úchylky při přezkoušení váhy chleba jest bráti ohled podle těchto předpisů:

   1. 1. Přezkoušení váhy jest provésti na chlebu téhož původu v prodejně a jestliže jsou nutné další zkoušky, u výrobce. Převážeti se musejí pouze vychladlé, nezabalené chleby (bez obalu).
   2. 2. Převážení chleba se musí státi v přítomnosti majitele obchodu nebo jeho zástupce. V případě závady musí majitel obchodu neb jeho zástupce potvrditi podpisem správnost zjištěné váhy.
   3. 3. Při výrobě chleba se smí vyskytnouti u jednotlivého chleba úchylky ve váze až do 4% nahoru nebo dolů; větší úchylky ve váze jsou možné z náhodných a mimořádných příčin.

      Úchylky ve váze podmíněné postupem při výrobě se vyrovnávají při větším počtu chlebů. Proto jest při přezkoušení váhy ve výrobně nebo prodejně nutné odvážiti nejméně 10 chlebů téhož druhu, jichž průměrná váha jest směrodatná. Podle možnosti jest zjistiti průměrnou váhu většího počtu chlebů.

   1. 4. Vyschnutím v den výroby zmenšuje se váha chleba až o 2.5%. Udaná váha jest dodržena, jestliže průměrná váha, zjištěná u čerstvého chleba podle odstavce 3, se neodchyluje od udané váhy o více než 2%. Jestliže se u jednotlivého čerstvého chleba zjistí váha o více než 4.5% nižší, jest přezkoušeti váhu podle odstavce 3.
   2. 5. Převažuje-li se chléb později než v den vyrobení a zjistí-li se u jednotlivého chleba větší schodek na váze než 4%, nebo při průměrné váze 10 chlebů větší schodek na váze než 2.5%, jest provésti zkoušku s čerstvým chlebem podle odstavce 4.

   § 155.

   Odkaz § 155.

   Váha pečiva.

   1. 1. Žitné a pšeničné pečivo se smí vyráběti o váze 46 g nebo o váze 92 g. Z denního vyrobeného množství pečiva smí býti vyrobeno nejvýše 50% v kusech à 92 g, při čemž dosavadní rozsah výroby tohoto pečiva nesmí býti překročen.
   2. 2. Mimo žitného a pšeničného pečiva o váze 46 g nebo 92 g, jak uvedeno v odstavci 1, jest povolena též výroba hladkého pšeničného pečiva ve formě t. zv. žemlovek o váze 460 g nebo 920 g.
   3. 3. Pšeničné jemné pečivo se smí vyráběti o váze 23 g, o váze 46 g nebo jeho násobku, na příklad 92 g, 230 g, 460 g, 690 g a 920 g, při čemž touto váhou se vždy rozumí váha jemného pečiva bez jakékoliv náplně. Váha náplně se tudíž nepočítá do stanovené váhy jemného pečiva.

   § 156.

   Odkaz § 156.

   Kontrola váhy pečiva.

   1. 1. Při výrobě žitného a pšeničného pečiva smí jednotlivý kus pečiva vykazovati až 6% odchylky na váze nahoru nebo dolů. Jeví-li se větší odchylky, jest přezkoušeti ve výrobně neb prodejně váhu nejméně 30 kusů pečiva téhož druhu. Průměrná odchylka smí činiti u 30 kusů pečiva nejvýše 5%.
   2. 2. Vyschnutím se snižuje váha jednotlivého kusu pečiva prvého dne po vyrobení až o 10%. Zjistí-li se při kontrole větší odchylky, jest nutno provésti v den výroby kontrolu váhy nejméně u 30 kusů pečiva téhož druhu, O přestupek jde teprve tehdy, jestliže kontrola váhy v den výroby zjistí větší odchylky než 5% předepsané váhy.
   3. 3. Při kontrole váhy jest směrodatná váha pečivá bez obalu.

   § 157.

   Odkaz § 157.

   Starý chléb.

