Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v dřevozpracujícím průmyslu a řemesle.

§ 1.

Působnost.

1. 1. Tato vyhláška se vztahuje:
   1. a) na země Českou a Moravskoslezskou,
   2. b) aa) na dřevozpracující závody průmyslové mimo:
      1. závody zpracující řezbářské hmoty (mimo dřevo), závody pilařské, továrny na bedny a závody impregnační, závody tužkařské, kartáčnické a štěrkařské, deštníkářské, hračkářské, korkařské a závody na výrobu dřevěných metrů a měřidel, na výrobu zápalek, závody košíkářské a na výrobu zboží ze slámy a loubků, závody na výrobu vánočních ozdob, hudebních nástrojů, pokud nejde o klávesové a strunové hudební nástroje a varhany.
   1. bb) na řemeslné závody:
      1. čalounické a dekoratérské, bednářské, dýmkařské, kolářské a karosářské, řezbářské, dřevo soustružnické, truhlářské s výjimkou kladení parket a vlysů, vzorkařské (modelářské) a výrobu hudebních, nástrojů klávesových a strunových a varhan, výrobu sportovních lodí a dřevěných sportovních potřeb, výrobu ložních prošívaných přikrývek,
   1. c) osobně: na všechny zaměstnance podléhající zákonu č. 221/1924 Sb. o nemocenském, invalidním a starobním pojištění, ve znění předpisů jej pozměňujících a doplňujících.

1. 2. Vyhláška se nevztahuje také na oddělení závodů, které pracují výlučně pro vlastní potřebu. U závodů, které sdružují dva nebo více druhů výroby, spadajících pod různé mzdové vyhlášky, rozhodne na žádost závodu ministerstvo ochrany práce a sociální péče, do které ze mzdových vyhlášek má býti závod zařazen.
2. 3. Pily, které jsou nedílnou součástí dřevozpracujícího závodu, podléhají jen této vyhlášce, pokud pracují hlavně pro vlastní potřebu tohoto závodu a jenom výjimečně prodávají své výrobky jiným odběratelům.

§ 2.

Pracovní doba.

Pracovní doba se řídí zákonem ze dne 19. prosince 1918, čís. 91 Sb. a jeho prováděcími nařízeními v platném znění. Rozdělení pracovní doby a to jak denní, tak týdenní ponechává se dohodě správy závodu se závodní radou nebo závodním důvěrníkem.

§ 3.

Dny pracovního klidu.

Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu. Den pracovního klidu počíná v 6 hodin a končí v 6 hodin příštího dne.

Na Štědrý den — nepřipadne-li na neděli nebo státem uznaný svátek nebo památný den — se pracuje do 12 hodin, při čemž se mzda zaplatí za tolik pracovních hodin, kolik by jich na tento den jinak připadlo.

§ 4.

Práce přes čas, práce v noci, práce ve dnech pracovního klidu.

1. 1. Za práci v časové mzdě i v úkolu se platí příplatky v těchto případech:

   § 4. Práce přes čas, práce v noci, práce ve dnech pracovního klidu.

   a)	za práci přes čas, t. j. přes 48 hod. týdně	25%.
   	Tento příplatek nepřísluší za přípravné a pomocné práce (§ 7 zák. č. 91/1918 Sb.), za které se platí normální mzda. Kočí, řidiči a závozníci dostanou za pracovní dobu až do 54 hodin, vrátní a hlídači za pracovní dobu až do 60 hodin (čítajíc v to případné práce přes čas a pomocné i práce) týdenní mzdu stanovenou v § 11, bez příplatku za práci přes čas.
   b)	Za noční práci, t. j. od 22 hodin do 5 hodin, nejde-li o pravidelnou pracovní směnu	50%.
   c)	Za práci ve dnech pracovního klidu (§ 3)	50%.
   d)	Za práci o placených svátcích a památných dnech státem uznaných podle předpisů o tom vydaných.

