529.
VYHLÁŠKA
Ústřední národní pojišťovny
ze dne 19. dubna 1949,
kterou se vydávají směrnice upravující:
I. pojištění osob zaměstnaných sezonními pracemi v zemědělství nebo lesnictví,
II. poskytování dávek osobám vypomáhajícím při sezonních pracích v zemědělství nebo lesnictví,
III. pojištění účastníků pracovních brigád na těchto pracích.
Ústřední národní pojišťovna vydává podle § 24, odst. 1, písm. c) zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění (dále jen „zákon“) po slyšení jednotné odborové organisace a Ústřední rady zemědělců a po schválení ministerstvem sociální péče uděleném v dohodě s ministerstvem zemědělství tyto směrnice:
(1) Ustanovení oddílu I (čl. 1—4) těchto směrnic platí pro osoby zaměstnané sezonními pracemi v zemědělství nebo lesnictví, pokud tyto práce konají nepravidelně, avšak jako zemědělští nebo lesní dělníci.
(2) Pojištění těchto osob řídí se předpisy zákona s odchylkami uvedenými v čl. 2—4.
Pojištění zaměstnanců uvedených v čl. 1 vzniká dnem vstupu do zaměstnání, trvá však pouze v těch kalendářních týdnech, v nichž zaměstnanec skutečně pracoval, nebo v nichž měl nárok na mzdu za dny dovolené případně dny sváteční, bez ohledu na to, zda pracovní poměr trvá i v době, kdy zaměstnanec práce nekoná.
(1) Nárok na dávky nemocenského pojištění přísluší, napadne-li dávka za trvání pojištění nebo v ochranné lhůtě.
(2) Ochranná lhůta (§ 52 zákona) se počíná prvním dnem kalendářního týdne následujícího po týdnu, v němž zaměstnanec naposled pracoval, nebo v němž měl nárok na mzdu za dny dovolené, případně za dny sváteční a trvá nejméně jeden týden, nejvýše 6 týdnů.
(3) Výše nemocenského se stanoví podle stupně vyměřovacího základu, který odpovídá průměrnému příjmu za týden (měsíc) dosaženému v rozhodném období, t. j. v době posledních 12 týdnů (3 měsíců) před onemocněním. Pracoval-li zaměstnanec, ve všech kalendářních týdnech rozhodného období, zjistí se průměrný příjem za týden (měsíc) tak, že se úhrnný příjem dělí dvanácti (třemi). Nepracoval-li však zaměstnanec ve všech kalendářních týdnech rozhodného období, zjistí se směrodatný průměrný týdenní příjem tak, že úhrnný příjem vykázaný v potvrzení (viz odstavec 4) se dělí počtem kalendářních týdnů, v nichž zaměstnanec v rozhodné době pracoval, nebo v nichž měl nárok na mzdu podle čl. 2; jestliže pojištěnec pracoval pouze v týdnu, v němž došlo k onemocnění, stanoví se vyměřovací základ podle průměrného příjmu zaměstnance přibližně stejného věku, druhu zaměstnání a se stejnou základní mzdou.
(4) Průměrný příjem podle odstavce 3) se vypočte na podkladě údajů uvedených v potvrzení o příjmu, které je zaměstnavatel povinen vyplniti na vyzvání příslušné okresní národní pojišťovny. Zaměstnavatel uvede v potvrzení toliko příjem dosažený ve výplatních obdobích ukončených před pojistným případem a v rubrice pro poznámku uvede, zda pojištěnec pracoval ve všech kalendářních týdnech rozhodného období; nepracoval-li pojištěnec ve všech kalendářních týdnech, je zaměstnavatel povinen uvésti data jednotlivých kalendářních týdnů, ve kterých pojištěnec pracoval. Ve všech případech zaměstnavatel vyznačí v příslušné rubrice den, kdy zaměstnanec naposledy pracoval, po případě kdy měl naposledy nárok na služební požitky podle čl. 2.
(1) Pojistné za osoby uvedené v čl. 1 s připočtením 1% úrazového příspěvku, 1% příspěvku k účelovému jmění pro podpory při včleňování do práce a 4% příspěvku Fondu rodinných přídavků činí 22.8% vyměřovacího základu.
(2) Na Slovensku se 1% příspěvek k účelovému jmění pro podpory při včleňování do práce nevybírá.
Podle ustanovení oddílu II (čl. 5—10) se upravuje poskytování dávek osobám, které vypomáhají při sezonních pracích v zemědělství nebo lesnictví, pokud tyto práce nekonají jako zemědělští nebo lesní dělníci. Za takovou výpomoc se považuje zejména účast na žňových pracích, mlácení obilí, sklizeň sena a otavy, česání chmele, sezonní okopávání a dobývání bramborů, řepy a čekanky, česání ovoce a pod. nebo účast při sezonních pracích na lesních kulturách, v lesních školkách a pod.