   1. 1. Starým chlebem se rozumí chléb, jehož původní jakost se delším skladováním tak změnila, že tím byl podstatně ovlivněn původní účel použití, t. j. zejména tehdy, jestliže bez dalšího opracování nebo zpracování nemůže býti chleba použito k lidské výživě.
   2. 2. Starý chléb se smí prodávati pouze se slevou nejméně 30% z prodejní ceny.
   3. 3. Pekaři nesmějí od překupníků bráti zpět chléb a pečivo, které překupníci neprodali.
   4. 4. Starého chleba se nesmí používati při výrobě chleba nebo pečiva ani jako přísady do pšeničné strouhanky.

   § 158

   Odkaz § 158

   Pšeničná strouhanka.

   Pšeničná strouhanka se smí uváděti do oběhu jako volně sypaná nebo balená.

   § 159.

   Odkaz § 159.

   Ustanovení o odbytu.

   1. 1. Dodávky chleba a pečiva přes vzdálenost 5 km od obce výrobce smějí býti prováděny pouze s písemným povolením Svazu.
   2. 2. Ustanovení odstavce 1 neplatí pro dodávky pro vojenské a jiné útvary jim na roveň postavené.

   § 160.

   Odkaz § 160.

   Pečení ve mzdě.

   1. 1. Pečením ve mzdě se rozumí pečení chleba neb pečiva z mouky nebo těsta, které zákazník sám dodá, případně výměna dodané mouky přímo za chléb nebo pečivo.
   2. 2. Výroba chleba a pečiva z dodané mouky ve mzdě jest dovolena pouze pro samozásobitele pro potřebu jejich vlastního hospodářství, dále pro vojenské a jiné útvary jim na roveň postavené.
   3. 3. Pouhé upečení chleba nebo pečiva z dodaného hotového těsta jest dovoleno i pro jiné spotřebitele.
   4. 4. Výrobci chleba a pečiva jsou povinni vydati zákazníkům za dodanou mouku:
      1. a) Za každých 730 g mouky na žitný chléb, nejméně 1 kg žitného chleba, čili za 1 kg mouky ha žitný chléb nejméně 1.37 kg žitného chleba.
      2. b) Za 1 kg mouky na pšeničné pečivo nejméně 26 kusů pšeničného pečiva à 46 g.

   1. 5. Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dodá pouze mouku:
      1. a) Za zpracování a upečení 1 kg žitného chleba nejvýše 1.40 Kčs.
      2. b) Za zpracování a upečení pšeničného pečiva z 1 kg pšeničné mouky nejvýše 7.— Kčs.

   1. 6. Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dodá již hotové těsto:
      1. a) Za pouhé upečení 1 kg chleba (váha chleba po upečení) nejvýše 1.— Kčs.
      2. b) Za pouhé upečení 1 kg pečiva (váha pečiva po upečení) nejvýše 3.— Kčs.

   1. 7. Dováží-li pekař zákazníkům, vojenským neb jiným jim na roveň postaveným útvarům chléb a pečivo vlastním dopravním prostředkem, nesmí být odměna stanovená v odstavcích 5 a 6 překročena.
   2. 8. Není dovoleno žádati nebo si dáti poskytovati jinou odměnu než v penězích.

   § 161.

   Odkaz § 161.

   Hlášení úspor.

   Dosáhne-li pekařský podnik při výrobě chleba a pečiva většího výtěžku než je stanoveno v § 151, odstavec 5, musí přebytek mouky tím vzniklý ohlásiti Svazu ihned po zjištění tohoto přebytku. Pekařské podniky jsou povinny provésti zjištění přebytku mouky z vyššího výtěžku nejméně jednou za rok. Pekařské podniky jsou povinny dodati přebytek mouky z vyššího výtěžku za stanovené prodejní ceny podle disposic Svazu.

   § 162.

   Odkaz § 162.

   Odběr chleba a pečiva.

   Chléb a pečivo smí býti odebíráno a dodáváno pouze na doklady opravňující k odběru tohoto zboží podle platných předpisů. Totéž platí pro odběr a dodávky pšeničné strouhanky.

1. B.

   Cenová ustanoveni.

   § 163.

   Odkaz § 163.

   Ceny pekařských výrobků pro spotřebitele.

   1. 1. Spotřebitelské ceny chleba, pečiva a pšeničné strouhanky činí:

      § 163. Ceny pekařských výrobků pro spotřebitele.