1. 2. Přijde-li v úvahu několik výše uvedených příplatků, zaplatí se pouze příplatek nejvyšší.
2. 3. Příplatky za práci noční a práci ve dnech pracovního klidu nenáležejí vrátným a hlídačům.
3. 4. Za ošetřování koní a práci ve stáji ve dnech pracovního klidu, jakož i za odpolední krmení koní v tyto dny nepřísluší příplatek za práci ve dnech pracovního klidu, jestliže toto zaměstnání nepřesahuje denně 2 hodiny.
4. 5. Hodiny, které odpadly pro svátek, pro nemoc nebo pro zákonnou dovolenou, platí pro výpočet příplatků za práci přes čas jak odpracované.

   Totéž platí pro případy, v nichž se náhrada mzdy platí dle § 1154 b), odst. 1 a násl. všeob. obč. zák.

1. 6. Připouští se, aby práce přes čas spojená s provozem závodu, jako obsluha topenišť a strojů, čištění, úklid a pod., převyšující zákonnou dobu pracovní byla placena přiměřeným paušálem.

   Pro výši tohoto paušálu jest vzati za základ očekávanou průměrnou délku doby práce přes čas a práce pomocné.

1. 7. Dělnictvo je povinno vykonávati práci přes čas, práci noční a práci ve dnech pracovního klidu, požaduje-li to správa závodu v rámci zákonných předpisů.

§ 5.

Výpočet příplatků.

1. 1. Základem pro výpočet příplatků jest:
   1. a) u dělníků zaměstnaných v hodinové mzdě, jejich hodinová mzda stanovená touto vyhláškou,
   2. b) u dělníků zaměstnaných v prémiové soustavě, jejich hodinová mzda, stanovená touto vyhláškou i s prémiemi, nejvýše však směrná úkolová sazba,
   3. c) u dělníků zaměstnaných v úkolu, směrná úkolová sazba, vyplývající z ustanovení této vyhlášky,
   4. d) u dělníků na týdenní mzdu s pravidelnou 54 hod., příp. 60 hod. pracovní dobou ¹/₅₄, příp. ¹/₆₀ týdenní mzdy.

1. 2. Při výpočtu příplatků se nepřihlíží k naturálním požitkům.

§ 6.

Dovolená.

O placené dovolené platí všeobecná ustanovení.

§ 7.

Rozvázání pracovního poměru.

Není-li ujednáno jinak, platí oboustranně 14 denní výpovědní lhůta.

§ 8.

Zameškaná práce.

Při zameškání práce platí ustanovení §§ 1154 b) a násl. všeob. obč. zák.

§ 9.

Mzdové oblasti.

Mzdová oblast I.:

1. Statutární města Praha, Brno, Plzeň, Moravská Ostrava, Liberec, správní okresy Praha-venkov-sever, Praha-venkov-jih, Brno-venkov a město Hradec Králové.

Mzdová oblast II.:

1. Všechna ostatní místa.

§ 10.

Mzdové skupiny.

Dělníci se zařazují do těchto mzdových skupin:

Dělníci s hodinovou mzdou.

Mzdová skupina I.

Řemeslní a odborní dělníci

jsou:

1. a) dělníci(-ice), kteří se řemeslu řádně vyučili a jsou zaměstnáni ve svém řemesle,
2. b) samostatní dělníci(-ice)
   1. aa) zaměstnaní při výrobě strunových hudebních nástrojů, ozvučných desek, klávesnic, okováním litinových rámů, sesazením a vypracováním pianových, varhanových a harmoniových mechanik, zhotovením vrchní části harmoniky chromatické či pianové (vršku), zhotovením spodní části harmoniky chromatické nebo pianové (spodku) včetně zapojení nebo vypracování mechaniky, zhotovením celého hlasu harmoniky chromatické nebo pianové, zhotovením měchu na varhany, chromatické či pianové harmoniky, leštěním hudebních nástrojů, intonováním a laděním,
   2. bb) kteří prokazatelně byli zaměstnáni samostatně déle než 3 roky na řemeslných pracích na jednom nebo více strojích dřevoobráběcích, sami brousí potřebné nástroje neb je aspoň upínají, neb stroje seřizují a jsou zodpovědní za kvalitu jejich výkonu. Jde na př. o
      1. nože na dýhy a loupačky,
      2. hydraulické lisy,
      3. frézy,
      4. čepovací stroje,
      5. fasonové soustruhy,
      6. rámové a pásové pily, jakož i kruhové pily,
      7. loupací a škrabovací stroje,
      8. samočinné spárovací stroje,
      9. brousicí stroje,
      10. profilovací stroje,
      11. rybinovací stroje a hoblovací stroje,
      12. spárovací stroje a klížící automaty,
   1. cc) kteří jsou prokazatelně zaměstnáni déle nežli 1 rok ohýbáním dřeva,

1. c) zkoušení strojnici a zkoušení topiči u parních kotlů a strojů.

