Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v průmyslu keramickém a při výrobě porcelánu.

§ 1.

Působnost.

Vyhláška se vztahuje:

1. 1. na země Českou a Moravskoslezskou,
2. 2. na všechny závody, které se zabývají:
   1. a) výrobou:
      1. šamotové moučky a šamotové malty, ohnivzdorných cihel (pol. c. s. 413), zvonivek a dlaždic (pol. c. s. 414), trub z obyčejné kameniny nebo ohnivzdorných hmot (pol. c. s. 416), isolačních a montovních předmětů pro elektrotechnické účely,
      2. obkladaček a dlaždic (pol. c. s. 417),
      3. porcelánu,
      4. stavebních okras (pol. c. s. 418), kachlových kamen a kachlů (pol. c. s. 419),
      5. nádob pro technické a chemické účely z obyčejné kameniny, ohnivzdorných hmot a z tuhy (pol. c. s. 420),
      6. hliněného zboží jinde výslovně nejmenovaného (pol. c. s. 425),
      7. zboží z kameniny pro technické a hygienické účely (pol. c. s. 426 a 427),
      8. isolačních hmot pro isolaci tepla, chladu, zvuku a otřesu (pol. c. s. 363, 365 a 398);
   1. b) dobýváním a zpracováním:
      1. sádry (pol. c. s. 145),
      2. bílé křídy (pol. c. s. 146),
      3. živce, magnesitu, kaolinu, okru, jiných hlinek, lupku, jílu, písku, křemeliny (hlíny infusoriové) (pol. c. s. 150).

   Vyhláška tato se vztahuje též na závody, které se závody výše uvedenými hospodářsky a technicky souvisejí.

1. 3. na všechny zaměstnance podléhající zákonu č. 221/1924 Sb., o nemocenském, invalidním a starobním pojištění ve znění ustanovení tento zákon pozměňujících a doplňujících.

Vyhláška tato se nevztahuje:

1. I. na samostatné závody, které se zabývají:
   1. a) výrobou, resp. dobýváním nebo zpracováním jílu a písku po cihlářsku (pol. c. s. 150),
      1. cihel a jiného zboží (pol. c. s. 411 a 412),
      2. hliněných trub (pol. c. s. 415),
      3. hotových hraček (pol. c. s. 424 a 426),
      4. knoflíků a jiných zapínadel k oděvům všeho druhu (pol. c. s. 424 a 425);
   1. b) dobýváním říčního písku;

1. II. na šamotárny Vítkovických železáren.

   U závodů, které sdružují dva nebo více druhů výroby, rozhodne ministerstvo ochrany práce a sociální péče na žádost závodu, do které ze mzdových pracovních úprav má býti závod zařaděn.

§ 2.

Pracovní doba.

Pracovní doba se řídí ustanovením zákona ze dne 19. prosince 1918. č. 91 Sb. a jeho prováděcími nařízeními.

§ 3.

Dny pracovního klidu.

Za dny pracovního klidu se počítají podle této vyhlášky neděle, svátky a památné dny státem uznané. Den pracovního klidu začíná v 6 hodin a končí v 6 hodin příštího dne.

§ 4.

Příplatky za práci přes čas, práci noční a ve dnech pracovního klidu.

1. 1. Za práci v časové i úkolové mzdě se platí příplatky v těchto případech:

   § 4. Příplatky za práci přes čas, práci noční a ve dnech pracovního klidu.

   a)

   za práci přes čas, t. j. za práci přesahující zákonnou pracovní dobu

   25%.

   Tento příplatek nepřísluší za pomocné práce (§ 7 zákona č. 91 z r. 1918 Sb.), za něž se platí normální hodinová mzda. Práce přes čas se odměňuje jen tenkráte, jestliže ji nařídí správa závodu.

   Kočí, řidiči motorových vozidel a závozníci dostanou za pracovní dobu až do 54 hodin, vrátní a hlídači za pracovní dobu až do 60 hodin (čítajíc v to případné práce přes čas a pomocné práce) týdenní mzdu stanovenou v § 9, odst. II. V této mzdě jest již obsažena i odměna za případnou práci přes čas;

   § 4. Příplatky za práci přes čas, práci noční a ve dnech pracovního klidu.

   b)	za noční práci, t. j. za práci od 22 do 5 hodin jestliže se nejedná o pravidelné směny	50%,
   c)	za práci ve dnech pracovního klidu	50%.