(1) Osobám, uvedeným v čl. 5 a jejich rodinným příslušníkům, pokud nemají již z jiného důvodu nárok na všechny nebo některé dávky z pojištění podle zákona o národním pojištění č. 99/1948 Sb., nebo podle zákona o vojenské nemocenské péči č. 236/1948 Sb., jako pojištěnci, účastníci vojenské nemocenské péče, nebo rodinní příslušníci, poskytne Ústřední národní pojišťovna věcné dávky nemocenského pojištění podle §§ 27 a 28 zák. a pohřebné podle § 49 zákona.
(2) Utrpí-li osoba uvedená v čl. 5 při konání prací tam uvedených úraz, může býti přiznáno též odškodnění podle předpisů §§ 77—88 zákona.
Průměrný roční výdělek směrodatný pro určení výše odškodnění podle čl. 6, odst. 2 zjišťuje se způsobem uvedeným v § 71, odst. 5 a 9 zákona. Nelze-li průměrný roční výdělek tímto způsobem zjistiti, považuje se za něj výdělek, který je směrodatný podle příslušné mzdové vyhlášky pro zaměstnance vykonávajícího stejný druh činnosti v podniku téhož nebo podobného druhu, jako je podnik, v němž vznikl úraz, po případě není-li takové mzdové vyhlášky, pracovní výdělek, jehož obvykle dosahuje plně placený zaměstnanec vykonávající stejný druh činnosti v témž nebo jiném podniku téhož nebo podobného druhu.
(1) Zaměstnavatel jest povinen ohlašovati osoby uvedené v čl. 5, které u něho pracovaly v předcházejícím kalendářním měsíci příslušné okresní národní pojišťovně hromadným seznamem na předepsaném tiskopisu vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce za předcházející měsíc. Tiskopis potvrdí místní národní výbor.
(2) Osobám uvedeným v čl. 5 těchto směrnic a jejich rodinným příslušníkům vydává v době trvání prací zaměstnavatel potvrzení o zaměstnání na předepsaném tiskopisu, který nahrazuje poukázku k lékaři. Po skončení prací vydává oprávněným osobám toto potvrzení pojišťovna (§ 218, odst. 1 a 4 zákona). Nemá-li pojišťovna v rukou seznam uvedený v odst. 1 vydá potvrzení jen na základě osvědčení zaměstnavatelova o tom, ve kterých dnech osoba uvedená v čl. 5 u něho pracovala.
(3) Nárok na ošetření v nemoci lze uplatnit na základě potvrzení podle odstavce 2 jen tehdy, neuplynuly-li ode dne jeho vystavení více než 2 dny. Pojišťovna může tuto lhůtu prodloužiti, trvá-li i po jejím uplynutí nárok na dávky.
(4) Zaměstnavatel osob uvedených v čl. 5 je povinen ohlásiti úraz podle čl. 6, odst. 2 nejdéle do 8. dne po jeho vzniku příslušné okresní národní pojišťovně. Správnost údajů uvedených v hlášení, je zaměstnavatel povinen před odesláním předložiti k potvrzení příslušnému místnímu národnímu výboru místa, v němž se úraz přihodil.
Na úhradu dávek podle tohoto oddílu platí se příspěvek 2.50 Kčs za každou osobu, která koná práce uvedené v čl. 5 a za každý den, v němž je koná. Tento příspěvek platí zaměstnavatel celý ze svého a jest splatný vždy prvního dne každého kalendářního měsíce za předcházející měsíc.
Zajištěním dávek podle oddílu II těchto směrnic není dotčeno pojištění podle zákona, jež je u osoby konající práce uvedené v čl. 5 založeno na jiném důvodu. Zejména zůstávají nedotčeny i nároky, jež taková osoba má z jakéhokoliv pojistného poměru podle zákona v širším rozsahu, po případě za příznivějších podmínek, jakož i ochranná lhůta z takového pojištění.
(1) Pojištění účastníků pracovních brigád na sezonních pracích v zemědělství nebo lesnictví, jde-li o výpomoc trvající déle než 7 dní, se řídí předpisy o pojištění brigádníků.
(2) Jestliže účast na pracovní brigádě netrvá déle než 7 dní, platí pro její účastníky oddíl II těchto směrnic. Jde-li o pracovní úraz, může však Ústřední národní pojišťovna v případech zvláštního zřetele hodných poskytnouti účastníku brigády, který utrpěl úraz, po případě jeho rodinným příslušníkům také nemocenské podle § 36 zákona a podporu při ústavním ošetřování podle § 45 zákona.
Pokud tyto směrnice neobsahují zvláštních ustanovení, platí ustanovení zákona a předpisy podle něho vydané.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.