Mzdová skupina II.

Zaučení dělníci

jsou:

1. a) dělníci(-ice), kteří nespadají pod mzdovou skupinu I. a jsou zaměstnáni na pracích odborných s výrobou souvisejících, kteří se pro tyto práce zapracovali činností při podobných pracích v závodě. K zapracování jest třeba zpravidla doby nejméně 1 roku,
2. b) dělníci(-ice), kteří samostatně déle než 1 rok pracují na jednom nebo více strojích, které nespadají pod mzdovou skupinu I., potřebné nástroje sami brousí, nebo aspoň upínají, stroje seřizují a jsou zodpovědní za kvalitu jejich výkonu,
3. c) leštiči a mořicí bez rozdílu pohlaví, kteří jsou zaměstnáni déle než 1 rok pracemi leštínskými neb měřičskými,
4. d) vyučené prošívačky ložních přikrývek, zaměstnané ve svém oboru, dále zaučené dělnice v čalounictví a dekoratérství, t. j. švadleny, šičky, jakož i dělníci(-ice), kteří spolupracují s odběrnými dělníky.

Mzdová skupina III.

Pomocní dělnici

jsou:

dělníci(-ice) v podniku zaměstnaní, kteří

1. a) nevyhovují podmínkám stanoveným pro mzdově skupiny I. a II., nebo jsou toliko jako pomocníci přiděleni k dělníkům zařaděným do skupiny I. a II., dále
2. b) dělníci(-ice) trvale zaměstnaní lehčími pracemi, nevyžadujícími tělesné námahy jako na př. čištění, úklid, posílky, zatápění v kamnech, obstarávání jídla a pod.

Dělníci s týdenní mzdou.

Mzdová skupina IV.

Řidiči vyučení kovodělnému řemeslu.

Mzdová skupina V.

Řidiči nevyučení kovodělnému řemeslu.

Mzdová skupina VI.

Závozníci.

Mzdová skupina VII.

Kočí.

Mzdová skupina VIII.

Vrátní a hlídači.

§ 11.

Mzdový sazebník.

1. 1. Mzdy dělníků pro jednotlivé mzdové skupiny (§ 10) se stanoví takto:

   § 11. Mzdový sazebník.

   Mzdová skupina I.
   			Mzdová oblast
   			I	II
   			Za hod.
   			Kčs	Kčs
   Základní hodinová mzda dělníka činí:
   Řemeslníci a odborní dělníci(-ice):
   v 1. roce po vyučení			8.80	8.50
   ve 2. a 3. roce po vyučení			10.—	9.70
   ve 4. roce po vyučení			11.—	10.70
   po 4. roce po vyučení			11.80	11.50
   Zaučeným dělníkům započítává se jako doba po vyučení doba jejich zaměstnání po přeřadění do skupiny řemeslných odborných dělníků, při čemž tato jejich mzda nesmí býti v žádném případě snížena.
   Mzdová skupina II.
   	Zaučení dělníci (-ice):
   	do 18 let věku		8.20	7.90
   	do 20 let věku		9.—	8.70
   	do 21 let věku		9.50	9.20
   	starší 21 let		10.20	9.90
   Mzdová skupina III.
   	a) Pomocní dělníci (-ice) (§ 10, IIIa):
   		do 16 let věku	6.90	6.60
   		do 18 let věku	7.30	7.—
   		do 20 let věku	8.30	8.—
   		do 21 let věku	8.80	8.50
   		starší 21 let	9.40	9.10
   	b) Pomocní dělníci (-ice) při lehčích pracích (§ 10, IIIb):
   		do 16 let věku	6.50	6.20
   		do 18 let věku	7.—	6.70
   		do 20 let věku	7.30	7.—
   		do 21 let věku	7.80	7.50
   		starší 21 let	8.20	7.80
   Mzdová skupina IV.
   Řidiči motorových vozidel, vyučení kovodělnému řemeslu			570.—	555.—
   Mzdová skupina V.
   Řidiči motorových vozidel, nevyučení kovodělnému řemeslu			540.—	525.—
   Mzdová skupina VI.
   Závozníci			500.—	485.—
   Mzdová skupina VII.
   Kočí			500.—	485.—
   Mzdová skupina VIII.
   Vrátní a hlídači			500.—	485.—