      Druh výrobku		Váha v gramech (bez náplně)	Hodnota v gramech na ústřižcích	*)	Ve všech ostatních místech
      					Kčs
      Žitné výrobky	Žitný chléb	1000	1000	5.—	4.80
      	Žitné pečivo	46	50		0.40
      Pšeničné pečivo hladké	Žemlovka	460	500		4.80
      		920	1000		9.40
      	Bulka, žemle, večka a pod.	46	50		0.50
      Pšeničné pečivo pletené	Houska, rohlík, hvězdička apod.	46	50		0.60
      	Koláček, buchta nebo jednotlivé řezy koláče, závinu, vánočky,	23	25		0.90
      Pšeničné pečivo jemné	mazance a pod.	46	50		1.80
      	Koláče, záviny,	230	250		9.—
      	vánočky,mazance	460	500		18.—
      	a pod.	690	750		27.—
      		920	1000		36.—
      Pšeničná strouhanka	volně sypaná bez obalu	1000	1500		13.50

   1. 2. Tyto ceny se nesmějí ani zvyšovati ani snižovati.

   § 164.

   Odkaz § 164.

   Ceny chleba a pečiva pro hostince a podobné podniky.

   1. 1. Pří prodeji hostinskými a výčepnickými podniky všeho druhu, automaty, buffety a veřejnými jídelnami (uzenářskými, mlékárenskými, vegatářskými a pod.) platí tyto nejvyšší prodejní ceny za chléb a pečivo k jídlu uvnitř podniku:

      § 164. Ceny chleba a pečiva pro hostince a podobné podniky.

      Krajíc žitného chleba	Žitné pečivo	Krajíc žemlovky	Pšeničné hladké	pečivo pletené
      50 g	46 g	46 g	46 g	46 g
      Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
      0.45	0.50	0.60	0.60	0.70

   1. 2. Při prodeji chleba a pečivá pres ulici jest nutno zachovávati ve výše uvedených podnicích spotřebitelské ceny jak uvedeno v § 163.

   § 165.

   Odkaz § 165.

   Ceny chleba a pečiva u překupníků.

   Překupníci smějí prodávati chléb a pečivo, jakož i pšeničnou strouhanku pouze za ceny, za které prodává pekař ve svém krámě spotřebiteli (§ 163).

   § 166.

   Odkaz § 166.

   Slevy s cen.

   1. 1. Výrobci chleba a pečiva jsou povinni poskytovati překupníkům (s výjimkou podniků uvedených v odstavci 3), kteří odebírají chléb a pečivo nebo pšeničnou strouhanku za tím účelem, aby je ve svých obchodech prodali spotřebitelům, následující slevy se spotřebitelských cen (§ 163):
      1. a) u žitného chleba za každý 1 kg 0.40 Kčs,
      2. b) u žitného a pšeničného pečiva 10%,
      3. c) u pšeničné strouhanky 20%.

   1. 2. Výrobci chleba a pečiva jsou povinni poskytovati slevu podle odstavce 1 též závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím útulkům, školským internátům, věznicím a jiným velkospotřebitelům, kteří chléb, pečivo neb pšeničnou strouhanku odebírají pro společné stravování osob.
   2. 3. Slevy s cen chleba, pečiva a pšeničné strouhanky se neposkytují hostinským a výčepnickým podnikům všeho druhu, automatům, buffetům a veřejným jídelnám (uzenářské, mlékárenské, vegetářské a pod.).

1. C.

   Těstoviny.

   § 167.

   Odkaz § 167.

   Těstoviny.

   (1) Těstoviny jsou sušené výrobky, hotové k vaření, vyrobené z pšeničné krupice (T 550) nebo z pšeničné mouky typ 550 nebo z jejích směsí bez přídavku vajec zaděláním na těsto bez kynutí nebo pečení, formováním a sušením při teplotě obyčejné nebo přiměřeně zvýšené. K těstu se přidává někdy kuchyňská sůl.

   (2) Množství vody (vlhkost) v těstovinách nesmí přestoupiti 13% váhových, množství kuchyňské soli (chloridu sodného NaCl) 1 procento váhové. Stupeň kyselosti nesmí být vyšší než 8.

