Vyhláška ministerstev financí, sociální péče, výživy a nejvyššího úřadu cenového o náhradách za používání motorových vozidel při výkonu zaměstnání, služby, povolání nebo funkce.

§ 1.

Rozsah a působnost.

(1) Touto vyhláškou se stanoví náhrady za používání osobních motorových vozidel jejich držiteli při výkonu zaměstnání, služby, povolání nebo funkce (v dalším testu vyhlášky jen „držitelé“ a „používání vlastních vozidel“).

(2) Ustanovení této vyhlášky neplatí:

1. a) pro používání zaměstnaneckých motorových vozidel při výkonu zaměstnání, služby nebo funkce, t. j. vozidel, která jsou zaměstnancům ze služebního podnětu příslušným orgánem (úřadem, ústavem, podnikem, zařízením a pod.) přikázána a zpravidla z prostředků tohoto orgánu opatřena, provozována a udržována, která však podle jeho určeni při přikázání nebo uplynutí umořovacího období přecházejí do vlastnictví zaměstnanců;
2. b) pro používání služebních (zaměstnavatelských) motorových vozidel;
3. c) pro vozidla, používaná k dopravě osob po živnostensku.

§ 2.

Náhrady.

(1) Držitelům příslušejí za používání vlastních vozidel náhrady uvedené v dílu I přílohy k této vyhlášce (v dalším textu vyhlášky jen „náhrady podle dílu I přílohy“).

(2) Náhrada podle dílu I. sloupec A nebo B přílohy přísluší držiteli jen tehdy, dal-li zaměstnavatel nebo příslušný činitel (v dalším textu vyhlášky jen „zaměstnavatel“) držiteli předběžný nebo v případě nutnosti alespoň dodatečný souhlas, aby při výkonu zaměstnání, služby, povolání nebo funkce použil vlastního vozidla.

(3) Použije-li držitel při výkonu zaměstnání, služby nebo funkce vlastního vozidla bez souhlasu zaměstnavatele, přísluší mu jen náhrada podle dílu I, sloupec C přílohy. Projeví-li však zaměstnavatel předem nebo dodatečně nesouhlas s tím, aby držitel použil při výkonu zaměstnání, služby, povolání nebo funkce vlastního vozidla, nepřísluší držiteli náhrada podle této vyhlášky. Dodatečný nesouhlas zaměstnavatele k použití vlastního vozidla držitelem musí býti sdělen držiteli nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že použil vlastního vozidla bez jeho souhlasu; jinak přísluší držiteli náhrada podle dílu I, sloupec C přílohy.

(4) Náhrada podle dílu I, sloupec A přílohy přísluší držiteli, dodá-li při použití vlastního vozidla na svůj náklad pohonné látky a mazadla. Dodá-li pohonné látky a mazadla zaměstnavatel, přísluší držiteli náhrada podle dílu 1, sloupec B přílohy.

(5) Náhrada podle dílu I přílohy přísluší držiteli za celkový počet kilometrů ujetých prokazatelně vlastním vozidlem při výkonu zaměstnání, služby, povolání nebo funkce. Cesta musí býti vykonána nejkratším směrem a nejhospodárnějším způsobem. Započaté kilometry se zaokrouhlují nahoru na celé kilometry.

(6) Uplatňuje-li držitel za použití vlastního vozidla náhrady podle odstavce 2, je povinen:

1. a) zavázat se písemným vlastnoručně podepsaným prohlášením, že použije vlastního vozidla též k přepravě jiných osob, ukáže-li se toho potřeba nebo bude-li mu to nařízeno;
2. b) pojistit se proti poškození a ztrátě vozidla a proti úrazům a nehodám, které by držitele nebo jiné přepravované osoby, při použití vlastního vozidla stihly a proti následkům odpovědnosti při provozu vozidla.

§ 3.

Příplaty při dopravě dalších osob a zavazadel.

(1) Dopravuje-li držitel vlastního vozidla pro zaměstnavatele současně jiné osoby [§ 2, odst. 6, písm. a)] přísluší mu kromě příslušné náhrady podle dílu I přílohy ještě zvláštní příplatek Kčs 0.30 za každou dopravovanou osobu a ujetý kilometr.

(2) Dopravuje-li držitel při použití vlastního vozidla zavazadla nebo náklady o váze nad 10 kg a je-li tato doprava provedena v zájmu zaměstnavatele, přísluší držiteli za celou vzdálenost ujetou se zavazadlem nebo nákladem za každých i započatých 25 kg váhy příplatek Kčs 3.—.

§ 4.

Úhrada provozních nákladů.

(1) V náhradách podle dílu I, sloupec A přílohy jsou zahrnuty náklady na amortisaci, udržování a opravy vozidla a pneumatik, veškerá pojištění a veškeré daně, náklady na garážování vozidel a jejich ochranu proti mrazu, zúročení kapitálu vynaloženého na zakoupení vozidla a všechny ostatní provozní a udržovací náklady, jakož i náklady na spotřebované pohonné látky a mazadla a náhrada držiteli za řízení vozidla.

(2) V náhradách podle dílu I, sloupec B přílohy jsou zahrnuty veškeré provozní a udržovací náklady uvedené v odstavci 1, kromě nákladů na spotřebované pohonné látky a mazadla.

(3) V náhradách podle dílu I, sloupec C přílohy jsou zahrnuty jen náklady na spotřebované pohonné látky a mazadla.

(4) Je-li držitel při používání vlastního vozidla nucen uschovat vozidlo při cestách mimo bydliště se souhlasem zaměstnavatele v garáži nebo na jiném místě za úplatu, přísluší mu náhrada těchto prokazatelných výloh zvlášť ve výši odpovídající cenovým předpisům.

§ 5.

Množství bezplatně poskytovaných pohonných látek a mazadel.

(1) Použije-li držitel vlastního vozidla se souhlasem zaměstnavatele, mohou být poskytnuty potřebné pohonné látky, a to nejvýše v množství uvedeném v dílu II přílohy.

(2) U vozidel, jsoucích v provozu déle než pět let, může zaměstnavatel poskytnout držiteli o 10% vyšší množství pohonných látek, než je množství uvedené v dílu II přílohy.

(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro poskytnutí nezbytně nutného množství mazadel (oleje). Poskytnuté množství mazadel v litrech nesmí přesahovati 4% z množství poskytnutých pohonných látek.

§ 6.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. dubna 1949.