1. 2. Přijde-li v úvahu více příplatků, zaplatí se pouze příplatek nejvyšší.
2. 3. Práce přes čas a pomocné práce podle § 7 zákona č. 91/1918 Sb., mohou býti placeny též úhrnně předem sjednaným paušálem.
3. 4. Vrátní, hlídači a kočí nemají nároku na přídavky za noční, nedělní a sváteční práci, pokud jejich pracovní doba nepřesáhne 60 nebo 54 hodin týdně.
4. 5. Základem pro výpočet příplatků jsou:
   1. a) při úkolové práci směrné úkolové sazby,
   2. b) při práci v časové mzdě hodinová mzda,
   3. c) u příjemců týdenních mezd s pravidelnou 54 po případě 60 hodinovou pracovní dobou ¹/₅₄ po případě ¹/₆₀ týdenní mzdy.

§ 5.

Dovolená.

O dovolené platí zákonné předpisy.

§ 6.

Zameškání práce.

Při zameškání práce platí ustanovení §§ 1154 b) a násl. všeob. obč. zák.

§ 7.

Mzdové oblasti.

Mzdová oblast I.

1. Statutární města Brno, Liberec, Olomouc, Opava, Moravská Ostrava, Plzeň a Praha;
2. Správní okresy: Aš. Falknov n. Ohří, Fryštát, Cheb, Mariánské Lázně, Loket, Místek, Most, Nejdek, Prah-venkov jih, Praha-venkov sever, Teplice-Šanov, Český Těšín, Ústí n. Labem, Karlovy Vary, Znojmo, soudní okres Zlín a obce Chodov, Uhříněves ze správního okresu říčanského.

Mzdová oblast II.

1. Ostatní místa.

§ 8.

Mzdové skupiny.

1. 1. Dělníci se zařazují do těchto mzdových skupin:
   1. a) Řemeslníci jsou dělníci, kteří mají výuční list a pracují ve svém oboru v závodě (§ 9, 1a).
   2. b) Odborní dělníci jsou dělníci, kteří pracují na odborné práci, která vyžaduje vedle zručnosti a znalosti povolání jakého se dociluje uceleným zaučov. výcvikem (nejméně 3letým) doplněným další zkušeností v povolání (§ 9, 1b).
   3. c) Zaučené pracovní síly pro těžší práce, které vyžadují příslušného výcviku nebo soustavného zaučení, určité odborné zručnosti, cviku, zkušenosti a tělesnou zdatnost ke konání úkolové práce u strojů neb za ztížených podmínek (§ 9, 1c).
   4. d) Pomocní dělníci. — Do této kategorie patří dělníci, konající: obsluhu výtahu, úklid, práce ve skladech surovin a výrobků, skladníci nářadí, posluhové v kancelářích, svačináři, šatnáři, sběrači odpadků, slamaři při nakládání cihel a dělníci konající pomocné práce pro náklad výrobků pro expedice a pod. (§ 9, 1d).

1. 2. Dělníkům přísluší mzda té skupiny, ve které skutečně pracují. Časové mzdy, stanovené mzdovým sazebníkem, platí jen pro plně výkonné dělníky. Zařadění dělníků provádí správa závodu v dohodě se závodní radou.

§ 9.

Mzdový sazebník.

1. 1. Dělníci s hodinovou mzdou:

   § 9. Mzdový sazebník.

   		Mzdová oblast
   		I.	II.
   		Kčs	Kčs
   a)	Řemeslníci:
   	vyučení řemeslníci, zkoušení strojníci a řidiči motorových vozidel, kteří jsou vyučenými kovodělníky (strojníci, strojní zámečníci a pod.)
   	do 1. roku po vyučení	8.80	8.30
   	ve 2. a 3. roce po vyučení	10.—	9.50
   	ve 4. a 5. roce po vyučení	11.—	10.50
   	přes 5 let po vyučení	11.80	11.30
   b)	Odborní dělníci:
   	při vytváření (mlynáři, dělníci u kolových mlýnů, brusiči) lití, modelování, vytáčení na ručním a strojním kruhu, topiči, paliči, dřeviči, rovnači do pecí (sazeč)	11.—	10.50
   	Přední nebo samostatní dělníci [uvedeni pod písm. a) a b)], kteří zcela samostatně provádějí práce mimořádné a obtížné nebo jsou pověřeni vedením menších pracovních skupin a sami se práce účastní, obdrží podle druhu své činnosti a způsobilosti mzdu zvýšenou až 15%.
   c)	Zaučené pracovní síly pro těžší práce:
   	ve věku od 17 do 18 let	8.50	8.—
   	ve věku od 18 do 19 let	9.20	8.70
   	ve věku od 19 do 20 let	9.50	9.—
   	ve věku nad 20 let	10.—	9.50
   	Přední dělníci, t. j. ti, kteří vedou pracovní skupiny a práce se sami zúčastní, obdrží mzdy podle druhu své činnosti a způsobilosti až o 15% vyšší.
   d)	Pomocné pracovní síly pro těžší práce:
   	ve věku do 17. let	8.—	7.50
   	ve věku od 17 do 18 let	8.40	7.90
   	ve věku od 18 do 20 let	8.80	8.30
   	ve věku nad 20 let	9.40	8.90
   e)	Zaučené pracovní síly pro lehčí práce:
   	ve věku od 17 do 18 let	6.80	6.30
   	ve věku od 18 do 19 let	7.—	6.50
   	ve věku od 19 do 20 let	7.30	6.80
   	ve věku nad 20 let	7.60	7.10
   f)	Pomocné pracovní síly pro lehčí práce:
   	ve věku do 17 let	6.40	5.90
   	ve věku od 17 do 18 let	6.60	6.10
   	ve věku od 18 do 20 let	6.90	6.40
   	ve věku nad 20 let	7.20	6.70