   Umělé přibarvení barvivy zdravotně nezávadnými (k barvení poživatin přípustnými) jest dovoleno u těstovin za náležité deklarace na obalech („barveno“).

   § 168.

   Odkaz § 168.

   Přípustné druhy těstovin.

   Výrobci těstovin smějí vyráběti a uváděti do oběhu pouze tyto druhy těstovin:

   1. 1. makarony,
   2. 2. spaghetti,
   3. 3. nudle řezané a svazkové,
   4. 4. polévkové nudle v závitcích,
   5. 5. noky,
   6. 6. růžky,
   7. 7. flíčky,
   8. 8. zavářky (hvězdičky, malé růžky a pod.).

   § 169.

   Odkaz § 169.

   Přidělovací čísla.

   (1) Podniky vyrábějící těstoviny smějí vyráběti těstoviny pouze na základě přidělovacího čísla stanoveného Svazem, které jest podkladem pro příděl mlýnských výrobků. Výši celkového přídělu určuje Svaz.

   (2) Příděl mlýnských výrobků podnikům vyrábějícím těstoviny děje se pro období určené Svazem.

   (3) Po dobu veřejného hospodaření se řídí zpracování v podnicích vyrábějících, těstoviny výrobními příkazy Svazu, při čemž zásadně zůstávají přidělovací čísla (odstavec 1) v platnosti. Až do jiné úpravy rozsahu zpracování platí dosavadní přidělovací čísla v souvislosti s množstvím uvolněným pro to které období ke zpracování jako výrobní, příkaz podle těchto ustanovení.

   (4) Svaz může s ohledem na stav zásobování v té které době a s ohledem na hospodářské poměry z toho plynoucí zaříditi všeobecně nebo v jednotlivých případech změnu výrobních příkazů. Zpracování v podnicích vyrábějících těstoviny se musí díti podle výrobních příkazů a podle jinak platných ustanovení. V případě změny výrobního příkazu není nárok na odškodnění.

   § 170.

   Odkaz § 170.

   Zpracování mlýnských výrobků při výrobě těstovin.

   (1) Výrobci těstovin smějí používati k výrobě těstovin pouze takových mlýnských výrobků, které jim byly k tomuto účelu přiděleny Svazem.

   (2) Svaz může výrobcům těstovin mimo pšeničnou krupici (typ 550) nebo pšeničnou mouku hrubou (typ 550) přiděliti k výrobě těstovin také jiné mlýnské výrobky. Tím se změní přiměřeně vymezení pojmů o těstovinách určené v § 167.

   § 171.

   Odkaz § 171.

   Předpisy o balení a označování.

   (1) Výrobci těstovin smějí dodávati makarony a spaghetti buď volně sypané v bednách nebo volně sypané v pytlích alespoň po 5 kg nebo volně sypané v papírových kartonech po 10 kg. Ostatní druhy smějí výrobci těstovin dodávati buď volně sypané v bednách nebo volně sypané v pytlích alespoň po 20 kg; pouze k vyrovnání zbytků dodávek připadajících na odběrní doklady smí se v zásilce vyskytnouti pouze jediné balení nejméně o 5 kg.

   (2) Na bednách, pytlích a papírových kartonech, které obsahují volně sypané zboží, musí býti zřetelně uvedeno jméno nebo firma a místo výrobce, jakož i obsah podle druhů povolených v § 168.

   § 172.

   Odkaz § 172.

   Dodací listy.

   (1) Osoby, které dopravují těstoviny z vyrábějícího podniku nebo od rozdělovače, jsou povinny míti s sebou podle předpisu vyplněný a od dodavatele podepsaný dodací list, který musí obsahovati alespoň tyto údaje:

   1. a) adresu dodavatele,
   2. b) adresu příjemce,
   3. c) množství a druh,
   4. d) den dodávky,
   5. e) prohlášení dodavatele tohoto znění;

      „Prohlašuji (prohlašujeme) že dodávka jest podložena doklady, které podle platných předpisů opravňují k odběru výše uvedeného zboží“;

   1. f) razítko a podpis dodavatele.

   (2) Pokud dodací list podle odstavce 1 nahrazuje pravoplatný účet, jest dodavatel povinen uvésti v dodacím listě mimo údaje uvedené v odstavci 1 také cenu dodaných těstovin.