1. 2. Hodinové sazby stanovené v odst. 1 se snižují o 5% v těchto oborech:

   Výroba dřevěných potřeb všeho druhu pro domácnost (kuchyňské potřeby, ramínka na šaty, klíčily na prádlo, párátka, dřevěné lžíce, vařečky, válečky na nudle, vály, šicí soupravy, šicí hříbky atd.),

   výroba dřevěných drátů, špejlí, dřevěných zátek a pod, řezbářství dřeva provozované sériově,

   výroba dřevěných podešvi, dřevěné obuvi, dřevěných podpatků, kopyt a jiných obuvnických dřevěných potřeb,

   výroba dřevěného zboží pro textilní, papírnický, keramický a elektrotechnický průmysl, jako cívek, člunků, rámečků a pod.,

   výroba holí,

   výroba dřevěných sedadel k židlím,

   výroba kreslicího nářadí, školních a kancelářských potřeb,

   výroba dřevěných perlí a jiného soustružnického zboží všeho druhu.

§ 12.

Práce úkolová.

1. 1. Pracuje-li se v úkolu, musí býti úkolové sazby tak stanoveny, aby v úkolu zaměstnaní dělníci při průměrném výkonu a za pracovních podmínek v závodě obvyklých vydělali 20% nad svou mzdu stanovenou v § 11 této vyhlášky (úkolová směrná sazba). Směrná úkolová sazba platí za předpokladu průměrného výkonu jen jako směrnice pro stanovení sazeb úkolových. Jde-li o dělníky, kteří mají podprůměrné nebo nadprůměrné výkony, pohybují se jejich výdělky pod nebo nad výdělkem průměrně pracujícího dělníka.
2. 2. Snížení úkolových sazeb jest (mimo případ očividně nesprávně propočtených úkolových sazeb) přípustno jen tehdy, je-li to odůvodněno změnou pracovního postupu, druhem a jakostí materiálu, technickým zlepšením a pod.
3. 3. Výdělek jednotlivého v úkolu zaměstnaného dělníka nesmí klesnouti pod hodinovou mzdu, pokud příčiny nižšího výdělku nejsou prokazatelně v osobě dělníkově.

§ 13.

Zvláštní příplatky.

1. 1. Vzorkaři (modeláři) mimo výrobu kloboukových vzorů (modelů), řezbáři, řemeslní dělníci při stavbě sil, velkých kádí a sudů z tvrdého dřeva, skupináři ve všech oborech, dále dělníci vyjmenovaní ve mzdové skupině Ia, stříkači laků a natěrači při zdraví škodlivých pracích, kteří nepracují v úkole vůbec nebo jen zřídka, dále koláři, kteří sami kreslí výkresy a ti, kteří pracují na opravách těžkých nákladních vozů a karoserií, obdrží ke svým mzdám stanoveným v § 11 této vyhlášky úkolový vyrovnávací příplatek ve výši 20%.

   V pochybnostech rozhodne okresní úřad ochrany práce, komu zmíněný příplatek přísluší.

1. 2. Řezbáři a čalouníci dostanou ke svým mzdám, stanoveným v § 11 této vyhlášky, příplatek ve výši 10%, používají-li svého vlastního nářadí.
2. 3. Zvláště kvalifikovaní dělníci, kteří provádějí zcela samostatně mimořádně obtížné neb zodpovědné práce, spadající do rámce jejich mzdové skupiny dostanou k svým mzdám, stanoveným v § 11, příplatek ve výši 10%.
3. 4. Ministerstvo ochrany práce a sociální péče může na žádost povoliti pro jednotlivé závody poskytnutí úkolového vyrovnávacího příplatku, dalším v odst. 1. nejmenovaným vysoce kvalifikovaným skupinám povolání, nebo za namáhavé a zdraví ohrožující úkony v případech, kdy nelze v úkolové mzdě pracovati.

