1. Ježto základní činností poradny jest pátrati po zdroji infekce a omeziti jeho nakažlivost pro okolí, musí býti osoby převzaté do evidence poradny účelně tříděny podle infekciosity svého onemocnění a se zřetelem na osoby, které svou chorobou ohrožují.Stanoví tudíž protituberkulosní poradna svou epidemiologickou diagnosu podle klinického nálezu tak, že rozdělí osoby, jež má v evidenci, celkem do 10 hlavních skupin:
Skupina I.
Otevřená tuberkulosa plic, pokročilá, s tak rozsáhlými změnami na plicích, že nelze očekávati léčením zastavení choroby.
Skupina II.
Otevřená tuberkulosa plic, u které lze od léčení očekávati zlepšení choroby.
Skupina III.
Aktivní zavřená tuberkulosa plicní, kde BK nebyly prokázány.
Skupina IV.
Inaktivní zhojená tuberkulosa dospělých bez známek aktivity.
Skupina V.
Aktivní tuberkulosa žlaz hilových a aktivní primární komplex u dětí do 14 let. Tentýž nález v pozdějším věku označuje se jako Vp.
Skupina VI.
Zhojená dětská tuberkulosa žlaz hilových a zhojený primární komplex.
Skupina VIIa.
Aktivní mimoplicní tuberkulosa se zřejmými (prokazatelnými) známkami aktivity.
Skupina VIIi.
Zhojená mimoplicní tuberkulosa bez jakýchkoliv známek aktivity.
Skupina VIII1.
Styk s nakažlivou tuberkulosou dosud trvající: t. j. osoby bez prokazatelného roentgenologického nálezu žijící ve styku s nakažlivým nemocným.
Skupina VIII2.
Styk s nakažlivou tuberkulosou. který již netrvá. neboť zdroj infekce zanikl úmrtím, přestěhováním nebo vyhojením nebo pod., vyřazení z evidence je možné u dospělých po době 2 let, u dětí a mladistvých po době 5 let po zániku zdroje infekce.
Skupina VIII3.
Děti s positivní tuberkulinovou reakcí, u nichž roentgenologicky nelze dosud zjistiti žádný prokazatelný nález a které nelze zařaditi do skupiny VIII1 nebo VIII2.
Skupina IX1.
Exudativní pleuritida, u níž tuberkulosní původ je prokázán nebo pravděpodobný.
Skupina IX2.
Pozorování, u nichž nelze diagnosu tuberkulosy s určitostí bez dalšího pozorování stanoviti.
Skupina X.
Netuberkulosní: všechny osoby, u nichž nejde o tuberkulosu.
U diagnostických skupin I, II, III připojuje se další pomocná značka A, žije-li nemocný ve společné domácnosti s dětmi nebo mladistvými (do 18 let).
U všech diagnostických skupin, kromě skupiny V, VI, VIII3 a IX2 připojuje se pomocná značka D, jde-li o dítě. U kombinací diagnosy I, II, III s diagnosou VII nebo IX rozhoduje vždy diagnosa plicní, u ostatních kombinací diagnosa závažnější. Méně důležitou diagnosu připojujeme na místo druhé.
Pro označení jednotlivých skupin diagnostických používá se zvláštních jezdců a to tak, že pro každou skupinu je jezdec odlišný.
Označení nálezu diagnostickou skupinou musí provésti výhradně jen lékař poradny.