   (3) Vystavené dodací listy musí býti opatřeny dodavatelem běžným pořadovým číslem.

   (4) Dodací listy musí býti vystavovány trojmo. Jedno vyhotovení zůstane u dodavatele, druhé obdrží příjemce zboží, třetí vyhotovení příjemce zboží podepíše a vrátí dodavateli.

   (5) Při dodávkách těstovin drahou jsou osoby, které tyto těstoviny dopravují ke dráze nebo od dráhy, povinny míti s sebou nákladní listy pro příslušné dodávky.

   § 173.

   Odkaz § 173.

   Odběr těstovin.

   (1) Těstoviny smějí býti dodávány a odebírány pouze na předepsané odběrní doklady.

   (2) Rozdělování těstovin se děje podle těchto ustanovení:

   1. a) Výrobci těstovin smějí převzíti odběrní listy jen na takové množství těstovin, které mohou v době platnosti odběrních listů postupně dodati ze svých pohotových zásob a ze své běžné výroby na základě přídělu surovin podle § 169 po odečtení množství, na které dal Svaz příkaz k dodávce.
   2. b) Velkorozdělovači těstovin smějí převzíti odběrní listy jen na takové množství těstovin, které mohou dodati ze svých pohotových zásob a z přídělů prováděných v dosavadní výši. Velkorozdělovači jsou povinni předkládati své hromadné odběrní listy na těstoviny Svazu; Svaz určí, kdo má provésti dodávku. Ustanovení předchozí věty neplatí pro hromadné odběrní listy, na které mají býti dodány polévkové kostky s obsahem těstovin; tyto hromadné odběrní listy smějí býti předkládány za účelem dodávky přímo výrobci polévkových přípravků.

   (3) Ustanovení vydaná ve třetí části § 83 pro mlýny a velkorozdělovače mlýnských výrobků platí obdobně pro výrobce a velkorozdělovače těstovin.

   § 174.

   Odkaz § 174.

   Výroba ze mzdě.

   Výroba těstovin ve mzdě jest zásadně zakázána. Výjimky musejí býti schváleny Svazem.

1. D.

   Cenová ustanovení.

   § 175.

   Odkaz § 175.

   Prodejní ceny při dodávce velkorozdělovačům.

   (1) Prodejní ceny těstovin při dodávce velkorozdělovačům činí za 100 kg netto:

   Druh těstovin:

   § 175. Prodejní ceny při dodávce velkorozdělovačům.

   všechny druhy těstovin mimo polévkové nudle v závitcích a noky, makarony a spaghetti	Kčs	920.—,
   polévkové nudle v závitcích a noky	Kčs	1.020.—,
   makarony a spaghetti	Kčs	1.080.—.

   (2) S těchto cen jest poskytnouti bez ohledu na to, z jakých druhů těstovin byla zásilka sestavena, nejméně tyto slevy, a to při odběru najednou v celku (§ 178, odst. 3):

   § 175. Prodejní ceny při dodávce velkorozdělovačům.

   nejméně 5000 kg, jakož i při dodávce najednou v celku podle § 178, odst. 4 nejméně 2000 kg	Kčs	15.—
   za každých 100 kg.
   10.000 kg a výše	Kčs	22.50
   za každých 100 kg.

   (3) Při odběru menších množství pod 300 kg smí býti účtována ke stanoveným cenám přirážka až do Kčs 25.— za každých 100 kg.

   (4) Prodejní cena těstovin při dodávce na velkorozdělovače platí též pro výrobce polévkových kostek, kteří odebírají těstoviny k výrobě polévkových kostek.

   § 176.

   Odkaz § 176.

   Prodejní ceny při dodávce malorozdělovačům, hostincům a pod.

   (1) Prodejní ceny těstovin při dodávce malorozdělovačům a jednotkovým obchodům, hostincům, restauracím, uznaným závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím domovům a podobným velkospotřebitelům činí:

   Druh těstovin:

   § 176. Prodejní ceny při dodávce malorozdělovačům, hostincům a pod.

   všechny druhy těstovin mimo polévkové nudle v závitcích a noky, makarony a spaghetti	Kčs	1.010.—,
   polévkové nudle v závitcích a noky	Kčs	1.110.—,
   makarony a spaghetti	Kčs	1.170.—.