§ 14.

Výkonnostní příplatky.

Ke mzdám stanoveným touto vyhláškou mohou se poskytovati dělníkům, kteří pracují v časové mzdě, výkonnostní příplatky za nadprůměrné výkony a to až do výše 25% jejich časové mzdy. Souhrn těchto výkonnostních příplatků nesmí překročiti 15% úhrnu časových mezd v závodě.

§ 15.

Montážní práce a cestné.

1. 1. Dělníci, pracující na nebezpečných pracích ve výškách přesahujících 3 m, dostanou hodinový příplatek Kčs 1.—, nad 5m Kčs 2.—.
2. 2. Při pracích mimo závod dostanou dělníci ke mzdě ve vyhlášce stanovené příplatek 10%. Jízdné vynaložené na cestu tam a zpět z bytu se hradí. Při cestách v místě sídla závodu hradí se rozdíl mezi jízdným na pracoviště a z bytu do závodu. Doba ztrávená cestou na pracoviště přesahující dobu normální docházky do závodu platí se bez příplatku za práci přes čas.

§ 16.

Stravné a nocležné.

1. 1. Dělníci, řidiči aut, závozníci a kočí, při jízdách ven, t. j. mimo obec sídla závodu, dostanou, pokud jejich nepřítomnost v závodě trvá nejméně 8 hodin denně a nemohou se stravovati v místě svého závodu nebo ve svém bydlišti, náhradu za zvýšené vydání, jež činí za den: na oběd Kčs 20,—, jestliže nemohou obědvati v obci sídla závodu, nebo ve svém bydlišti v době od 12. do 14. hodiny; na večeři Kčs 15.—, vrátí-li se do závodu teprve po 19. hodině; na nocleh a snídani Kčs 40.—, jsou-li. nuceni přenocovati mimo obec sídla závodu, nebo mimo své bydliště.
2. 2. Prokáže-li zaměstnanec účtenkami vyšší výdaje za nocleh, budou mu plně hraženy. Náhrada za nocleh odpadá, pokud závod zaměstnancům opatří vyhovující nocleh.

§ 17.

Naturální požitky.

Pokud se poskytují naturální požitky, započítávají se do mzdy. Hodnota naturálních požitků se oceňuje podle norem platných pro nemocenské pojištění.

§ 18.

Zmenšená pracovní výkonnost.

1. 1. Dělníkům, jejichž pracovní výkon neodpovídá požadavkům kladeným na dělníka s normálním pracovním výkonem, určí správa závodu po dohodě se závodní radou (závodním důvěrníkem) mzdu podle stupně zmenšeného výkonu.
2. 2. Stanovení snížené mzdy je třeba ihned písemně sděliti příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotyčnému dělníku.
3. 3. Snížení mzdy jest právně účinné, jestliže s ním okresní úřad ochrany práce neprojeví nesouhlas do 30 dnů po tom, co mu oznámení došlo.

§ 19.

Výplata mzdy.

1. 1. Není-li nic jiného ujednáno, vyplácí se mzda týdně. O jiném súčtování dohodne se správa závodu se závodní radou (závodním důvěrníkem).
2. 2. Výplata budiž prováděna před skončením pracovní doby s přesným vyznačením srážek a konečné mzdy. Omyly ve vyplacených částkách buďtež hlášeny ještě při výplatě.

§ 20.

Závěrečná ustanovení.

1. 1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945.
2. 2. Zároveň pozbývá účinnosti vyhláška ze dne 30. září 1941, běž. č. 794, o mzdách dělnictva, zaměstnaného v dřevozpracujícím průmyslu a řemesle (Ú. l. č. 231/1941).
3. 3. Dosavadní pro zaměstnance příznivější časové mzdy úředně schválené se touto vyhláškou nesnižují.
4. 4. Zaměstnavatel jest povinen tuto vyhlášku v podniku veřejně vyvěsiti.