   Ženám přísluší mzda mužů, konají-li práce. které obvykle vykonávají muži a mají-li týž výkon.

   Pro isolatéry při stavebních pracích na stavbách platí mzdy stanovené platnou úpravou o mzdových a pracovních podmínkách dělnictva zaměstnaného ve stavebnictví.

1. 2. Dělníci s týdenní mzdou:

   § 9. Mzdový sazebník.

   		Mzdová oblast
   		I.	II.
   		Kčs	Kčs
   a)	Řidiči motorových vozidel, jsou-li vyučenými kovodělníky	570.—	550.—
   b)	Řidiči motorových vozidel, nejsou-li vyučenými kovodělníky, řidiči traktorů	540.—	520.—
   c)	Kočí	500.—	480.—
   d)	Závozníci	500.—	480.—
   e)	Vrátní á hlídači	500.—	480.—

   Za zvláštní výkony všeho druhu se mohou poskytnouti dělníkům výkonnostní příplatky až do 20% časové mzdy ve vyhlášce stanovené pro jednotlivé skupiny. Úhrnné částky výkonnostních příplatků nesmí však přesahovati 10% úhrnu časových mezd v závodě.

§ 10.

Učňové.

Vychovávací příspěvek a pracovní podmínky jsou upraveny všeobecnými předpisy.

§ 11.

Úkolová práce.

Pracuje-li se v úkolu, musí býti úkolová sazba tak propočítána, aby dělníci pracující v úkolu vydělali si při průměrném výkonu a za pracovních podmínek v závodě obvyklých o 15% více než je jejich základní hodinová mzda, stanovená v § 9 této vyhlášky.

Výdělek jednotlivého v úkolu zaměstnaného dělníka nesmí klesnouti pod časovou mzdu ve vyhlášce stanovenou, není-li důvod nižšího výdělku prokazatelně v osobě dělníka.

Snížení úkolové sazby jest jen tehdy dovoleno — nehledě ku zjevně špatně stanovenému úkolu — je-li podmíněno změnou pracovního postupu, druhem a jakostí materiálu, technickým zlepšením a pod.

Úkolové sazby a podmínky nutno před začátkem práce v závodě neb v závodním oddělení vývěskou oznámiti.

§ 12.

Příplatky.

Pro dělníky, zaměstnané při pracích dále vyjmenovaných, stanoví se tyto příplatky:

§ 13.

Zmenšená výkonnost.

Dělníkům s menší tělesnou nebo duševní zdatností mohou býti placeny nižší časové mzdy, než je stanoveno v této vyhlášce, a to podle stupně jejich zmenšené výkonnosti.

Toto stanovení nižší časové mzdy musí býti oznámeno příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce a dělníkovi.

Stanovení této nižší časové mzdy jest právně neúčinné, projeví-li s ním jmenovaný úřad nesouhlas do 30 dnů ode dne doručení podání.

§ 14.

Naturální požitky.

Naturální požitky, jakož i jiné výhody (kromě sociálních přídavků), pokud se dělnictvu poskytují, započítávají se do mezd, stanovených v této vyhlášce.

Hodnota naturálních požitků se oceňuje podle směrnic platných pro nemocenské pojištění.

§ 15.

Závěrečná ustanovení.

Tato vyhláška nabývá účinnosti 1. prosince 1945.

Tímto dnem pozbývá účinnosti vyhláška ze dne 20. května 1941, běž. č. 387 (Ú. l. č. 119), o mzdových a pracovních podmínkách dělnictva zaměstnaného v průmyslu keramickém ve znění vyhlášky ze dne 14. dubna 1945, běž. č. 165, (Ú. l. č. 90).

Zaměstnavatel jest povinen tuto vyhlášku v podniku veřejně vyvěsiti.