   (2) S těchto cen jest poskytnouti slevy bez ohledu na to, z jakých druhů těstovin byla zásilka sestavena, a to při odběru najednou v celku (§ 178, odst. 3)

   § 176. Prodejní ceny při dodávce malorozdělovačům, hostincům a pod.

   od 100 kg do 249 kg	Kčs	7.50
   za každých 100 kg,
   od 250 kg výše	Kčs	15.—
   za každých 100 kg.

   § 177.

   Odkaz § 177.

   Ceny při dodávce spotřebitelům.

   (1) Ceny při dodávce spotřebitelům činí za 1 kg netto:

   Druh těstovin:

   § 177. Ceny při dodávce spotřebitelům.

   všechny druhy těstovin mimo polévkové nudle v závitcích a noky, makarony a spaghetti	Kčs	12.—,
   polévkové nudle v závitcích a noky	Kčs	13.—,
   makarony a spaghetti	Kčs	13.60.

   (2) Ceny při dodávce spotřebitelům jsou cenami nejvyššími, které nesmějí býti překročeny.

   § 178.

   Odkaz § 178.

   Přirážky za balení a dodací podmínky.

   (1) Ceny stanovené v §§ 175, 176 a 177 jsou nejvyššími a rozumějí se za čistou váhu zboží s daní z obratu, s obalem, a to při dodávkách množství od 11 kg franko stanice příjemce, při dodávce povozem franko sklad příjemce. Při dodávkách množství pod 11 kg hradí dovozné kupující. Pro účtování dovozného jest rozhodné celkové dodané množství, i když se zásilka skládá z více druhů těstovin.

   (2) Při dodávce volně sypaného zboží pod 11 kg smí výrobce i velkorozdělovač účtovati přirážku Kčs 15.— za 100 kg.

   (3) Zboží se považuje za dodané najednou v celku, bylo-li během kalendářního dne v místě převzetí odebráno nebo do místa převzetí dodáno. Děje-li se dodávka po více kalendářních dnů z důvodů, za které smluvní strany neodpovídají, jest to pokládati přece za dodávku provedenou najednou v celku.

   (4) Ustanovení o poskytnutí slev při dodávkách najednou v celku (§ 175, odst. 2) použije se obdobně při dodávkách velkorozděiovačům, když na podkladě uzávěrky ve třech po sobě jdoucích přídělových obdobích (po 4 týdnech) odeberou nejméně vždy 2000 kg najednou v celku. V tomto případě třeba ovšem účtovati jen slevu připadající na jednotlivě dodané množství. Není-li smluvní dodávka ve smluveném rozsahu opatřením obhospodařujícího místa možná, pak jest takto postižený podnik oprávněn navrhnouti povolení výjimky, pokud se týká účtování ceny. O návrhu rozhodne Svaz se souhlasem Nejvyššího úřadu cenového.

   (5) Odběratelé těstovin jsou povinni vraceti výrobcům těstovin bedny, v nichž těstoviny obdrželi, a to nepoškozené a vždy nejméně 5 kusů najednou. Bedny poškozené tak, že se k dalšímu plnění těstovinami nehodí, nejsou těstárny povinny přijímati. Výrobce těstovin hradí odběrateli za vrácení beden od těstovin Kčs 0.75 za 1 kg bedny, jakož i zpětné dovozné.

   (6) Při vrácení prázdných beden musí odesilatel zásilku deklarovati tak, aby prázdné obaly byly dopraveny za nejlevnější dopravní sazbu.

   § 179.

   Odkaz § 179.

   Platební podmínky.

   Při hotovém placení do 10 dnů po obdržení účtu musí výrobce těstovin poskytovati pokladniční srážku ve výši 1%.

   § 180.

   Odkaz § 180.

   Vyrovnání dovozného.

   Svaz může se souhlasem Nejvyššího úřadu cenového vybírati od podniků, vyrábějících těstoviny, vyrovnávací částku na dovozné nebo poskytovati takovým podnikům příplatek k dovoznému.